Pavel Dvořák: Výměna ministra DVB-T2 nezpozdí, problémem je spíš Evropská unie

Koordinační expertní skupina při Ministerstvu průmyslu a obchodu je klíčovým místem, kde se připravuje přechod od současného typu zemského digitálního televizního vysílání DVB-T na nový standard DVB-T2. Pod vedením bývalého předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavla Dvořáka připravuje návrhy novel zákonů a nařízení a koordinuje postup státních úřadů i soukromých společností při zavádění nového vysílacího standardu.

Jak moc ovlivní ohlášená výměna ministra průmyslu a obchodu proces spouštění přechodových sítí DVB-T2? A může ho vůbec ovlivnit?

Podle mého názoru výměna ministra nic takového ovlivnit nemůže. Za prvé je všechno nastaveno ve Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání, která má formu usnesení vlády, za druhé funguje Koordinační expertní skupina, která se pravidelně schází a řeší jednotlivé úkoly tak, jak přicházejí jeden po druhém. Výměna ministra tedy může tento proces ovlivnit jen minimálně. Co se však může negativně odrazit na přípravě druhé televizní digitalizace, je zpožďování termínů ze strany Evropské unie. Jakmile se začne zpožďovat přijetí evropského rozhodnutí o pásmu 700 MHz nebo termíny notifikačních jednání, nebudeme mít k dispozici informaci pro operátory přechodových sítí DVB-T2, jak se má konkrétně postupovat, co jim bude uhrazeno a co ne. To ovlivní celý proces mnohem dramatičtěji než jakákoli výměna funkcionářů na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Se startem přechodových sítí DVB-T2 se čekalo na schválení dvou nařízení vlády a novely zákona o elektronických komunikacích (ZEK). Nařízení již vládou prošla, novela ZEK se zadrhla na tématu ochrany spotřebitelů. Dá se odhadnout, kdy by tento návrh mohl projít vládou a dostat se do sněmovny?

Návrh novely by měla příští týden projednat komise Legislativní rady vlády a poté by měl jít buď ještě ten samý týden nebo spíše až ten další na vládu. Novela by měla být přijímána ve zkráceném řízení a odeslána druhý nebo třetí týden v březnu do Poslanecké sněmovny.

Takže žádné další zdržení u této novely nenastane?

Ve vztahu k čemu?

Původně to měla být technická novela, která měla řešit start přechodových sítí DVB-T2, ale potom se v ní začala řešit ochrana spotřebitelů před mobilními operátory, což způsobilo určité problémy, včetně odvolání ministra.

Ano, způsobilo to určité problémy. Obě tato témata jsou ale aktuální a není třeba se jimi dále dlouho zabývat, řešení jsou navržena. A v případě řešení „diginovely“ se opírá již o úspěšně využitý koncept a rozsáhlou expertní diskusi. Předpoklad, že tato novela bude moci být přijata sněmovnou hned v prvním čtení, je relevantní. Samozřejmě v dnešní turbulentní době se může stát cokoli…

Proč je vlastně tato novela ZEK tak důležitá pro start přechodových sítí DVB-T2, když vše zásadní řeší zmiňovaná dvě nařízení vlády o radiokomunikačním účtu a poplatcích za využívání kmitočtů, která už byla novelizována?

Upřesněme si to: jedno nařízení vlády řeší zdroj financování, to znamená posílení radiokomunikačního účtu, druhé nařízení vlády řeší jednu část, tzn. poplatky za kmitočty pro přechodové sítě. To je ale jen jedna z mála položek, která je v této chvíli důležitá. Z hlediska celkového objemu financí je mnohem důležitější to, co je řešeno v digitální novele ZEK, tedy to, co se bude hradit, jakým způsobem se bude postupovat, atd. Proto je tato novela tak důležitá.

Pavel Dvořák na loňské konferenci Televizní digitalizace 2.0, kterou pořádal vydavatel serveru Televizníweb.cz (Foto: TAKTIQ Communications)

Čili než bude přijata novela ZEK, operátoři přechodových sítí DVB-T2 asi nebudou ochotni tyto sítě stavět a zprovozňovat?

Ano, protože budou v nejistotě, v jakém rozsahu a co se jim bude hradit od státu. A ta nejistota pramení nejen z průtahů schvalování diginovely, ale pramení také z toho, co bude notifikováno, případně jaká budou pravidla Evropské komise. Česká republika je v zavádění DVB-T2 poměrně napřed ve srovnání s přijímáním příslušných realizačních rozhodnutí Evropskou komisí. Chceme totiž lidem zajistit co nejdelší časový prostor na výměnu televizí. Důvod je tedy prostý a jednoduchý ulehčit lidem tento vynucený krok.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ke konci ledna předložilo vládě první monitorovací zprávu o naplňování Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání. V ní je uvedeno, že přechodová síť České televize pro DVB-T2 má už zkoordinované všechny požadované kmitočty pro velké vysílače. Teoreticky by tedy mohla začít vysílat?

Teoreticky ano, ale musí se hlavně domluvit se svým operátorem, musí tedy uzavřít smlouvu s příslušným operátorem. Až uzavřou smlouvu, nepochybně začnou vysílat. Ale to je spíš otázka na Českou televizi. Ne že bych nechtěl mít tu informaci, tj. kdy se začne vysílat v přechodové síti ČT, také.

Bude muset ČT vypisovat výběrové řízení na operátora přechodové sítě DVB-T2, nebo ho může vybrat přímým oslovením?

V tomto případě si nejsem jist. Ale z hlediska termínů si myslím, že lze postupovat rychle. Není totiž příliš mnoho řešení rádiové kmitočty přechodové sítě jsou zkoordinovány na kóty Českých Radiokomunikací, a.s..Vypisovat v tuto chvíli výběrové řízení, které by trvalo tři čtvrtě roku, by byl velký nesmysl.

Ona je pravda, že ČT to v podstatě nebude nic stát, protože provozní náklady přechodové sítě DVB-T2 budou hrazeny z radiokomunikačního účtu.

Ano, pokud bude platit to, co je napsáno ve Strategii, tedy pokud uvedené náklady budou notifikovány Evropskou komisí nebo se to objeví v jejích pravidlech. Nepůjde o veřejné peníze ve smyslu, že by je někdo utrácel neúčelně a neefektivně.

Nicméně kompenzace provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2 se budou vyplácet zpětně vždy za uplynulý kvartál podle doložených nákladů.

Ano, operátor přechodové sítě do toho ty peníze bude muset nejprve investovat. Teprve po realizaci nákladů může požádat o úhradu z radiokomunikačního účtu příslušný úřad – ČTÚ. Nemusí to být ovšem souhrnně za kvartál.

Právě. Dá je Česká televize jako provozovatel sítě? V návrhu novely ZEK je napsáno, že kompenzace budou putovat už rovnou operátorovi, který bude pro ČT tu síť technicky provozovat. Ten by je pak tedy musel vracet ČT…

V diginovele už to je opraveno tak, aby to bylo v pořádku.

Jako první zahájí 1. března vysílání své přechodové sítě DVB-T2 České Radiokomunikace, byť jen v Praze a středních Čechách. Zároveň deklarovaly, že kvůli zdržení legislativy nestihnou dokončit svoji přechodovou síť do konce letošního roku. Jako náhradní termín zmiňují březen 2018. Může se tato výstavba ještě zpozdit, nebo je příští březen opravdu nejzazší termín?

Myslím si, že by to nemělo nijak dramaticky narušit přechod na DVB-T2. Předpokládám, že posun o čtvrt roku až pět, šest měsíců, než budou přechodové sítě fungovat v plném rozsahu, by neměl dramaticky ovlivnit celý přechod z hlediska možných rizikových faktorů, protože vývoj v oblasti nabídky přijímacích zařízení dostupných na trhu je mnohem rychlejší, než jsme čekali.

Podle monitorovací zprávy zbývá pro České Radiokomunikace zkoordinovat kmitočet pro jeden z 26 plánovaných velkých vysílačů. Do kdy by se to podle vás mohlo podařit?

Nejsem si jist, protože jde o klasické problémové místo, u kterých to vždycky trvá trošku déle. Ještě hůře je na tom plánovaná přechodová síť společnosti Digital Broadcasting, která by podle mých informací měla zahájit vysílání na prvních vysílačích na přelomu dubna a května.

To už jsme zmínili třetí z přechodových sítí DVB-T2. Ta je na tom s koordinací kmitočtů nejhůře, ze 44 plánovaných vysílačů je jich zatím zkoordinováno pouze 15.

Ano, bude vysílat z největšího počtu lokalit a řada z nich je mimo tzv. ženevské kmitočty, takže se mnohem hůře koordinují. Uvidíme, jak to celé dopadne.

Stále se řeší, jaké programy budou vysílat v přechodových sítích DVB-T2. U České televize to je jasné, ale největší komerční televizní skupiny Nova a Prima požadují, aby bylo jejich vysílání v DVB-T2 kódované. Co když do přechodových sítí nevstoupí?

To by samozřejmě byl problém, mělo by to negativní dopad na veřejnost, nicméně je to jejich podnikatelské rozhodnutí. Účet by jim vystavili diváci. V momentě, kdy budou ve vzduchu kvalitní – myšleno technicky – programy ČT, tak zaostávání nebo nabídka nižší technické kvality programů komerčních televizí bude mít jistě dopad na jejich sledovanost a na další parametry. Je to opravdu na jejich podnikatelském rozhodnutí.

Nicméně v době, kdy tady budou programy Novy a Primy k dispozici v DVB-T, a souběh s přechodovými sítěmi DVB-T2 potrvá minimálně do února 2021, diváci nebudou mít důvod přecházet k DVB-T2, protože tam tyto programy nenajdou.

To je samozřejmě jasné. Spíš jde o to, aby si diváci v tomto období pořídili takový televizor, který bude schopen od února 2021, kdy se budou vypínat sítě DVB-T, přijímat televizní signál. Zda budou sledovat nějaký program komerční televize přes DVB-T nebo DVB-T2, je v zásadě jedno. Důležité je, aby si pořídili příslušný přijímač.

Česká republika je v přípravách na start DVB-T2 v předstihu oproti většině členských zemí Evropské unie, upozorňuje Pavel Dvořák (Foto: TAKTIQ Communications)

Jak už jsem zmínil, Nova podmiňuje vstup do DVB-T2 možností kódování programu a zpoplatnění HD verzí. Nicméně ministerstvo průmyslu a obchodu deklaruje tuto vysílací platformu jako bezplatnou.

Čtyři substituční sítě (multiplexy DVB-T2, které nahradí stávající celoplošné multiplexy 1 až 4 v DVB-T, pozn. red.) budou i nadále bezplatné. To znamená, že v sítích, které budou náhradou za stávající celoplošné multiplexy DVB-T, bude nadále příjem televizních programů bezplatný.

A ve dvou plánovaných rozvojových sítích DVB-T2, protože celkově jich podle Strategie plánujete pro Českou republiku šest, budou moci vysílat placené televizní stanice?

Rozvojové sítě jsou druhá věc. Samozřejmě pokud by se v substitučních sítích objevilo placené vysílání, mohlo by to mít zpětně dopad na to, co se bude hradit v procesu přechodu na DVB-T2. To bychom byli v úplně jiné situaci. Zatím stále platí, že cílem procesu přechodu na DVB-T2 je zajistit i při uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz plnou náhradu stávajících sítí a bezplatného šíření televizních programů v těchto sítích.

Tak to si asi satelitní operátoři a provozovatelé dalších placených televizních platforem pohlídají…

Také si myslím.

Pokud ještě zůstaneme u dvou rozvojových sítí DVB-T2, není dosud jasné, kdo by je měl provozovat a co by v nich mělo být za obsah. S jednou se počítalo pro Českou televizi…

V této chvíli to je pouze rámcově stanoveno ve Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání. Ovšem s řadou otazníků. Nabízí se totiž otázka, zda vůbec bude možné tyto rozvojové sítě technicky zkoordinovat, zda budou dvě, nebo půjde o jednu a půl sítě… To teď nevíme. Za rok po dokončení mezinárodních koordinací rádiových kmitočtů možná budeme moudřejší. A za druhé nevíme, zda bude možno využít zkráceného postupu, tzn. přidělit tyto sítě operátorům přímo v rámci procesu přechodu na DVB-T2, který běží, jako kompenzaci a náhradu. To závisí na pravidlech Evropské komise, která ještě neznáme, a na výsledku notifikačních jednání.

Kdy by v tom mohlo být jasněji?

Otázka na termíny, které jsou závislé na Evropské komisi a evropských úřednících, není otázkou, na kterou by bylo možno jednoduše odpovědět.

Tak se zeptám jinak: je teoreticky možné, že by se ještě termíny opouštění pásma 700 MHz, kvůli kterému se bude přecházet na DVB-T2, posunuly? Když se všechno zdržuje?

Obávám se, že to je „špatně položená otázka“. Některé termíny se mohou posunovat. Tam, kde má Evropská komise a její úředníci pracovat se termíny vesele posunují, ale jsou tam termíny, kde se má něco udělat, rozhodnout, se posouvat nedají. Jako příklad uvedu – termín uvolnění rádiových kmitočtů je stále fixní – 30. 6. 2020 – ale termíny vydání finálního rozhodnutí EP a Rady či vydání pravidel EK se stále posunují. A členským státům se tak stále zkracuje období, ve kterém mají zajistit s minimalizací negativních dopadů na obyvatele, uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz. To je riziko, které budeme muset ještě detailněji vyhodnotit.

Jak se o startu řádného vysílání DVB-T2, které nastane 1. března spuštěním přechodové sítě Českých Radiokomunikací, dozví diváci? Ministerstvo průmyslu a obchodu původně plánovalo už loni na podzim spustit informační kampaň, ale nebylo co propagovat, protože přechodové sítě neodstartovaly. Nyní tedy už odstartují, je tedy připravena kampaň?

Ano, ministerstvo vydá příslušnou tiskovou zprávu. To je vše, co může v tuto chvíli udělat. Vzhledem k tomu, že nejde o celoplošné pokrytí, ale základní start ve vybraných lokalitách, omezí se pouze na tiskovou zprávu. Ale samozřejmě se počítá s tím, že jakmile bude znám celkový plán postupného pokrývání všemi přechodovými sítěmi kampaň bude samozřejmě vypadat podstatně jinak.

Kampaň má mít na starosti odbor komunikace ministerstva průmyslu a obchodu. Bude si ji zajišťovat vlastními silami, nebo si na ni někoho najme?

Předpokládám, že si někoho najme. Koordinační expertní skupina k tomu připravuje podklady, na které může navázat práce odborníků na komunikaci a PR.

Nezkomplikuje začátek kampaně fakt, že ředitel odboru komunikace Roman Prorok byl v polovině února odvolán z funkce a zatím nebyl určen jeho nástupce?

Předpokládám, že existuje jistá zastupitelnost.

Oproti původním plánům nabral celý proces přechodu na DVB-T2 půlroční skluz. Podaří se dodržet termín vypínání celoplošných sítí DVB-T, tedy únor 2021? Nebo je reálné, že dojde k jeho posunu? Evropská komise umožňuje využívat pásmo 700 MHz až do června 2022.

Tuto otázku bychom si hlavně měli položit v okamžiku, kdy budeme zhruba za tři čtyři roky vyhodnocovat situaci na trhu. Tedy zejména vybavenost domácností příslušnými televizory, reálnou dobu souběhu vysílání v jednotlivých územních oblastech. A určitě to musí být víceméně vyřešeno blízko okamžiku, kdy se bude rozhodovat o termínu, který bude uveden v Technickém plánu přechodu.

Ale čistě teoreticky by mohly současné celoplošné sítě DVB-T vysílat až do června 2022?

Dvě sítě ano, dvěma by ale mezitím vypršela platnost kmitočtových přídělů (jedné 11. května 2021, druhé 4. března 2022).

Což by ale pro jejich operátory znamenalo, že by neměli nárok na kompenzační síť DVB-T2.

V podstatě ano, ale to trochu složitější, s takovým významným posunem přijatá Strategie nepočítá a šlo by o podstatnou změnu této Strategie.