Pět kroků, které ovlivní rychlost zavádění DVB-T2 v Česku

0 komentářů 9.3.2017 / Jan Potůček

Ačkoli je od 1. března možné naladit první přechodovou síť DVB-T2, rozšíření nového typu digitálního vysílání do celé České republiky brání několik objektivních překážek.

Pokud by se striktně dodržovaly termíny uvedené ve vládní Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání, signál DVB-T2 by v tuto chvíli mohla přijímat zhruba polovina českých domácností. Nevysílala by jedna, ale hned tři přechodové sítě DVB-T2 a pozemní cestou by bylo možné sledovat všech šest programů České televize v HD kvalitě. Zmiňovaná Strategie totiž počítala se startem všech tří přechodových sítí v průběhu října 2016 a jejich dokončením do konce letošního roku. Ve skutečnosti nabraly přípravy ke startu řádného vysílání DVB-T2 značný skluz a ten se, jak se zdá, bude ještě prohlubovat. Pojďme si popsat hlavní příčiny tohoto skluzu.

Projednávání novely zákona o elektronických komunikacích

Takzvanou první diginovelu zákona o elektronických komunikacích (ZEK), která včera prošla vládou, čeká komplikované schvalování v Poslanecké sněmovně. Původně mělo jít o jednoduchou technicistní novelu, jež se týkala výhradně zavádění DVB-T2, její situaci ale zkomplikovalo rozhodnutí premiéra Bohuslava Sobotky zakomponovat do ní předvolební téma ČSSD o ochraně spotřebitelů před mobilními operátory a připravit půdu pro možné zlevnění tarifů mobilních dat. Nejen že si na této novele vylámal zuby ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který byl odvolán z funkce, ale aktivizovala i velké mobilní operátory.

Původní představa, že jednoduchá novela o DVB-T2 projde sněmovnou hned v prvním čtení a začne platit koncem školního roku, vzala rychle za své. Parlamentní strany sice kývly na zrychlené řízení, takže ve sněmovních výborech se novelou budou zabývat maximálně dvacet dní místo šedesáti, dají se však očekávat obstrukce. Není tedy vůbec jisté, že novelu schválí ještě tato Poslanecká sněmovna, tedy že se to stihne do říjnových parlamentních voleb. Vzhledem k tomu, že novela řeší otázku financování provozu přechodových sítí DVB-T2, znamenalo by to další zdržení expanze DVB-T2 do dalších regionů mimo Prahu a střední Čechy.

Premiér Bohuslav Sobotka udělal ze schvalování novely zákona o elektronických komunikacích drama (Foto: Úřad vlády ČR)

Koordinace kmitočtů pro přechodové sítě DVB-T2

Původně vládní Strategie počítala s tím, že Český telekomunikační úřad zkoordinuje kmitočty pro všechny tři přechodové sítě DVB-T2 do konce srpna 2016. Koncem ledna letošního roku byla zkoordinována pouze síť České televize, a to ještě šlo často o kmitočty, které se budou muset během souběžného vysílání se sítěmi DVB-T měnit, protože spadají do tzv. druhé digitální dividendy. Přechodová síť Českých Radiokomunikací, která zatím jako jediná zahájila vysílání a pokrývá z dvou vysílačů pouze Prahu a střední Čechy, má z 26 vysílačů velkého výkonu zkoordinovány kmitočty pro 18 vysílačů (v monitorovací zprávě pro vládu je mylně uvedeno 25 zkoordinovaných vysílačů).

Velká neznámá visí nad koordinací třetí přechodové sítě určené pro společnost Digital Broadcasting. Její základní síť bude tvořit 44 vysílačů, kmitočty jsou ale zkoordinované jen pro 15 z nich (stav ke konci ledna 2017). Protože jde o lokality mimo tzv. ženevské kmitočty, mezinárodní koordinace je u nich komplikovanější. I tak by ale měla třetí přechodová síť DVB-T2 odstartovat v řádu několika týdnů, podle neoficiálních informací na přelomu dubna a května. Do konce letošního roku by pak ČTÚ měl zkoordinovat kmitočty pro šest finálních sítí DVB-T2. Ve skutečnosti jich však může být jenom pět nebo pět a půl, záleží právě na výsledcích mezinárodní koordinace.

Předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák se DVB-T2 příliš dlouho zabývat nebude, letos na jaře mu končí mandát radního (Foto: ČTÚ)

Postoj Evropské komise ke kompenzacím státu

Jde asi o nejdůležitější podmínku pro start a rozvoj přechodových sítí DVB-T2. Evropská komise má v tzv. notifikačním jednání potvrdit nebo zamítnou možnost státních kompenzací provozních nákladů přechodových multiplexů. Bez souhlasu Evropské komise nebude možné využít prostředky z radiokomunikačního účtu ČTÚ na proplácení doložitelných nákladů operátorů těchto sítí. Veškeré legislativní úpravy (novela ZEK, vládní nařízení o radiokomunikačním účtu) by tak přišly vniveč, protože samy o sobě bez souhlasu Evropské komise nic neznamenají.

Česká republika již vede s Evropskou komisí prenotifikační jednání, v nichž hraje hlavní roli Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Samotná notifitkační jednání proběhnou za přítomnosti zástupců ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a Českého telekomunikačního úřadu. Očekává se, že by k nim mělo dojít na jaře nebo v létě letošního roku. Pokud Evropská komise schválí kompenzace operátorům přechodových sítí DVB-T2, Česká republika se vyhne problémům, do kterých se kvůli první televizní digitalizaci dostalo Španělsko, u kterého satelitní operátoři prokázali nedovolenou veřejnou podporu DVB-T na úkor jiných vysílacích platforem.

Stát se chce pojistit před nařčením z nedovolené veřejné podpory předběžným souhlasem Evropské komise (Foto: www.eud.eu)

Postoj Novy k DVB-T2

Nejsledovanější česká komerční televizní skupina má vůči DVB-T2 velmi chladný vztah. Jako jediný klient Českých Radiokomunikací nevstoupila do přechodové sítě DVB-T2, byť vysílání v ní mají televize z celoplošných multiplexů 2 a 3 zdarma. Nova dlouhodobě kritizuje DVB-T2 jako „zastaralou platformu“ a požaduje od operátorů budoucích vysílacích sítí, aby zajistili možnost kódování signálu a ochránili jej před kopírováním. Odmítá rovněž volné šíření HD verzí svých programů. Podle Novy stále neexistuje vhodný obchodní model, na jehož základě by mohla uvažovat o vstupu do DVB-T2.

Na druhou stranu, pokud Nova odmítne vysílat v DVB-T2, znamenalo by to, že by po roce 2021 zcela zmizela z terestrického vysílání. Již nyní si tuto možnost zkouší na Slovensku, kde terestriku opustila tamní nejsledovanější televize Markíza, již vlastní stejná mediální skupina CME. Slovensko je ale v poněkud odlišné situaci než Česká republika, terestrické televizní vysílání tam přijímá necelá třetina domácností (u nás to je téměř 60 procent). I tak Markíza přišla odchodem z DVB-T o pozici nejsledovanější slovenské televize. Přechodové sítě DVB-T2 v Česku by ale absencí programů Novy byly o dost ochuzeny a některé diváky by to mohlo odradit od koupě nového televizního přijímače.

Se vstupem Novy do DVB-T2 to zatím vypadá bledě (Foto: TV Nova)

Vstup České televize do DVB-T2

Od České televize se očekává, že bude stejně jako v případě první televizní digitalizace tahounem celého procesu. Už jen proto, že její přechodová síť DVB-T2 nabídne zřejmě jako jediná volně šířené programy v HD kvalitě. A to nejen ČT 1 HD, ČT 2 HD a ČT Sport HD, které lze v terestrice naladit již nyní, ale i ČT 24 HD, ČT 😀 HD a ČT art HD. Z hlediska programové nabídky to bude asi hlavní tahák přechodových sítí DVB-T2. Zatím však není jasné, kdy by měl přechodový multiplex České televize odstartovat. Kavčí hory čekají na definitivní potvrzení novely zákona o DPH, který je oprostí od platby DPH za vybrané televizní poplatky.

Ušetřené peníze chce ČT využít právě na přechod k vysílání ve standardu DVB-T2. K tomu ale ještě potřebuje novelu zákona o ČT, která jí formálně umožní provozovat vlastní síť DVB-T2, a souhlas Rady ČT s investicemi do tohoto vysílání. To vše přijde v době, kdy se bude schylovat nebo dokonce bude vrcholit výběrové řízení na nového generálního ředitele ČT. Volbu ředitele si televizní radní naplánovali na 26. dubna. DVB-T2 bude jedním ze stěžejních témat konkurzu, do kterého se hodlá přihlásit i stávající generální ředitel Petr Dvořák. Ten už dříve nastínil možnost spuštění dalších tematických kanálů ČT: programu, který by vysílal výběrové tituly původní dramatické tvorby či nového pojetí regionálního vysílání, které by neodpojovalo tři, ale hned pět větších celků v rámci celé České republiky.

Vstup do Diskuse

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *