Zkušenosti s příjmem DVB-T2 v Praze: Nový formát obrazu i zvuku, vysoké rozlišení zatím chybí

UVNITŘ PODROBNÉ MAPY POKRYTÍ – Přechodový multiplex Českých Radiokomunikací naladíte zcela bez problémů v případě, že jste v dosahu signálu. Obsah se ale zatím bohužel nijak neliší od DVB-T.

DVB-T2 zatím pouze pro Prahu a střední Čechy

Praha a střední Čechy se dočkali 1. března 2017 historického okamžiku. Začalo zde ostré a nikoliv pouze experimentální vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC. Za historický okamžik je možné tuto skutečnost označit z pohledu technického. V tomto standardu se skutečně téměř nikde nevysílá. Když jsem dával tuto zprávu na jeden ze zahraničních profilů sítě LinkedIn, kde se DVB-T2 věnujeme, kódování H.265/HEVC vzbudilo velkou pozornost. Vedle České republiky dnes vysílá z našich sousedů v DVB-T2 s kódováním HEVC jen Německo, které přechod zahájilo v minulém roce. Jsme tak na špici technologického vývoje v televizním vysílání. Z pohledu diváka ale toto vysílání nepřináší v tuto chvíli, a to bych rád zdůraznil, vůbec nic nového. Multiplex obsahuje jedenáct programů z rodiny Prima, Óčko, Barrandov a Šlágr TV, které jsou již ale dostupné v terestrických DVB-T sítích 2 a 3.

Mapy pokrytí přechodové sítě – vysílače Praha – město a Praha – Cukrák (kliknutím zvětšíte)

Zapomeňte na DVB-T2 Full HD 3D antény, stačí vám ta dosavadní

V případě, že jste v dosahu signálu, naladění pražského a středočeského DVB-T2 multiplexu by pro vás nemělo být žádný problém. Pochopitelně musíte být vybaveni odpovídajícím přijímačem s kódováním H.265/HEVC. Pokud nejste technicky orientovaní, stačí se v obchodech poohlédnout po televizoru, případně set-top-boxu, který bude opatřen nálepkou „DVB-T2 ověřeno“. Co se týká zachycení signálu, využíváte-li individuální příjem, postačí vám anténa, kterou jste měli doposud. Pokud narazíte v obchodě na antény označené v duchu DVB-T2 Full HD 3D apod., raději z něj rychle utíkejte. Ani odbornost prodejců nebude v tomto případě na příliš vysoké úrovni.

Pro příjem DVB-T2 multiplexu na kanálu 31 mi postačila obyčejná anténa typu síto. Stejná, kterou úspěšně využívám pro stávající příjem digitální televize ve standardu DVB-T. Toto „železo“ se tedy pro oba standardy neliší a platí, že pokud jste přijímali terestrickou televizi s vaší anténou doposud, budete ji přijímat i nadále. V případě, že bydlíte například v panelovém domě a přijímáte TV prostřednictvím společných televizních antén (STA), budete mít problém. Signál stoprocentně nezachytíte. STA musí být pro příjem tohoto multiplexu připravena a obsahovat tedy takzvanou kanálovou vložku, která umožní příjem nové digitální sítě. Individuální příjem frekvence 554 MHz (kanál 31) je tedy nejsnadnější cestou.

Příjem multiplexu a jeho naladění

Na vašem kompatibilním televizoru nebo set-top-boxu je nutné nastavit kanál 31, případně již zmiňovanou frekvenci 554 MHz. Podle toho, co váš přijímač vyžaduje. V případě, že váš přijímač ukazuje kvalitu a sílu signálu, případně alespoň jeho přítomnost na daném kanálu, měli byste vidět, že můžete spustit ladění. Po provedení tohoto kroku by se vám do vašeho televizoru, případně set-top-boxu, mělo uložit jedenáct programových pozic. Příjem DVB-T2 multiplexu CRA jsem realizoval na linuxovém přijímači Vu+ Solo 4K, který je osazen dodatečně DVB-T2 tunerem. Skutečnost, že přijímáte právě DVB-T2 multiplex Českých Radiokomunikací, poznáte poměrně snadno. Stanice se identifikují následovně: Prima Love | T2, Prima ZOOM | T2, Prima MAX | T2, Prima | T2, Prima Cool | T2, Ocko | T2, Ocko Gold | T2, Barrandov Plus | T2, Kino Barrandov | T2, BARRANDOV TV | T2 a Slagr TV | T2.

Parametry multiplexu (není nutné zadávat do přijímače):

• Vysílací mód: FFT 32k extended, 8 MHz
• Modulace: 256-QAM, s rotací
• Kódový poměr: 2/3
• Ochranný interval: 1/8
• Kapacita sítě: ~33.3 Mbit/s (podle ČRa je možné aktuálně umístit 15 až 20 programů v SD), datový tok ve statistickém multiplexu 1.7 Mbps
• Rozlišení obrazu: 540p (960 x 540, 50 Hz, progressive)
• Audio formát: MPEG-4 AAC
• Jednofrekvenční síť SFN Praha – Žižkov a Praha – Cukrák: kanál 31; kmitočet 554 MHz

Na vysoké rozlišení zapomeňte, je tu pouze standardní kvalita

Stávající fáze zavádění DVB-T2/HEVC, která bude probíhat do roku 2020, bohužel neumožňuje v této přechodové síti vysílat programy ve vysokém rozlišení, respektive technicky by to bylo možné, ale šlo by o opravdu velké překvapení, kdyby se tu některá stanice v této kvalitě objevila. Primárním důvodem je kapacita přechodových sítí. České Radiokomunikace, které mají jednu celoplošnou přechodovou DVB-T2 síť, by měly do této sítě umístit minimálně všechny programy ze svých multiplexů 2 a 3, kterých je celkem 14. Přestože DVB-T2 a kódování HEVC umožňuje výrazně zvýšit kapacitu sítí, tak bude možné v HD vysílat zhruba šest až sedm programů. Pro HD komerčních stanic tak během přechodu není místo. Situace se změní po dokončení přechodu, kdy i stávající DVB-T sítě začnou vysílat v DVB-T2 a v HD bude možné vysílat většinu televizních stanic. V době přechodu bude mít kapacitu pro vysílání v HD Česká televize, která bude mít pro svých pět programů jednu z přechodových sítí. Všech jedenáct programů v přechodové síti CRA je tedy v tuto chvíli nabízeno ve standardním rozlišení. A tady přichází na řadu první zvláštnost. Pokud přijímáte signál pouze pozemní cestou, s rozlišením 960×540 jste se bez pochyby ještě nikdy nesetkali. Je to dáno tím, že technologie a použité kódování neumožňuje šířit programy v klasickém SD formátu, tedy například poměru 720×576, 704×576, 528×576 a podobně.

Vzhledem k tomu, že se šířením SD programů se v éře DVB-T2/HEVC nepočítalo, přišly České Radiokomunikace s technickým řešením, kdy tyto kanály šíří v rozlišení 960×540. Pro běžného diváka, který je zvyklý na příjem SD programů zdarma (a slovo ZDARMA bych rád zdůraznil), je obrazová kvalita dostačující. Záměrně se nezmiňuji o datových tocích, protože tato pro některé diskutující doslova modla už zdaleka není jedinou hodnotou, díky které bude záležet na výsledné kvalitě obrazu. Hodnoty pro kódování H.265/HEVC jsou pochopitelně někde jinde než pro starší H.264/AVC. O MPEG-2 se ani nezmiňuji. S DVB-T2/HEVC přichází i další novinka – formát zvuku HE-AAC a nikoliv klasický MPEG.

Čekáme na přechodovou síť České televize a Radima Pařízka

Samozřejmě, že opravdový smysl DVB-T2 se ukáže až ve chvíli, kdy Česká televize spustí svou celoplošnou přechodovou síť, ve které bude dostatek prostoru na všechny její stanice v HD kvalitě. Překvapit by mohla také společnost Digital Broadcasting Radima Pařízka, která by pro případné HD mohla mít ve svém přechodovém multiplexu dostatek prostoru. V současné době je zde šířeno osm, respektive devět programových pozic, pokud budeme počítat i hybridní portál Seznam.cz, který zabírá minimální datový tok a slouží jako vstupní brána pro portál jedné z nejvýznamnějších tuzemských internetových firem. Je však potřeba zdůraznit, že se má jednat o regionální přechodovou síť, takže pokrytí nemusí být ideální.

Jedna přechodová síť nestačí

Nalijme si čistého vína. Příliš důvodů pro to, aby si lidé naladili v současné době vysílání v novém televizním standardu, neexistuje. To se ale brzy změní. Hlavním motivátorem pro naladění přechodových sítí bude multiplex Česká televize, který, jak již bylo řečeno, nabídne všechny své programy ve vysokém rozlišení. A nejen to! Doplněny budou i o prostorový zvuk, případně originální audio, takže si budete moci vychutnat filmy nebo seriály v angličtině, případně například koncerty na ČT art HD sledovat s prostorovým zvukem. V tuto chvíli již bude ta pravá chvíle na to si danou technologii naladit. Pár měsíců si ale ještě budeme muset počkat. V tuto chvíli lze říci, že technologie funguje dobře, ale divákovi zatím nic nového nepřináší. Služby jako hybridní vysílání HbbTV nebo elektronický programový průvodce EPG jsou součásti digitálního vysílání, na které jsme již dávno zvyklí z éry DVB-T.

Přechodové sítě jsou tu hlavně proto, aby motivovaly maloobchodní prodejce začít aktivně prodávat televizory a set top boxy, což pomůže zvýšit vybavenost domácností kompatibilními přijímači v roce 2020, kdy se očekává vypnutí DVB-T sítí a jejich postupná transformace na DVB-T2 už bez využívání pásma 700 MHz. Během tohoto období budou televizní programy dostupné jen prostřednictvím těchto přechodových sítí. Nesmíme také zapomenout na společné televizní antény, jejichž úprava je časově náročnější. Již teď se tak mohou začít doplňovat kanálové vložky do společných antén.

Autor je editorem webu Český rozhlas Digitální rádio

Vstup do Diskuse

Jeden komentář: “Zkušenosti s příjmem DVB-T2 v Praze: Nový formát obrazu i zvuku, vysoké rozlišení zatím chybí”

  1. Pavel Pastyřík napsal:

    Přechodný MUX12 zatím pokrývá oblast, pokrytou MUX2 a MUX3, jejichž programy obsahuje, proto zájem o MUX12 může být nyní menší. Zájem o přechodný MUX12 vzroste, až pokryje oblasti bez příjmu MUX3, což je i náš případ – níže položené oblasti Karlovarského kraje. Pro MUX3 je zde jediný vysílač Krašov na K52 a lokální vysílač v Karlových Varech na K60. Já bydlí v Libé 65 na náměstí, kde příjímám MUX1 na K36, MUX2 na K35 ze Zelené hory, MUX4 na K45 z Dyleně a REGMUX7 na K50 z Klínovce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *