Domácnosti mají vybranou: buď budou moci díky DVB-T2 nadále přijímat televizní vysílání zdarma za jednorázovou investici do nového přijímače, nebo platit měsíční poplatky za satelit.

Vyplatí se divákům přejít na nový typ pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2 a investovat jednorázově několik stokorun do set-top-boxu, nebo řešit druhou televizní digitalizaci odchodem k satelitní televizi či jinému typu televizního vysílání? Jde o poměrně jednoduché počty. Ceny set-top-boxů pro příjem DVB-T2 začínají na 500 korunách. Za televizor s tunerem DVB-T2 a kodekem HEVC zájemce sice zaplatí řádově tisíce korun, ale nemusí je investovat hned – stačí počkat na chvíli, kdy starý televizor doslouží a nový už bude obsahovat potřebný tuner i kodek. Do té doby poslouží zmiňovaný set-top-box připojený ke starému televizoru.

U bytových domů je třeba počítat ještě s úpravami společných televizních antén, které sice vyjdou na tisíce korun, ale při rozpočítání na jednotlivé domácnosti nejde o tak astronomickou sumu. Zvláště při vědomí, že jde opět o jednorázovou investici, po které už diváci nemusí za sledování televize nic platit (vyjma koncesionářského poplatku České televizi, kterému se ale nevyhne žádná televizní domácnost, ať už přijímá signál pozemní cestou, přes satelit, kabel nebo IPTV). Samozřejmě pokud se sečtou veškeré náklady na koupi nových televizních přijímačů a úpravy společných televizních antén pro všechny domácnosti, jichž se v Česku dotkne přechod na DVB-T2, vyjde poměrně obří suma, ta však sama o sobě o ničem nevypovídá.

Všechny alternativy k DVB-T2 jsou placené

Jaké jsou alternativy k DVB-T2? Diváci by měli vědět, že jakýkoli jiný způsob příjmu televizního signálu je zpoplatněn. Například za příjem základních programů satelitní televize zaplatí 1 198 korun ročně. Ve skutečnosti to ale může být mnohem více, protože takzvaný servisní poplatek, který satelitní společnosti vybírají za příjem omezeného základního balíku programů, se každoročně zvyšuje. V roce 2012 začínal na 29 korunách měsíčně, o rok později se zvýšil na 33 Kč měsíčně, v roce 2015 už na 55 Kč, loni na 70 a letos na 79 korun měsíčně (jen při pravidelné platbě přes SIPO nebo Inkasem). Nedá se předpokládat, že by satelitní společnosti, které během první televizní digitalizace slibovaly základní programy „napořád“ zdarma, do budoucna servisní poplatek nezvyšovaly.

Pro samotný příjem satelitního vysílání ale diváci potřebují speciální přijímače: satelitní set-top-box, jehož cena se pohybuje v průměru okolo 3 000 Kč a satelitní parabolu. Už samotné pořízení potřebných zařízení k příjmu satelitní televize tak vyjde šestkrát dráž než set-top-box pro bezplatný příjem DVB-T2. Nemluvě o tom, že ne každý majitel domu povolí na fasádu umístit satelitní parabolu (a někde to zase majiteli domu zakáží památkáři). Jen za první rok by zájemce o satelitní příjem televize vydal takřka 5 000 Kč oproti desetinové ceně set-top-box pro příjem pozemní digitální televize druhé generace, který by mu umožňoval sledování televizního vysílání zdarma.

Při první televizní digitalizaci lákal Skylink na základní programy zdarma. Jakmile bylo po digitalizaci, zavedl servisní poplatek, který každoročně zvyšuje.

Zpoplatní se příjem programů i v DVB-T2?

Častým argumentem odpůrců DVB-T2 je údajné budoucí zpoplatnění pozemního příjmu televizních programů. To samozřejmě nelze vyloučit, ale dojít by k němu mohlo až ve finálních sítích DVB-T2, které budou spuštěny po roce 2020, a operátoři těchto sítí by na takový postup neměli žádný vlic. Programy, které od letošního roku nabídnou přechodové sítě DVB-T2, budou k dispozici volně a zdarma. U finálních sítí DVB-T2 bude záležet na provozovateli toho kterého televizního programu, zda svůj signál zakóduje a příjem vysílání zpoplatní. Rozhodně se tak nestane u programů veřejnoprávní České televize, které budou k dispozici volně v HD verzi (všech šest současných programů oproti třem, které lze v HD verzi naladit pozemní cestou nyní). Úvahy o kódování signálu v DVB-T2 vede především televize Nova. Zavedení takového systému by ale bylo složité.

Zpoplatnit příjem signálu se rozhodně nevyplatí jedné osamocené televizi. Muselo by se na tom shodnout více vysílatelů a vytvořit společnou placenou platformu, která by řešila kódování signálu a vydávání dekódovacích karet. Postoj jednotlivých komerčních televizí na českém trhu ke kódování pozemního vysílání ale není jednotný. V úvahu připadá celá řada variant od zakódování kompletní nabídky komerčních televizí přes zpoplatnění programů jen některých televizních skupin nebo rozdělení jejich nabídky na základní bezplatné programy a placené prémiové kanály. Nova by například mohla v DVB-T2 šířit zakódovaný signál svých sportovních kanálů Nova Sport 1 a Nova Sport 2.

Závěrem lze konstatovat, že komerční stanice mohou zpoplatnit příjem některých svých televizních stanic již nyní. Doposud tak však neučinily, protože obchodní model bezplatného televizního vysílání se zajímavými výnosy z televizní reklamy funguje velmi dobře. Vstup do placeného vysílání by tento výhodný model mohl narušit, čehož se televizní stanice po právu obávají. Jisté je, že během několika dalších let s velkou pravděpodobností nedojde k žádným zásadním změnám a bezplatné pozemní televizní vysílání bude pokračovat.

Štítky