Co doopravdy říká usnesení Evropského parlamentu o odejmutí kmitočtového pásma 700 MHz?

1 komentář 19.5.2017 / Jan Potůček

Kritici přechodu na DVB-T2 používají účelově zkreslené interpretace dokumentu, který zavazuje Českou republiku k odebrání třetiny spektra pozemnímu televiznímu vysílání.

Jde česká vláda nad rámec požadavků Evropské unie, když v souvislosti s plánovaným uvolňováním kmitočtového pásma 700 MHz připravuje přechod na nový standard pozemního digitálního vysílání DVB-T2 a chce při něm použít nejnovější kompresní technologii HEVC? Právě tento postup je terčem neustálých útoků České asociace satelitních operátorů, která se zaštiťuje usnesením Evropského parlamentu z 15. března letošního roku o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii. Satelitní operátoři si ale části tohoto usnesení ohýbají podle vlastní potřeby, aby je mohli používat proti připravovanému přechodu na televizní standard DVB-T2. Konkrétně jde o tyto pasáže:

„Členské státy by měly přijmout soudržné vnitrostátní plány, které usnadní využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro zemské bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací a zároveň zajistí kontinuitu služeb televizního vysílání, jež toto pásmo opustí. Jakmile členské státy tyto vnitrostátní plány přijmou, měly by je transparentním způsobem zpřístupnit v rámci Unie. Vnitrostátní plány by měly zahrnovat činnosti a lhůty k reorganizaci kmitočtového uspořádání, technický vývoj sítě a zařízení koncových uživatelů, koexistenci mezi rádiovými a nerádiovými zařízeními, stávající a nové režimy udělování práv k využívání spektra, mechanismy k zabránění vzniku škodlivého rušení uživatelů spektra v přilehlých pásmech a informace o možnosti kompenzací možných nákladů této reorganizace, aby se zabránilo mimo jiné nákladům pro koncové uživatele nebo vysílací společnosti. V případě, že členské státy hodlají zachovat DTT, měly by ve svých vnitrostátních plánech zvážit možnost snazší modernizace vysílacích zařízení ve prospěch technologií účinněji využívajících spektrum, jako jsou pokročilé video formáty (např. HEVC) nebo technologie přenosu signálu (např. DVB-T2).“

Jde o jeden z důvodů, který vedl Evropský parlament k přijetí usnesení o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v EU. Podíváme-li se na něj z pohledu České republiky, vnitrostátní plány k usnadnění využívání kmitočtového pásma 700 MHz již existují: jde o Strategii správy rádiového spektra a Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání, které prošly vládou a naváže na ně Technický plán přechodu na DVB-T2, který má vláda přijmout do konce června příštího roku. Tento „jízdní řád“ druhé televizní digitalizace bude obsahovat požadovaný výčet činností, termínů a lhůt. Důležitá je poznámka Evropského parlamentu, že pokud se členská země EU rozhodne zachovat pozemní digitální televizní vysílání, měla by zvážit možnost snazší modernizace vysílacích zařízení ve prospěch technologií účinněji využívajících spektrum. Evropský parlament v této souvislosti přímo zmiňuje standard DVB-T2 a kodek HEVC. Jejich použití záleží výhradně na rozhodnutí té které členské země. Česká republika tuto technologii zvolila prostřednictvím vládou schválené Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání z července 2016. Tehdy proti tomu žádný satelitní operátor neprotestoval. A Česká asociace satelitních operátorů dokonce v té době dokonce ještě ani neexistovala – tato organizace vznikla účelově teprve po přijetí této Strategie a začala se veřejně projevovat až na přelomu září a října 2016.

„Rozsah a mechanismus případné kompenzace za provedení přeměny ve využívání spektra, zejména pro koncové uživatele, by měly být analyzovány v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy, jak stanoví článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES(6) , a měly by být v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby například usnadnily přechod na technologie účinněji využívající spektrum. Komise by měla mít možnost poskytnout členskému státu na jeho žádost pokyny ohledně usnadnění přeměny ve využívání spektra.“

Asi nejdůležitější část usnesení Evropského parlamentu, kterou satelitní asociace při kritice plánovaného přechodu na DVB-T2 neustále papouškuje. Důraz klade na pasáž o kompenzacích „zejména pro koncové uživatele“. Celý článek hovoří ale o „rozsahu a mechanismu případné kompenzace za provedení přeměny ve využívání spektra“. Přeměnou se myslí odebrání kmitočtového pásma 700 MHz televiznímu vysílání a přechod televizního vysílání na úspornější vysílací standard, který umožní zachování stávající úrovně pozemního digitálního televizního vysílání a jeho další rozvoj. Tuto přeměnu ve využívání spektra nebudou dělat diváci, ale provozovatelé vysílacích sítí, a to na základě vynucené změny v době, kdy jim stále ještě platí kmitočtové příděly pro televizní vysílání v pásmu 700 MHz. Je tedy zcela logické, že se jim stát chystá kompenzovat doložitelné náklady spojené s přechodem na novější standard DVB-T2, který jim umožní zachovat rozsah vysílacích služeb přinejmenším stejný jako před vynuceným opuštěním pásma 700 MHz. V citované části usnesení se hovoří také o tom, že Evropská komise by měla mít možnost poskytnout členskému státu EU na jeho žádost pokyny ohledně usnadnění přeměny ve využívání spektra. To se už reálně děje formou prenotifikačních jednání, která s komisí vede Úřad na ochranu hospodářské soutěže od sklonku loňského roku.

„Do 30. června 2020 umožní členské státy využívání kmitočtového pásma 694–790 MHz (dále jen „pásmo 700 MHz“) pro zemské systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací pouze za harmonizovaných technických podmínek stanovených Komisí podle článku 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES.

Členské státy však mohou z jednoho či více opodstatněných důvodů stanovených v příloze tohoto rozhodnutí pozdržet možnost využívání kmitočtového pásma 700 MHz až o dva roky. V případě takového pozdržení o tom dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi a tyto opodstatněné důvody zahrne do vnitrostátního plánu přijatého podle článku 5 tohoto rozhodnutí. V případě potřeby členské státy udělí práva k využívání spektra nebo změní příslušná stávající práva k využívání spektra v souladu se směrnicí 2002/20/ES, aby uvedené využívání umožnily.“

Česká republika zvolila zlatou střední cestu a hodlá vypnout televizní vysílání v pásmu 700 MHz do 1. února 2021. Samotný proces vypínání kmitočtů v pásmu 700 MHz ale začne již na přelomu let 2019/20 a potrvá déle než rok. Pokud by Česká republika chtěla ukončit televizní vysílání v pásmu 700 MHz do 30. června 2020, musela by s vypínáním prvních kmitočtů začít na přelomu let 2018/19. To by ovšem znamenalo, že by se v některých oblastech přecházelo z DVB-T na DVB-T2 střihem bez období souběhu vysílání v obou standardech, což by bylo pro diváky značně nekomfortní a vedlo by to k poškození terestrické televizní platformy. Budování přechodových sítí DVB-T2 od spuštění prvních vysílačů po dosažení celoplošného pokrytí trvá minimálně rok.

„Členské státy v závislosti na vnitrostátních potřebách a při zohlednění zásady technologické neutrality zajistí nejméně do roku 2030 dostupnost kmitočtového pásma 470–694 MHz (dále jen „pásmo do 700 MHz“) pro zemské poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, včetně volně dostupného televizního vysílání, a pro bezdrátové zvukové PMSE. Členské státy zajistí, aby jakékoli jiné využívání kmitočtového pásma do 700 MHz na jejich území bylo v souladu s vnitrostátními potřebami v oblasti rozhlasového a televizního vysílání v daném členském státě a nezpůsobovalo škodlivé rušení zemského poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání v sousedním členském státě, ani před takovým poskytováním služeb nevyžadovalo ochranu. Takovým využíváním nejsou dotčeny povinnosti plynoucí z mezinárodních dohod, jako jsou dohody o přeshraniční koordinaci kmitočtů.“

Tímto odstavcem svého usnesení Evropský parlament pouze stvrdil dřívější rozhodnutí Mezinárodní telekomunikační unie, která garantuje zachování kmitočtových pásem 500 až 600 MHz pro televizní vysílání minimálně do roku 2030. Česká republika na tento požadavek reaguje plánovaným prodloužením platnosti pozměněných kmitočtových přídělů celoplošných sítí pro pozemní digitální televizní vysílání do roku 2030, které se na základě pozměňovacího návrhu poslance Martina Kolovratníka (ANO) objevuje ve vládním návrhu novely zákona o elektronických komunikacích. Evropský parlament neurčuje členským státům EU, zda mají na kmitočty pro televizní vysílání vypisovat výběrová řízení, aukce, nebo zda je mají přidělit přímo konkrétním operátorům, ani zda tak mají učinit bezplatně či kmitočty prodat. V České republice se nikdy kmitočty pro televizní vysílání nedražily, a neděje se to ani v sousedním Německu, kde byly sítě pro pozemní digitální vysílání ve standardu DVB-T2 přiděleny do roku 2030 zcela zdarma. Operátoři ale samozřejmě musí platit poplatky za využívání těchto kmitočtů.

„Členské státy mohou ve vhodných případech a v souladu s právem Unie zajistit, aby byla v souvislosti s přeměnou či reorganizací kmitočtového uspořádání včas a transparentně poskytnuta odpovídající kompenzace přímých nákladů, zejména koncových uživatelů, aby byl mimo jiné usnadněn přechod k technologiím účinněji využívajícím spektrum.

Komise může poskytnout dotčenému členskému státu na jeho žádost poradenství týkající se této kompenzace s cílem usnadnit přeměnu ve využívání spektra.“

Bod usnesení, který částečně kopíruje jeden odstavec z odůvodnění vzniku usnesení Evropského parlamentu o využití pásma 700 MHz v EU, řeší otázku kompenzací nákladů vyvolaných změnami v kmitočtovém spektru po vyčlenění pásma 700 MHz pro potřeby mobilních operátorů. Říká, že kompenzace přímých nákladů má být poskytnuta včas a transparentně, v souladu s právem EU. Kompenzace provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2 tak, jak je ve Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání navrhuje česká vláda, počítají se zpětným proplácením doložených nákladů na provoz těchto sítí, tedy především elektrické energie a nákladů spojených s přelaďováním kmitočtů. O formě kompenzací se Česká republika dopředu radí s Evropskou komisí a neposkytne je dříve, než k tomu získá od komise v tzv. notifikačním jednání souhlas. Nemůže tedy porušit unijní právo a vystavit se případným sankcím.

Vstup do Diskuse

Jeden komentář: “Co doopravdy říká usnesení Evropského parlamentu o odejmutí kmitočtového pásma 700 MHz?”

  1. BIDLO napsal:

    Výborně shrnuto.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *