Oddalovat přechod na DVB-T2 nelze kvůli sousedním státům, říká koordinátor druhé televizní digitalizace

7 komentářů 18.7.2017 / Jan Potůček

„Nejméně hlavní vysílače DVB-T bychom vzhledem k situaci v Německu a Rakousku měli vypnout do 30. června 2020,“ říká předseda Koordinační expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák.

Z pozice šéfa Koordinační expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu byl u přípravy všech důležitých dokumentů o přechodu na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2. Připravoval i podklady k diginovele zákona o elektronických komunikacích, kterou se minulý týden začal zabývat Senát. Ve dvou senátních výborech se ale objevily pozměňovací návrhy, které přechod na nový televizní standard výrazně komplikují. Ústavně-právní výbor Senátu dokonce takový pozměňovací návrh schválil. Televizníweb.cz se zeptal Pavla Dvořáka, jak moc by případné přijetí těchto změn na plénu Senátu zkomplikovalo druhou televizní digitalizaci v Česku.

Senátní výbory minulý týden začaly projednávat diginovelu zákona o elektronických komunikacích. Po celkem klidném finálním projednání ve sněmovně se ukazuje, že v Senátu nemusí být legislativní proces tak jednoduchý. Překvapil vás kritický postoj senátorů k novele a jejich pozměňovací návrhy, které by jako z oka vypadly argumentaci České asociace satelitních operátorů?

Nepřekvapilo mne to tak úplně. Nikdo není neomylný a v době manipulace s fakty se tomu ani nedivím. Myslím, že část prezentovaných názorů byla pod manipulativním vlivem lobbistů, kteří se snaží získat v procesu uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz výhody pro jiné technologické platformy šíření televizního vysílání a zejména placenou televizi a tedy znevýhodnit zemské digitální televizní vysílání. Z pohledu hospodářské soutěže jde, podle mého názoru, o snahu vychýlit trh šíření televizního vysílání ve prospěch placených platforem. Volná soutěž na trhu šíření televizního vysílání se plně otevřela po úspěšném dokončení přechodu zemského televizního vysílání od analogového na digitální a netržní zásah do klíčového zdroje – omezení disponibilních rádiových kmitočtů – poskytuje příležitost.

Je nutné si uvědomit a respektovat, že Rozhodnutí Evropské parlamentu a Rady 2017/899 ze dne 17. května 2017, o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii není technologicky neutrální a dotýká se pouze a výhradně zemského televizního vysílání. Ostatní konkurenční platformy šíření televizního vysílání a jejich zákazníci nejsou jakkoli negativně dotčeni.

Samozřejmě se příslušné subjekty chopily příležitosti „odlákat“ zemskému televiznímu vysílání diváky. A většina návrhů, které vznikly v jejich dílně, se soustřeďuje na to, aby zkomplikovaly celý proces a aby odradily diváky od využívání zemského digitálního televizního vysílání a převedly je na jinou technologickou platformu. K tomu slouží manipulativně i veškerý pokřik o technologické neutralitě, o kompenzacích a o nutnosti odsunu termínu apod.

Ústavně-právní výbor Senátu přijal pozměňovací návrh nezávislého senátora Jaroslava Větrovského, který navrhuje posunout termín ukončení vysílání ve standardu DVB-T až na 30. června 2022. Rozhodnutí Evropského parlamentu o uvolnění pásma 700 MHz to v odůvodnitelných případech umožňuje. Šlo by to odůvodnit i v případě České republiky?

Rozhodnutí Evropské parlamentu a Rady 2017/899 ze dne 17. května 2017, o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii, skutečně umožňuje posunout vypínání kmitočtů pásma 700 MHz za určitých podmínek až do 30. června 2022. Je ovšem důležité zdůraznit, že vše je podmíněno tím, aby vzájemné mezistátní dohody o koordinaci rádiových kmitočtů byly dokončeny do konce roku 2017 a zároveň byl posun termínu uvolnění rádiových kmitočtů řádně zdůvodněn. Mezinárodní jednání ke koordinaci rádiových kmitočtů – rozumějte pro sestavení nových přídělů bez využití rádiových kmitočtů pásma 700 MHz – probíhají již delší dobu a jsou velmi složitá. Vzhledem ke geografické poloze České republiky je nutné jednat nejen se sousedními státy ale i s Maďarskem. Německo a Rakousko důrazně podmiňují jednání rychlým uvolněním pásma 700 MHz, aby mohly plně využívat nové mobilní služby na celém území státu. Očekávají, že budou využívat uvolňované kmitočty již od roku 2019. Podle aktuálního stavu vzájemných koordinačních vyjednávání, které vede Český telekomunikační úřad (ČTÚ), tak není reálné, že by se podařilo vyjednat pozdější datum pro využívání rádiových kmitočtů pásma 700 MHz, než je konec roku 2020.

Stanovení v zákoně již nyní zjevně neproveditelného termínu (který nebude navíc našimi sousedy akceptován), vyvolá nepochybně úvahy o reálné budoucnosti zemského televizního vysílání. Zároveň je tím dán negativní signál o neodůvodnitelném odkladu využití uvolňovaného pásma pro rychlé mobilní datové služby pro české občany a podnikatele v rámci rozvoje digitální ekonomiky.

Myslím, že posun termínu nejde reálně odůvodnit. Materiály Evropské komise navíc jasně specifikují možné relevantní důvody. V případě České republiky určitě nejde o koordinaci rádiových kmitočtů se státy mimo EU.

Vládní Strategie i diginovela operuje s termínem vypnutí sítí DVB-T do 1. února 2021, ale podle Českých Radiokomunikací a Ministerstva průmyslu a obchodu by k vypínání DVB-T mělo dojít již k 30. červnu 2020. Jak to tedy bude?

Fakticky dojde vzhledem k situaci v Německu a Rakousku pravděpodobně k vypnutí většiny hlavních vysílačů vysílajících v pásmu 700 MHz do 30. června 2020. Česká republika tedy podle stávajícího stavu koordinace rádiových kmitočtů, které budou posléze použity v Technickém plánu přechodu (TPP) sestaveném nejpozději k červnu 2018, prakticky dodrží uvedený termín z hlediska uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz na dominantních vysílacích pozicích. Období červenec 2020 až leden 2021 je plánován na zajištění a dokončení přepnutí všech potřebných vysílacích míst (např. i na místě dokrývačů, apod).

Klíčový termín 30. června 2020 pro vypnutí vysílačů, používajících kmitočty pásma 700 MHz, bude v podstatě dodržen až na výjimky, které budou uvedeny v Technickém plánu přechodu.

Německo a Rakousko již ohlásily, že nejpozději v roce 2020 začnou využívat pásmo 700 MHz pro nové mobilní datové sítě. Pokud by v České republice na tomto pásmu pokračovalo televizní vysílání, kdo bude mít v případě vzájemného rušení přednost a kdo se bude muset uskrovnit?

Vše závisí na výsledcích mezinárodních vyjednávání ke koordinaci rádiových kmitočtů a sestavení nových sítí pro zemské televizní vysílání. Návrh novely zákona o elektronických komunikacích, kterou nyní projednává Senát, obsahuje i příslušná nová ustavení k postupu při řešení rušení zemského televizního vysílání sítěmi datových služeb. A také sestavení realistického Technického plánu přechodu by mělo odstranit velkou část potencionálního rušení.

Senátor Jaroslav Větrovský ve svém pozměňovacím návrhu k diginovele odmítá bezplatné prodloužení pozměněných kmitočtů celoplošných sítí pro pozemní digitální televizní vysílání do roku 2030. Navrhuje nechat většinu kmitočtových přídělů vypršet a příděly pro finální sítě DVB-T2 udělit nově podle zákona o elektronických komunikacích. Tvrdí, že bezplatným prodloužením kmitočtů by České republice vznikla škoda 11 miliard korun. Pokud by se postupovalo podle senátora Větrovského, znamenalo by to, že by o kmitočtové příděly pro celoplošné sítě DVB-T2 mohl požádat kdokoli?

Není vůbec zřejmé, jakým způsobem senátor Větrovský přišel ke škodě 11 miliard Kč. S tímto číslem manipulovala, bez podložení nějakými fakty, Česká asociace satelitních operátorů. Faktem je, že v České republice i v ostatních členských státech EU se platí za využívání frekvenčního spektra pro rozhlasové a televizní vysílání, nikoli za jeho nabytí. Zákon o elektronických komunikacích počítá s prodlužováním rádiových přídělů, stejně tak jako evropské rozhodnutí, v opačném případě by totiž, pokud by se tak nestalo, by měl takový postup nejméně dva klíčové negativní dopady.

Prvý jednoduchý praktický dopad – velká část obyvatel České republiky, kteří dosud přijímali zemské televizní vysílání, si bude muset, nejméně na určitou dobu, pořídit jinou technologickou platformu a přejít na placené televizní vysílání. Vznikne tak nepochybně škoda českým občanům v řádu jednotek miliard korun a navíc evidentně nikoli jednorázová.

Druhý problém je spojen s tím, že jde o návrh postupu, který vůbec neodpovídá dané konkrétní situaci – implementaci závazného evropského rozhodnutí. Obecně s takovou situací počítá zákon o elektronických komunikacích již v platném znění. Nahrazení postupu, specifikujícího procesně bod 5 navrhované novely, obecným odkazem na zákon o elektronických komunikacích nic nezmění na tom, že Český telekomunikační úřad musí v tomto konkrétním případě postupovat podle § 22a zákona o elektronických komunikacích, který definuje postup při změně přídělu rádiových kmitočtů mimo jiné právě v případě nutnosti dodržení mezinárodních závazků České republiky.

Kmitočty pro televizní vysílání se u nás přidělují bezplatně, na rozdíl od kmitočtů pro mobilní sítě. Jak to řeší jiné evropské země?

Rádiové kmitočty pro zemské digitální televizní vysílání se přidělovaly a přidělují „bezplatně“, samozřejmě s následnou každoroční úhradou poplatků za využívání rádiových kmitočtů. Mimochodem tento výběr poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro digitální vysílání se zvýšil po přechodu na digitální vysílání více než desetkrát. V rámci EU neexistuje jednotný návod, postup za jaké poplatky přidělovat rádiové kmitočty, postupy evropských zemí se poměrně významně liší.

V senátním pozměňovacím návrhu rovněž zmizely kompenzace provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2, což by znamenalo, že by žádné přechodové sítě nevznikly. Senátor Jaroslav Větrovský místo toho navrhuje, aby ministerstvo financí vytvořilo fond, z něhož by koncovým uživatelům, tedy divákům, přispělo na nákup nových televizních přijímačů. Uvažovalo o takové variantě i ministerstvo průmyslu a obchodu? Jak by to vyšlo finančně ve srovnání s úhradou provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2?

Zajištění souběžného vysílání je nepřímou, ale naprosto zásadní kompenzací všem divákům využívajícím zemské televizní vysílání. Souběžné vysílání prokazatelně eliminuje náklady na straně domácností, protože tím, že se již nyní začíná v DVB-T2 vysílat, nastartoval se trh spotřební elektroniky. Spotřebitelé mají možnost koupit si během přirozené obměny televizních přijímačů již nyní televizor nebo set-top-box s podporou DVB-T2. Pokud by neexistovalo DVB-T2 vysílání, dovážely by se do České republiky zastaralé typy s DVB-T2 nekompatibilních televizorů.

Přímé kompenzace pro diváky nejsou součástí uvažovaných nákladů státu na proces uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz. Jednoduchý propočet – uvažující pouze s úhradou koncesionářů (tedy těch, co platí televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně dle evidence) v srovnatelné výši kolem 50 euro (1 300 Kč) přinese další zatížení státního rozpočtu v období let 2020 až 2021 v jednotkách miliard korun plus výdaje vyvolané správními náklady na administraci tohoto příspěvku.

Strategie rozvoje zemského televizního vysílání zvolila vyzkoušenou, ověřenou, efektivní a méně nákladnou variantu podpory diváků zemské televizní platformy formou urychlení výměny přijímacích zařízení na základě souběžného vysílání ve dvou televizních standardech.

Navíc na základě iniciativy a nekompenzovaných nákladů přímo dotčených subjektů – operátorů sítí a subjektů spotřební elektroniky – běží od září loňského roku proces certifikace přijímacích zařízení a jejich jasného označení, aby si domácnosti již nyní mohly vybrat vhodné přijímací zařízení v procesu jejich běžné výměny.

Mimochodem, je více než zřejmé, že případná úhrada nákladů divákům se z pohledu zákona může týkat pouze a výhradně těch, kteří platí pravidelně koncesionářské poplatky a dodržují tak zákon, nikoli těch, kteří je neplatí. Taková klíčová podmínka bohužel v pozměňovacím senátorském návrhu chybí a návrh tak v podstatě bude podporovat i neplatiče televizního poplatku. Proč taková pojistka v návrhu chybí? To jen dokládá vliv konkurenčních platforem placené televize využít složitosti procesu ve svůj prospěch.

Jak by vypadal přechod na DVB-T2, pokud by z diginovely vypadly přechodové sítě a tříleté souběžné vysílání v obou standardech?

Prakticky by to znamenalo podstatný zásah do komplexní dohody o provedení celého procesu uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz. Museli bychom připravit a následně vládě předložit krizovou variantu realizace rozvoje zemského televizního vysílání, která ovšem fakticky ve vztahu k dopadu na občany znamená jediné – útlum bezplatného zemského vysílání ve prospěch placených platforem, protože nebude zajištěn sociálně šetrný souběžný provoz sítí a diváci budou státem nuceni k přechodu na placené platformy – např. satelitní televizní vysílání. To ovšem znamená dramatickou a podstatnou změnu politického rozhodnutí, za kterou musí být jasně definovaná politická odpovědnost.

Znovu bude identifikováno a kvantifikováno riziko žalob na ochranu investic ze strany držitelů přídělů rádiových kmitočtů (viz dále). Změna termínu navíc nic nového faktickému procesu přechodu nepřinese “jen“ podstatně zkomplikuje efektivní využití mezinárodně zkoordinovaných kmitočtů a dohody se sousedními státy.

Z hlediska možných pozitivních dopadů na celou situaci navíc oddálí nejméně o dva roky možnosti ve využití rádiových kmitočtů 700 MHz pro rozvoj digitální ekonomiky.

Podpora koncovým uživatelům, požadovaná senátorem Větrovským, by měla být „technologicky neutrální“. To znamená, že by si divák za státní příspěvek mohl koupit třeba i satelitní přijímač. Technologicky neutrální by podle Větrovského měla být i státní informační kampaň k přechodu na DVB-T2. Je to podle vás na místě? Pokud si dobře pamatuji, při přechodu z analogového na digitální vysílání kampaň technologicky neutrální byla.

Technologická neutralita je v daném kontextu používána některými subjekty jako určité „zaklínadlo“ a jen málokdo si přesně vykládá, co tento princip znamená. Dovolte mi ocitovat tento princip z rámce regulace evropských komunikací a příslušné evropské směrnice (viz recital 18 of the Framework Directive 2002/21):
‘‘The requirement for Member States to ensure that national regulatory authorities take the utmost account of the desirability of making regulation technologically neutral, that is to say that it neither imposes nor discriminates in favour of the use of a particular type of technology, does not preclude the taking of proportionate steps to promote certain specific services where this is justified, for example digital television as a means for increasing spectrum efficiency.

Myslím, že je více než zřejmé, že vládou schválená Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání a jí proponovaná opatření, včetně právního rámce, jsou v souladu s daným principem.

Je také nutno opakovaně připomenout, že evropské rozhodnutí o uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz a tedy další omezení disponibilního rádiového spektra pro zemské digitální televizní vysílání není technologicky neutrální, týká se výhradně jedné technologické platformy a ostatní platformy a jejich zákazníci nejsou jakkoli dotčeni.

Vedení informační kampaně je evidentně exekutivní záležitostí a není důvod stanovovat určitá dílčí pravidla zákonnou právní úpravou. Soudím, že tak jako v minulosti budou mít v rámci informační kampaně občané informaci o tom, jak mohou postupovat a že mají svobodnou volbu mezi technologickými platformami. Ale zároveň si jistě umí spočítat, kolik je bude stát setrvání na platformě zemského televizního vysílání a o kolik více zaplatí a budou trvale platit při přechodu na jinou technologickou platformu. Myslím, že také umí posoudit, co je pro ně výhodnější.

Samozřejmě, že vláda ve schválené Strategii rozvoje zemského televizního vysílání nevyloučila, že podle aktuální situace rozhodne o kompenzacích pro vybrané sociální skupiny, resp. organizace sociální péče, apod. Ovšem plošně definovaný dotační titul, pokud by se měl opravdu realizovat, by měl zjevně dopady v řádu miliard na státní rozpočet. Plošné dotace ovšem významně zhorší celkovou finanční bilanci procesu uvolnění rádiových kmitočtů pro stát.

Proč ještě státní informační kampaň k přechodu na DVB-T2 neprobíhá, když už od dubna vysílá jedna z tří přechodových sítí DVB-T2? A kdy očekáváte, že kampaň odstartuje?

Koordinační expertní skupina předložila příslušným odborům ministerstva průmyslu a obchodu rozsáhlé věcné podklady pro přípravu informační kampaně. Stejně tak předložila i návrhy na získání podkladů pro upřesnění informační kampaně a monitoring trhu k systematickému upřesňování této kampaně. Informační kampaň, její etapy a obsah je ovšem finálně podmíněn upřesněním termínů podle Technického plánu přechodu a rozhodnutími o výstavbě dalších přechodových sítí. Předkládám, že po schválení digitální novely bude návazně jasný i plán komunikace.

Ústavně-právní výbor Senátu se hodně pozastavoval nad tím, že diginovela počítá s kompenzacemi provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2, aniž by ještě proběhl notifikační proces s Evropskou komisí. Podle senátorky Elišky Wagnerové by tak mezi potenciálními příjemci těchto kompenzací mohl vzniknout dojem, že s těmito kompenzacemi mohou počítat, ale kdyby je potom Evropská komise nenotifikovala, mohli by zažalovat stát o náhradu škody. Je takový scénář reálný?

Soudím, že dotčené subjekty si dobře uvědomují nutné souvislosti a podmínění úhrady účelně vynaložených nákladů výsledky notifikačního jednání. Nepovažuji tento scénář v aktuální situaci za reálný. Na druhé straně samozřejmě nevylučuji, že může v dalším dojít k takovým změnám podmínek implementace vládní Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání, že bude nutno přijmout krizovou variantu její implementace.

Existuje „plán B“ pro případ, že by notifikační jednání s Evropskou komisí nevyšla? Jak by se v takovém případě financoval provoz přechodových sítí DVB-T2?

V takovém případě by bylo nutno nejprve probrat s jednotlivými dotčenými subjekty dopady a poté vypracovat krizovou variantu implementace. Ta by byla významně závislá na rozsahu „zbývajících“ kompenzací a ochotě jednotlivých subjektů k „nekompenzovaným“ nákladům a navíc k nutným investicím. Soudím, že by v takovém případě musela Česká televize, jako držitel přídělu rádiových kmitočtů, postupovat spíše samostatně a pravděpodobně by nesla „tíhu“ souběžného vysílání ve dvou standardech sama na konto rozpočtu ČT.

Ústavně-právní výbor nyní předloží pozměňovací návrh senátora Větrovského plénu Senátu. Pokud jej senátoři podpoří, znamenalo by to, že se diginovela vrátí do sněmovny k opakovanému projednání. Stihl by ji podle vás Parlament projednat do parlamentních voleb? Jaká jsou další rizika legislativního procesu (novelu nepodepíše prezident, aj.)?

Pokud jsem byl dobře informován, je nastavena procedura přednostního projednání zákonů ve sněmovně, pokud prošly Senátem s pozměňovacím návrhem.

I když novela projde Parlamentem a podepíše ji prezident, stále se ještě bude čekat na výsledek notifikačních jednání s Evropskou komisí kvůli kompenzacím provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2. Notifikace ještě nezačala, kdy předpokládáte zahájení tohoto jednání a kdy by mohla být notifikace vypořádána?

V současné době již běží od minulého roku prenotifikační jednání, které má usnadnit a připravit vlastní notifikační jednání. Pro prenotifikační jednání připravila Koordinační expertní skupina Ministerstva průmyslu a obchodu v těsné a efektivní spolupráci s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže podklady i odpovědi na otázky. Notifikační jednání bude zahájeno v návaznosti na dokončení prenotifikačního jednání. Je nutno si uvědomit, že i pro orgány EU jde o nové téma, které bylo nastoleno přijatým evropským rozhodnutím, které explicitně uvádělo použití kompenzací vyvolaných nákladů. Takže očekávám, že si otázky kompenzací musí vyjasnit i mezi sebou příslušná ředitelství – DG Connect a DG Competition. „Trochu“ mne zaráží skutečnost, že jasný postup a koordinovaný postup orgánů Evropské komise z hlediska kompenzací i dalších implementačních kroků, nebyl připraven již jako součást více jak dvouleté přípravy rozhodnutí o uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz, vzhledem k tomu, že jde o výrazný a zcela zjevně netržní zásah do fungujících trhů a konec konců i národní správy spektra a audiovizuálního trhu v celé Evropě.

Bez notifikace nemají operátoři přechodových sítí jasno, zda jim stát proplatí náklady spojené s provozem přechodových sítí DVB-T2. Máte informace o tom, zda zbývající dva operátoři (Česká televize, Digital Broadcasting) počkají na výsledek notifikace, nebo se spokojí s přijetím diginovely a zahájí vysílání svých přechodových sítí již letos na podzim?

Předpokládám, že ČT bude konat po přijetí diginovely. To je dáno samozřejmě tím, že i v tomto případě musí postupovat podle toho, co jí ukládá zákon. Zbývající držitelé přídělu rádiových kmitočtů samozřejmě postupují podle svých podnikatelských plánů a disponibilních zdrojů, které zjevně přizpůsobili harmonogramu schvalování právního rámce.

Vstup do Diskuse

7 komentářů: “Oddalovat přechod na DVB-T2 nelze kvůli sousedním státům, říká koordinátor druhé televizní digitalizace”

  1. Brmba napsal:

    Informační kampaň už mohla (měla) probíhat min. 3 roky před spuštěním přechodových sítí, aby si diváci mohli tzv. přirozenou obměnou pořizovat již vhodné přístroje pro DVB-T2. Přesné termíny nejsou pro diváka podstatné (důležité je vědět, že k tomu v dohledné době dojde…). Takto si neinformovaná laická veřejnost může ještě stále pořizovat nevhodné přijímače (a vzhledem ke snaze prodejců je vyprodat je to pravděpodobné) a za 2 roky je mohou vyhodit. Někdo tady zaspal (a nebo to drží pod pokličkou záměrně) a měl by za to nést zodpovědnost!!! Za těchto podmínek se přechodové sítě jaksi míjí účinkem a kompenzace dosud neinformované laické veřejnosti by byla fér (nehledě na to, že satelitní společnosti již rok loví neinformované na to, že na DVB-T2 nebudou přijímat Primu a Novu!!!).

    • O.K. napsal:

      Standard pro DVB-T2 respektive technické minimum bylo u nás definováno teprve v srpnu loňského roku mimo jiné na základě čerstvých zkušeností z Německa, v tu dobu jím disponovaly pouze dražší modely nad 20 tisíc, levnější modely s podporovaným DVB-T2 HEVC se objevují teprve od druhé poloviny loňského roku.

      • vedro napsal:

        Kdy se rozjede pravidelne vysilani DVBT2 se vedelo koncem lonskeho roku – kampan se mohla pripravovat. Vhodne zarizeni pro prijem ceskeho DVBT2 se testuji taky nejaky patek. Neni duvod neinformovat divaky – prijimace jsou, signal take (pro vyse polovinu obyvatel, na konci roku mozna jiz pro 90%). Cim driv se zacne, tim mene problemu bude na strane divaka (o toho jde v prvni rade, ne?). Do dvou let muze byt 80% divaku ready (technicky) a muze se o nejaky patek prechod i uspisit, nemusi se cekat na nejzazsi terminy. To by musel ale stat chtit, nevim zda pro propagaci je nekdo zodpovedny, nejaky Duspiva2.
        Kdyby se melo cekat na dokonceni D-booku nebo na veskerou suvisejici legislativu, tak to muzeme jeste rok v klidu relaxovat.

    • Brmba napsal:

      Pak tedy bylo definováno pozdě a celý přechod je nezodpovědně unáhlený a překotný. Jak k tomu přijdou občané co si v nedávné minulosti pořídili (nebo z neinformovanosti ještě pořídí) nevhodný přijímač?

      • O.K. napsal:

        Tam kde se rozhoduje neprekotně, ještě dodnes neví jak bude přechod vypadat, přestože se termín opuštění pásma nad 700Mhz blíží, viz Polsko a Slovensko, tam kde to chtěli urychlit skončili u méně výhodného a zastaralého kodeku H264 viz Rakousko, ještě vloni v první polovině roku nebyli výrobci připraveni produkovat přijímače v dostupné cenové relaci, dnes již to není problém v době kdy se spouštějí přechodové sítě, čili načasování je naprosto perfektní. Nikdo nikoho nenutí teď kupovat přijímače, souběh bude do roku 2020.

      • Brmba napsal:

        Mluvím o přirozené obměně (např. z důvodu poruchy) né záměrné pořízení kvůli přechodu o kterém mnozí stále nic netuší a vyhazovat potom zánovní přijímač, který za sebou nemá ještě ani polovinu své životnosti (konventory se nejeví jako výhodné, ty levné nemají HbbTv a ty co ho mají stojí 1/2 televize a ještě přibude další krám na stole-ovladač). Načasování by možná bylo perfektní, kdyby souběh trval alespoň 5 let.
        Apropo nyní už je tedy několik měsíců síť i přístroje, přechod dříve než za 1/2 životnosti přijímače a v médiích dále ticho po pěšině (že by záměrně…?)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *