Zaplaťme divákům kvůli DVB-T2 set-top-boxy, operátorům ani korunu, navrhuje senátor. Proč je to špatně?

7 komentářů 12.7.2017 / Jan Potůček

UVNITŘ DOKUMENT – Senátor Zdeněk Nytra si osvojil návrhy České asociace satelitních operátorů proti novele zákona o elektronických komunikacích. Dnes je předloží jako vlastní pozměňovací návrh.

Žádné kompenzace operátorům přechodových sítí DVB-T2, ani prodlužování kmitočtů celoplošných sítí pro pozemní televizní vysílání zdarma do roku 2030. Tak zní jen některé z návrhů nezávislého senátora Zdeňka Nytra na změnu vládní novely zákona o elektronických komunikacích, které dnes prostřednictvím kolegy Miloše Vystrčila z ODS předloží na jednání senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Nytra také požaduje, aby stávající pozemní televizní vysílání ve standardu DVB-T skončilo až 30. června 2022 a nikoli 1. února 2021, jak ve své Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání navrhla vláda.

Nytrovy návrhy jako by z oka vypadly České asociaci satelitních operátorů, která se stejnými požadavky neuspěla při projednávání diginovely v Poslanecké sněmovně. Tehdy její barvy hájil poslanec Marek Benda z ODS. Také Zdeněk Nytra má blízko k této opoziční straně, byť byl zvolen jako nezávislý. Novelu zákona o elektronických komunikacích má ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na starosti jako zpravodaj. Sám se ovšem jednání o svém šestistránkovém pozměňovacím návrhu nezúčastní a nechá rozhodování na svých kolezích. Nytrovy požadavky by zásadně změnily podmínky zavádění DVB-T2 v České republice, Televizníweb.cz se proto rozhodl rozebrat podrobněji.

Pozměňovací návrh k diginovele od senátora Zdeňka Nytra by Jan.Potucek on Scribd

Posun vypnutí DVB-T na 30. června 2022

Vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání a poslanecká verze novely zákona o elektronických komunikacích určují jako nejzazší možný termín ukončení pozemního televizního vysílání ve standardu DVB-T začátek února 2021. Zdeněk Nytra žádá posun až na 30. června 2022 a odůvodňuje jej rozhodnutím Evropského parlamentu o uvolnění pásma 700 MHz pro potřeby mobilních operátorů. V něm se praví, že členské státy Evropské unie mají pásmo 700 MHz uvolnit do 30. června 2020, ale v odůvodnitelných případech mohou požádat o odklad až o dva roky, tedy do 30. června 2022. Podle senátora by Česká republika mohla argumentovat nedořešenými záležitostmi v přeshraniční koordinaci způsobující škodlivé rušení a potřebou zajistit technický přechod velkého části obyvatel na příjem DVB-T2.

Posun termínu vypnutí sítí DVB-T o 17 měsíců by podle senátora Nytra pomohl divákům lépe se vypořádat s přechodem na příjem vysílání v novém standardu. Jenže naši přímí sousedé, Německo a Rakousko, chtějí pásmo 700 MHz uvolnit pro potřeby mobilních operátorů nejpozději v červnu 2020 a tak je docela možné, že Česká republika bude sítě DVB-T2 vypínat k tomuto datu a ne 1. února 2021, což je termín, který je ve vládní Strategii i diginovele uváděn jako nejzazší možný a nevylučuje tedy dřívější vypínání. Kdyby Česká republika nevypnula televizní vysílače v pásmu 700 MHz do června 2020, hrozilo by, že budou rušit nové mobilní sítě LTE v Německu a Rakousku až do vzdálenosti 200 km od českých hranic. A naopak, že české televizní vysílání bude rušeno německými sítěmi.

Nytrův návrh posunu vypínání sítí DVB-T by měl ještě jeden citelný dopad na diváky. Tím, že by stát počkal na vypršení platnosti kmitočtových přídělů stávajících celoplošných multiplexů DVB-T a nekompenzoval by operátorům náklady spojené s přechodem na DVB-T2, by tak fakticky znemožnil vznik přechodových sítí DVB-T2. Na nový vysílací standard by se přecházelo „střihem“ bez období souběžného vysílání v obou normách, což by vyvolalo stejné pobouření mezi obyvateli jako v Německu, kde však pozemní digitální vysílání využívá méně než deset procent obyvatel. V České republice by byl tento problém násobně větší.

Dotace divákům na nákup set-top-boxů DVB-T2

Senátor Zdeněk Nytra navrhuje, aby ministerstvo financí stanovilo v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech podmínky poskytování dotací na technologicky neutrální kompenzace nákladů určené pro diváky dotčené přechodem na standard DVB-T2. Přeloženo do normální řeči, všechny domácnosti, kterých by se dotklo vypínání vysílačů DVB-T, by mohly od státu čerpat dotaci na nákup nového televizního přijímače, ale ten by nutně nemusel být určen pro příjem DVB-T2, ale třeba pro satelitní nebo kabelové vysílání. Se stejným návrhem operovala dříve v Poslanecké sněmovně Česká asociace satelitních operátorů, která se stejně jako senátor Nytra odvolávala na rozhodnutí Evropského parlamentu o uvolnění pásma 700 MHz, v němž se zmiňují možné kompenzace přímých nákladů koncovým uživatelům.

Ze strany Evropského parlamentu šlo o doporučení, kterým se ze všech zemí EU řídila pouze Francie. Česká republika nepřímo kompenzuje diváky tím, že jim již od letošního roku nabízí souběžné vysílání v pozemních televizních standardech DVB-T a DVB-T2, přičemž televizní stanice mají vysílání v novém standardu DVB-T2 do vypnutí celoplošných sítí DVB-T zcela zdarma. Technologicky neutrální přímé kompenzace divákům na nákup nových přijímačů by nebyly férové, protože k přechodu na DVB-T2 dochází kvůli narušení pozemní televizní platformy, ke kterému dojde odejmutím pásma 700 MHz. Pozemní televizní vysílání tak přijde o 30 procent kmitočtů, zatímco jiné vysílací platformy (satelit, kabel, IPTV) nebudou touto změnou nijak zasaženy.

Technologicky neutrální kompenzace tedy nedávají smysl a pouze by zvýhodňovaly satelitní, kabelové a IPTV platformy. Česká republika ale počítá s finanční podporou sociálních a zdravotních zařízení, jimž přispěje na nákup přijímačů DVB-T2 souhrnnou částkou 50 milionů korun. Stejnou sumu stát vynaložil i při přechodu z pozemního analogového na pozemní digitální televizní vysílání, přičemž při první televizní digitalizaci nikdo nevznášel požadavky na to, aby se státní podpora týkala i možnosti nákupu satelitních kompletů nebo přijímačů kabelové televize a IPTV. Pokud by stát divákům poskytl dotace na nákup neterestrických televizních přijímačů, mohlo by to vyvolat soudní spory a arbitráže ze strany současných provozovatelů pozemních televizních sítí, protože by takto navrhované kompenzace zásadně změnily podmínky na trhu televizního vysílání v neprospěch terestrického vysílání, kterému je násilně odebíráno 30 procent kmitočtů.

Žádné prodlužování kmitočtů, sítě by se přidělovaly nově

Jak vládní Strategie, tak diginovela v podobě, jak ji schválila Poslanecká sněmovna, počítá s prodloužením pozměněných kmitočtových přídělů čtyř současných celoplošných sítí pro pozemní digitální televizní vysílání zdarma až do roku 2030. Je to součást zamýšlených kompenzací operátorům těchto sítí za to, že budou muset ukončit vysílání ve standardu DVB-T a opustit přidělené kmitočty před termínem vypršení těchto přídělů. Senátor Zdeněk Nytra to ale stejně jako Česká asociace satelitních operátorů považuje za nedovolenou veřejnou podporu a navrhuje, aby stát nechal vypršet stávající kmitočtové příděly pro celoplošné sítě DVB-T a poté vypsal veřejnou soutěž na nové celoplošné sítě DVB-T2, za které by operátoři měli státu zaplatit.

Nytra však pomíjí fakt, že podle současného zákona o elektronických komunikacích mají operátoři, jimž končí platnost kmitočtových přídělů, přednostní právo požádat o jejich prodloužení. Za přidělení kmitočtů pro televizní vysílání se navíc v České republice, ale ani nikde jinde v Evropské unii, neplatí (na rozdíl od sítí pro mobilní operátory). Jejich provozovatelé ale pravidelně hradí každoroční poplatky za využívání kmitočtů, stejně jako všichni další operátoři sítí elektronických komunikací. Přechod na DVB-T2 je navíc vynucený proces, který je dán faktem, že pozemní televizní platforma přijde o 30 procent kmitočtů, které představují uvolňované pásmo 700 MHz. Operátoři tedy dostanou od státu náhradu v podobě nových celoplošných sítí – multiplex za multiplex – přičemž Evropský parlament stanovil, že zbylé pásmo pro televizní vysílání bude chráněno nejméně do roku 2030.

Sousední Německo již kmitočtové příděly operátorům pozemních televizních sítí bezplatně prodloužilo až do roku 2030 a chystají se k tomu i další evropské země. Senátor Zdeněk Nytra považuje bezplatné prodloužení kmitočtů do roku 2030 za nesystémové, ale i současné kmitočtové příděly celoplošných sítí DVB-T byly uděleny zdarma, takže o žádné nesystémové řešení nejde. Stát se pouze snaží zachovat divákům pozemní televizní platformu jako nejběžnější způsob příjmu televizního vysílání, který je zároveň jediným bezplatným způsobem sledování televizních programů. Všechny další vysílací platformy jsou pro koncového diváka zpoplatněny, ať u jde o satelit, kabelovou televizi nebo IPTV. Jde tedy i o sociální aspekt celé operace.

Státní informační kampaň by měla být technologicky neutrální

Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle senátora Zdeňka Nytry mělo zajistit, aby plánovaná státní informační kampaň o přechodu na DVB-T2 byla „technologicky neutrální“. Tedy aby diváky informovala o všech možnostech příjmu televizního signálu, nejen o DVB-T2. Takovou technologicky neutrální informační kampaň si můžeme pamatovat z dob přechodu od analogového televizního vysílání na digitální televizní vysílání. Těžil z ní především satelit, který krátkodobě získal značný podíl domácností, jež původně přijímaly televizní signál pozemní cestou. Přechod na DVB-T2 se však týká pouze diváků, kteří přijímají televizní signál terestricky a tudíž není třeba, aby státní informační kampaň byla technologicky neutrální.

Zjednodušeně řečeno, kampaň má oslovovat diváky, kteří přijímají televizi zdarma, a nikoli propagovat zpoplatněné vysílací platformy. Diváci by měli být informováni o způsobu, jakým si mohou zachovat stávající způsob příjmu televizního signálu. Pokud by se kampaň zaměřila i na jiné distribuční platformy, vehnala by významnou část domácností do rukou operátorů placené satelitní, kabelové a IP televize. Operátoři pozemních televizních sítí by se poté mohli soudně bránit, protože by tím došlo ke zvýhodnění neterestrických televizních platforem, které nebudou nijak poškozeny odejmutím kmitočtového pásma 700 MHz a nemusí kvůli tomu přecházet na nový vysílací standard.

Senátní tisk 143 – novela zákona o elektronických komunikacích by Jan.Potucek on Scribd

Deset důvodů, proč by Senát měl přijmout diginovelu

Proč by tedy Senát neměl brát ohledy na pozměňovací návrhy a přijmout novelu zákona o elektronických komunikacích v podobě, v jaké mu ji doručila Poslanecká sněmovna? Televizníweb.cz sepsal deset základních důvodů:

1. Přechod na DVB-T2 je vynucen ztrátou televizního pásma 700 MHz (celkem 30 procent televizních kmitočtů), o čemž bylo celosvětově rozhodnuto Mezinárodní telekomunikační unií v roce 2015 (193 členských států včetně ČR) a Evropskou unií v červnu 2017.

2. Kmitočty v pásmu 700 MHz budou po roce 2020 využity pro mobilní datové sítě 5. generace.

3. Zemské vysílání bude výrazně poškozeno ztrátou 30 procent kmitočtů, které jsou dnes intenzivně využívány pro distribuci televizního signálu. Změna způsobu využívání televizních kmitočtů, které jsou přiděleny pro jednotlivé sítě DVB-T do let 2021 až 2024 se zákonnou možností prodloužení, se dotýká výhradně operátorů zemských sítí DVB-T a diváků zemského televizního vysílání, nikoli operátorů a diváků satelitního, kabelového a IPTV vysílání.

4. Novela zákona o elektronických komunikacích je klíčová pro zajištění legislativního rámce, který umožní uvolnit pásmo 700 MHz prostřednictvím přechodu na kmitočtově úspornější standard DVB-T2.

5. V okolních zemích, například v Německu, již bylo pásmo 700 MHz prodáno mobilní operátorům a přechod na DVB-T2 / HEVC probíhá a bude dokončen v roce 2019.

6. Přechod na DVB-T2 je řešen ve vládou schválených dokumentech:
– Digitální Česko 2.0 (2013)
– Strategie správy rádiového spektra (2015)
– Strategii rozvoje zemského digitálního televizního vysílání (2016)

7. Řízený přechod na DVB-T2 / HEVC je sociálně nejšetrnější k 60 procentům domácností, které využívají zemské DVB-T vysílání, které je jako jediné bezplatné:
– Omezením nákladů domácností pomocí několikaletého souběžného vysílání současného DVB-T a nového DVB-T2 (2017-2020), kdy si diváci mohou přirozeným způsobem obměňovat televizní přijímače a naladit je na nový televizní standard
– Většina dnes prodávaných televizorů je již kompatibilní s novým standardem DVB-T2
– Domácnosti, které přirozeným způsobem neobmění svůj televizní přijímač, si budou moci v roce 2020 zajistit televizní příjem nákupem set-top-boxu v ceně cca 500 Kč, což je v porovnání s ostatními platformami, které jsou všechny navíc placené, řádově nižší částka. Například cena za satelitní přijímač, jeho instalaci a aktivaci začíná na 5 000 Kč a minimální roční poplatek za sledování základních televizních programů pak ročně činí 1 188 Kč, avšak je pravidelně zvyšován (naposledy letos na jaře).

8. Veškeré kompenzace související s uvolněním pásma 700 MHz a zajištění přechodu na DVB-T2 jsou předmětem schválení ze strany Evropské komise. Nemůže tak dojít k nepovolené veřejné podpoře.

9. Pokud se novelu zákona o elektronických komunikacích nepodaří přijmout, ohrozí to přechod na DVB-T2, což bude mít za následek ztrátu pokrytí zemským vysíláním a omezení počtu vysílaných televizních programů a domácnosti budou muset řešit televizní příjem pomocí placeného televizního vysílání. S ohledem na sníženou konkurenceschopnost televizního trhu dojde i ke zvýšení cen placené televize.

10. Ataky proti novele zákona o elektronických komunikacích tak mají jediný cíl, administrativním způsobem změnit současné rozdělení televizního trhu a výrazně zvýšit výnosy provozovatelů placeného televizního vysílání (minimálně o tři miliardy korun ročně). Spotřebitel by tak musel platit za televizní příjem a současně by se nezlepšilo jeho postavení v oblasti služeb (zrychlení přenositelnosti telefonního čísla, smluvní podmínky, výše pokut ČTÚ, atd.). Zároveň by se státu zkomplikovalo uvolnění pásma 700 MHz.

Vstup do Diskuse

7 komentářů: “Zaplaťme divákům kvůli DVB-T2 set-top-boxy, operátorům ani korunu, navrhuje senátor. Proč je to špatně?”

  1. Brmba napsal:

    Přechod na DVB-T2 není vůbec vynucen, jde jen o čistě komerční tah. Nvm. k čemu musí mít každá stanice 5 kanálů, když nemá co vysílat ani na jednom a neustále jen kolem dokola reprízuje (viz. kanály Novy). Jde čistě jen o prodej reklamy a zbývající čas nějak zaplácnout. Bez těchto zbytečných kanálu (pokud by na terestrickém vysílání byly ponechány jen kanály Muxu 1 a 2) by jim ztráta 30% kmitočtů vůbec nevadila a v pohodě by se tam vešli (Mux 3 a 4 stejně není šířen všude, např. v Aši jej dosud nemáme…). A kdo potřebuje těch programů více, ať si ten satelit pořídí (stejně jako já si ho musel v analogu pořídit pokud jsem chtěl sledovat Primu).
    Rovněž není pravdivá přirozená obměna. O přechodu na DVB-T2 se začalo mluvit až vloni, přičemž TV přijímač v pohodě vydrží i 10-15 let (nebo by měl, dříve vydržely…). Já např. mám přijímač teprv 3. rokem a tunerem pro DVB-T2 vybaven není (ještě se to nevědělo…). Kompenzace by tedy byla na místě, nehledě na zbytečné produkování odpadu hromadnou likvidací dosud funkčních věcí… >:-(

    • Michal Kubeček napsal:

      „O přechodu na DVB-T2 se začalo mluvit až vloni“ — to je vtip? O přechodu na DVB-T2 se mluví víceméně od doby, kdy skončil přechod na DVB-T, spíš ještě o něco déle.

      „TV přijímač v pohodě vydrží i 10-15 let (nebo by měl, dříve vydržely…). Já např. mám přijímač teprv 3. rokem a tunerem pro DVB-T2 vybaven není“ — Stejně jako při přechodu na DVB-T nebylo potřeba, aby si všichni okamžitě koupili novou televizi, nebude to potřeba ani teď.

    • O.K. napsal:

      A o užitečnosti a účelnosti každé existující televizní stanice bude rozhodovat státní plánovací komise a její úřad pro omezení komerce spolu s ministerstvem propagandy s Brmbou v čele 😀

  2. Hasič 007 napsal:

    Věřím že vyhraje zdraví rozum a senát novelu schválí!!!

    • BIDLO napsal:

      Přesně. A že dnešní TV vydrží 10-15 let? Fakt vtipné, už dlouho jsem se tam nezasmál. Kolega zamrzl někde v minulém století.

  3. digiman napsal:

    Ano, pokud ti dnes TV vydrží 5 let, tak je to úspěch…..

    • Michal Kubeček napsal:

      Mně minulá televize (zbavoval jsem se jí loni) vydržela přes 9 let a to ani nezačala zlobit, jen jsem prostě už chtěl větší a celkově lepší. Na to je ovšem univerzální odpověď „No jo, ale tenkrát se to ještě dělalo pořádně, ty dnešní už nic nevydrží“, která má tu výhodu, že ji půjde použít i za dalších deset let, až se budu zbavovat té současné. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *