Přechodová síť 13, která je koncipovaná jako „regionální“, neplánuje odpojování jednotlivých vysílačů a nejspíš nabídne regionálním televizím časové úseky v celostátním vysílání.

Poněkud komplikovanější přechod na nový vysílací standard DVB-T2 čeká regionální televize, které využívají některé z regionálních pozemních sítí DVB-T. Zatímco nyní mohou vysílat z vybraných vysílačů a pokrývat tak svým signálem pouze území, na kterém chtějí vysílat, v přechodové síti DVB-T2 jim patrně nezbude nic jiného, než se podělit s ostatními regionálními stanicemi o celoplošné programové pozice, na kterých se budou střídat v celostátním vysílání. Vyplývá to z informací, které má Televizníweb.cz k dispozici o plánovaném spuštění třetí přechodové sítě DVB-T2 provozované společností Digital Broadcasting.

Regionální přechodová síť?

Takzvaná Přechodová síť 13 měla být jediným přechodovým multiplexem DVB-T2, který měl být regionalizovatelný, a měl tedy umožnit regionální odpojování po jednotlivých vysílačích. Nyní se ale zdá, že síť během přechodného období do června 2020 regionální odpojování, které je nákladné z hlediska provozu regionálních headendů, vyřeší jinak: nabídne televizím časové úseky v celostátním vysílání. Na jedné programové pozici tak nebude vysílat jedna, ale hned několik regionálních televizí. V praxi by to vypadalo tak, že divák, který je zvyklý na konkrétním kanálu naladit svoji televizi například z Plzně, by v určitý čas viděl na stejné pozici regionální vysílání z Ostravy nebo Českých Budějovic.

Podle Pavla Dvořáka, předsedy Koordinační expertní skupiny Ministerstva průmyslu a obchodu, jež má přechod na nový televizní standard DVB-T2 na starosti, však přechodová síť 13 nebyla nikdy zamýšlená jako multiplex s možností regionálního odpojování. „Termín „regionální“ byl používán při přípravě Strategie a při diskusi s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ve významu „nepůjde o celoplošné pokrytí, ale spíše o regionálně identifikovatelná pokrytí alespoň části regionů pro využití regionálními televizemi,“ vysvětlil Dvořák serveru Televizníweb.cz. Tudíž se ani nepočítalo s kompletní výstavbou multiplexerů tak, aby tato přechodová síť kopírovala regionální členění multiplexu 4, dodal.

U přechodové sítě 13 se nikdy nepočítalo s regionálním odpojováním, tvrdí koordinátor druhé televizní digitalizace Pavel Dvořák (Foto: TAKTIQ Communications)

Nejsou kmitočty, vysvětluje koordinátor

„Vzhledem k nedostatku dostupných rádiových kmitočtů nebude možno klást na tuto přechodovou síť stejné požadavky jako na celoplošně koncipované přechodové sítě a ani budoucí multiplex 4,“ vysvětlil Dvořák. Sdílení programových pozic formou „určitého karuselu“, tedy mechanismu kolování televizních stanic na výhodné časové pozici při využití jedné až dvou programových pozic v multiplexu a měnícího se času vysílání je podle šéfa Koordinační expertní skupiny efektivní vzhledem k možnosti využití vysílacího spektra. „Navíc i diváky z Prahy mohou zajímat informace z jižních Čech. Je ovšem nutno najít vhodný ekonomický model,“ konstatuje Dvořák.

Na stejném principu funguje celoplošný kanál Regionálnítelevize CZ, který se skládá z několika bloků zpravodajství a publicistiky lokálních a městských kanálů. Ty však vedle společného vysílání pod hlavičkou Regionálnítelevize CZ fungují ještě samostatně v kabelech nebo po internetu. Přechodová síť DVB-T2 by ale donutila samostatně vysílající televizní stanice ke sdílení programových pozic, přičemž není jasné, jakým způsobem by se jednotlivým televizím přidělovaly vysílací časy, jejichž hodnota pro inzerenty se v průběhu dne mění. Lukrativní časy jsou v prime time od 18:00 do 23:00, případně během ranního vysílání. Televize, které by nemohly vysílat v tuto dobu, by si inzertně pohoršily.

Radim Pařízek má v DVB-T2 zajistit regionální vysílání, v přechodové síti ale odpojované regiony neplánuje (Foto: Václav Udatný)

Multiplex 4 jako jediné řešení?

Pro některé regionální televize by navíc přechodová síť DVB-T2 mohla být jediným způsobem, jak si udržet možnost pozemního vysílání, protože část vysílačů regionálních multiplexů DVB-T bude muset ukončit vysílání již ke konci letošního roku a další na konci roku 2018. Jen část bude moci pokračovat do konce června 2020, kdy by měly být vypnuty i celoplošné sítě DVB-T. Úsporné řešení se sdílením celoplošných programových pozic by tedy mohlo konkrétním regionálním televizím způsobit vážné existenční problémy. Zejména těm, které budou muset v regionálních sítích DVB-T ukončit vysílání před 30. červnem 2020, nebo se budou muset vzdát části svého pokrytí, protože některé vysílače DVB-T budou vypnuty dříve.

Do ukončení přechodu na DVB-T2 mají regionální televize teoretickou šanci využít samostatné regionální pozice v celoplošném multiplexu 4, který vysílá ve standardu DVB-T. Ty však často pokrývají mnohem větší území z většího počtu vysílačů, než regionální stanice potřebují, a náklady na distribuci prostřednictvím multiplexu 4 tak představují násobky dosavadních nákladů na vysílání v regionálních sítích DVB-T. Například pro Východočeskou televizi V1, která vysílá v Regionální síti 8 Českých Radiokomunikací v Hradci Králové a Pardubicích, by přechod do multiplexu 4 znamenal trojnásobný nárůst měsíčních nákladů na distribuci signálu. Nic jiného než přechod do multiplexu 4 ale stanici nejspíš nezbude, protože Regionální síť 8 bude muset ke konci letošního roku ukončit vysílání v Pardubicích a V1 by zbyl jediný vysílač pro Hradec Králové, který by podle návrhu ČTÚ mohl vysílat do června 2020.

Pardubice přijdou kvůli vypínání Regionální sítě 8 o signál Východočeské televize V1. Stanice nemá šanci do roku 2020 vysílat samostatně v DVB-T2.

Regionální sítě i po roce 2020?

Koordinátor druhé televizní digitalizace Pavel Dvořák ale předjímá, že regionálním televizím po dokončení přechodu na DVB-T2 nezbude jako jediná možnost vysílat v transformovaném multiplexu 4, který vznikne z přechodové sítě 13 a ve finální podobě by měl nabízet možnost regionálního odpojování. Dvořák předpokládá, že i po spuštění finálních sítí DVB-T2 a vypnutí celoplošných multiplexů DVB-T bude možné v rámci efektivního využití rádiového spektra sestavit několik menších regionálních sítí, jež by fungovaly na bázi individuálních oprávnění pro kmitočty. „Je to jedno z témat, která nepochybně přijdou na pořad jednání Koordinační expertní skupiny po vyjasnění nejpodstatnějšího k zajištění kmitočtů pro čtyři substituční celoplošné sítě DVB-T2 a dvě nové celoplošné sítě DVB-T2,“ říká Pavel Dvořák.

Čtyři substituční sítě nahradí současné čtyři celoplošné multiplexy DVB-T a měly by mít stejné nebo vyšší pokrytí než nynější sítě České televize, Českých Radiokomunikací, Czech Digital Group a Digital Broadcasting. Dvě nové rozvojové sítě DVB-T2 by podle Dvořáka měly mít „optimální“ pokrytí, které je potřeba ještě definovat. Zároveň u nich musí být splněn požadavek na možnost regionalizace. Teprve po zajištění kmitočtů pro těchto šest finálních sítí DVB-T2 bude možné zbývající kmitočty použít pro regionální vysílání. Podle šéfa Koordinační expertní skupiny by se ale nejprve mělo definovat, jakému vysílání mají případné další regionální sítě sloužit. Zda pro městské a regionální televize, nebo jako rezerva pro experimentální vysílání v nových formátech nebo z těchto kmitočtů sestavit rezervu pro případný další budoucí přechod na nový standard a stanovit jim časově omezené využití.

S odpojovaným regionálním vysíláním v přechodové síti DVB-T2 nemůže počítat ani Česká televize

S regiony bude mít problém i Česká televize

Potíž s regionálním odpojováním v DVB-T2 bude během přechodového období řešit i Česká televize. Její přechodová síť DVB-T2 je koncipovaná pouze pro celoplošné vysílání. Odpojované regionální relace proto bude moci nabídnout pouze celoplošně, nasazené v různých časech. Pro zachování odpojovaného regionálního vysílání by ČT musela získat druhý multiplex DVB-T2, tedy jednu z uvažovaných rozvojových sítí s částečnou možností regionalizace. Pokud by ji ČT získala, mohla by naopak rozšířit počet regionů, v nichž vysílá samostatné relace, ze současných tří na pět a později až na sedm. Vedle studií v Praze, Brně a Ostravě by tak Události v regionech mohly mít vlastní mutace i z Hradce Králové, Českých Budějovic, Plzně a Ústí nad Labem.