UVNITŘ PREZENTACE – S napětím očekávaný harmonogram spouštění přechodového veřejnoprávního multiplexu DVB-T2 na konferenci Radiokomunikace 2017 v Pardubicích nezazněl.

Vedoucí projektové kanceláře České televize Pavel Hanuš hned v úvodu své přednášky uvedl základní důvod, proč ČT zatím nemůže sdělit termín startu svojí přechodové sítě DVB-T2. Jako jediný subjekt v české mediální krajině má totiž dvojjedinou roli, jako provozovatel multiplexu veřejné služby s nárokem na kmitočtové příděly a jako vysílatel programového obsahu za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu. Pro provozovatele multiplexu veřejné služby je povinnost uvolnění kmitočtů v pásmu 700 MHz jasným politickým rozhodnutím Rady Evropské unie z dubna tohoto roku. I když důsledkem uvolnění kmitočtů je ztráta pokrytí současného multiplexu DVB-T na 38,1% území pro 43,1% obyvatel, je přechod na DVB-T2 jediným možným řešením, aby i nadále byly splněny zákonné podmínky o povinnosti pokrytí zemským vysíláním 95% obyvatelstva České republiky.

Z pohledu vysílatele programu proces migrace na standard DVB-T2 přináší vynucené změny způsobující mnohé komplikace, které vyvolávají další náklady a nové financování bez zásadního užitku, nebo další přidané hodnoty. Česká televize proto, stejně jako ostatní vysílatelé, v minulých letech přechod na DVB-T2 a urychlené uvolnění pásma 700 MHz odmítala. Po první digitalizaci garantovala divákům stabilní prostředí na deset let, tedy do roku 2022, navíc je jediná, která je svázána s distribuční platformou na rozdíl od komerčních televizí, které mají volnost výběru distribuční platformy. K tomu přistupuje nerovnoměrnost regulace lineárního obsahu a nastupujících nových nelineárních služeb na IP platformách. Navíc, ČT může dělat jenom to, co jí zákon dovolí, komerční subjekt to, co mu zákon nezakáže. Nicméně rozhodnutí o uvolnění pásma 700 MHz je platné a ČT musí udělat vše proto, aby byl přechod na DVB-T2 úspěšný a byla zachována možnost dalšího rozvoje pozemní digitální televizní platformy. Diginovela sice otevřela možnost budování přechodové sítě, ale začala platit až 2. září 2017.

Pro vysílatele nemá migrace na DVB-T2 žádný přínos (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Kavčí hory vypnou DVB-T nejpozději v červnu 2020

Celkový proces migrace tak nabírá z pohledu ČT více jak roční zpoždění. Základní jízdní řád celého procesu – Technický plán přechodu – zatím neexistuje, závazný termín jeho schválení vládou stanovený EU je polovina příštího roku. Navíc letos schválená diginovela ukládá České televizi jedinou podmínku – provozovat po dobu přechodu multiplex veřejné služby tak, aby při vypnutí zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T v rámci jedné oblasti nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem ve standardu DVB-T2. „I tak si ještě pořád myslíme, že máme šanci zahájit vysílání naší přechodové sítě do konce letošního roku. Smluvní jednání jsou ale tak složitá, že to nemohu slíbit. Ta šance je tak padesát na padesát,“ uvedl Hanuš. Pokud se to nepodaří, síť zahájí vysílání v příštím roce. Jeden termín ale Pavel Hanuš v Pardubicích přeci jenom potvrdil. Vypnutí DVB-T vysílání České televize k 30. červnu 2020 nebo dokonce ještě dříve.

Rámcový harmonogram postupu počítá v roce 2018 s výstavbou a následným provozem přechodové sítě, přijetím TPP a dosažení celoplošného pokrytí mutiplexu veřejné služby DVB-T2. V následujícím roce 2019 dokrývání pokrytí, zahájení omezování DVB-T a intenzivní informační kampaně. Základní koncepce přechodu znamená vlastní přechod na DVB-T2, přechod na HD standard 1080p50, regionalizaci a rozvoj nových medií. Přechod na standard 1080p50 znamená další investice. Zde je nutno si uvědomit, že interní řetěz zpracování signálu v televizních studiích je od první vlny digitalizace nastaven na prokládané řádkování tj. 1080i50. To znamená buď revizi celé vnitřní kabeláže, která by dnes měla být upgradovaná na rychlosti 12 Gbps vzhledem k budoucímu Ultra HD vysílání a k tomu ještě přes protokol IP, nebo zařazení deinterlacerů za kodéry před výstupem do sítě. I toto zdánlivě jednoduché řešení představuje milionové náklady, pokud nechceme snižovat kvalitu. Hanuš v následné panelové diskusi na konferenci Radiokomunikace 2017 doplnil, že problémem výroby ultravysokého rozlišení, např. 4K, není jen problémem prohnání velkých datových toků v rámci vnitřních studiových spojů. Je nutno si uvědomit, že problémem výroby ve studiu jsou i kvalitní dekorace a kvalitní kostýmy. A tato výroba produkci velmi zdražuje.

Fyzické regionální odpojování v přechodové síti nebude

ČT počítá i v přechodovém multiplexu se všemi pěti programy ve vysokém rozlišení (ČT1 HD, ČT2 HD, ČT24 HD, ČT sport HD a ČT:D/art HD), konkrétně v rozlišení 1080p50. Česká televize neuvažuje o rozdělení programů ČT D a ČT art na dva samostatné 24-hodinové kanály. Co se týká originálního zvuku (duální zvuk), bude se dle zákona objevovat až v konečných sítích, v přechodové síti půjde jen test. „Ne vždy je ale originální zvuková stopa k dispozici,“ upozornil Pavel Hanuš. Multiplex veřejné služby dle zákona musí ČT sestavovat i s Českým rozhlasem, takže i zde musí dojít k dohodě a stanovení smluvních podmínek. Vzhledem k tomu, že multiplex DVB-T2/HEVC může obsáhnout až sedm HD programů, ve zbývající datové rezervě mohou být umístěna čtyři regionální vysílání. S fyzickým regionálním odpojováním ČT neuvažuje. Po roce 2020 počítá ČT s rozšířením multiplexu veřejné služby využitím druhé síťové vrstvy, která by již měla umožnit i fyzické regionální odpojování. Je nutno si uvědomit, že se tím nemyslí další multiplex sloužící k rozšíření standardní programové nabídky, ale právě o řešení problematiky regionálního vysílání a s tím souvisejících služeb.

Pro zajištění informovanosti obyvatelstva musí ČT jako garant řešit s gesčním Ministerstvem průmyslu a obchodu podobu a způsob informační kampaně a zajištění sociálních opatření pro příjem TV vysílání v pečovatelských domech, zdravotnických zařízeních nebo ve školách a výchovných zařízeních. Vlastní informační kampaň ČT musí zahrnovat informace ke struktuře vysílání, k přepínání i vypínání jednotlivých vysílačů v základní síti MPX1 i MPX 1a. Česká televize ještě nemá definitivní řešení pro výpadek MUX1a/RS7 s HD programy v DVB-T v některých lokalitách po konci roku 2017. Existuje několik řešení, na konečné rozhodnutí je čas do konce listopadu. Jednou z možností je podle Hanuše pokrytí těchto míst přechodovou sítí DVB-T2 s kompletní programovou nabídkou v HD kvalitě. Hanuš avšak nevylučuje, že po Novém roce může dojít k částečnému výpadku HD vysílání ČT v terestrice.

Pavel Hanuš (ČT) a Radim Pařízek (DB) očekávají dotazy při panelové diskuzi (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

V závěrečné panelové diskusi zazněly na základě dotazů zasílaných i elektronicky další doplňující podrobnosti. Principiálně je konečná síť veřejnoprávního multiplexu postavena na kanále 26, přechodová síť 11 je převážně postavena na finálních kmitočtech. K řešení zbývá otázka kmitočtu Budějovic na Kleti a ještě jednoho regionu.

Prezentace Pavla Hanuše (ČT) na konferenci Radiokomunikace 2017 by Jan.Potucek on Scribd

Štítky