Dálkový příjem českých DAB+ signálů: technika a praktické zkušenosti

18 komentářů 19.2.2018 / Marek Svoboda

Jak se přijímá digitální rozhlasové vysílání v oblastech, které nejsou pokryty kvalitním signálem? Vyzkoušeli jsme praktický test v jedné jihočeské obci poblíž Českých Budějovic.

Digitální rozhlasové vysílání DAB+ je v provozu na našem území již několik let, ale stále je vnímáno pouze jako okrajové, má neustále obrovský handicap ve srovnání s analogovým rozhlasovým vysíláním v pásmu VKV. Zaostává především v nabídce přijímačů v kamenných obchodech, v programové nabídce především komerčních stanic a co mě nejvíce mrzí, má neustále velmi nízké pokrytí území skutečně kvalitním signálem. Tím je myšlen takový signál, který umožní bezproblémový příjem DAB+ vysílání na prutovou anténu přijímače uvnitř budov, nebo stabilní poslech při jízdě v automobilech. Prostě tak, jak se nejčastěji poslouchá analogové rádio na VKV.

Výjimku v současnosti představuje pouze Praha, kde je v provozu výkonný vysílač (20 kW) největšího tuzemského operátora Českých Radiokomunikací na vysílací věži Praha Žižkov na kmitočtovém kanále 12C (227MHz), který na sklonku minulého roku doplnily ještě výkonné vysílače Plzeň – Radeč, Brno – Hády a Ostrava – Hošťálkovice. Tato síť nabízí pouze stanice Českého rozhlasu, protože se jedná o tzv. multiplex ČRo DAB+.

Vysílač Praha – Žižkov

Parametry všech vysílačů multiplexu ČRo DAB+

V provozu od 1. června 2017
Praha/Žižkov – kanál 12C/20 kW/vertikální polarizace

V provozu od 24. října 2017
Beroun/Děd – kanál 12C/300 Wattů/vertikální polarizace

V provozu od 30. listopadu 2017
Plzeň/Radeč – kanál 12C/10 kW/vertikální polarizace
Brno/Hády – kanál 12D/5 kW/vertikální polarizace
Ostrava/Hošťálkovice – kanál 12D/10 kW/vertikální polarizace

Na území České republiky ještě působí další dva operátoři, kteří provozují vysílání v tomto standardu. Jde o společnosti TELEKO z Příbrami a RTIcz z Plzně.

Aktuální pokrytí multiplexu ČRo DAB+ (Zdroj: CRA)

Anténní systém

V tomto článku bych rád popsal své zkušenosti s příjmem digitálního rozhlasového standardu DAB+ na svém domácím systému v malé vesničce 10 km západně od Českých Budějovic. Popisovat chci především dálkový příjem takových DAB signálů v lokalitě, ve které běžně dostupné mapy pokrytí vůbec nepřipouštějí jejich možný příjem. Pro příjem digitálního rozhlasového vysílaní DAB+ používám dvojici výkonných směrových antén italského výrobce EmmeEsse s označením 15RB3, které jsou sloučeny pomocí speciálního slučovače s transformačním vedením a pomocí spektrálního analyzátoru jsou antény instalovány pro maximální zisk na ráhnu vedle sebe (užší hlavní příjmový lalok v horizontální rovině). Antény jsou pro potřeby příjmu DAB vysílání uchyceny ve vertikální pozici.

Za slučovačem obou antén je zapojena kanálová zádrž pro kanál 5D, protože nedaleko místa příjmu (4 km) na kótě Kluk/Kozí kámen, vysílá výše zmíněný DAB operátor RTIcz. Za zádrží je instalován speciální předzesilovač, osazený miniaturním mikrovlnným zesilovačem s technologií E – PHEMT z produkce firmy TEROZ. Všechny tři komponenty mám umístěny ve vodotěsné skříňce na stožáru u antén, napájení předzesilovače probíhá po svodovém kabelu pomocí frekvenční výhybky, napájecí DC adaptér je umístěn v pracovně. Anténní soustavu mám aktuálně bez motorového natáčení, je fixně nastavena na azimut 332 stupňů. Na této ose jsou totiž dva poměrně vzdálené vysílače DAB+ signálu, jejichž příjem postupně také zdokumentuji.

Přijímač, zpracování signálu

Pro domácí příjem a poslech používám sestavu tvořenou USB přijímačem Realtek s čipem RTL2832U a tunerem E4000, notebookem HP a volně dostupným softwarem DAB player. Pro lovení v terénu používám stařičký notebook DELL s USB tunerem Astrometa DVB-T/T2/C/FM/DAB, který je rovněž podporován softwarem DAB player. Pro technickou dokumentaci přijímaných signálů používám ještě paralelně spuštěný program IT-Tools a ruční měřící přístroj Planar IT-15T2, který mám připojen stejně jako USB přijímač Realtek k anténnímu svodu přes rozbočovač. Pomocí funkce PrintScreen společně ukládám jak všechna okna DAB playeru, tak analýzu spektra, včetně úrovně signálu a odstupu C/N. Poslech rozhlasových stanic provozuji přes připojenou externí profi zvukovou kartu Focusrite Scarlett 6i6.

Software DAB Player

Naprosto vynikající alternativní software DAB Player nabízí technicky založeným uživatelům mnoho užitečných funkcí a informací. Autorem tohoto software je pan Andreas Gsinn z bavorského Nussdorfu nad Innem. DAB Player lze provozovat na operačním systému Windows verze 7(SP1) až po verzi Windows 10. DAB Player je přehrávacím softwarem pro Noxon USB klíčenky a všechny kompatibilní zařízení s čipem RTL2832. Program umožňuje zobrazit mnoho technických informací, parametrů DAB multiplexu a jednotlivých stanic, které běžné obslužné programy pochopitelně vůbec nenabízí. Pomocí tohoto programu lze zjistit navíc datové toky jednotlivých stanic, jejich protichybové zabezpečení, kompletní obsah multiplexu a jeho konfiguraci, umožňuje záznam FIC souboru, kanálový mód, použitý audiokodek a spoustu dalších informací.

DAB player dále umožňuje nahrávání pořadů na HDD ve formátech MP4, MP2, v různých pevně nastavených kvalitách formátu MP3 a v nekomprimovaném formátu WAV. Při poslechu lze sledovat i zajímavé uživatelské doplňky, které standard DAB+ nabízí a sice tzv. Static a Dynamic label (statické a dynamické textové informace na displeji PC) a SlideShow (obrázky ve formátu PNG, které může aktuálně doplňovat každá rozhlasová stanice). Ladit programy lze v automatickém režimu (pásma VHF3 i L-Band), nebo v ručním režimu po jednotlivých kanálech, či ve zvoleném kanálovém rozsahu.

Přijímané multiplexy – standartní podmínky příjmu

Mapa pokrytí DAB signálem z vysílač Plzeň – Radeč

Terénní překážky, které brání signálu z vysílače Plzeň – Radeč na Českobudějovicku

Na svém domácím vybavení stabilně přijímám DAB+ multiplex Českého rozhlasu z vysílačů Plzeň – Radeč (hlavní směr anténní soustavy) i Praha -Žižkov, které vysílají na kanále 12C (227MHz), po zahájení z vysílače Plzeň – Radeč (vrchol Brno 718 m.n.m.), stabilně přijímám tento signál bez ohledu na příjmové podmínky s odstupem C/N přes 25dB (vzdušná vzdálenost 106 km), v cestě signálu je středočeské pohoří Brdy.

Příjem multiplexu ČRo DAB+ z vysílače Plzeň – Radeč

Na stejném azimutu jako je vysílač Radeč přijímám i DAB+ signál z německého vysílače Geyer v Sasku, jedná se o multiplex MDR na kanále 9A(203MHz), příjem tohoto signálu nelze považovat za stabilní, především v zimních měsících dosahuji v příjmu odstupu C/N dost výrazně přes 10dB.

Příjem multiplexu MDR DAB+ ze Saska (SRN)

Na takto orientovanou anténní soustavu celkem stabilně přijímám signál DAB+ operátora TELEKO z Příbrami na kanále 11A(217MHz). Na zadní lalok soustavy s obrovskou rezervou přijímám lokální signál operátora RTI z vysílače Kluk – Kozí kámen na kanále 5D (180MHz).

Příjem multiplexu Teleko DAB+ z Příbrami

Příjem multiplexu RTI DAB+ z vysílače Kluk

Oba USB přijímače Realtek rovněž přijímají i identický DAB multiplex operátora RTI z Kozího kamene v pásmu L (1458MHz).

Přijímané multiplexy – mimořádné podmínky příjmu

Samostatná kapitola je příjem DAB signálů za mimořádných podmínek při inverzním charakteru počasí. Na rozhraní chladné a teplé masy vzduchu, které mají každá jiný index lomu pro procházející záření, dochází k zajímavým projevům zrcadlení, či šíření elektromagnetických vln odrazem od troposférického vedení. Právě proto je za inverze běžné, že je možné naladit signály i s malou vlnovou délkou ze vzdálených vysílačů, které za normálních povětrnostních podmínek mizí nenávratně v atmosféře. Za těchto podmínek jsem poslouchal DAB signál z několika vzdálených spolkových zemí v Německu a z Polska.

Hraniční hodnoty signálu pro nerušený příjem

Rovněž jsem otestoval, jak kvalitní signál DAB+ je nutný pro bezproblémový poslech. Porovnával jsem místní signál providera RTI na kanále 5D (4 km od vysílače) a signál ČRo z vysílače Plzeň/Radeč na kanále 12C (106 km od vysílače). V multiplexu ČRo jsem testoval odolnost příjmu stanic se zabezpečím EEP2-A – kódový poměr 3/8, v multiplexu RTI pak stanice se zabezpečím EEP3-A – kódový poměr 1/2, ale i s EEP2-A – kódový poměr 3/8, jako používají i stanice v multiplexu ČRo. Rozhlasové stanice používající zabezpečení EEP2-A s kódovým poměrem 3/8 vyžadují pro poslech bez výpadků minimální odstup C/N 4,2 dB. Kdežto stanice se zabezpečením EEP3-A s kódovým poměrem 1/2 vyžadují vyšší minimální odstup C/N 5,2 dB.

Regulace odstupu C/N

K plynulé regulaci tzv. kvality signálu jsem používal regulovaný útlumový článek na výstupu šumového generátoru a po vzájemném sloučení jsem signál z anténního svodu podle potřeby „zhoršoval“ až do výpadku audiomodulace. Odstup C/N jsem měřil pomocí přístroje Planar a porovnával s aplikací DAB Player.

Zkušenosti se stolními přijímači

YAMAHA T-D500

Z produkce stolních tzv. komponentních přístrojů pro příjem DAB+ signálu jsem vyzkoušel tuner Yamaha T-D500, který měl výborné příjmové vlastnosti, se kterými s přehledem převyšoval možnosti USB přijímače Realtek (citlivost a selektivita). Vyzkoušel jsem i multiformátový komponentní přijímač HAMA DIT2000, který je vybaven i displejem mimo jiné i pro DAB službu SlideShow. Přijímač Hama ovšem nedosahuje vynikajících příjmových parametrů tuneru Yamaha.

Závěr

Radiožurnál – Olympijský speciál v síti TELEKO DAB (speciální digitální stanice věnovaná ZOH v Jižní Koreji)

Po technické stránce nabízí standard DAB+ ve srovnání s analogovým rádiem s frekvenční modulací (FM) rozhlasovým stanicím a potažmo posluchačům více doplňkových služeb, digitální modulaci pro přenos dat, s ní pak vyšší zabezpečení signálu proti rušení, a tak nerušenou kvalitu poslechu a v neposlední řadě i úsporu kmitočtového spektra atd. Pro objektivní srovnání ovšem musí předcházet odpovídající forma provozu vysílacího standardu DAB+. Tím mám na mysli využití příznivých vysílacích kót (hlavní vysílací věže), kvalitních vysílacích systémů a dostatečných vysílacích výkonů.

Samostatnou kapitolou by pak zde mohla být zvuková kvalita rozhlasových stanic v DAB+ a na VKV. Vlastnosti standardu DAB+ jsou dané, doplňkové služby, zabezpečení a odolnost signálu při šíření, celková přenosová kapacita multiplexu (1,7MHz). Jak s touto kapacitou naloží a nakládají operátoři, resp. rozhlasové stanice (počet stanic v multiplexu, rozdělení datového toku, spektrum nabízených služeb, typy použitých audiokodeků, kvalita zdrojového signálu) je plně v jejich režii.

Vstup do Diskuse

18 komentářů: “Dálkový příjem českých DAB+ signálů: technika a praktické zkušenosti”

  1. JaromírRybka napsal:

    Píšete tu o něčem co v podstatě neexistuje tedy na východě vlasti!!! A něco mě říká, že ještě dlouho nebude existovat!!! Po tolika letech zřizování sítě DAB je pokrytí ubohé.No a programová skladba ,raději nekomentovat.Ještě že přijímače DAB bývají kombinované s FM a internetovým radiem .

    • vedro napsal:

      To bohuzel neni vina autora clanku, kteremu taky dekuji za dobrou praci!
      Bohuzel posluchaci muzou jen marginalne ovlivnit rozsirovani DAB+.
      Politici (kteri maji vliv na skoro vsechno) se s broadcasteri domluvili na status quo do roku tusim 2025 takze si nedelejme iluze, ze DAB+ u nas nabere nejakou rychlost, spis hlemizdi, aspon ze CRo se nejak snazi. Snad do 5 let bude pokryto 99% domacnosti, tedy i u Vas.

    • jouda napsal:

      A vysílače Brno a Ostrava jsou kde? Na západě/severu/jihu snad?

  2. Jakub Melin napsal:

    Vynikající článek, díky Marku!

  3. Marek Svoboda napsal:

    „Po tolika letech zřizování sítě DAB“ – toto si mohou říci v Německu, ale ne v ČR! V ČR se spoustu let přecpává už tak plné pásmo VKV…

  4. Štěpán napsal:

    Je možné editovat text a opravit tam několikrát špatně napsané slovo „zabezpečení“?

  5. vedro napsal:

    Vyuziji tohoto tematu a chci se zeptat na vysilani DAB z Vidne kanal 11D. Chytam toto vysilani na LP antenu pro III. pasmo (presny typ neznam), mam ji umistenou v pokoji pri okne, 4. patro, za zdi jiz relativne volny vyhled na Viden (ve vzdalenosti cca. 50m a dal nejake baraky). Prijimam na Hama DIR3100, pres uvedenou LP antenu ve V polarizaci. Z 99% je prijem s chybovosti dle Hamy 1-3 (signal 4-5 ze 6 dilku). Nekdy se stava, ze mi poklesne signal mzikove na 1 ze 6 a chybovost se zvysi na 40-55 – i tak radia stale hraji. Pak do cca. 2-5 min. se to vrati na puvodni hodnoty. Chci se zeplat, zda to nekdo taky pozoruje z tohoto vysilace nebo mam chybu hledat u sebe. Nekdy se stava, ze nektere (jen nektere) radia z multilexu na nejakou dobu nehraji co davam za vinu jen pilotnimu projektu. Tak zda i zmeny v signalu (kratkodobe) s tim taky nesouvisi. Diky za reakce.

  6. Nonic napsal:

    Na prut za oknem mám 88 stanic a pokud by se nepřepisovaly shodné sítě s obsahem třeba Teleco bylo by jich víc… Mít možnost toho zveřejněného anténního systému tak uprostřed Podkrůšnohoří by bylo hafo Bavorů atd. dál zemské kraje a Sasů atd, za nimi a z východu krom trvalé Milešovky se naladí ale neuloží 5D Trutnov na teleskop… takže by určitě naskočili na víceprvkovou směrovou i Poláci (ve VKV norma OIRT byli běžné) pokud by se přidělal vstup na externí anténu… Prahu 12C a o trošku posílené Plzní za oknem na prut též mám… V místností jde ale i zlobí jen 10A a 10B…
    Jsem zvědav kdy konečně pochopí, že L pásmo byla a je slepá neperspektivní k ničemu zkouška jen pro pár nadšenců… Jinak jsme mohli být už dál…Němci měli několik restartů a teď chystají druhý celonárodní MUX + další lokální… což štve naše vysílatele kteří nedávno podali stížnost, že díky přes hraničí nebudou v roce 2025 kdy by se mělo postupně prý přeplácané VKV opouštět… mít volno ve našem DAB+… ale kvalita kompresí atd. raději pomlčet… Zatím zlaté VKV které hraje všade i v železobetonových či plechových „klecích“ obchoďáků a obytných místností i zmíněných auťáků a skoro zadara… páč digi tunery jsou díky licenci na čip přehnaně drahé !!!… Legrace je, že ani v prodejnách neví co je to DAB+ myslí si, že digitál je to co má číselnou stupnici s ukládáním do paměťových předvoleb +- 40 u DAB+ je nepochopitelných jen 10… přitom může přijít doba kdy se buse chytat i přes 100 stanic… a kam je pak uložit… No mnohem lepší je v řádu tisíců rádiových stanic dle zemí a žánrů seřazené v NETovém prostředí… tam pozemák konkurovat nikdy nemůže…

  7. vedro napsal:

    Nevim jak jste to myslel s tema stiznostma na nemeckou stranu. Vzdyt vrstvy pro DAB pasmo jsou jiz mezinarodne vyjednany min. na 90%. Budiz, kdyz se nechce vysilat u nas tak at mame moznost slyset aspon Nemce a snad jiz brzy i Rakusaky nejen pobliz hranic. Mozna prave ty zahranicni DAB stanice budou duvodem ke koupi DAB prijimace za par let i u nas. Mozna s tim i nasi vysilatele pocitaji, ze v 2025 bude penetrace FM/DAB+ radii podstatne vyssi bez jejich pricineni.

    • Nonic napsal:

      Vedro najdi si to… bylo několik článků včetně té podané stížnosti, že se v cizině přidělují už i kmitočty nad rámec koordinace protože se ví, že Česko usnulo a prakticky se v pásmu DAB/+ skoro nic dlouhé roky ve III pásmu nic neděje a L Band stojí za bačkoru už od začátku…

  8. Luděk napsal:

    Kdy bude překlopeno to vysílání v nekompatibilním L bandu???? Jo Praha to je stát ve státě. Tam výkon 20 kW Brno a Ostrava 1 kW👎

    • Jan napsal:

      Brno 5 kW, Ostrava 10 kW – Současný stav – snad ….. PRÝ

      • jouda napsal:

        Veřejnoprávní síť má Brno i Ostravu, které jedou ve III. pásmu na kanále 12D. Takže konec výmluv o Praze. 🙂

        • vedro napsal:

          Jen to pokryti je na Morave polovicni ve srovnani s vysilaci Praha-Plzen. Chtelo by to spustit aspon Praded a Kojal.

  9. lesalesa napsal:

    DAB rozhlas nema budoucnost. Prozatim. VKV bude dominovat jeste mocmoc dlouho.

  10. Zdenek napsal:

    Zdravím příznivce digi příjmu.
    Aktuální stav pokrytí signálem DAB jsem našel na:
    http://www.digitalradiodab.cz/files/DAB-brozura_v-01-2018_cz.pdf
    a další zajímavá info lze vybrat aktuálně dle datumu na: http://www.digitalradiodab.cz/
    Je vidět, že situace se přece jen pomalu mění.
    Zakoupil jsem Onkyo CR-N775D také s DAB, které jsem zatím nezkoušel protože nemám anténu. Na internetu jsou sice různé, ale rád si nechám zde od někoho poradit – zda vnitřní, venkovní …
    Na severní Moravě máme vysílače Ostrava III-Band a Frýdek L-Band takže to bude třeba vyzkoušet protože mi pokrytí vychází na Těšín s odřenýma ušima. Zatím nevím co mají poblíž Poláci.
    Držím palce všem pro lepší příjem, nejen finanční 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *