Dvojici stejných televizorů s „organickými“ obrazovkami se dostalo té cti, být během nákupní horečky doprovázející konec roku těmi nejlevnějšími. A protože jsou prakticky stejné, co platí o jednom, platí i o tom druhém…

Máme tu první letošní OLED i když vlastně patří do kolekce 2018. Jelikož se ale doba prodeje silně prodlužuje přes Nový rok a vlastně až do léta, je správnější říkat „kolekce 2018/19“. V ní korejský gigant nabídl několik řad televizorů s technologií OLED z nichž „naše“ B8 je tou nejnižší. Po ní následuje C8, E8 a konečně W8. K nim si však ještě můžeme přičíst i exkluzivní modely s označením Signature.

B8 je ke koupi ve dvou velikostech, jako LG OLED55B8 (33.990 Kč, 140 cm) a LG OLED65B8 (49.990 Kč; 165 cm). Oba televizory byly na přelomu roku ve své velikosti těmi nejlevnějšími.

Zabudována je vždy lesklá obrazovka, která má – stejně jako ostatní výrobky s panely LG vyráběné od roku 2016 (5. generace) – ověřenou životnost 30.000 hodin. To představuje – při sledování 4 hodiny denně à la energetický štítek EU – něco málo přes 20 let.

Zabudováno je kompletní tunerové osazení, včetně příjmu v DVB-T2/HEVC, podpora čtyř systémů HDR, schopnost zpracovat vysílání s vyšší frekvencí (HFR – High Frame Rate) a televizory zvládají také rozšířený barevný gamut (Wide Color Gamut). Tím pro někoho možná ještě zajímavějším je solidní audio systém typu 2.2 s basovými reproduktory a dekodéry DTS a Dolby Atmos. Ten jde v menu i vypnout a snadno v něm také můžete přepnout například na externí Bluetooth audio. Třeba na malý reproduktorek v koupelně, jako jsem to dělal já.

K TÉMATU:

Slabší balení, výborný podstavec

Krabice televizoru jde bohužel v duchu doby a měla by být o třídu lepší, širší a hlavně by na ní mělo být jasně naznačeno, že se může otevřít od spodu. LG v tomto okamžiku bohužel nepoužívá plastové pojistky, takže pokud nevíte, že je na to dělaná, asi na to nepřijdete. Televizor, resp. panel, by se pak vyjímal podstatně snadněji a hlavně bezpečněji (obrazovka má po stranách jen pár milimetrů hloubky).

Montáž je už vymyšlena o třídu lépe. Podstavec totiž dostanete vcelku a obrazovku do něj stačí jen položit. I tak je to práce pro alespoň čtyři ruce, které nesmějí sahat na tenoulinké okraje, což je trochu problém.

O třídění kanálů a instalaci jako takové jsem se zmiňoval u jiných televizorů značky a dlužno říci, že je stejná, včetně nemožnosti napojit se na Wi-Fi přes tlačítko WPS. Funkci ale posléze najdete v menu nastavení, takže pokud TV připojujete takto a nechce se vám psát heslo, není nic snazšího, než připojení k síti sítí přeskočit.

A ještě drobnost: jakmile poprvé vyvoláte domovskou nabídku na tlačítku Home (domeček), je dobré přejet zcela vpravo a rovnou se pustit do úprav. LG je totiž umožňuje v prakticky komplexní podobě, takže aplikace můžete přesouvat i mazat. Další lze instalovat z firemní knihovny, což se týká i těch lokálních, jako jsou například Stream, Pohádky či internetová televize Lepší.TV.

„Magický“ ovladač v ceně, použít jde ale i výborná aplikace

Díky tomu, že v ceně rovnou dostanete tzv. magický ovladač, tedy ovladač pohybový, je práce s televizorem nesrovnatelně lepší a pohodlnější než s tím klasickým o kterém jsem už psal několikrát (např. u LG 49UK6300).

LG má totiž pro pohybový ovladač přímo koncipované nabídky a s „klasikou“ to zkrátka není ono. Vedle toho ale můžete využít i ovladač v podobě aplikace v mobilu a právě u tohoto televizoru jsem ho důkladně vyzkoušel.

A s překvapivým výsledkem!

Dříve se totiž dosti často stávalo, že aplikace pracovala, pak vypadla, nebo fungovala a potíže dělala při dalším zapnutí televizoru nebo mobilu.

Aplikace LG TV Plus má výhodu i v tom, že s ní TV i zapnete (tohle, jako jediná funkce, nepracovalo zcela spolehlivě) a také si můžete vybrat mezi běžným ovládáním kurzoru šipkovými tlačítky nebo dotykovou destičkou na jejíž pokyny reaguje kurzor překvapivě svižně s naprosto minimálním zpožděním. Alespoň při zkoušení s Wi-Fi směrovačem TP-Link Archer C9 a mobilem Sony Xperia XZ se systémem Android 6.0.

Rozložení tlačítek na třech základních obrazovkách aplikace sice není ideální (možnost udělat si vlastní či je upravit chybí), ale po více než 14 dnech praxe si člověk nějaké ty finesy najde. Daleko důležitější je, že se aplikace chovala velmi spolehlivě a v drtivé většině případů sama nabíhala po novém zapnutí televizoru, či spuštění mobilu, nebo i tehdy, když jsem ji ukončil a znovu nastartoval. Mimochodem jediné co je třeba udělat je zapnout televizor tlačítkem na zadní straně. Pokud vám to nevyhovuje, můžete na to jít i jinak i když za cenu zvýšené spotřeby v pohotovostním režimu.

V menu nastavení najděte volbu „Mobile TV zapnuto“, což vám umožní zapnout televizor i přes aplikaci, resp. přes Wi-Fi (jde to i přes Bluetooth). V tomto okamžiku sice aplikace vydá nesmyslné hlášení, ale když si ho nebudete všímat zjistíte, že televizor zapnete velmi pohodlně a z křesla, protože se aplikace k němu často umí připojit i pokud se nachází v pohotovostním režimu.

Aplikace nemusíte spouštět jen přes tlačítka dálkového ovladače či nabídku na domovském tlačítku. Zvládá to i program LG TV Plus pro Android, který nahrazuje pohybový dálkový ovladač. Navíc je zadarmo a funguje překvapivě dobře!

Pomalejší EPG a spolehlivé chytré funkce

Zobrazení programové nabídky zpravidla trvá asi 7-8 s a v jeho průběhu narazíte na krátký zvukový výpadek (sekunda, dvě). Narazil jsem ale i na potíže se zobrazováním pořadů stanice Nova avšak netroufám si říci, co bylo příčinou. Faktem je, že to platilo jak pro Novu na DVB-T, tak na DVB-T2 a naopak se to netýkalo jiných stanic této skupiny (na konci testu se to samo usadilo). Poněkud nepříjemné je to, že pokud se pořady nezobrazí, nemůžete se přepnout na kanál a musíte buď EPG opustit, nebo vyjet zcela vlevo na jméno stanice a přepnout se na daný kanál přes něj. Pak se programová nabídka načte.

Lokalizovaných aplikací jsem tentokrát vyzkoušel více a vyzkoušel jsem je také na celé řadě pořadů. V případě HBO GO, Lepší.TV, Stream.cz i Voyo mohu potvrdit jejich bezproblémový a stabilní chod a také výtečnou práci šetřiče obrazovky, který je u OLED zásadní. Ten prošel jak do výše zmiňovaných aplikací, tak například i do vysílání na HbbTV, a to zhruba po dvou minutách. Takto spolehlivé fungování jsem ještě u žádné OLED neregistroval. V průběhu testu sice na můj vkus přicházelo více nejrůznějších aktualizací jednotlivých aplikací než bych na konci roku čekal, ale byly rychlé a aktualizace se vždy spolehlivě provedla.

Se zmiňovanou aplikací LG TV Plus pak můžete využít i sdílení obsahu z mobilu a vše je jednoduché. Udělat to ale jde i tak, že využijete tradiční sdílení obrazovky přes funkci v Androidu a protože televizor používá certifikované Wi-Fi Miracast, nebyl s ním žádný problém. Aplikace v televizoru lze také spouštět přímo z mobilu, protože se zde jejich seznam sám aktualizuje.

Úvodní stránka multimédií. Správce souborů je jinak zcela stejný, jako na dalších letošních modelech. A jde přepnout i do textového režimu.

Speciální volby pro OLED, solidní HDR i Dolby Atmos

Menu nastavení i chování multimédií je zcela stejné, jako například u televizoru LG 49UK6300 a stejná je i formátová kompatibilita jak z USB, tak ze síťového média.

Pokud jde o přehrávání obsahu s HDR (High Dynamic Range – vysoký dynamický rozsah), ten televizor krátce ohlásí v pravém horním rohu a k mému překvapení bylo lepší (s více detaily) než bych čekal. A to jak v tmavých scénách, tak v těch hodně světlých či dokonce přesvětlených. Něco takového je v současnosti bohužel vidět málo. Nebo spíše hodně málo, a to bez ohledu na cenu přístroje.

Vynikajícím způsobem byla podána oficiální ukázka v Dolby Atmos, která vysloveně rozezněla televizor a v části s 360 stupňovým zvukem byla jasně cítit i jeho prostorovost.

V menu úprav je třeba si povšimnout především volby pro „nastavení OLED panelu“ i když to vlastně nastavení není. Položka se totiž týká obnovy pixelů v případě ulpělého statického obrazu, posunu „obrazovky“ (kvůli témuž) a nastavení jasu loga (dtto). Jde tedy spíše o volby pro šetření obrazovky, přičemž funkci samotného šetřiče, což je barevný ohňostroj, jsem už zmiňoval výše.

Nastavení pro zapnutí televizoru přes Wi-Fi (za cenu zvýšené spotřeby). Pozor na aplikaci Youtube, která to poslední dobou dělá samovolně a ne vždy se dočkáte oznámení.

Nejen cena/obraz, ale mj. i zvuk

Současná částka, kterou zaplatíte za 140 cm úhlopříčky se pohybuje kolem 33.990 Kč a za 165 cm pak 49.990 Kč (LG OLED65B8). Za takovéto peníze nabízí televizor opravdu mimořádný poměr cena/výkon nebo třeba cena/obraz. Nabízel by ho ale i tehdy, kdyby stál třeba o pět tisíc víc. Řada funkčních českých aplikací, svižné operace s minimální pauzou v EPG, a to i při prvním spuštění po zapnutí (to bývá u WebOS problém) a dobrý až výborný zvuk. Subjektivně vzato by se ale vyšší výkon zesilovače hodil a občas se zdálo, že 40 wattů na systém typu 2.2, tedy na dva kanály pro středy a výšky a dva pro basy, ne zcela dostačuje. I tak je ale zvukové podání nad průměrem třídy i ceny a obraz na tom není jinak. Překvapivě dobré bylo také resamplování z málo kvalitních zdrojů a částečně to platilo i o SD kanálech na DVB-T2, které byly podávány překvapivě solidně a bylo vidět, že televizor dělá co je v jeho silách i když to místy zvládal trochu proměnlivě. Občas tak bylo u starších pohádek typicky na ČT 1 HD vidět, že se potkalo resamplování ve studiu s resamplování v televizoru. Výborně si televizor rozuměl se streamovaným obsahem, ať už placeným například přes HBO GO či Voyo, nebo neplaceným třeba přes HbbTV. Oba přístroje tak představují dobrou práci za výtečnou cenu. Výrobce by ale do budoucna měl něco udělat s balením. Pro OLED televizor tohoto formátu je poněkud nedůstojné.

Hodnocení

  • PRO: cena/výkon, výtečně se chovající šetřič obrazovky OLED, který projde nejen do aplikací, ale třeba i do HbbTV, „magický“ ovladač v ceně, dobré HDR, chytře vymyšlený podstavec, výtečná spolupráce s aplikací LG TV Plus, řada domácích aplikací
  • PROTI: při dané ceně nic

Štítky