Po testu modelu Q7 máme pro vás nejlevnější lahůdku z vrcholové řady LCD televizorů označované jako QLED. Má zcela jinou koncepci, než ostatní, ale to neznamená, že nestojí za pozornost.

Zatímco loni zkoušený Samsung QE55Q7FNAT přijde ve 140 cm na nějakých 35.000 Kč, QE55Q6FN ve stejné velikosti zakoupíte od asi 27.000 Kč. Jak bylo řečeno, má zcela odlišnou koncepci, kterou bychom mohli označit za klasickou, protože nepoužívá externí box s tunery, elektronikou a rozhraními. Nicméně i tak jde o hodně tenký televizor o čemž svědčí pouhých pět a půl centimetru hloubky. Samsung o něm také říká, že má „tři strany bez rámečku“, ovšem když se podíváte blíže, vidíte kolem panelu tenkou černou obrubu. Pravdou ale je, že design je hodně povedený od boční stříbrné obruby panelu, přes kovové nožičky podstavce až po čistou zadní stranu dovolující umístění do prostoru. Tomu ostatně napomáhá i možnost vést kabeláž jednou z nožiček.

Q6F je výtečně vybaven a má skoro vše, co si můžete přát, včetně Wi-Fi ac a Bluetooth Audio. Ani u tohoto modelu však není podporováno DTS, nenajdete tu analogový A/V výstup či vstup a také chybí konektor pro sluchátka. I přes zdvojené tunery a nebývale kvalitně provedenou funkci obraz v obraze (PiP – Picture in Picture) počítejte také pouze s jedním místem pro přístupovou kartu.

Zabudovaná obrazovka je bohužel opět hodně lesklá a Samsung na stránkách píše, že řada Q6F je bez antireflexní vrstvy, kterou má až Q7. Proč se ovšem jednoduše neudělá matný panel, je mi neustálou záhadou.

ČTĚTE TAKÉ: Televizor Samsung QE55Q7FNAT nabídne výborný obraz, ale také specifické ovládání nejen u HbbTV

Podstavec bez šroubování

Příjemně tuhý televizor i přesto, že testovací vzorek měl už něco za sebou, z balení pohodlně vytáhnete v jednom člověku a pokud si v té chvíli vyzkoušíte obrazovku na zkrut (samozřejmě mírný), ucítíte tu příjemnou „tuhost“ sami. Televizor působil bytelně a vidět byl i nadčasový návrh. Sice jsem byl nějakou dobu na rozpacích, protože v balení nebyly šrouby pro připevnění dvou kovových nožiček k podstavci, což je hodně zvláštní, na druhou stranu na zadní straně obrazovky nebyly žádné otvory pro vzájemné prošroubování. Nakonec se ukázalo, že je tomu opravdu tak a protože nožičky jdou (šly) zasunout přiměřeně ztuha, Samsung zřejmě přišel s novým stylem. Mimochodem pokud následně televizor nadzvednete, nevypadnou a nevypadly ani když jsem s ním mírně zatřásl. Tohle lze jen kvitovat!

O softwarové instalaci toho mnoho nenapíši, Samsung ji totiž přes standardní menu nastavení neumožňuje zcela a v systému například zůstává přihlášení k jeho stránkám. Nicméně částečná instalace byla rychlá, a to i bez toho, že pro připojení k Wi-Fi nešlo použít tlačítka WPS.

Dálkový ovladač je až příliš jednoduchý, což má na řízení televizoru neblahý vliv…

Komplikovanější ovládání, některých aplikací se nezbavíte

Práce s některými funkcemi zabere čas. Nejde ani tak o běžnou práci s televizorem či změnu parametrů v menu nastavení, byť se v něm nedá kolovat, ale například o operace s HbbTV, aplikací Lepší.TV a potíže mohou být i s vyvoláním některých funkcí. Může za to příliš zjednodušený dálkový ovladač u kterého bych sice oželel číselná tlačítka, ale absence, resp. sdružení barevných teletextových kláves a číslic, je na mě trochu moc stejně, jako nedůsledný systém používání krátkých a dlouhých stlačení kláves, které jsou k dispozici. K čemu je mi speciální tlačítko pro režim Ambient (vyvolání různých skulptur a fotek, jakýsi odpočinkový režim), když ho pomalu stejně snadno spustím přes menu, navíc ho moc nepotřebuji třeba i kvůli tomu, že nefunguje jako šetřič obrazovky či její vypnutí. Osobně bych daleko více ocenil tlačítko pro vstup do rychlých nastavení s funkcemi, které potřebuji mít po ruce. Něco takového sice částečně najdete v menu nastavení (např. přepnutí na externí audio, ale bez vypnutí obrazu a ponechání pouze zvuku), ale že by to bylo zrovna po ruce, se říci nedá. Samsung se tak sice zbavil dvou dálkových ovladačů, ale stávající systém není příliš pohodlný a práce je někdy poměrně zdlouhavá.

Z hlediska ovládání vadí i to, že výrobce sice nabízí upravitelné prostředí na domovské nabídce, kdy aplikace můžete smazat nebo přesunout, ale některých se prostě nezbavíte. Jako třeba Kuki, kterou bytostně nesnáším. Ostatně cokoli co je v části APPS a Doporučené aplikace nevymažete. Naštěstí takovýchto aplikací není mnoho a drtivou většinu vymazat můžete. Lze si tak navrhnout takové menu, které vám vyhovuje a kde máte vše pro vás potřebné rychle po ruce. Včetně výmazu Google Play, Netflixu či Amazon Prime Video.

Nabídka na tlačítku Home je hodně upravitelná, ale nezbavíte se všeho…

Kvalitní EPG, náročnější HbbTV a spousta lokálních aplikací

Programová nabídka od Samsungu, EPG, je pověstná výtečným podáním a rychlým náběhem bez zvukových výpadků. Ani tady tomu není jinak a drtivá většina výrobců televizorů, by se tu mohla učit. Koneckonců pak ani nevadí, že krátkým stiskem multifunkčního voliče kanálů vyvoláte právě EPG a nikoli – jak by to podle mého mělo být – seznam kanálů. Ten je k dispozici až po delším stisku.

Horší je to s HbbTV, ale o tom toho bylo – v případě Samsungu – popsáno hodně. V modelech 2018 už ho ale zprovozníte svižně a jediný problém nebyl ani při jeho zkoušení. Ovládání ovšem náročnější je, ale s tím nikdo nic nenaděláme.

Co se týče práce lokálních aplikací, opět byl vidět hladký a bezproblémový chod a i v tom se Samsung od řady konkurence liší. Vynikající bylo HBO GO, které spolehlivě při přerušení navazovalo a parádně fungovala jak například Evropa 2 a Frekvence 1, tak Lepší.TV. Tady je však někdy ovládání komplikovanější, protože aplikace používá jak číselnou klávesnici, tak barevná tlačítka.

Bez potíží bylo Voyo, které bohužel opět při Pause ve videu odpočítává svých pět minut a pak přehrávání vypne. Někdy pak na něj dokáže i navázat, ale ne vždy.

Vyzkoušel jsem i propojení s externím Bluetooth reproduktorem Chronos Miniboom NFC, které bylo zcela bezproblémové a rychlé stejně, jako sdílení obrazovky přes Wi-Fi Direct s mobilem Sony Xperia XZ. Co se týče zdvojených tunerů a obrazu v obraze (PiP), k dispozici jsou nebývalé možnosti, které dnes už v podstatě nikde neuvidíte (foto níže). Dokonce můžete přepínat mezi zvukem, který tak může jít z hlavního náhledu, nebo z náhledu vedlejšího. Nechybí ale třeba ani obrazy na rozpůleném panelu a další volby.

Úpravy u titulků ve videu jsou vynikající, ale bohužel nejsou k dispozici vždy. Potíže byly zejména s nastavením těch vnitřních, kdy volba zpravidla mizela a někdy zmizela i u externích titulků.

Slabá kompatibilita ve videu

Se soubory pracujete přes ikonový náhled s výpisem ve dvou řadách. Do úspornějšího režimu, třeba textového, se přepnout nedá nicméně i když multimédia musíte přehrávat postupně, náhled může zobrazit všechny. Přepnutí je pak velice operativní a odehrává se přes volbu filtru v tomtéž výpisu. Správce souborů je navíc stejný jak pro multimédia přes USB (k dispozici je pouze 2.0), tak přes lokální síť.

Kompatibilita ve videu je slabá a problémy byly s DivX i XviD, někdy ale také například s MPEG-4 v kontejneru AVI. Jindy pro změnu čistý MPEG-4 potíže nedělal a bylo zcela jedno, zda šlo u USB disk nebo server Synology. Zlobila také podpora externích a interních titulků a nepřišel jsem na to, co vlastně televizoru vadí. Pokud ale k dispozici byla, možností bylo spousta, včetně úpravy znakové sady a zvětšení fontu, což se na 140 cm úhlopříčky určitě hodí. Zajímavé bylo, že si při přerušení televizor jednou pozici ve videu pamatoval a jindy nikoli, a že jednou šlo skokově skákat po časové ose a jindy zase ne. Doufejme, že se nejen tohle u letošní kolekce vylepší.

Solidně jste na tom s formátovou kompatibilitou u fotografií a vedle JPG a PNG přehrajete i BMP a MPO (3D), které je ovšem zobrazeno à la JPG ve 2D. Nejlépe je pak na tom televizor u muziky, kde vedle běžných formátů zvládal i FLAC s vysokými vzorkovacími frekvencemi.

Při přehrávání rozlišení Ultra HD (4K) přes rozhraní USB může někdy způsobit potíže zabudování konektoru verze 2.0, ale většinou vše fungovalo jak mělo. Zajímavější je obsah s technologií HDR (High Dynamic Range – vysoký dynamický rozsah), který televizor oznámí vcelku neznatelným nápisem v levném spodním rohu. Televizor zvládá systémy HDR10, HDR10+ a HLG, já vyzkoušel první z nich.

Obrazové podání bylo velice dobré a bylo by ještě lepší, kdyby detaily nebyly poněkud utlumeny. Tady ale záleží na vašem subjektivním pohledu na svět světla a stínů kolem nás. Mě osobně vyhovuje podání kontrastnější, jasnější a s více detaily. Zdálo se mi však, že se televizor chová lépe na přesvětlené scéně, než scéně tmavší či tmavé. Podání HDR ale v podstatě odpovídá současnému utlumenějšímu stylu, který vidíme prakticky všude. Tento televizor však patří k tomu lepšímu.

Takovouto variabilitu nastavení obrazu v obraze (PiP) neuvidíte asi nikde! Naposledy jsem ji viděl snad před dvaceti lety u mého špičkového CRT televizoru Sony s digitálním zpracováním obrazu.

Výborný, ale ovládání by mohlo být lepší

Tento Samsung bohužel nejvíce trpí problematickým a někdy i časově náročnějším ovládáním. Znát je to zvláště v okamžiku, kdy aplikace vyžaduje číselná či teletextová tlačítka. Typicky jde o HbbTV a výbornou internetovou televizi Lepší.TV. Ne, že by ovládání bylo nějak extra náročné, prostě jen musíte mačkat, mačkat a mačkat.

Jinak jde o výborný televizor s kvalitním resamplováním a pohybovou ostrostí a za pozornost stojí i design. Ten je – stejně jako operační systém Samsungu – naprosto excelentní. Tizen jako takový, opět potvrdil stabilní chod a rychlé funkce, čehož typickým příkladem je skvělé EPG bez zvukové prodlevy jaké na trhu prakticky neuvidíte. Za danou cenu je to výborná koupě, zejména pokud vám nevadí ovládací styl a poněkud omezená kompatibilita videa v multimédiích. Počítat ale také musíte s živými, někdy až plakátovějšími barvami. To je ale o Samsungu známé a většina lidí to má tak ráda.

Hodnocení

PRO: excelentní design, stabilní Tizen s rychlými operacemi, skvělé EPG, spousta výtečně fungujících lokálních aplikací, nebývalé možnosti u PiP

PROTI: až příliš zjednodušený dálkový ovladač, někdy komplikovanější a časově náročnější ovládání, omezená kompatibilita ve videu přes USB i DLNA, slabý (či nulový) šetřič obrazovky

Štítky