Digitální rozhlas na rozcestí: co se stane v roce 2025, kdy končí současné FM licence?

Nejistota ohledně budoucího vysílání z pozemních vysílačů trápí soukromá rádia v České republice. Podle tzv. transformačních licencí, které jim umožnily pokračovat v analogovém vysílání v pozemním FM pásmu i poté, co jim byly předchozí licence již jednou automaticky prodlouženy, mohou analogově vysílat do 2025. Zároveň by měla digitalizovat pozemní vysílání. Soukromí provozovatelé však odmítají analogové FM pásmo opustit a vysílat pouze digitálně ve standardu DAB+. Tento druh vysílání považují za určitou nadstavbu nebo doplněk FM pásma, které není nutné vypínat, protože jej na rozdíl od pásma 700 MHz u televizního vysílání nikdo nepoptává.

Stávající znění zákona o rozhlasovém a televizním vysílání ale další prodlužování transformačních licencí neumožňuje. Rozhlasový trh v FM pásmu je od rozhodnutí o vydávání transformačních licencí „zabetonovaný“, nemůže na něj vstoupit žádný další silný hráč. Vznik nových rádií, včetně celoplošných, umožní až digitální vysílání. To však dosud nemá u posluchačů takovou oblibu jako „staré“ analogové FM pásmo. Pro zachování soukromého analogového vysílání i po roce 2025 bude muset Česká republika novelizovat zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Těžko si lze představit, že by za šest let skončilo FM vysílání soukromých rozhlasových stanic. Licenční omezení se navíc netýkají Českého rozhlasu, který v FM vysílá na základě zákona o Českém rozhlasu, kde není žádné časové omezení a ČRo tak rok 2025 nemusí řešit. Jakékoli omezení FM vysílání soukromých rozhlasových stanic by tak zároveň mohlo ohrozit fungující duální systém, který je uzákoněn v české legislativě.

Generální ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák na konferenci DIGIMEDIA 2019 (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Digitálně ano, ale jenom jako doplněk FM

Licenčním řízením se soukromá rádia před lety vyhnula, když ve sněmovně prosadila vlastní představu novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání s transformačními licencemi. Tehdy totiž hrozilo to samé, co dnes, pokud bude analogové vysílání v FM pásmu zachováno i po roce 2025: rádia, kterým končila platnost již jednou prodloužené vysílací licence, by musela o své frekvence soutěžit s případnými dalšími zájemci. FM pásmo přitom představuje pro privátní stanice prioritu, protože digitálními DAB+ přijímači je vybavena jen menšina posluchačů. „Jestliže přes autorádia poslouchá digitální vysílání několik desítek tisíc lidí, co bude s dalšími několika miliony, který DAB autorádio nemají a jsou odkázáni na analogové FM pásmo?“ zeptal se minulý týden na konferenci DIGIMEDIA 2019 generální ředitel nejposlouchanějšího českého Rádia Impuls Jiří Hrabák.

Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV), kterou na zmíněné konferenci kromě Hrabáka zastupoval i Martin Hroch ze společnosti Radio United, se rovněž nelíbí, že by současná soukromá rádia byla při vstupu do digitálního vysílání znevýhodněna. „Dovedu si představit, že hlavní program budeme vysílat v FM pásmu a okolo něj vznikne třeba pět bratříčků, kteří budou vysílat digitálně. Dnešní zákon nám však umožňuje získat pouze dvě vysílací licence,“ upozornil Hrabák. Nejasné je také to, zda by dnešní soukromá rádia měla nárokové pozice v budoucích digitálních multiplexech, případně zda by těch pozic bylo více jako v případě přechodu soukromých televizí z pozemního analogového na pozemní digitální vysílání.

Rozhlasový blok na konferenci DIGIMEDIA 2019 (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Na řadě je stát. Musí určit pravidla

Privátní hráči podle Hrabáka čekají, co udělá stát. Zopakoval dřívější argumenty prezidenta APSV Michela Fleischmanna, že není jisté, zda DAB+ je budoucností rozhlasového vysílání, když se současně velmi slušně rozjíždí vysílání přes internet. DAB+ považuje za součást distribučního mixu, nikoli však za hlavní distribuční kanál. Soukromým rádiím by se líbilo dlouhé souběžné vysílání v FM a DAB+, už méně ale náklady spojené s takovým dvojím vysíláním v terestrice. Ty již dva roky nese veřejnoprávní Český rozhlas, který na základě rozhodnutí vlády získal kmitočty pro pilotní digitální vysílání sítě ČRo DAB+, ale zároveň podepsal i nový desetiletý kontrakt na analogové vysílání. Také Český rozhlas si ale nemůže být jistý, jak bude jeho digitální vysílání v nejbližších letech vypadat. Vládní rozhodnutí platí pouze do roku 2021.

„Nyní nevíme, zda nám budou prodloužena oprávnění, na jejichž základě digitálně vysíláme, nebo nám bude přidělena nová síť, do které se budeme muset přestěhovat,“ prohlásil na konferenci DIGIMEDIA 2019 technický ředitel ČRo Karel Zýka. Jisté je, že veřejnoprávní rozhlas chce svoji síť ze zákona a chtěl by být jejím provozovatelem stejně jako je Česká televize provozovatelem televizního multiplexu 1 nebo Přechodové sítě 11. Zatím pokračuje v budování pilotní sítě ČRo DAB+, která do konce letošního roku spustí devět nových vysílačů (České Budějovice – Kleť, Brno – Kojál, Zlín – Tlustá hora, Jáchymov – Klínovec, Olomouc – Radíkov, Nový Jičín – Veselský kopec, Plzeň – Sylván, Tasov – Za šibenicí a Klatovy – Doubrava) a pokryje signálem 80 procent populace Česka.

Aktuální stav koordinací kmitočtů pro celoplošné sítě DAB+ (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Kdy budou multiplexy pro komerční rádia?

Komerční rádia, která nyní vysílají většinou zdarma v pilotních sítích tří operátorů – Českých Radiokomunikací, Teleka a RTIcz – na omezeném území a s omezeným výkonem, by měla dostat prostor v nových celoplošných sítích DAB+, pro něž Český telekomunikační úřad (ČTÚ) koordinuje kmitočty se sousedními zeměmi. Podle ředitele odboru ČTÚ pro správu kmitočtového spektra Jiřího Duchače by mohlo vzniknout až sedm vysílacích sítí za podmínky využití velkých jednofrekvenčních sítí. „Bloky, které se nepodaří zkoordinovat pro celoplošné vysílání z vysílačů s velkým výkonem a potřebnými technickými parametry, mohou být využity v daném allotmentu (v ČR se jedná o území jednotlivých krajů) pro regionální vysílání,“ slíbil Duchač na konferenci DIGIMEDIA 2019.

Záměr na vyhlášení výběrových řízení na provozovatele celoplošných sítí DAB+ ve III. pásmu připraví ČTÚ až po dokončení koordinace kmitočtů, podle Duchače však nejdříve až v druhé polovině letošního roku. Termín se však patrně posune kvůli zdlouhavému vyjednávání o koordinaci kmitočtů se Slovenskem. „Po dokončení koordinací ČTÚ rozhodne, jak budou kmitočtové bloky využity (zda pro celoplošné či regionální vysílací sítě). Nutná bude změna Plánu využití rádiového spektra č. 21, stanovení podmínek pro výběrová řízení a veřejná konzultace,“ vypočítal Duchač. Teprve poté přijdou na řadu samotná výběrová řízení na sady kmitočtů pro celoplošné sítě DAB+. Podle Jiřího Duchače se tak stane patrně až po legislativním ukotvení veřejnoprávní sítě pro Český rozhlas.

V Evropě je o způsobu digitálního rozhlasu rozhodnuto, bude jím standard DAB+, který se rychle rozvíjí v řadě států západní Evropy. Důvodem může být i fakt, že poslechovost tradičních FM rádií po internetu neroste tak rychle, jak by si rozhlasové stanice přály. Rychlejší penetraci trhu rozhlasovými přijímači, která je zásadní pro rychlý rozvoj DABu, může podpořit rozhodnutí Evropské komise, které definuje, že automobilky musí integrovat do nových vozů i digitální přijímač jako součást standardní výbavy již od roku 2021.