Společnost Arthur Dr. Little porovnávala náklady diváků na příjem jednotlivých typů televizního vysílání. Jako nejdražší se jeví být IPTV, následuje kabel a satelit.

Terestrické televizní vysílání je pro diváky tím nejlevnějším způsobem, jak si zajistit příjem televizního signálu, a to i po přechodu na nový vysílací standard DVB-T2. Ve své studii „Aktualizovaná studie selhání trhu šíření zemského digitálního televizního vysílání při vynuceném uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz“ vypracované pro ministerstvo průmyslu a obchodu na to upozorňuje společnost Arthur Dr. Little. Zatímco u přechodu na DVB-T2 divák zaplatí 500 korun při koupi set-top boxu pro příjem signálu v novém vysílacím standardu, tedy pro zachování bezplatného pozemního příjmu televize, u všech alternativních způsobů příjmu televize by ho to vyšlo mnohonásobně dráž.

Autoři studie porovnávali nejen náklady na pořízení přijímače pro konkrétní typ televizního vysílání, ale i měsíční poplatky za placené televizní služby, a to na období 10 let, tedy do roku 2030, kdy by měla končit platnost přídělů pro pozemní digitální televizní vysílání DVB-T2. Náklady se výrazně liší už při pořizování přijímače. Zatímco pro příjem DVB-T2 stačí set-top box, který se připojí ke stávajícími televizoru (nejlevnější typy lze sehnat již od 500 korun), satelitní přijímač vyjde v průměru na 4 900 korun. Kabelový set-top box nebo CA modul s dekódovací kartou při příjem programů kabelové televize vyjde podle studie v průměru na 2 119 korun a IPTV box na 2 562 korun. Částky mohou být i vyšší, pokud se divák rozhodne přijímač pronajmout od operátora a nezakoupí ho do osobního vlastnictví.

IPTV vyjde 125x dráž než DVB-T2

Zásadní sumu ale tvoří měsíční poplatky za možnost příjmu satelitní, kabelové nebo IP televize. U příjmu DVB-T2 se za sledování programů nic neplatí (škarohlídi namítnou, že musí hradit 135 korun měsíčně České televizi, ale koncesionářský poplatek musí hradit všechny domácnosti, které vlastní televizní přijímač – tedy i ty, které si již platí satelitní, kabelovou a IP televizi). Za základní programovou nabídku satelitní televize zaplatí zákazník za dobu 10 let částku 10 680 korun. Suma vychází ze součtu Servisního poplatku satelitní služby Skylink, která je nejlevnější na trhu. V součtu s pořizovací cenou satelitního kompletu jde o 15 580 korun. Tento poplatek se ale pravděpodobně v průběhu 10 let zvýší, takže celkový poplatek za desetileté využívání satelitní televize by byl nakonec ještě vyšší. Servisní poplatek se od jeho zavedení v roce 2012 zvýšil již více než třikrát.

U kabelové televize by zájemce podle studie společnosti Arthur Dr. Little zaplatil za desetileté využívání služeb 27 720 korun a společně s kabelovým set-top boxem nebo CAM modulem s dekódovací kartou by šlo dokonce i částku 29 839 korun. Vůbec nejdražším řešením je pak IPTV, u které by domácnost za 10 let užívání zaplatila jen na měsíčních poplatcích operátorovi 59 880 korun a v součtu s pořizovací cenou přijímače by šlo o 62 442 korun. Tedy o 125-násobek nákladů na desetileté sledování televize prostřednictvím DVB-T2. „Náklady jsou vyčíslené za jednu dekódovací kartu pro jeden televizní přijímač. V případě, že domácnost vlastní větší množství TV (např. v další nemovitosti užívané pro rekreaci), bude nutné hradit náklad vícekrát,“ upozorňují autoři studie.

Aktualizovaná studie selhán… by Jan.Potucek on Scribd

Víc než polovina domácností nechce za příjem TV platit

Arthur Dr. Little vycházel z ceníků hlavních hráčů v jednotlivých platformách, tedy u satelitu od Skylinku, u kabelové televize od UPC a u IPTV od O2TV. Ve statistice jsou započítány individuální ceny za základní službu televize bez akčních a věrnostních slev. Autoři studie zároveň podotkli, že 59 procent domácností, které využívají bezplatný pozemní příjem digitální televize, není ochotno dobrovolně platit pravidelný poplatek za odebírání prémiového obsahu tak, jak nabízejí alternativní vysílací platformy. „Pozemní digitální televizní platforma pro ně tak představuje optimální přínos za adekvátní náklad (nutnost sledovat reklamy v případě komerčních kanálů),“ podotýkají autoři studie. Z průzkumu, který proběhl v roce 2016, vyplynulo, že 52 procent ze všech českých domácností není ochotno platit za jakýkoli televizní obsah. 15 procent chce „platit“ formou sledování reklamy.

Pouze pět procent domácností bylo v roce 2016 ochotno platit za možnost sledování programů v HD kvalitě, u 28 procent by záleželo na ceně takové služby, 19 procent nevědělo a 48 procent takové platby rovnou odmítlo. Prostřednictvím DVB-T2 lze již nyní zdarma sledovat všechny programy veřejnoprávní České televize v kvalitě Full HD a ve finálních sítích DVB-T2, na které se bude přecházet od listopadu letošního roku v souvislosti s vypínáním celoplošných sítí DVB-T, se objeví i některé komerční televize ve vyšším rozlišení. „Zatímco přes DTT mají čeští diváci tendenci sledovat zejména hlavní televizní stanice včetně veřejnoprávního vysílání převážně v SD kvalitě, alternativní platformy nabízejí v rámci placených služeb širší nabídku programů často v lepší kvalitě a představují tak vhodnou službu (nebo doplňkovou službu) zejména divákům, kteří požadují větší výběr,“ konstatuje studie společnosti Arthur Dr. Little.