UVNITŘ PREZENTACE – V přechodové síti DVB-T2 veřejnoprávní televize regionální mutace zpráv nenabízí (s výjimkou pražských), ve finálním multiplexu jich ale bude možné po celém Česku sledovat hned pět.

Pět mutací Událostí z regionů místo dnešních tří hodlá prostřednictvím pozemního digitálního vysílání DVB-T2 nabídnout Česká televize. Verzi pro Čechy plánuje rozdělit na tři, a to pro Prahu se Středočeským krajem a regiony „Severovýchod“ a „Jihozápad“. Nadále pak zachová samostatné regionální vysílání pro severní a jižní Moravu. Na odborné konferenci Radiokomunikace 2019 o tom v úterý v Pardubicích informoval Karel Trpák, manažer vysílací techniky České televize. Dělení českého regionu na tři podle něj proběhne ale až po rekonstrukci odbavovacích pracovišť po roce 2020. Finální multiplex 21 tak nejprve začne vysílat klasické tři mutace regionálních zpráv z Prahy (Čechy), Brna (jižní Morava) a Ostravy (severní Morava), což mu umožní nový headend pro DVB-T2 vysílání dodaný nymburskou společností Lica.

Tři studia pro Čechy až po roce 2020

Na rozdíl od DVB-T ale Kavčí hory nebudou v jednotlivých regionech nabízet jen jednu mutaci regionálních zpráv. „Jako budoucí operátor multiplexu 21 máme přidělenu prakticky na celém území České republiky jednofrekvenční síť na 26. kanálu. Protože SFN síť není možné teritoriálně dělit, nezbývalo, než sáhnout k použití tzv. dynamických PMT tabulek a statistického multiplexu,“ vysvětlil Trpák. Všechny regionální verze zpráv tak bude ČT šířit celoplošně a v době jejich vysílání tedy zvýší počet programových pozic v multiplexu z pěti na osm, resp. devět (po roce 2020). Umožní to právě dynamické PMT tabulky a statistický multiplex, kdy se celkový datový tok rozdělí mezi jednotlivé programy tak, aby každý využil maximum možného toku a zároveň bylo možné šířit více programů než v běžném provozu.

„V konkrétním multiplexu jsou v PAT a PMT tabulkách nadefinovány vedle určitého hlavního programu i jeho regionální varianty. Po většinu času však tyto tabulky u regionálních programů odkazují na obrazový a zvukový stream hlavního (celostátního) programu a pouze v čase regionálního vysílání se odkaz v tabulkách změní na příslušný obrazový a zvukový stream s regionální mutací,“ popisuje Karel Trpák. Přepisování tabulek zabere určitý čas, po který bude ČT vysílat klip podobný tomu, jaký kdysi vysílala televize Prima v době odpojování regionálních televizí, s nimiž sdílela frekvence pro analogové a později i pro digitální vysílání DVB-T (než vrátila původní vysílací licenci a požádala si o novou, bez podmínky sdílení kmitočtů s regionálními televizemi).

Dynamické PMT tabulky:

Zdroj: Česká televize / Sborník konference Radiokomunikace 2019 / UNIT Pardubice

Přepínání na regiony na obrazovce oznámí klip

„Přepnutí na regionální programy a zpět je časově poměrně náročná operace. Aby se minimalizovaly rušivé efekty, které při tom mohou vzniknout, při výběru zařízení pro náš head-end jsme si definovali parametry, které musela technologie splnit. Na jedné straně jsme byli omezeni maximálním předstihem, se kterým může náš automatizovaný odbavovací systém dát povel k přepnutí, což je osm sekund. Z programového hlediska je také omezená délka klipu, během něhož dojde k přepojení. Reakční doba od povelu ke změně až po dokončení změny módu na výstupu multiplexeru se nesmí měnit o víc než ±1 sekundu a nesmí překročit součet osmisekundového předstihu a zpoždění signálu mezi vstupem enkodéru a výstupem multiplexeru, které jsme navíc omezili na max. 10 sekund,“ přiblížil Karel Trpák na konferenci Radiokomunikace 2019.

Přepnutí módu také nesmí podle Trpáka způsobit výpadek obrazu ani zvuku na výstupu standardního televizního dekodéru na dobu delší než 2 GOP sekvence. „Přestože jsou kodéry pro celostátní i regionální programy synchronizovány stejným hodinovým kmitočtem, tak v jeden okamžik nemusí GOP sekvence začínat na všech programech stejně. Dokonce to není ani žádoucí, aby statistický multiplex měl co největší efektivitu. Tím pádem ale při přepnutí streamů dojde k narušení GOP sekvence a tedy k viditelné poruše v obrazu, většinou zamrznutí nebo přechodu do černé, a k mžikové pauze ve zvuku. Výsledný efekt se liší podle výrobce a modelu přijímacího zařízení, resp. dekodéru,“ upozorňuje Trpák. Datový tok multiplexu se měnit nebude, ale v době vysílání regionálních zpráv jej bude sdílet devět programů místo pěti. „Navíc se v té chvíli musí snížit součet bitových toků videa, aby se získal prostor především pro zvukové doprovody a DVB podtitulky přiřazené regionálním programům,“ uvedl Trpák.

Rozdělení datového toku ve statistickém multiplexu ČT při celostátním a regionálním vysílání:

Zdroj: Česká televize / Sborník konference Radiokomunikace 2019 / UNIT Pardubice

Zprávy z jižní Moravy uvidí i v Děčíně

Při regionálním vysílání bude celková přenosová kapacita, kterou je možné poskytnout pro obrazovou informaci, podstatně menší než kapacita při celostátním vysílání. „Je to způsobeno nezbytnými zvukovými doprovody a datovými službami, které ani u regionálních programů nesmí chybět. Konečně určitou malou část kapacity je potřeba v rozvaze nechat zcela nevyužitou pro pokrytí případných špiček v datových tocích. U dobrých zařízení je tento nezbytný bezpečnostní prostor zhruba 350 kbit/s,“ vysvětlil Karel Trpák. Velkou výhodou tohoto řešení regionálního vysílání oproti „trhání“ na jednotlivé regiony je podle manažera ČT dostupnost všech regionálních mutací programů na libovolném místě pokrytém signálem DVB-T2 v celé České republice.

„Vzpomínám na situaci, kdy obyvatelé v okolí vysílače Jihlava se neuměli dohodnout, zda chtějí mít možnost sledovat celostátní („české“) vysílání nebo vysílání zaměřené na jižní Moravu. Česká televize tehdy na základě žádosti skupiny obcí žádala České Radiokomunikace o změnu topologie distribuční sítě, aby po několika měsících na základě tlaku větší skupiny jiných obcí žádala o změnu zpět,“ přidal Karel Trpák k dobru historku z doby zavádění DVB-T. „Nyní, se zavedením dynamických tabulek ve vysílání DVB-T2, si nejen jednotlivé obce, ale i jednotliví diváci ve stejné obci budou moci zvolit, jakou variantu vysílání chtějí sledovat. A navštíví-li tetička z Břeclavi své příbuzné v Ústí nad Labem, potom i ta bude moci sledovat regionální zprávy ze svého Jihomoravského kraje,“ dodal.

Karel Trpák: Regionální vys… by Jan.Potucek on Scribd

Štítky