Předseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Pilný (ANO) je mezi třemi adepty na post ministra financí po Andreji Babišovi.

Třetí a závěrečné čtení vládního návrhu novely zákona o elektronických komunikacích se oproti původními plánu posouvá z dneška na příští středu 24. května. Rozhodli o tom poslanci při úterním schvalování programu řádné květnové schůze sněmovny, zejména kvůli absenci ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD), který je společně s prezidentem Milošem Zemanem na návštěvě Číny. Během úterý se také začaly objevovat spekulace o tom, že jeden z největších kritiků diginovely, předseda Hospodářského výboru sněmovny Ivan Pilný (ANO), je jedním z kandidátů hnutí ANO na post ministra financí po Andreji Babišovi. Sám Pilný to posléze potvrdil ve vysílání České televize a předseda ANO Andrej Babiš po jednání vedení hnutí rovněž uvedl, že Pilný je jedním z kandidátů.

ANO má na funkci ministra financí hned tři nominanty. Jméno jednoho z nich má Andrej Babiš oznámit během dneška premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Pokud by šlo o Ivana Pilného, významně by to mohlo ovlivnit schvalovací proces diginovely zákona o elektronických komunikacích. Pilný se totiž z pozice předsedy Hospodářského výboru chystal navrhnout plénu sněmovny, aby vrátilo novelu do druhého čtení a umožnilo tak podávání dalších pozměňovacích návrhů. Pilný se pokusil pro tento svůj návrh získat podporu už na zasedání Hospodářského výboru, které proběhlo 3. května. Tehdy však těsnou většinou hlasů neprošlo. Pilný svůj požadavek odůvodňuje nedostatkem času na studium podkladových materiálů, jimiž jsou poslanci doslova zavaleni.

Pilný: Dejte nám čas na studium materiálů

„Dostáváme z různých stran právní analýzy a není možné se s nimi důkladně seznámit,“ vysvětlil Pilný, který si podle svých slov uvědomuje, že návrat novely do druhého čtení by znamenal porušení dohody zástupců všech parlamentních stran s premiérem Bohuslavem Sobotkou na projednání zákona ve zkrácené lhůtě. Hospodářský výbor, který je v případě této novely garanční, ji měl projednat ve lhůtě dvaceti dní místo standardních šedesáti. Pilný svůj požadavek na návrat novely do druhého čtení přednesl v době, kdy premiér Sobotka oznámil úmysl podat demisi a nebylo jasné, zda dohody mezi zástupci sněmovny a současnou vládou budou ještě platit.

Před oznámením, že by Pilný měl být mezi kandidáty na funkci ministra financí, nic nenasvědčovalo tomu, že by od záměru pokusit se dostat novelu zpět do druhého čtení ustoupil. Dlouhodobě totiž podporuje názory České asociace satelitních operátorů, která novelu silně kritizuje a požaduje její zásadní přepracování. Na posledním jednání Hospodářského výboru Pilný zopakoval argument satelitní asociace, že Evropský parlament ve svém usnesení k vyčlenění kmitočtového pásma 700 MHz pro mobilní datové sítě nové generace výslovně nenařizuje členským zemím Evropské unie, aby pozemní digitální vysílání přešlo na standard DVB-T2 s kodekem HEVC. „Vláda neprojednala žádnou jinou variantu, přišla pouze s možností přechodu na DVB-T2,“ řekl Pilný. Alternativou by podle něj bylo zachování vysílání ve standardu DVB-T a přeskupení kmitočtů.

Doporučení Hospodářského výboru k novele ZEK by Jan.Potucek on Scribd

Hospodářský výbor novelu jako celek nedoporučil

Pilný také navrhoval, aby se kmitočty potřebné pro televizní vysílání vyčlenily ve III. televizním pásmu, které ale bude určeno pro digitální rozhlas. Podle Marcela Procházky, ředitele regulace a strategie Českých Radiokomunikací, by tak byla ohrožena rozhlasová digitalizace, s níž se počítá v horizontu následujících osmi let. Argumentaci satelitních operátorů přetavil do vlastních pozměňovacích návrhů také poslanec Marek Benda (ODS). Při jejich projednávání na Hospodářském výboru ale neuspěl. Výbor naopak podpořil návrhy poslance Martina Kolovratníka (ANO) na stanovení nejzazšího možného termínu vypnutí televizního vysílání ve standardu DVB-T na 1. února 2021 a na možnost prodloužení pozměněných kmitočtových přídělů provozovatelům celoplošných sítí pro pozemní digitální televizní vysílání do roku 2030.

Doporučení Hospodářského výboru má i pozměňovací návrh poslanců TOP 09 na zavedení zákonné povinnosti České televize vysílat zahraniční filmy a seriály v DVB-T2 s duálním zvukem. Novelu jako celek ale Hospodářský výbor sněmovně nedoporučil schválit. Chyběl k tomu jediný hlas, pro novelu bylo šest přítomných členů výboru a dalších šest se zdrželo. Výbor totiž zasedal v době vrcholící vládní krize, kdy se jednalo o demisi vlády Bohuslava Sobotky a na zasedání tak chyběla drtivá většina sociálnědemokratických poslanců, kteří měli novelu podpořit. Nízkou účast měli ale i poslanci druhé nejsilnější koaliční strany, hnutí ANO. Scházelo málo, a výbor by podpořil pozměňovací návrhy, které zásadním způsobem zpochybňovaly přechod na DVB-T2 a také nápad předsedy výboru Ivana Pilného na návrat novely do druhého čtení.

Premiér Bohuslav Sobotka považuje novelu zákona o elektronických komunikacích za jednu z vládních priorit (Foto: Úřad vlády ČR)

Hraje se o čas. Novela může projít jen do voleb

Všemi pozměňovacími návrhy se má na probíhající květnové schůzi zabývat plénum sněmovny. Na hlasování o nich ale nemusí vůbec dojít, protože pokud by poslanec Pilný vznesl procedurální návrh na návrat novely do druhého čtení, bude o něm sněmovna hlasovat dříve, než by nastalo třetí čtení novely. A pokud by jeho návrh prošel, třetí čtení by na květnové schůzi sněmovny postrádalo smysl. Novela by poté musela projít dalším kolečkem pozměňovacích návrhů a do třetího čtení by se nemusela dostat před parlamentními prázdninami. Vzhledem k tomu, že po sněmovně ji musí projednat ještě Senát, nebylo by moc pravděpodobné, že by oběma komorami Parlamentu prošla do říjnových parlamentních voleb.

Naopak pokud se Pilný stane ministrem financí, nebo svým návrhem neuspěje, a novela příští týden projde třetím čtením ve sněmovně, čeká ji další bitva v Senátu, kam se upře veškerá pozornost jejích kritiků. Dá se očekávat, že Česká asociace satelitních operátorů vyvine veškeré snahy pro to, aby televizní část novely u senátorů zpochybnila. Na přijetí novely přitom závisí, kdy se do vysílání ve standardu DVB-T2 pustí Česká televize, která ve své přechodové síti hodlá nabídnout všech šest svých programů v HD kvalitě (pozemní cestou volně takto zatím vysílají jen programy ČT 1 HD, ČT 2 HD a ČT Sport HD). Na rozhodnutí sněmovny a Senátu čeká i společnost Digital Broadcasting, která bude provozovat třetí přechodovou síť DVB-T2 pro regionální programy.