Ani zvyšující se počet digitálních zařízení neohrožuje vůdčí postavení televize v českých domácnostech, vyplývá z průzkumu Asociace televizních organizací.

I když v českých domácnostech přibývá různých digitálních zaříení, na kterých je možné přehrávat a sledovat videoobsah, Češi stále dávají přednost sledování klasické televize před internetovými alternativami na počítači, notebooku, tabletu nebo smartphonu. Vyplývá to ze Zaváděcího výzkumu 2017, který pro Asociaci televizních organizací (ATO) zajišťuje společnost Nielsen Admosphere. Výzkum je nedílnou součástí peoplemetrového projektu měření televizní sledovanosti. Televize má podle něj stále dominantní postavení, a to jak v počtu hodin, kterou u ní Češi stráví při sledování videoobsahu, tak v tom, kolik domácností je tímto zařízením vybaveno.

Pětina domácností využívá HbbTV

Televizor vlastní podle výzkumu na 95 procent českých domácností a téměř každá pátá domácnost jej má připojen k internetu. Díky tomu mohou diváci využívat výhod hybridního vysílání HbbTV, které umožňuje sledovat pořady z televizních archivů, speciální stanice provozované pouze v hybridních aplikacích televizních programů nebo filmy z videopůjčoven. Druhou nejčastější obrazovkou v českých domácnostech je notebook nebo počítač, který vlastní sedm z deseti domácností, a třetí pak smartphone, který už je ve více než polovině z nich. Nových digitálních zařízení v domácnostech přibývá především po Vánocích. Elektronika je oblíbeným druhem dárků pro blízké.

Dominantní postavení televize stvrzuje i čas, který s ní trávíme. Zaváděcí výzkum ATO ukázal, že videoobsah na ní denně Češi sledují v průměru 3 hodiny 16 minut. Z toho připadají 3 hodiny a 8 minut na sledování živého televizního vysílání a archivů televizních stanic a jen 8 minut tvoří sledování jiných videí – z internetu nebo nahraných na záznamové zařízení. Žádná další „obrazovka“ se tak ve sledování videoobsahu nemůže televizi ani zdaleka rovnat: na notebooku nebo počítači, které jsou druhými nejčastějšími zařízeními využívanými k této činnosti, sledují Češi videa průměrně 8 minut denně. Na smartphonu jsou to pak už jen 2 minuty a na tabletu 1 minuta denně.

Nové měření propojí televizi a internet

Výsledky výzkumu jsou důležité pro připravovaný Projekt crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM 2018–2022), který odstartuje v příštím roce a bude měřit sledovanost videoobsahu napříč různými typy médií. Tento zaváděcí výzkum proběhl v prvním pololetí letošního roku na vzorku 15 199 domácností s celkovým počtem 33 728 diváků. Crossplatformní elektronické měření sledovanosti a konzumace obsahu bude pro ATO realizovat agentura Nielsen Admosphere, která v roce 2016 zvítězila ve výběrovém řízení. Slibuje doplnit data klasické sledovanosti televize o měření videoobsahu šířeného přes internet. Připravená je i možnost propojení dat klasického živého a odloženého sledování televize s daty o sledovanosti videí na internetu.

Nielsen Admosphere zajišťuje elektronické měření sledovanosti televizí v Česku již nyní. V nové vlně měření, která kopíruje období souběžného vysílání pozemních televizních sítí ve standardech DVB-T a DVB-T2 a bude končit těsně po přechodu na DVB-T2, slibuje realizátor zajistit data až pro 100 televizních stanic (nyní jsou to zhruba tři desítky). Nejzásadnější novinkou ale bude měření sledovanosti televizního obsahu mimo televizní obrazovky, tedy na počítačích, noteboocích, mobilech a tabletech, a to jak přes internetové prohlížeče, tak pomocí aplikací. V případě televizorů dojde k rozšíření o měření sledovanosti hybridního vysílání HbbTV na chytrých televizorech.

Od září přibude odložená sledovanost

Měření sledovanosti televizí prochází změnami ale již nyní. Od 1. září letošního roku budou oficiální data sledovanosti zahrnovat i odloženou sledovanost měřenou za období třech dnů po odvysílání konkrétního pořadu. Toto rozšíření oficiální televizní měny se bude týkat všech veřejných datových výstupů. Odloženou sledovaností se ATO zabývá od roku 2013, ale až loni byla do výstupních dat zahrnuta sledovanost pořadů, které diváci zhlédli se zpožděním ve stejný den, kdy byly odvysílány živě. Od 1. září se bude započítávat odložená sledovanost za tři dny od odvysílání pořadu v televizi a celková čísla sledovanosti budou obsahovat i tato data (na oficiální televizní měnu si tedy budou muset zájemci vždy počkat tři dny).

Odložená sledovanost se počítá jak u sledování pořadů pomocí funkce TimeShift na televizorech a set-top-boxech s pevným diskem, tak při přehrávání ručně nahraného pořadu nebo využití televizního archivu v hybridní aplikaci HbbTV. Z celkové televizní sledovanosti připadá na tu odloženou zhruba tříprocentní podíl z celkové denní doby strávené u televizoru. V průměru jde asi o 6,5 minut denně, ale tento podíl a celkový čas věnovaný odložené sledovanosti průběžně roste. Markantnější je to u mladších cílových skupin, které častěji využívají funkcí chytrých televizorů a sledují pořady z televizních archivů. Zhruba 90 procent odložené sledovanosti konkrétního pořadu proběhne právně v prvních třech dnech po jeho živém odvysílání v televizi.

Štítky