Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) uspořádala 20. září další konferenci s názvem Mediální reflexe 2017. Televizníweb.cz přináší podrobné zpravodajství z celé akce.

Dopolední blok konference, Objektivita a vyváženost, byl tématem pro zamyšlení mediálních právníků a televizních žurnalistů o regulaci tohoto prostředí v době digitálních medií. Druhý blok, Nové trendy a technologie, ukázal dnes již známý jev, že technologie předbíhají legislativu. V obou blocích pro stovku přihlášených účastníků z české mediální sféry vystoupilo 10 panelistů reprezentující nejenom domácí odborníky, ale i zahraniční instituce z Velké Británie, Slovenska a Německa.

Po úvodním slovu předsedy RRTV Ivana Krejčího jako první vystoupil Luboš Kukliš, ředitel slovenské Rady pro vysílání a retransmisi a místopředseda ERGA – Evropské skupiny regulátorů audiovisuálních mediálních služeb, poradního orgánu Komise EU pro otázky audiovisuálních služeb. Základem je Evropská dohoda o přeshraniční televizi, dle které je vysílatel povinný zabezpečit aby zpravodajské programy objektivně uváděly fakta a události a podporovali svobodné utváření názorů. Slovenský zákon přidává nestrannost vztaženou i na politickou publicistiku a oddělení názorů a komentářů od informací. Pro praktické aplikace vychází slovenská Rada z nálezu Ústavního soudu, který říká, že právo na objektivní informování není možné odvozovat z práva na informace, neboť to zahrnuje i právo přijímat informace fiktivní, neověřitelné a nepravdivé.

Z toho důvodu ani nejsou oproti minulosti nutná pravidla objektivity, neboť v dnešní době je neomezená pluralita zdrojů informací. Výsledkem je, že slovenská RVR prohřešky proti objektivitě finančně nesankcionuje, za dostatečnou sankci považuje informovat o nich veřejnost. Pan Kukliš své vystoupení ale zakončil výzvou, aby i před vyhlášením, že pravidla objektivity jsou překonaná, bychom se měli nad nimi zamyslet.

Paní Viki Cook, ředitelka odboru standardizace a ochrany publika z britského regulátora Ofcom, který spojuje jak kmitočtové záležitosti jako náš ČTÚ, tak i obsahové a licenční, které jsou u nás v kompetenci pořadatele konference RRTV, ve svém vystoupení pod názvem Přesnost, nestrannost a prosazování představila povinnosti tohoto oránu dle britského komunikačního zákona. Kromě jiného mají přesně definované a časově omezené postupy pro stížnosti nespokojené veřejnosti s vysíláním. V roce 2016 Ofcom vydal 152 televizních a rozhlasových licencí, prozkoumal 179 potenciálních provinění, čehož bylo 119 v rozporu se zákonem a uplatnil 5 finančních sankcí v celkové výši 165 tis britských liber. Stížnosti na veřejnoprávní BBC si nejdříve řeší BBC sama, pokud s výsledkem divák není spokojen, může se obrátit na Ofcom. Stížnosti na ochranu osobnosti nebo férovost řeší v první instanci Ofcom, ale na textové prohřešky nemá kompetenci. Závěrem proběhlo sestřihané video ze zpravodajství Channel 4, které ukázalo, jak případné rychlé zveřejnění informací o teroristickém útoku v Londýně vyzní proti všem pravidlům férového zpravodajství.

Kateřina Šimáčková, soudkyně Ústavního soudu, probrala svobodu projevu a odpovědnost z pohledu Listiny základních práv a svobod na roli novinářů a medií obecně. Skutečná svoboda projevu vyžaduje odpovědnost k ústavním hodnotám, respekt k pravidlům a svobodám těch druhých. Pro roli medií ve společnosti z ústavních hodnot vyplývají požadavky na obsah vysílání, jako je věcnost, pravdivost informací a vzájemný respekt. Ze zákona o vysílání vyplývá, že musí být dbáno zásad objektivity a vyváženosti a v celku vysílaného programu nesmí být jednostranně zvýhodňována žádná politická strana, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení ve společnosti. Tato podmínka je v dnešní předvolební době velmi aktuální a vyhodnocení v případě sporů, jak je naplňována, není jednoduché. Pouhá kvantifikace podle času není totiž jediným objektivním kritériem. Paní soudkyně zdůraznila i odpovědnost soudcovského stavu při projevování názorů a nutnost zachovat loajalitu k hodnotovému řádu, vyjádřenému v ústavním pořádku, protože jak novináři, provozovatelé vysílání i soudci mají velkou moc ovlivnit životy jednotlivců i společnosti k lepšímu či horšímu. A nepokazit to, je velmi krásný životní úkol, uvedla paní Šimáčková na závěr.

Media veřejné služby a žurnalistika v post-faktické éře byla předmětem úvahy Václav Moravce z České televize a katedry žurnalistiky FSV UK. Tento zajímavý příspěvek byl postaven na různém významu pravdivého mínění (to, co si člověk myslí, že je pravdivé) a pravdivého poznání, které je výsledkem dobírání se pravdy. Chápání pojmů „objektivita“ a „vyváženost“ je jiná v době nastupujících síťových digitálních medií, u kterých se posouvá k pravdivému mínění na rozdíl od medií veřejné služby, které setrvávají na konsensuálním pravdivém poznání. Celý tento proces přeměny společnosti a tím i mediální krajiny není ovlivněn jen globálními sociálně – technologickými vlivy, ale i, jak řekl pan Moravec, nedokončenou transformací mediálního systému po roce 1989 v ČR, kdy se media veřejné služby stala nechtěným dítětem a soukromá media zpravodajským průmyslem, kde je občan a volič přetaven v konzumenta. Soukromá media, která nejsou vlastněna zahraničním kapitálem, se stávají tiskovými orgány nejvýznamnějších ekonomických skupin v zemi. A tak paradoxně narůstá potřeba existence médií veřejné služby, protože jsou součástí pravdivého poznání.

Na konferenci se prezentovala i Asociace komerčních televizí, kterou tvoří TV NOVA s.r.o (dříve CET 21 spol. s r.o.), FTV Prima spol. s r.o. a Stanice O a.s. Její zástupce, Pavel Kubina, rozvedl k tématu mediální reflexe tři otázky: Regulovat, co a jak? – S čím mají novináři potíže? – Proč nechráníme také nezávislost medií? V dnešní době, již zmíněných síťových digitálních medií, současných i budoucích media typů zůstane zákazník vždy stejný. O něj bude ve stále větší míře probíhat soutěž. A tak by stejná míra regulace měla být zachována a všechny media typy by měly mít stejné podmínky, i když regulaci internetu si nelze v demokratické společnosti představit. Původním smyslem regulace (objektivity a vyváženosti) byla snaha přinést divákovi kdysi monopolního audiovizuálního média programovou a názorovou pestrost. V éře digitálního věku a médií tento smysl ustupuje už jenom z důvodu silného konkurenčního prostředí a existence medií veřejné služby. Regulace dokonce představuje riziko zneužití politiky a silnými zájmovými skupinami k tlaku na novináře prostřednictvím neodůvodněných stížností, které regulátor řeší žádostí o vysvětlení nebo zahájením řízení. Vnímání samoregulace je pracovníky médií mnohem pozitivnější, působí i preventivně, je levnější, nezatěžuje státní orgány ani soudy. V závěru zazněla poznámka k projednávaným připomínkám ve změně zákona o ochraně osobních údajů v souvislosti s evropským nařízením EP a Rady (EU) č. 2016/679 (tzv. GDPR). Podle tohoto nařízení má subjekt údajů právo se dozvědět, jaké údaje jsou o něm zpracovávány a požadovat výmaz, či opravu. To ale pro novinářskou činnost, zejména investigativní, může mít negativní dopad a tato oblast by se měla ve spolupráci s Ministerstvem kultury řešit výjimkou.

Téma objektivity zaznělo i v diskuzi. Známý mediální analytik Milan Šmíd uvedl, že odborníci při návrhu mediálního zákona před použitím výrazu objektivita varovali, ale tento výraz byl do zákona zahrnut po projednání v PS PČR. Na praktický příklad naplnění všech podmínek se mohou zájemci podívat na Pravidla ČT k letošním volbám na http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/volebni-vysilani/ nebo si je přečíst v příloze. Nejenom otázky objektivity a vyváženosti jsou předmětem různých výkladů. Uvedené příspěvky se týkaly převážně lineárního vysílání, ale v dnešní době, dle vývoje technologií pro další video služby typu VOD, OTT, streaming přes Internet, nebo HbbTV, se mediální experti obtížně shodují o zařazení a tím i odpovědnosti za přenášené informace do ustálených kategorií. Výňatky z konference o nových trendech a technologiích přineseme v další části.

Zítra přinese Televizníweb.cz reportáž z odpoledního bloku konference Mediální reflexe 2017 o hybridním vysílání HbbTV

Štítky