V televizním vysílání je v souvislosti s druhou vlnou digitalizace – přechodem na DVB-T2 -stále něco nového. Co platilo včera, je dnes jiné. U rádií tomu tak – zatím – není.

Rozhlasové vysílání pro většinu obyvatelstva, alespoň u nás, je léta již neměnné – analog AM a FM a pro fandy nové techniky digitální DAB v rozsahu z roku 2015 a sítí Českého rozhlasu z loňska. Analogové licence končí až v roce 2025, tak proč se teď vzrušovat. Ale prudký rozvoj vysílacích technologií a konvergence vysílání a internetu naznačují, že by i v oblasti digitálních rozhlasových služeb mohlo dojít k dalšímu vývoji. To se projevuje i tím, že set-top boxy pro DTT(digitální terestrická televize) už nemusí být vybaveny laděním ve III. pásmu, což požaduje stále platný D-book. A tak se můžou i v DAB začít dít věci.

Co je dnes digitální rozhlas

Pod pojmem digitální rozhlasové vysílání se obecně rozumí dodávka rozhlasového obsahu pomocí digitálních technologií. Zahrnuje jak technologii digitálního vysílání (jako DAB / DAB +), tak streaming rozhlasových služeb přes internet.

Skupina standardů DAB je navržena jako digitální rádiové řešení pro pásmo III, obzvláště robustní pro mobilní aplikace s kapacitou pro přenos široké škály zvukových a přidružených multimediálních služeb. Původně přidělené kmitočty v L-pásmu (u nás využívané bloky LA-LP o kmitočtech 1453 MHz-1479 MHz) se ukázaly jako neperspektivní a, i když v nich 3 operátoři v ČR mají svá povolení, vysílání se v tomto pásmu bude opouštět.

Audiovizuální a datové služby jsou slučovány do multiplexu, přičemž každé multiplexní vysílání je v jednom bloku v pásmu III a bývá nazýváno „ensemble“. V jednom multiplexu DAB+ je možno umístit 15 – 20 rozhlasových programů, zatímco v původním DAB jen 5-10. Datové služby mohou zahrnovat průvodce programy, vizuální prezentace, data o přenosu TPEG a řadu dalších.

DAB je přenášen se šířkou pásma 1,536 MHz pomocí OFDM (Orthogonal Frequency Division Multiplex) modulace jako i ostatní systémy DVB, včetně DVB-T2 a nejnověji i ATSC 3.0. I zde je možno vytvářet jednofrekvenční sítě SFN. DAB + používá kódování HE-AACv2 zvuk a může přinést lepší kvalitu při nižším datovém toku a tím ponechat více prostoru pro další služby v multiplexu. Podrobný popis a srozumitelné vysvětlení může čtenář nalézt zde.

Vzhledem ke konvergenci vysílání a širokopásmového připojení, se kterým se v poslední době setkáváme, do digitální rozhlasové služby je nutno zahrnout i hybridní rádio nazývané RadioDNS Hybrid Radio, které má pro vysílatele klíčový význam a zlepšuje zážitek z poslechu. V tomto scénáři vysílací sítě efektivně přenášejí obsah posluchačům free-to-air, zatímco dostupné širokopásmové připojení může přidat další nebo vyšší kvalitu obsahu pro obohacení zkušeností, nabízení interaktivity a umožnění personalizace obdobně jako je tomu u HbbTV v televizním vysílání. Vysílací unie EBU doporučuje, aby provozovatelé vysílání prováděli digitální rozhlasové vysílání s využitím DAB + spolu s doplňkovými službami. EBU v současné době pracuje aktivně v oblasti hybridního rozhlasu a vyvíjí standardy a služby pro své členy spolu s RadioDNS.

Dalším digitálním způsobem vysílání je Digital Radio Mondiale (DRM), které bylo navrženo jako řešení digitálního rozhlasu pro pásma, které se v současnosti používají pro analogové služby (DV, SV, KV), což nabízí lepší kvalitu zvuku a snadnější ladění, přičemž zachovává výhodu velké oblasti pokrytí s malým počtem vysílačů. DRM + je pak rozšířením DRM v pásmech I, II a III (VHF) s větší šířkou pásma, což umožňuje lepší kvalitu zvuku a multimédií. U nás je možno zachytit zahraniční vysílání v němčině, angličtině a ruštině. Podrobnosti a časová schémata je možno stáhnout z webu drm.org.

Charakteristika III. pásma

Pásmo III pokrývá frekvence od 174 do 230 MHz. Je součástí pásma VHF, která se pohybuje od 30 do 300 MHz. 56 MHz pásmo III je rozděleno na osm kanálů po 7 MHz (od kanálu 5 do kanálu 12); každý 7 MHz kanál může být dále rozdělen na čtyři kanály (bloky) 1,7 MHz (od A do D), obrázek 1.

Obr. 1: Kmitočtové pásmo III a jeho dělení

Použití pásma III v Evropě bylo definováno v dohodě GE06, která plánovala pásmo III pro služby T-DAB a DVB-T. Signály DVB-T využívají plné kanály 7 MHz v pásmu III a signály T-DAB používají kanály o šířce 1,7 MHz. V průměru každá země získala v plánu tři multiplexy T-DAB s celostátním pokrytím a jeden multiplex DVB-T s celonárodním pokrytím. Po přerozdělení horní části „televizního spektra“ vznikaly názory, že by toto pásmo mohlo být jakousi kompenzací pro televizi. Ve skutečnosti však nemůže kompenzovat snížení UHF spektra dostupného pro DTT, protože rozsah spektra v pásmu III, 56 MHz, je malý ve srovnání se spektrem uvolněným v pásmu UHF. Navíc mnoho evropských zemí nepřenáší televizní signály v pásmu III. Také antény byly optimalizovány podle toho, že pracují pouze v pásmu UHF. Spuštění televizních služeb v pásmu III by vyžadovalo instalaci nových antén naladěných na toto pásmo. To by mělo významný finanční dopad a pro uživatele by to bylo velice rušivé.

Aktualizace kmitočtového spektra ve III. pásmu

I přes tlak v televizním pásmu UHF, pásmo VHF (III) po přechodu na digitální televizní vysílání, zůstávalo z výše uvedených důvodů nevyužité. Proto, v lednu tohoto roku Český telekomunikační úřad ČTU, aktualizoval Plán využití radiového spektra pod PV-P/21/01.2018-2, kde využití pro rozhlasovou službu je T-DAB a multimediální aplikace ve VHF pásmu III (174 – 230 MHz).

Hlavním důvodem této aktualizace je rozšíření celoplošných národních sítí T-DAB ze stávajících tří na sedm, což je výborná zpráva pro posluchače rozhlasu. Jedna síť (A) s kanály 12C a 12D je již použita veřejnoprávním Českým rozhlasem. Zbývajících šest národních sítí je rozdělitelných po krajích (někde je spojeno několik sousedních územních celků). Ve středních Čechách půjde využít 11 a v Praze dokonce 12 multiplexů! Pokud uvážíme, že v jedné síti – tzv. multiplexu jde použít 15-20 rozhlasových stanic, tak se dostaneme na velmi slušný počet programů v éteru. Tento rozsah umožní všem stávajícím soukromých provozovatelům snadno dosáhnout na tuto platformu. A zároveň bude též umožněno využití vysílačů menších výkonů k levnému způsobu vysílání pro menší územní celky. Tím byly vytvořeny podmínky pro masivní rozvoj digitálního terestrického bezplatného rozhlasu v České republice. Rozhodnutí ČTÚ z výše uvedených důvodů lze proto jenom vítat a sledovat, jakým bude skutečně přínosem pro rozhlasové digitální služby.

Současný stav u nás

Jaká je ale stávající situace s DABem v tomto pásmu (pásmo L je z hlediska digitálního rozhlasového vysílání neperspektivní). Oprávnění mají 4 společnosti: České radiokomunikace, Český rozhlas, Teleko s r.o. a RTI cz s r.o. Dle údajů ČTÚ z prosince 2017 měly CRA provozovat pět vysílačů (Liberec, Olomouc, Praha, Ústí nad Labem a Zlín) o výkonu od 0,125 kW do 1 kW, reálně však vysílají pouze v Praze. Český rozhlas provozuje také 5 vysílačů (Beroun, Brno, Ostrava, Plzeň a Praha) s výkony od 0,3 kW do 20 kW. Společnost Teleko 4 vysílače (Praha, Příbram, Trutnov, a na Milešovce), jejichž výkony jsou od 0,2 kW do 1 kW. Poslední ze jmenovaných RTI cz má vysílače v Českých Budějovicích (1 kW) a v Plzni na Borech (0,2 kW).

Na stánkách firmy Teleko je uvedena mapka pokrytí signálem DAB všech operátorů, která ale zahrnuje i vysílání v pásmu L, které bude utlumováno. Složením map pokrytí jednotlivých operátorů dle databáze ČTÚ získáme představu o pokrytí ČR v III. pásmu, v současnosti na původních kanálech TV kanálech 5, 10,11 a 12.

Obr. 2: pokrytí ČR signálem DAB+ ve VHF III. pásmu

Z údajů ČTÚ vyplývá, že nejvyšší pokrytí obyvatelstva vypočtené dle vyhlášky163/2008 Sb. (alespoň tak je uvedeno v návodu k použití na stránkách dtv.ctu.cz, i když dnes existuje vyhláška 22/2011 Sb.) má Český rozhlas v síti A, jehož technickým operátorem jsou CRA (40%), následovaný společností Teleko (23%).

Praha je pokryta sítí A vysílačem ze Žižkova na kmitočtu 227MHz (blok 12C) s 15 programy Českého rozhlasu a sítí Teleko na kmitočtu 217 MHz (blok 11A) z Rošického stadionu. Programy jsou vysílány v DAB+, tj. s kodeky MPEG4 HE-AAC v2.

Obr. 3: Programový obsah DAB sítě A (ČRo) a sítě Teleko

Všechny programy obsahují kromě audia i data. Datová služba je však poměrně omezená, kromě popisu právě vysílaného pořadu přináší záběry do studia, portréty hlasatelů nebo zpravodajské informace a zejména loga stanic nebo žánrové obrázky v případě regionálních stanic ČRo s upoutávkami na výlety v kraji. Kvalita těchto fotografií je však poměrně nízká. Většímu rozvoji také brání obsahová nabídka, opakující se u obou největších provozovatelů a přináší málo dalších programů jen pro DAB. K tomu přispívá i to, že třeba internetové rádio Seejay na svých webových stránkách ani neuvádí, že je k naladění přes multipex Teleko, dětské Pigy skupiny Lagardére, jako původně jen internetový projekt, zase nabízí pro svůj poslech stažení webové aplikace.

Plány technického rozvoje sítě Českého rozhlasu byly představeny na loňské pardubické podzimní konferenci Radiokomunikace a mají zahrnovat další vysílače: Benešov, Jihlavu, Velké Meziříčí, Olomouc + Klatovy + Velemín + České Budějovice + Trutnov.

Obr. 4: Budoucí představa pokrytí DAB podle Českého rozhlasu (konference Radiokomunikace 2017, říjen 2017 Pardubice)

Po zprovoznění výše uvedených vysílačů by mohla být signálem T-DAB pokryta základní silniční síť v České republice, což vlastně i vyplývá z výše uvedeného znázornění.

Některé pohledy na současnou situaci z pohledu běžného konzumenta a řidiče přineseme v další části tohoto článku příští týden.

Štítky