Televizní stanice by musely v souvislosti s vysíláním ve 4K formátu významně investovat do technologického upgradu vysílacích řetězců. U diváků může být problém ve velikosti obrazovky.

Za jednu z přidaných hodnot pozemního digitálního televizního vysílání nové generace ve standardu DVB-T2 bývá často zmiňována možnost výhledově vysílat i v rozlišení Ultra HD (nebo, chcete-li, 4K). Jak moc reálný je vstup 4K televizních stanic do českých sítí DVB-T2? Stále se hovoří o tom, že po přechodu na nový vysílací standard vzniknou ještě dvě tzv. rozvojové sítě s celoplošným nebo téměř celoplošným pokrytím, které by mohly poskytnout patřičnou kapacitu pro 4K vysílání v terestrice. Najde se ale zájemce, který by chtěl ve 4K skutečně vysílat a platit vyšší částky za výrobu, postprodukci a distribuci signálu?

Datová náročnost Ultra HD se snižuje, do multiplexu se vejdou až tři programy

České Radiokomunikace vidí možnost šíření Ultra HD na straně operátorů optimisticky, výrazně hůře už však na tom budou samotní provozovatele televizního vysílání. Marcel Procházka, ředitel pro regulaci CRA, připomíná, že operátor již v minulosti s uspokojivými výsledky testoval 4K vysílání v DVB-T2 s využitím kodeku HEVC. Zájemci si jistě vzpomenou na šíření stanice FunBox 4K v jeho bezplatné fázi. Datový tok se tehdy pohyboval v rozmezí 13 až 16 Mbps. V této fázi bylo možné do jednoho multiplexu DVB-T2 umístit dva programy v rozlišení 4K.

Kodek HEVC se postupně vylepšuje, hlavně v oblasti Ultra HD. Zatímco u qHD a HD rozlišení nečekáme výrazně změny, tak ve 4K dojde ke zvýšení kompresní efektivity. „Předpokládáme, že v budoucnu by se jeden UHD kanál mohl dostat na průměrnou úroveň 10 Mbps, což by umožnilo ve statistickém multiplexu vysílat tři UHD kanály prostřednictvím VBR,“ říká Procházka. Ve dvou rozvojových sítích DVB-T2, které v budoucnu vzniknou, tak může být teoreticky kapacita až pro 6 UHD kanálů. Ve vysílací části tak není technický problém a v rozvojových DVB-T2 sítích by šlo UHD vysílat.

Budou na trhu přijímače schopné zpracovat Ultra HD?

Marcel Procházka upozorňuje, že D-Book – dokument, který vydává Český telekomunikační úřad zejména pro potřeby výrobců, aby věděli, jaké přijímače dodávat na český trh předpokládá volitelnou možnost vysílání ve 4K a specifikuje parametry pro tyto přijímače (rozlišení 3840 x 2160, Main 10 Profile @ Level 5.1; Main Tier, snímková frekvence 50 Hz). „Podle našich testů, které jsme v minulosti prováděli, neměly 4K kompatibilní přijímače u DVB-T2 problém s příjmem 4K vysílání. Významná část prodávaných TV přijímačů s většími úhlopříčkami již má 4K zobrazovače,“ konstatuje manažer Českých Radiokomunikací s tím, že pokud zařízení zvládá bez problémů zpracovat formáty qHD a HD, chipsety by měly zvládnout případně i 4K vysílání.

V tomto případě vidí Procházka komplikaci spíše v samotných domácnostech, a to s ohledem na potřebné rozměry televizoru. Vyšší rozlišení znamená nutné znatelné zvětšení úhlopříčky při zachování stejně vzdálenosti diváka od televizorů. Pokud by se úhlopříčka nezvětšila, vjem vyššího rozlišení by se nedostavil a divák by žádné zlepšení nezaznamenal (pokud by si neposunul židli k televizi). V některých domácnostech však zvětšování úhlopříčky může narazit například na problém s umístěním do nábytkových stěn. Pokud bychom osobně měli doporučit velikost televizoru, měl by mít pro kvalitní zážitek alespoň 65 palců.

Ultra HD si vyžádá masivní investice provozovatelů vysílání do nového výrobního a vysílacího řetězce, říká Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací (Foto: CRA)

Marcel Procházka: Ultra HD vysílání bude velkým problémem pro vysílatele

Zatímco operátoři sítí už jsou pro dané vysílání de facto připraveni, pokud vůbec tento formát do rozvojových sítí přijde, výraznou komplikaci při distribuci signálu bude znamenat pro samotné vysílatele. „Provozovatelé TV vysílání jsou dnes dobře vybaveni pro výrobu a zpracování HD obsahu, 4K však bude znamenat významné investice, a to nejenom technologické, do produkce obsahu,“ popisuje Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací základní problém související s vysíláním v Ultra HD formátu a vysvětluje: „I v případě nákupu 4K obsahu budou nutné investice do postprodukčního zpracování, technologicky a ekonomicky nejvýhodnější tak budou živé sportovní přenosy ve 4K rozlišení. A investovat by se muselo nejenom do technologií, ale i do kabeláží, které tyto technologie propojují, což je v případě rozlehlých areálů České televize, Novy nebo Primy významný zádrhel.“

Podle Pavla Hanuše z České televize se vysílatelům rozlišení 4K nevyplatí (Foto: TAKTIQ Communications)

Tvrzení operátorů potvrzuje i expert z České televize

K postoji operátorů, zejména Českých Radiokomunikací, se připojuje i Pavel Hanuš z České televize, který je vedoucím úseku strategie a rozvojových projektů. Hanuš upozorňuje na skutečnost, že digitální terestrická televize je ze své podstaty volné televizní vysílání pro většinového diváka. „Pokud budete mít k dispozici nativní 4K a budete si chtít vychutnat všechny detaily, pak je optimální pozorovací vzdáleností pro 55“ úhlopříčku jeden metr, jenomže z takové vzdálenosti se diváci v drtivé většině nedívají,“ konstatuje Hanuš.

Za optimální velikost úhlopříčky pro 4K rozlišení považuje manažer z České televize přibližně 70“ a tak velké televize se v našich domácnostech vyskytují opravdu jen zřídka. „Většinový divák má většinou televizor s úhlopříčkou pod 55“ a dívá se na ní zhruba ze dvou metrů. Většina diváků v takovém případě rozdíl mezi 4K a 1080p vůbec nepozná. Navíc je nutné počítat i s ostatními složkami majícími vliv na kvalitu obrazu a tím je vyšší barevný rozsah (WGC) a vyšší dynamický rozsah (HDR). I zde může HDR obsah s WCG ve FullHD vypadat ostřeji než SDR obsah ve 4K,“ doplňuje šéf úseku strategie a rozvojových projektů ČT.

Pavel Hanuš: Problémem je zejména obsah v nativním 4K formátu

Zkušený manažer České televize, který veřejnoprávní médium úspěšně provedl přechodem z analogového vysílání na standard DVB-T, jmenuje zásadní problém pro vysílání obsahu ve 4K rozlišení, a tím je existence či lépe řečeno neexistence programového obsahu v nativním formátu 4K (poměr 4096×3160), resp. Ultra HD (3840×2160). „Na neexistenci programového obsahu svého času ztroskotalo 3D. V současnosti je v podobné situaci i 4K, byť jsou šance na úspěch nesrovnatelně vyšší, než tomu bylo v případě 3D,“ uvádí Hanuš.

Cesta k vysílání ve 4K vede podle Pavla Hanuše, vedoucího úseku strategie a rozvojových projektů České televize, primárně přes produkci a postprodukci. „Pokud vynecháme přímé přenosy, pak se jedná o běh na dlouho trať. A nelze ani zapomínat na archivní programové fondy, které jsou mnohdy pro vysílání ve 4K i při maximálně kvalitním upscalingu nepoužitelné. Pokud tedy shrneme všechna fakta, pak nelze předpokládat, že by 4K bylo významnou složkou v pozemním vysílání. Jistě budou některé pořady ve 4K produkovány, ale hlavní vysílací platformou zůstane vysílání ve vysokém rozlišení,“ uzavírá Hanuš.

V dokumentu níže přinášíme pohled na problematiku 4K vysílání v terestrice od Kamila Obluka, výkonného ředitele společnosti CrossTech Bohemia, která se mj. podílela na technologickém řešení head-endu Českých Radiokomunikací i společnosti Digital Broadcasting. Pro Českou televizi kompletně realizovala studio v Poslanecké sněmovně.

Kamil Obluk k Ultra HD v DVB-T2 by Jan.Potucek on Scribd