Televizor postavený kolem platformy Android TV 7.0 sice ještě svou cestu ke stabilnímu a bezproblémovému chodu hledá, ale výbavou určitě nepohrdnou ani ti nejnáročnější.

Televizory z řady XF85 s rozlišením Ultra HD (4K) se vyrábějí ve 21 variantách, přičemž cena za nejkratší úhlopříčku, Sony KD-43XF8505 se 109 cm, začíná na necelých 24 000 Kč. Maximální velikostí je pak 85″, tedy 216 cm. Ta ještě není dostupná, ale o deset palců méně přijde na 72 700 Kč. Na webových stránkách výrobce ovšem zapůjčený model ve verzi KD-55XF8505 se 139 cm (skutečná úhlopříčka je 54,6″) ještě chyběl, ke koupi u prodejců už ale je a zaplatíte za něj 33 790 Kč.

Obecně vzato je základní výbava řady XF85 stejná: obrazový procesor 4K HDR X1, operační systém Android TV, podpora obsahu s vysokým dynamickým rozsahem HDR ve standardech HDR10 a HLG, zabudovaný Google Chromecast doplněný o klasické zrcadlení obrazovky prostřednictvím Wi-Fi Miracast a nechybí ani Wi-Fi ac a Bluetooth 4.1.

Podsvícení obrazovky je v rámu (Edge LED) s výjimkou zatím neuvedeného modelu s 216 cm. Tady nastupuje podsvícení plošné, Direct LED, televizory se také pochopitelně liší ve spotřebě. Odlišnosti kupodivu nenajdete v zesilovači, který vždy poskytuje 2x 10 wattů a vedle Dolby Digital Plus a Pulse si poradí i s DTS. Nechybí přístup do knihovny aplikací Google Play, co naopak chybí – zdánlivě – je webový prohlížeč Opera, který nahradilo něco, čemu Sony říká „aplikace Vewd“. Platforma Opera TV se však před rokem změnila právě na Vewd, takže jsme opět doma.

Osazení tunery je zdvojené a vždy kompletní, tedy včetně DVB-S2/HEVC a DVB-T2/HEVC, ovšem bez skutečné funkce PiP k čemuž se ještě dostaneme. Vždy je však přítomna, alespoň podle oficiálních údajů, pouze jedna mechanika PCMCIA (CI+), což v tomto případě dává smysl.

K TÉMATU: Zdvojené tunery pro DVB-T/T2 nastupují. Připravili jsme jejich přehled v televizorech a set-top boxech

Skromné balení, dlouhá instalace, ale i s tříděním kanálů

Pozor při přepravě, protože balení do úzké krabice s tenkým polystyrenem důvěru právě nebudí, a to jsme nad třiceti tisícovou hranicí! Alespoň, že se otevírá ze spoda…

Montáž podstavce je jednoduchá. Je tu jeden druh šroubů a i když jdou stojiny zasunout do panelu zleva i zprava, jejich spojení s nožičkami podstavce se splést nedá.

Nastavení televizoru jsem se pokusil udělat přes mobil, ale skončil jsem hned na začátku, protože údajně předinstalovaná aplikace v mém mobilu chyběla. Takže zpátky na stromy a klasickou cestou. V praxi je to ale jedno, televizory s operačním systémem Android se nikdy neinstalovaly jednoduše.

Přihlášení do tržiště aplikací Google Play můžete naštěstí pro první přiblížení přeskočit (alespoň uvidíme, jak televizor funguje bez něj) a pokud se připojujete k internetu bezdrátově, můžete využít tlačítka WPS. Poté se proderete několika obrazovkami s dotazy na polohu a soukromí až narazíte na zadání rodičovského PIN. Přes něj jsem se už nedostal a přeskočit nejde, což je zvláštní přístup. Poněkud mi také vadí, že televizor nenabídne výběr tunerů, které chcete ladit, ale nejprve se zeptá, zda chcete naladit satelit. Dokáži si představit, jak natěšený majitel v tomto okamžiku znervozní…

Nicméně pokud odmítne, výběr tuneru se mu nabídne v dalším kroku.

Ladění kanálů probíhá na černé obrazovce, kde se ukazuje jen průběh a číslo s počtem nalezených stanic. Ty se v případě televizních stanic na DVB-T/T2 umísťují do seznamu od jedničky, v případě rozhlasových stanic na DVB-T/T2 do seznamu začínajícího číslem 500.

Na závěr ovšem Sony potěší a nabídne třídění kanálů, což dělá opravdu málokdo. Navíc je snadné, byť jen po jedné stanici, přičemž přes „jedničku“ (na předposlední naladěný kanál) vyjet nejde.

Action Menu je výborné, škoda jen že není sdružené s druhým kontextovým menu na tlačítku TV. Kolovat se tu nedá, takže si vše pěkně odmačkáte. Bohužel chybí i provázanost s menu na tlačítku Home. Ale takový je dnešek s Androidem…

Ovládání někdy až chaotické

Dálkový ovladač vyniká výborným rozložením a po ruce tak máte jak EPG, zde nazývané Guide, tak kontextové menu (Action Menu) a skoro kdykoli se také můžete přepnout do televizního tuneru přes tlačítko TV (někdy to bohužel nešlo…). Po ruce je i vyvolání HbbTV, ztlumení zvuku či přepnutí na předposlední kanál. Ne vždy jsou ale všechny volby dostupné všude, jak bude vidět dále.

Sony má ale dvojí kontextovou nabídku. První vyvoláte přes tlačítko Action Menu a najdete na něm mj. operativní vypnutí obrazovky (jede pouze zvuk) a přesměrování audio výstupu na jiné reproduktory, druhé se spouští v tuneru opětným stlačením TV. Zde je několik nabídek zdvojujích jiné volby plus možnost uložit si své oblíbené kanály a aplikace. Tímto způsobem se pak můžete dostat například do multimédií, ale většinou to není rychlejší než základní cesta přes Home. USB, resp. síťová média, jsou ale jen další signálová cesta, takže by vstup do multimédií samozřejmě měl být umístěn na tlačítko vstupů a výstupů stejně, jako například Sdílení obrazovky.

EPG u Sony také tradičně slouží jako náhrada za seznam kanálů, příslušné tlačítko, à la List, tu tudíž chybí. OK v tuneru nevyvolá nic, v multimédiích pak vidíte softwarové ovládání, ovšem pouze Pause/Play a skok po časové liště šipkovými tlačítky.

V nabídkách, včetně Home a Nastavení, se nedá kolovat, výjimku výrobce z neznámých důvodů udělal u seznamu vstupů a výstupů a v EPG, kde je tentokráte možné rovnou přejet ze stanice umístěné na volbě 1 na tu zcela poslední.

Sony by si do ovládání rozhodně mělo vnést nějaký systém, protože ten stávající „ne-systém“ mu čest právě nedělá. Na jeho obranu je však třeba říci, že si Google do ovládání Android TV zasahovat nenechá, takže se ho firma snaží vylepšit jak může. Obávám se ale, že tato cesta je slepá a že se s Android TV prostě nic dělat nedá. Když jsem například omylem během přehrávání multimédií sáhl na Home objevila se nabídka, ale nazpět jsem se už vrátit nemohl…

Rychlé EPG, nespolehlivá Wi-Fi

Sony je jeden z mála výrobců, který zvládá přechod a odchod z EPG naprosto hladce, bez zvukového výpadku. Bohužel programová nabídka není prezentována tak, jak by si zasloužila. Například tlačítko i+ zde vůbec nepracuje a do podrobnějích informací, stejně jako do nahrávání a připomenutí pořadu, se dostáváte pouze přes OK.

Pokud si zadáte připomenutí, televizor se sice z pohotovostního režimu probudí, ale bohužel mu nejde upravit čas připomínky i když volba působila tak, jakoby to mělo být možné. Zřejmě jen další firmwarová „nesrovnalost“.

Po EPG, které se ukazuje pro osm kanálů, se můžete volně pohybovat, u pořadů vidíte minutu ve které začínají, hodinu ale musíte odečíst z vodorovné lišty, což je vidět ve fotogalerii. U Sony také tradičně EPG slouží jako náhrada za seznam kanálů.

Chytré funkce vyvoláte tlačítkem Home, vodorovné seznamy, které se objeví mj. nabízejí předinstalovaný VLC Player a Youtube, poloha ikon však nijak upravit nejde. Lokální aplikace jsem tu žádné nenašel i když Sony oficiálně mluví o Stream.cz a Sledování.TV.

Vyzkoušel jsem rovněž sdílení obrazovky přes Wi-Fi Miracast a zabudovaný Google ChromeCast. Bohužel i když Sony nabízí Zrcadlení mezi vstupy a výstupy, ChromeCast už tu nenajdete stejně jako multimédia (USB a síťová média). Funkce Wi-Fi Miracast zpočátku nepracovala, jakmile jsem ale v primitivně ovládaném menu nastavení, kterému na dálkovém ovladači navíc chybí tlačítko (!), přišel na to, že po instalaci je zákázana Wi-Fi Direct, vše se zprovoznilo. Průvodce nastavením, který vám televizor při zrcadlení nabídne, si totiž potřebnou funkci nepovolí, což je samozřejmě špatně. Možná jde ale jen o další chybku firmwaru.

Sdílení obrazovky jsem vyzkoušel jak s mobilem LG Flex 2 (LG-H955) s Android 5.1 a certifikovaným Wi-Fi Miracast, tak se Sony Xperia XZ (F8331) se systémem Android 6.0. Obrazová kvalita byla velice dobrá a skoro na úrovni zdroje. Horší to bylo při sdílení přes ChromeCast a rozdíl zde byl při streamování patrný.

Co se týče HbbTV, tomu vypadávající spojení na internet přes Wi-Fi příliš nesedělo. Většinou ale na hlavních kanálech pracovalo i když se mi jednou stalo, že televizor prostě přestal hrát a následně nahlásil, že ztratil spojení přes Wi-Fi.

Při napojení přes ethernetový kabel, potíže nevykazoval.

Sony KD-55XF8505 je sice dvoutunerový stroj, ale bohužel takto nefunguje. Funkce podporující PiP, tedy obraz v obraze, jsou velmi chudé a vůbec nemůžete volit mezi televizními kanály. Jedná se tak v podstatě o podobné možnosti jaké má tzv. obraz v grafice. K jednomu kanálu si tudíž můžete pustit obraz z jiného vstupu (nikoli ale tunerového) nebo můžete využít například sdílení obrazovky. Podle zpráv z místního zastoupení Sony letos plnohodnotný PiP vůbec nenabízí, a to u žádného televizoru i když je možné z jiného tunerového vstupu nahrávat. Nahrávání však není volné, je vázáno na konkrétní televizor a USB médium s minimální kapacitou 32 GB je nejprve nutné tzv. zaregistrovat.

Správce souborů toho mnoho nenabízí ani u zabudovaného audio přehrávače.

 

Chudý správce souborů, potíže s nalezením zařízení

Multimédia – a tentokráte je testuji pouze se standardními aplikacemi v televizoru – mají jeden zásadní problém hned v úvodu. Dostat se do nich je někdy běh na dlouhou trať. Chybí totiž na vstupech a výstupech a chybí i na Action Menu a druhém kontextovém menu (zde si je naštěstí můžete doplnit). Základní cestou je tak tlačítko Home, najet na patřičnou lištu a tlačítkem vpravo jet tak dlouho, dokud nenarazíte na potřebnou aplikaci, které jsou tu zvlášť pro video, foto a hudbu. Ikony se bohužel nedají umisťovat tak, jak si přejete, a standardně se po vodorovné liště posouvají podle jejich využívání. Tedy mají posouvat, což Androidu letitě zlobí a potvrdilo se to i nyní.

Na další problém narazíte v souborovém manageru, který je… zvláštní. V případě USB média vás volba Složky nenavede do adresářového náhledu, ale vypíše adresáře ve kterých nalezne něco k přehrání. A na objemnějším médiu…

Náhled byl vždy pouze jeden, a to ikonový a olbřímí. Na pomalu 140 cm se vešlo pouhých sedm souborů a ani u síťových multimédií to nebylo o moc lepší. Ta se sice vypíší textově, ale jen v jednom sloupci po levé straně, takže jich vidíte šest, sedm.

Televizor měl také potíže se zobrazením připojených zařízení a bezproblémovou kombinovanou flash paměť Kingston DataTraveler microDuo s kapacitou 32 GB ukázal jen málokdy. Většinou tak napojil pouze multimediální server Synology DiskStation DS414j, ale protože zase občas zapomínal Wi-Fi síť…

Navíc i když měl Wi-Fi směrovač (router) TP-Link Archer C9 (TP-Link AC 1900 Wireless Dual Band) prakticky na přímou viditelnost několikrát tvrdil, že router vůbec nevidí. Při zkoušení s jinými zařízeními se ale žádné potíže neukázaly stejně jako při připojení přes Ethernet (LAN). Nepříjemné je bohužel i to, že i když v televizním tuneru můžete změnit poměr stran obrazu, v multimédiích, resp. aplikaci Video to nejde.

Řešit kompatibilitu nemá u televizoru s Androidem smysl, protože snad vždy narazíte na nějakou aplikaci, která to zvládne. Vystačit si s těmi základními se ale většinou dá i když kompatibilita není vysoká a narazil jsem na problémy s interními a externími titulky. Pokud se tedy připojíte na Google Play můžete sice kompatibilitu vylepšit, ale se správcem souborů stejně nic nenaděláte. Jedině instalovat Kodi, ale to už je přece jen jiný příběh.

Menu nastavení je dlouhé, předlouhé a kolovat se v něm nedá. Je navíc velmi špatně uspořádané a Google by si už konečně mohl uvědomit, že televizor není mobil.

„Živé“ barvy, ale pokud se vám líbí…

Kdysi Sony nabízelo přirozené barvy a svět tak jak opravdu vypadá. Alespoň tenhle televizor však vystavuje barvy výrazné až plakátové, ostatně hned po instalaci máte volbu tzv. živé barvy nastavenu na střední, ale i když ji vypnete, pomůže to jen málo.

Tohle se ovšem většině zákazníků zamlouvá.

Na druhou stranu televizor nabídne dobré resamplování i z horších zdrojů (přístup přes USB), včetně udržení pohybové ostrosti, a s českým DVB-T2 zachází překvapivě dobře.

V případě síťových multimédií je tu ale pozorovatelný rozdíl a kvalita s nižším rozlišením, a datovým tokem, rychle klesala.

Ovládání televizorů s operačním systémem Android je obecně problematické stejně, jako jejich EPG. Tady Sony udělalo (a dělá) kus práce i když ovládání bylo v případě tohoto televizoru místy snad až chaotické. Kontextové menu vyvolatené tlačítkem Action Menu je sice výborné, ale chybí mu řada věci, včetně možnosti změnit poměr stran u videa v multimédiích. Druhé, vyvolatelné v tuneru opakovaným stlačením TV, pak vše zbytečně komplikuje a vše by se dalo sdružit do jednoho místa.

Dálkový ovladač má sice výborné rozložení, což hodně pomáhá, ale celkově je ovládání problematické a slabé. Kdeže jsou ty doby, kdy se televizory Sony pyšnily přehledným a logickým ovládáním a v menu dobře umístěnými volbami.

Nyní najdete na prvním místě ladění kanálů…

V případě EPG ovšem vidíte chování o jakém se vám u řady konkurenčních produktů ani nesní. Škoda, že se nabídka vždy nestahovala celá (a někdy se i odmítala stáhnout) a někdy vyžadovala vstup na multiplex (stále se bavíme o pozemním příjmu) a jindy zase nikoli.

Zpočátku se zdálo, že televizor nebude mít potíže s firmwarem, ale postupně vše vyplavalo na povrch. Řada drobných chybek kdy nejde udělat to a ono, dvakrát se stalo, že jsem televizor musel vytáhnout ze zásuvky a počkat, jednou se restartoval a jednou jsem ho musel zcela přeinstalovat, protože vůbec nešel připojit k internetu.

Sony KD-55XF8505 většinou pracoval svižně, ale někdy jsem na spuštění některé funkce čekal třeba i deset sekund. Bohužel u takovéhoto přístroje je nemožné rozlišit co je jeho momentální vlastností (a problematickým firmwarem) a co může být chyba kusu. Faktem však zůstává, že u mě byl firmware nestabilní, což – doufejme – spraví nějaká další verze. V současném stavu však televizor nelze ke koupi doporučit.

Hodnocení

PRO: EPG bez zvukového výpadku, výtečná výbava, ovládání někdy výborné, ale…

PROTI: …jindy velmi problematické a chaotické, firmwarové problémy (ztráta Wi-Fi, občasné mrznutí či restartování), slabý správce souborů, nefunguje jako opravdová TV se zdvojenými tunery (nelze sledovat signál z druhého tunerového vstupu)