Český DAB+ přidává plyn. Máme pro vás přehled nejlevnějších digitálních rádií do 1 500 Kč

Přechod na digitální rozhlas byl vždy ve stínu „velkého televizního bratra“. Že by se z něj vymanil, je nereálný sen, ale jak se zdá, může být alespoň o něco urychlen. Při této příležitosti tak vyvstává otázka „co si pořídit?“

Jak jsme napsali na počátku října: „Veřejnoprávní Český rozhlas (ČRo) urychlí rozšiřování svojí sítě ČRo DAB+, která by měla ještě letos pokrýt signálem 60 % obyvatel Česka místo plánovaných 40%.“

ČRo přitom vše původně plánoval na delší období.

Druhou důležitou zprávou je, že „Západočeské Rádio Samson jako první komerční rozhlasová stanice na českém trhu oznámilo, že k 2. listopadu letošního roku ukončí analogové pozemní vysílání na VKV a v terestrice zůstane dostupné pouze v digitální podobě ve dvou sítích DAB+.“

A skutečně také odešlo!

Rádio Samson svou novou situaci komentovalo slovy: „Odcházíme sami a s rozvahou, nikdo nás nenutí. Naopak ´živit´ nenasytné pozemní FM vysílače pro nás není do budoucna udržitelné. Až zanedlouho budou na DAB+ přecházet úplně všichni, my už tam budeme naprosto zabydlení čekat.“

V obou případech šlo o poměrně překvapivé informace, přičemž další vlna rozšiřování je plánována už na jaro 2019. Výsledkem by tak mělo být pokrytí na úrovni zhruba 75% obyvatel České republiky do konce roku 2019, a to včetně dálnic, především D7, D8, D10 a D11.

To, co ovšem českému digitálnímu rozhlasovému vysílání zatím chybí nejvíce, je jasný plán zapojení komerčních rozhlasových stanic a termíny. Ostatně tohle dlouhá léta chybělo jak DVB-T, tak DVB-T2, takže nic nového!

I když ale nevypneme analogové FM jako Norsko a ani se na něj zatím nechystáme, jako například Švýcarsko (2020-2024), z dlouhodobějšího hlediska se jistě minimálně vyplatí mít alespoň přehled o tom, jak si stojí český trh s přijímači digitálního rozhlasového vysílání.

Dnes se podíváme na tu úplně nejzákladnější a tudíž nejlevnější kategorii. A i v ní je už přístrojů více než dost!

K TÉMATU:

Situace s DAB se rapidně lepší

Stejně jako v set-top boxech pro DVB-T2, ani u přijímačů DAB není situace natolik jednoduchá, že byste se podívali do jedné prodejny a měli v nabídce jasno. Navíc poměr cena/výkon, ať už tím myslíme cokoli (výbava, možnosti, atd.) je zde – obecně vzato – nižší či výrazně nižší, úroveň výbavy často nemá vzestupný trend jako třeba v televizorech, a za své peníze někdy dostáváte málo, jindy i hodně málo.

Naštěstí v poslední době se trh hodně proměňuje a tak vidíme podstatně více přijímačů DAB/DAB+ jako takových, a to včetně těch, které míří do nejlevnější kategorie pod tisíc, resp. pod patnáct set korun. Velký nával už ale začíná být i mezi 1500 a 3000 Kč a současná akcelerace při zavádění digitálního rozhlasového příjmu tomu ještě napomůže.

Vybrat cenovou relaci pro tento přehled se nakonec neukázalo tak jednoduché, jak jsem si původně myslel. Nakonec, po několikerém snižování ceny, jsme dospěli k tomu, že jako první pro vás připravíme přehled přijímačů do 1500 Kč, tedy skutečně těch nejlevnějších.

Všechny přístroje z našeho přehledu pracují v pásmech 87,5-108 MHz (FM) a 174,928-239,2 MHz, pásmo III (DAB/DAB+), prakticky všechny mají teleskopickou anténu a výjimek je vysloveně pár. Typicky Technaxx MusicMan BT-X29, kde ji nahrazuje audio kabel.

Na druhou stranu nesmíme zapomenout, že jsme v nejdostupnější kategorii a nemůžeme se tudíž divit, že přijímače mají poněkud chudou výbavu. Někdy dokonce postrádají i budík a tudíž jsou vybaveny pouze zobrazením času. Bohužel údaj, který je pro mnohé z vás zajímavý, tedy zobrazení hodin v pohotovostním režimu se daří spolehlivě zjistit málokdy.

Karcher DAB 2405 má vynikat zobrazením řady dodatečných informací i u FM. Třeba síly signálu.

Jak se pracuje s DAB

Na rozdíl od analogového rozhlasu, kde v dané kategorii (nejen v této) neexistuje funkce naladění a zároveň automatického uložení stanic do paměti, se u DAB pracuje se seznamem dostupných kanálů. Při ladění digitálního rozhlasu se tak stanice automaticky zapíší do seznamu z něhož je následně můžete vyvolat a také je můžete uložit do paměti přijímače. Těch dříve bývalo k dispozici třeba jen pět, ale jak vidíte z přehledové tabulky, dnes jsme minimálně na deseti.

Dalším rozdílem oproti FM/VKV je, že jakmile je některá stanice tzv. neaktivní, naladili jste ji třeba v době lepšího příjmu, je možné ji u řady přijímačů ze seznamu vymazat, takže nepřekáží. Funkci se říká Prune nebo také (v lokalizované podobě) např. „Vymazání neaktivních stanic“.

Jak vidíte, je styl práce oproti analogovému příjmu velmi rozdílný a hlavně je dostupný i u těch nejlevnějších přijímačů digitálního rozhlasu DAB/DAB+.

Nabídka na českém trhu

Do zvolené cenové relace se nám vešly prakticky výhradně přijímače přenosné s napájením z 230 V nebo z baterií (akumulátoru), případně dokonce jen bateriemi, resp. akumulátorem. Jedinou výjimku představuje Hama DR30, DAB+.

Všechny jsou osazeny pouze tunery FM/DAB/DAB+ a většinou jde o zařízení, které se ideálně hodí k tomu, abyste si udělali představu o digitálním rozhlasovém přijmu a o jeho možnostech.

Typický DAB přijímač v ceně do 1500 Kč je mono, má jediný výstup, totiž sluchátkový (jack, 3,5 mm), je bez dálkového ovladače a funguje na interní teleskopickou anténu.

Pokud jde o doplňkovou výbavu, té moc není. Klasické RDS u FM, někdy budík a občas i automatické vypnutí (funkce spánek – sleep), nebo chcete-li usínání při rádiu.

Občas se ale objeví perlička typu Technaxx MusicMan BT-X29, který vidíte na snímku výše, nebo Technaxx TX-95 s retro designem za kterým většinou musíte do vyšších cenových relací. Nebo také přijímač s hodně zajímavě vypadajícím displejem, jakým je vybaven Denver DAB-40 (foto níže).

Co ale potěší asi nejvíce, jsou přijímače s možností přímé volby rozhlasové stanice. Takových je však pomálu.

Na takovýto displej v nejnižší cenové relaci hned tak narazíte (Denver DAB-40, 1500 Kč).

Jak číst tabulku

Údaje převzaté do níže připojené tabulky pocházejí jako obvykle z webu výrobce, případně prodejce. Pokud nastal nějaký rozpor, dal jsem přednost webovým stránkách výrobce, případně staženému produktovému letáku či příručce. Pokud byla k dispozici.

Položka „tunery a předvolby“ (paměťové pozice pro uložení stanic) je myslím jasná, ne vždy se je ale podařilo dohledat. Pak zde najdete údaj „počet neuveden“.

V části „displej“ je většinou údaj o displeji jednobarevném (nebo z jiného úhlu pohledu dvoubarevném), který zde pro zkrácení označuji jako „č. b.“ i když se může třeba jednat o displej modře podsvícený se znaky v jiné barvě. Pokud byla uvedena úhlopříčka, rozměr, či alespoň počet řádků displeje, najdete údaje také zde. Cokoli dalšího (například možnost podsvícení vypnout) je už pak z prostorových důvodů uvedeno v poznámce.

Bod „zesilovač“ je zřejmý (bohužel na solidnější údaje v podobě výkonu a zkreslení narazíte málokdy) a jak vidíte, stereo přijímačů tu mnoho není. Nicméně stereo, snad u všech, jde alespoň do sluchátkového výstupu.

U položky „napájení; doba provozu (repro)“ vidíte, že většina přijímačů je napájena externím zdrojem a případně také z baterií nebo z akumulátoru. Některé však mají pouze akumulátor a i když se k nim často dá napájecí zdroj dokoupit (nebo je typicky stejný, jako u mobilu s microUSB) dodávají se jen s napájecím kabelem. Jako TechniSat DigitRadio 2Go.

Některé přístroje rovněž nabízejí klasický síťový vypínač a pokud to bylo uvedeno, najdete to z prostorových důvodů opět v poznámce. Jinak přijímače obvykle krátkým stisknutím tlačítka uvedete do pohotovostního režimu, delším podržením pak k němu ještě přidáte vypnutí displeje.

Pokud byla udána odhadovaná doba provozu a najdete ji také u bodu „napájení; doba provozu (repro)“ a jedná se o provoz s reproduktorem. V případě použití sluchátkového výstupu se však může výrazně prodloužit. V případě nejasností za jakých okolností je vlastně udávána, jsem ji proto raději zapsal do poznámky.

U bodu „vstupy/výstupy“ není moc co řešit, protože obvykle tu najdete jen sluchátka, případně linkový vstup pro připojení externího audiosignálu. Pokud je přijímač dobíjen přes microUSB, případně Mini USB, najdete to opět v poznámce. Ta je posledním bodem, který stojí za pozornost. V ní vedle výše uvedeného vidíte i některé funkce přístroje, jako režim spánek (sleep, tj. usínání při rádiu) s možností po předem nastaveném čase automaticky vypnout přijímač, Prune, tedy vymazání neaktivních rozhlasových stanic (pouze u DAB) či třeba funkci budíku. Všechny přijímače pak mají zabudovány hodiny, které zde tudíž neuvádím (zřejmě vždy je čas automaticky přebírán přes DAB). Přijímače naopak nemusí na FM podporovat informace RDS, takže pokud nebyla u přístroje funkce uvedena, v poznámce ji nenajdete. Pro zajímavost jsem zde uvedl i případná tlačítka rychlé volby pro přímé vyvolání naladěných stanic, barvu přístroje, atd.

A ještě drobnost: připravte se na to, že některé přijímače nemusí mít české nebo slovenské menu. Pokud to ale bylo v jejich popisu vysloveně uvedeno, najdete to právě v poznámce.

V ceně lehce nad 1500 Kč narazíte i na doplňky typu rozšíření vašeho přijímače o DAB+ rádio (např. Renkforce RF-DAB-AP či Technaxx FMT1000BT) nebo třeba na kuchyňské rádio AEG KRC 4368 DAB+ (1590 Kč, na snímku) s možným umístěním pod horní skříňku.

Tabulka ke stažení – Přehled DAB do 1500 Kč (PDF)

přehled DAB do 1500 Kč – tabulka

Vstup do Diskuse

Jeden komentář: “Český DAB+ přidává plyn. Máme pro vás přehled nejlevnějších digitálních rádií do 1 500 Kč”

  1. jamesd napsal:

    Zajímavý článek. Jen mě pobavil pan Lenk když říká, že živit nenasytné pozemní FM vysílače není do budoucna udržitelné. Proč tedy chce na FM frekvencích Samsonu rozjet nové regionální rádio?

Napsat komentář