DVB-T2 již nelze zastavit, shodli se experti na Innovation Day. Přechod jde jen vylepšit

11 komentářů 27.11.2018 / Jan Potůček

UVNITŘ PREZENTACE – Televizníweb.cz přináší nejzásadnější sdělení, která zazněla na odborné konferenci Innovation Day, kterou v pondělí 26. listopadu 2018 pořádaly v Praze České Radiokomunikace.

Takřka přesně rok před vypínáním prvních velkých vysílačů DVB-T v České republice proběhla v pondělí v Praze odborná konference o druhé televizní digitalizaci a přechodu na DVB-T2 „Innovation Day 2018“. Setkání odborníků, novinářů a zástupců televizních stanic pořádaly České Radiokomunikace, které tak chtěly přispět k větší informovanosti o přechodu na nový televizní standard. Nejeden řečník si přitom na konferenci posteskl, že České republice chybí slibovaná státní informační kampaň k druhé televizní digitalizaci, jež má probíhat pod taktovkou ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a jíž bychom se snad měli dočkat v příštím roce (alespoň podle ujištění předsedy Koordinační expertní skupiny při MPO Pavla Dvořáka).

Regionální sítě DVB-T až do roku 2020?

Marek Ebert z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) na úvod Innovation Day shrnul legislativní předpoklady přechodu na DVB-T2, zejména pak požadavek na uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz. Připomněl, že terestrické televizní vysílání má nadále garantovány kmitočty v pásmech 500 a 600 MHz, ale pouze do roku 2030 s přezkoumáním stavu v roce 2025 (respektive již na světové telekomunikací konferenci WRC 2023). Česká republika má na základě mezinárodních dohod vyčleněno šest celoplošných vrstev DVB-T2, přičemž čtyři budou použity pro samotný přechod celoplošných multiplexů 1 až 4 na nový vysílací standard a dvě na vybudování tzv. rozvojových sítí DVB-T2. Ty však podle současného znění zákona o elektronických komunikacích nelze podle Eberta přidělit.

„Rozvojové sítě DVB-T2 zatím nejsou nijak legislativně řešeny,“ uvedl Ebert. Těmto sítím se má věnovat druhá diginovela zákona o elektronických komunikacích, která se však ještě nezačala připravovat. Jisté je, že rozvojové sítě bude možné přidělit až po dokončení přechodu na DVB-T2 a uvolnění všech potřebných kmitočtů. Marek Ebert na Innovation Day také poprvé veřejně otevřel téma možnosti dalšího prodloužení individuálních oprávnění pro kmitočty regionálních sítí DVB-T, která mají končit 30. června 2019. Ve hře je podle něj další prodloužení do konce roku 2019 nebo prvního čtvrtletí 2020.

„Tuto situaci bude nutné řešit ve vazbě na potřeby celoplošných DVB-T2 sítí,“ upozornil Marek Ebert s tím, že ne všechny kmitočty regionálních sítí DVB-T budou moci po 30. červnu 2019 pokračovat. Vyžádá si to také další změnu Plánu využití rádiového spektra (PVRS) ze strany ČTÚ. Již v příštím roce pak chce ČTÚ vydražit v aukci kmitočty v pásmu 700 MHz, které se budou přechodem na DVB-T2 uvolňovat pro potřeby mobilních operátorů. Během července a srpna 2019 by mělo dojít k vyhlášení výběrového řízení a do konce roku 2019 k samotné aukci. Vítězné společnosti získají kmitočtové příděly na přelomu let 2019/20, reálně je však budou moci využívat až od poloviny roku 2020, kdy dojde k ukončení pozemního digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

Martin Gebauer: Zájem o satelit a kabel klesá

Generální ředitel CRA Martin Gebauer se zamyslel nad budoucností televizního vysílání, již vidí v kombinaci lineárních kanálů šířených volně v terestrické platformě a služeb založených na videu na vyžádání (VOD), jako jsou televizní archivy, videotéky a videoslužby typu Netflix. „Mladí diváci dávají přednost nelineárnímu vysílání, ale po založení rodiny se vrací k lineární televizi. Více než polovina diváků si nechce sama aktivně vyhledávat obsah, který bude sledovat a spoléhají se na to, co jim nabídnou lineárně vysílající televizní stanice,“ upozornil šéf CRA. Nelineární OTT služby podle Gebauera přispívají k růstu zájmu o příjem bezplatného lineární vysílání, s nímž tvoří zajímavý mix pro diváky. Zájem o klasickou placenou televizi přitom klesá.

„Lidé nechtějí řešit montáž satelitu, set-top-boxy, výjezdy techniků. OTT a VOD služby mají přímo v chytrém televizoru nebo jiném zařízení. Jak roste zájem o OTT služby, klesá přitažlivost satelitní nebo kabelové televize,“ míní Martin Gebauer. Jedinou placenou televizní platformou, která roste, je IPTV, k níž se přesouvají diváci ze satelitu a kabelu. Změna se dotkne i způsobu dodávání reklamy, která bude podobně jako na internetu adresná. „V příštích pěti až deseti letech bude FTA a VOD obsah adresovatelný a reklama kontextuální,“ věří Gebauer. Důležitou roli v trendu kombinace příjmu lineární a nelineární televize sehraje hybridní vysílání HbbTV, které začíná být populární i v České republice.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

Opuštění pásma 700 MHz není vynutitelné, míní exšéf Novy

Na právní aspekty přechodu na DVB-T2 upozornil bývalý generální ředitel televize Nova Jan Andruško z právní kanceláře White & Case, který zajišťuje právní služby i pro CRA. Zdůraznil, že jde o vynucený krok vyvolaný požadavkem na uvolnění pásma 700 MHz pro potřeby mobilních datových sítí nové generace. Povinnost uvolnění pásma 700 MHz, v němž nyní probíhá televizní vysílání ve standardu DVB-T, je přitom podle Andruška stanovena poněkud vágně. „Evropská unie stanovila uvolnění pásma 700 MHz poměrně soft verzí ustanovení, v němž se praví, že členské státy mají umožnit využívání pásma 700 MHz. Slovo „umožnit“ lze vykládat různě. Pokud by se to pokusil někdo zpochybnit, byl by to zajímavý spor,“ míní Andruško.

Pro pásmo 700 MHz jsou totiž vydány kmitočtové příděly, jejichž platnost končí až po plánovaném vypnutí televizního vysílání v tomto pásmu. „Jestliže nyní někdo právoplatně využívá pásmo 700 MHz a nechce ho uvolnit, asi by bylo složité ho donutit,“ upozornil Andruško. Kompenzace za předčasné opuštění kmitočtů jsou proto podle něj na místě. V případě České republiky jde o proplacení provozních nákladů přechodových sítí DVB-T2, které zajišťují souběžné vysílání se sítěmi DVB-T a usnadní divákům přechod na nový vysílací standard a náklady související s přeladěním vysílačů mimo doposud používané pásmo 700 MHz. O těchto kompenzacích ale ještě musí rozhodnout Evropská komise, která posuzuje, zda nejde o nedovolenou veřejnou podporu.

Exšéf televize Nova Jan Andruško se také dotkl otázky dvou rozvojových sítí DVB-T2, s nimiž počítá vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání z roku 2016. „Tyto rozvojové sítě DVB-T2 zatím nejsou nijak legislativně ukotveny,“ zdůraznil Andruško.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

Rakousko předvídá konvergenci DTT a 5G

Se zajímavými zkušenostmi z přechodu na DVB-T2 v Rakousku vystoupil na Innovation Day generální ředitel společnosti ORS Michael Wagenhofer. Rakousko je jednou z mála evropských zemí, která již druhou televizní digitalizaci dokončila. K přechodu na DVB-T2 u našich jižních sousedů došlo i přes to, že pozemní televizní vysílání využívá méně než desetina domácností. „Museli jsme přepnout 32 vysílačů a dokrývačů, což se dotklo 145 tisíců domácností,“ konstatoval Wagenhofer, který spatřuje budoucnost televize v hybridním vysílání a mixu lineárních a nelineárních kanálů. Zatímco u DVB-T mohli diváci v Rakousku přijímat televizní stanice volně, po přechodu na DVB-T2 je přístup k televiznímu vysílání podmíněný prokázáním, že daná domácnost platí koncesionářský poplatek veřejnoprávní ORF.

DVB-T2 vysílání v Rakousku probíhá prostřednictvím platformy simpliTV, přičemž veškerý obsah je dostupný ve Full HD rozlišení. Michael Wagenhofer na Innovation Day položil tři zásadní otázky pro další budoucnost terestrického televizního vysílání: Bude terestrická televize existovat i po roce 2030? Dojde po roce 2030 k uvolňování pásma 600 MHz? Jaká technologie může nahradit terestrickou televizní platformu po roce 2030? Generální ředitel ORS osobně vidí budoucnost v konvergenci terestrického televizního vysílání a mobilních sítí nové generace 5G, konkrétně v 5G sítích s eMBMS. Divák tak bude moci využívat klasické DVB-T2 lineární vysílání, OTT služby na míru včetně zpětného zhlédnutí obsahu a nelineární služby založené na VOD.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

DVB-T3 není na pořadu dne, míní Pavel Dvořák

Podle Pavla Dvořáka, předsedy Koordinační expertní skupiny při ministerstvu průmyslu a obchodu, lze očekávat, že na světové radiokomunikační konferenci WRC 2023 budou velké tlaky na efektivní využití kmitočtů v pásmech 600 a 500 MHz. Již nyní někteří mobilní operátoři chtějí otevřít diskusi o případném využití pásma 600 MHz a tedy i třetí digitální dividendě. „Ukončení vysílání digitální terestrické platformy ale musí být spojeno s tím, že bude muset být dostupná nějaká substituční platforma,“ podotkl Dvořák, který si nemyslí, že by náhradou mohla být některá z placených televizních služeb. „Diváci v České republice nejsou ochotni platit pravidelné měsíční poplatky, jsou spíše pro jednotlivé platby za VOD služby,“ upozornil.

Pavlu Dvořákovi se líbí rakouský model, kdy zájemci o bezplatný příjem DVB-T2 musí prokázat, že jsou plátci koncesionářského poplatku. „Spousta lidí u nás neplatí koncesionářské poplatky, podmínění platby poplatku pro příjem DVB-T2 by bylo dobré řešení,“ uvedl Dvořák doslova. Přechod na DVB-T2 je podle něj na dlouhou dobu poslední změnou vysílacího standardu v terestrické televizní platformě. „Mám vážné pochybnosti o vzniku DVB-T3, neexistují žádné technické specifikace. Samozřejmě se budou vyvíjet nové kompresní technologie, aby se zvyšovala efektivita využití spektra,“ míní. Důvodem bude i případný nástup Ultra HD vysílání v pozemních sítích. Zajímavé bude podle Dvořáka sledovat, jak se s terestrickou platformou integruje HbbTV.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

Procházka: DVB-T2 zlepší pokrytí oproti DVB-T

Aktuálním stavem příprav přechodu na DVB-T2 se zabýval Marcel Procházka, ředitel regulace CRA. Upozornil, že již čtvrtina domácností, která přijímá televizní signál z pozemních vysílačů, se vybavila přijímačem DVB-T2/HEVC. Na trhu je více než 90 procent přijímačů kompatibilních s novou vysílací normou. CRA tyto přijímače certifikují a označují pečetí „DVB-T2 ověřeno“. Dosud tuto pečeť získalo přes dva tisíce televizorů a set-top boxů. CRA také průběžně školí anténáře, uspořádaly několik seminářů v Praze i regionech a proškolily přes sto firem. „Aktuálně naše přechodová síť DVB-T2 pokrývá 99,6 procent obyvatel a do konce roku spustíme všechny zbylé dokrývače, takže pokrytí stoupne na 99,9 procenta populace,“ ujistil Procházka.

CRA však citelně chybí státní informační kampaň, která by upozorňovala na výhody DVB-T2. „Velmi nám chybí státní informační kampaň, která je zmíněna ve vládní Strategii. Na druhou stranu jsou tu firmy, které vzaly kampaň po svém. Zejména satelitní společnosti. Proti této informační kampani se bráníme. Zejména Skylink podává velmi zavádějící informace,“ konstatoval Procházka. CRA se snaží proti těmto snahám zasahovat a docílily předběžného opatření soudu, které nařídilo provozovateli Skylinku odstranit z jeho webu zavádějící informace o DVB-T2. „Skylink podává zavádějící a nepřesné informace s cílem vystrašit diváka, že přijde o televizní signál, pokud nepřejde k satelitu,“ konstatuje Procházka. Aktuálně jde například o rozhlasový spot, který „pohřbívá“ pozemní digitální televizi.

„Jedním z argumentů satelitní lobby je, že v DVB-T2 bude horší nebo žádné pokrytí. Přitom ve skutečnosti tomu bude v řadě míst naopak: v mnoha případech bude pokrytí lepší než v DVB-T,“ upozornil Procházka. Satelitářům podle něj vadí, že DVB-T2 zachová model bezplatného příjmu základních televizních programů, v řadě případů pak dokonce i v HD kvalitě (k HD vysílání komerčních televizí v DVB-T2 se CRA na konferenci odmítly vyjádřit s poukazem na probíhající obchodní jednání). Výhodou DVB-T2 je podle Procházky vysoká stabilita příjmu signálu, kvalitní pokrytí, možnost kombinace s HbbTV a dalšími službami spojenými s využíváním chytrých televizorů a bezplatný příjem bez nekalých obchodních ataků.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

Průzkum: Čechům se líbí televize zdarma

Průzkumu chování diváků v souvislosti s druhou televizní digitalizací se ve své přednášce věnovali Hana Friedlaenderová a Matěj Nekvinda ze společnosti Nielsen Admosphere. Upozornili, že od první televizní digitalizace vzrostl průměrný denní čas strávený u televizní obrazovky o půl hodiny, z 3:14 hodiny v roce 2007 na 3:45 hodiny v roce 2017. Růst přitom nezajišťovala pouze „odložená sledovanost“, již Nielsen měří ze zpětně přehraných pořadů pozastavených TimeShiftem nebo z televizních archivů. Ta totiž představovala pouze sedm minut denně, tedy jen tři procenta celkové denní sledovanosti. „I bez odložené sledovanosti tedy sledování lineárního vysílání významně rostlo,“ konstatovala Hana Friedlaenderová. Oproti Spojeným státům ale čeští diváci ještě o půlhodinu sledování televize denně zaostávají.

Vybavenost českých domácností novými a kvalitnějšími televizory od přechodu z analogového k digitálnímu televiznímu vysílání výrazně vzrostla. Televizor s plochou obrazovkou mělo loni 87 procent českých domácností, zatímco v roce 2012 pouze 55 procent. Naopak televizory s CRT obrazovkami téměř vymizely. V roce 2012 bychom je nalezli u 56 procent domácností, letos už jen u 13 procent. Plná pětina domácností měla ke konci loňského roku televizor připojený k internetu (v roce 2012 to nebyla žádná domácnost), osm procent domácností loni využívalo HbbTV a 62 procent přijímalo televizní vysílání v HD kvalitě (v roce 2012 to bylo jen 15 procent). OTT služby využívala tři procenta a například Netflix pouze 0,6 procenta českých domácností.

Češi nadále dávají přednost bezplatnému pozemnímu příjmu televize, nyní tak činí na hlavním televizoru 50 procent domácností. Česká republika ale není v tomto trendu v rámci Evropy osamocená. Ještě větší podíl domácností s pozemním příjmem televize má Španělsko (77 procent), Kypr (55 procent) nebo Chorvatsko (51 procent). Opačný trend vykazuje Švýcarsko, kde pozemní televizi přijímají jen dvě procenta domácností, nebo Německo s třemi procenty a Bulharsko s šesti procenty. Druhá televizní digitalizace v Česku bude podle Matěje Nekvindy vykazovat podobné znaky jako ta první. „Je velká pravděpodobnost, že podstatná část diváků, kteří přijímají DVB-T, přejde na DVB-T2. Jsou s tímto příjmem spokojeni, navíc to je jediný způsob příjmu televize zdarma,“ upozornil.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

Samsung doplní starší televizory o DVB-T2

Překvapivá čísla z trhu s televizními přijímači zveřejnil na Innovation Day šéf produktového marketingu společnosti Samsung Libor Bauer. Podle něj se letos prodá o 13 procent televizních přijímačů více než loni, přičemž 10 procent bude přímo v souvislosti s přechodem na DVB-T2. „Letos poprvé lidé začali kupovat výrazněji levnější televizory. Základní verze pro příjem DVB-T2,“ uvedl Bauer. Stále častěji se také prodávají UHD televizory, což podle šéfa produktového marketingu Samsungu souvisí s tím, že lidé dávají stále více přednost televizorům s velkými úhlopříčkami. Samsung ale v souvislosti s DVB-T2 myslí i na zákazníky, kteří si pořídili televizory této značky ještě předtím, než je firma začala vybavovat tunery DVB-T2.

„Televizory z let 2012 až 15 budou moci využít speciální kit pro příjem DVB-T2. Bude to krabička podobná set-top boxu, která upgraduje televizor na Smart TV model 2018,“ upozornil Bauer. Evolution Kit SEK-4500 by se měl na českém trhu objevit zhruba za měsíc, jeho cena se bude pohybovat okolo tří tisíc korun. „Věříme, že pro něj získáme certifikaci od CRA,“ prohlásil Libor Bauer. Evolution Kit SEK-4500 bude obsahovat nejnovější verzi operačního systému Tizen, bude připojitelný přes HDMI, využije kodek HEVC/H.265 a certifikací CRA by měl projít během letošního prosince. Diváci se k němu dostanou již na předvánočním trhu, takže ti, co mají poměrně nové televizory a nechtějí si k nim pořizovat set-top box DVB-T2, mohou již na Vánoce plně využít vysílání DVB-T2 s Full HD programy České televize.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

Kolik stojí úprava STA? Určitě ne sta tisíce

Závěr konference Innovation Day patřil přednášce Jakuba Melína o úpravách televizních antén pro příjem DVB-T2. Zatímco diváci s individuálními anténami na rodinných domech nemusí kvůli přechodu na nový vysílací standard nic upravovat, obyvatelé bytových domů musí včas zajistit úpravu společných televizních antén (STA), zejména doplnění příslušných kanálových vložek pro příjem přechodových sítí DVB-T2. „Tyto vložky pak bude nutné po spuštění finálních sítí DVB-T2 přeladit na definitivní kmitočty,“ upozornil Jakub Melín. Nové vysílání ve standardu DVB-T2 podle něj bude v mnohém kvalitnější než stávající DVB-T. „Využívají se nižší kanály, které se lépe přijímají, protože signál se lépe ohýbá podle terénu. To se projeví na lepším příjmu například ve středních Čechách,“ míní Jakub Melín.

Absence státní informační kampaně k přechodu na DVB-T2 vede podle Jakuba Melína k situacím, kdy různí výrobci a prodejci méně kvalitních antén matou spotřebitele nabídkou „antén pro příjem DVB-T2“. „Žádná taková anténa neexistuje, stejně jako neexistuje anténa pro HDTV, HEVC, 3D nebo jiný typ rozlišení,“ upozornil. „Často platí, že čím více plastu a zbytečných log na balení antény je, tím méně kvalitními technickými parametry disponuje.“ Nejistota podle Melína panuje i ohledně cen úprav STA. Některá média totiž zveřejňují informace o nadsazených sumách. „Doplnění kanálové vložky do systému STA vyjde na tři až tři a půl tisíce korun, pro jeden bytový dům jde tedy o náklady okolo 10 až 12 tisíc korun,“ uvedl Jakub Melín. Následné přeladění kanálové vložky po spuštění finálních sítí DVB-T2 přijde na tři až pět tisíc korun. „Statisícové částky jsou tedy nesmysl,“ uzavřel Jakub Melín.

Innovation Day 2018 – preze… by on Scribd

Vstup do Diskuse

11 komentářů: “DVB-T2 již nelze zastavit, shodli se experti na Innovation Day. Přechod jde jen vylepšit”

  1. CCblue napsal:

    „televizor připojený k internetu (v roce 2012 to nebyla žádná domácnost)“
    Zajímavý, ale já měl televizi připojenou k internetu už před 15 lety, z počítače jsem měl videokabel do televize, radio-dálkový ovladač počítače s klávesnicí a ovladačem myši, takže jsem mohl intenet na TV používat.
    Samozřejmě jsem to měl hlavně na video.

  2. mirasat napsal:

    1. Koncem roku 2017 byla penetrace T2/HEVC přijímačů 25%, letos je to 25%.
    2. Hlavně, ať si ČTÚ a EU pohlídá efektivní využívání pásma 800, což se zatím neděje. To samé se rýsuje i pro pásmo 700.

  3. Pevy napsal:

    Předpokládám, že to bylo myšleno jako podíl z těch, kteří přijímají televizi terestricky. A že by existovali takoví „ignoranti“, kteří mají přijímač s DVB-T2 (a využívají terestriku) a pouze jej nemají naladěn, tomu moc nevěřím – i když u nás je možné ledasco…

    • Petr Svoboda napsal:

      zvláštní, kam řadíš lidi, kteří si už třeba koupili T2 televizor, aby zjistili, že: jsou v místě, kde je dokrývač T, ale ještě není dokrývač T2; jsou v bytovce, kde není ještě T2 v rozvodu dokončen; atp.

      • Jakub Melín napsal:

        Těch bytových domů, kde ještě přechod na T2 neřešili, je stále ohromné množství. Bohužel mimo jiné schází ta státní kampaň.

        Chci pak vidět ty zděšené sledovače telenovel, až zjistí, že jim vypnou TV příjem a na úpravu STA budou čekat měsíc, protože se nebude stíhat nebo potřebné komponenty budou zrovna vyprodané…

        • Petr Svoboda napsal:

          Potřebná státní kampaň? Já myslím, že je zbytečná. Vždyť už dosavadní kampaň ČT stlačila procento neinformovaných z 42 % na 19 % (v tom je 11 %, které to vůbec nezajímá). Takže státní kampaň realizuje představu, že přiměje lidi k „akci“ (tedy nákupu T2 přijímače). Jsem přesvědčen, že na tak silný úkol státní kampaň nedosáhne, a bude jen bojovat s těmi zbylými několika procenty neinformovaných. A na to bude drahá (nevěřím v sebereflexi, že se udělá levně, když už je většina práce hotová). Takže v současné situaci jsem proti státní kampani.
          Pozn: ta čísla tam zazněla a nikdo je nerozporoval, na rozdíl, např. od vybavenosti domácností.

          • Jakub Melín napsal:

            Problém je v tom, že celý přechod na DVB-T2 a přelaďování STA apod. je procesem, který si vynutil stát potažmo EU (tím, že se opouští pásmo 700 MHz, které bude prodáno mobilním operátorům).

            V tuhle chvíli státní kampaň suplují tři subjekty – Česká televize jako médium, České Radiokomunikace a částečně Digital Broadcasting jako operátoři sítí a nakonec i servisní anténářské firmy, které informují své zákazníky o nutnosti nějakých úprav.
            Jenže vedle toho tady běží dost silná dezinformační kampaň různých subjektů, zejména Skylinku, ale i některých IPTV operátorů, která se samozřejmě různými polopravdami a alarmujícími informacemi snaží diváky přetáhnout na placené platformy („kde nebudou muset nic řešit“).

            Státní kampaň by tak byla více než vhodná, navíc se s ní i v strategii přechodu počítalo. Že ji MPO nebylo schopno zajistit včas je jeho velké selhání, otázka je, proč k tomu došlo, část viny bude určitě i na politické situaci.

          • Petr Svoboda napsal:

            informační kampaň proti dezinformační? Ano, to je jiný pohled. Ale nepřipadne mi správné, aby státní peníze vstupovaly do konkurenčního boje (to už mi připomíná spíš „zakleknutí“ na někoho nežádoucího). Jestli je potřeba utratit peníze, co takhle dát nějaký příspěvek či kupón jednotlivým domácnostem než kampaň? (Nota bene, když je velká část již udělána?) Vychází mi to asi na stovku na domácnost. (Vím velmi dobře, jak obdoba probíhala na Slovensku, příprava, realizace i výsledky). Navíc by byla zpětná vazba, s průmětem do průzkumů, vyhodnocení, konces.poplatku,… Nebo by mohly peníze domácnosti využít na kontrolu antény – a řízeně by se dalo pěkně rozložit zatížení anténářských firem do celého období (24bytovka = 24×100 Kč, to už by možná stačilo za 2400 Kč přijet k bytovce a zkontrolovat příjem T2 a navrhnout řešení, ne?). Těch možností, jak využít peníze na telekom. účtu je skutečně bezpočet.

  4. mirasat napsal:

    Jenom plátcům koncesionářských poplatků ;))

Napsat komentář