Philips 32PFS5863: výborná multimédia, složitější Bluetooth a někdy parádní zvukový nářez

„Tohle že je krabice televizoru s úhlopříčkou 81 cm?“ Balení je totiž široké (hluboké) přes 22 cm a v tom dnes často nenajdete ani 165 centimetrů úhlopříčky!

Po rozbalení televizoru pocházejícího ještě z kolekce 2018 vidíte to zásadní, co jste si sice už dopředu prohlédli na fotografiích, ale ve skutečnosti to působí přece jen jinak. Vidíte totiž televizor s poměrně mohutným integrovaným podstavcem à la svého času dosti diskutovaný televizor s Bluetooth reprosystémem, Philips 24PFS5231. Tady jste ale u 81 cm a nikoli u podstatně menších 61 cm i když i tato velikost se v kolekci 2018 nabízí. Celek však vypadá překvapivě vyváženě i když stačí ťuknout do obrazovky a rozechvěje se (natočit se pochopitelně nedá). Vezměme to ale od začátku…

Philips 32PFS5863 (7990 Kč) v lesklé bílé barvě (bílá je dokonce i napájecí šňůra, ovladač a zadní strana) představuje kombinaci televizoru a audio systému typu 2.1 soustředěného do podstavce. Ten je využíván jako reprosoustava nejen pro televizor, ale je dostupný i samostatně přes Bluetooth jako zvukové zařízení typicky pro mobil.

ČTĚTE TAKÉ: Philips 55PUS6703: máme tu první přístroj s novým uživatelským rozhraním Saphi

Zabudována je lesklá obrazovka se zmiňovanou úhlopříčkou 81 cm a rozlišením Full HD. Vše obsluhuje firemní linuxové prostředí Saphi s nedávno inovovaným uživatelským rozhraním, které nabízí i některé české aplikace, například Voyo či FilmBox, nechybí samozřejmě ani populární červené tlačítko HbbTV či spolupráce s multimédii třeba na domácí síti.

Reprosoustava je osazena dvojicí reproduktorů určených pro středy a výšky (zesilovač 2 x 5 W), třetím reproduktorem je „basák“ zásobovaný deseti watty. K nim si ještě připočtěte malý otvor pasivního bassreflexu na zadní straně. Basový reproduktor vyzařuje směrem dolů, další dva reproduktory směrem k posluchači, což je také často znát.

Televizor je bez tlačítka úplného vypnutí (je tu jen elektronické), ovládání je soustředěno na podstavci a trochu mi vadí, že chybí přepínání kanálů. Horší pocit také mám z možná nedostatečného odvodu tepla (žebrování) na zadní straně. Věřím ale, že to mají designéři z TP Vision dobře spočítané.

Montáž odpadá, instalace i s doladěním obrazu a zvuku

Smontování podstavce a obrazovky se v tomto případě nekoná a televizor tak stačí jen vyndat z nezvykle objemné krabice, připojit k 230 V a na anténní svod a můžeme instalovat. Tento proces je u Philipsu tradičně obsáhlejší, ať už jde o televizor s Androidem, nebo – jako v tomto případě – s firemním Saphi. Zahrnuje totiž i případnou úpravu parametrů pro tělesně postižené, řadu hlášení vyžadujících váš souhlasem s podmínkami a také možnou úpravu obrazu a zvuku podle vašich preferencí. Tu ale můžete přeskočit stejně jako některé další. Pro bezdrátově napojení na internet můžete s výhodou využít tlačítka WPS.

Ladění kanálů probíhá u DVB-T/T2 zvlášť pro rozhlasové a televizní stanice, vše se ale na závěr uspořádá do jednoho seznamu ve kterém můžete filtrovat podle druhu signálu. TV stanice následně začínají od čísla jedna, rozhlasové od čísla 79.

Pohodlné menu, problematické rozložení tlačítek ovladače

V menu nastavení můžete kolovat a s výhodou se pro pohyb dá využít i šipka vlevo. Jinak funguje klasický systém šipková tlačítka nahoru a dolů v kombinaci s OK a Zpět. OK v multimédiích zajistí Pause/Play a vyvolá softwarovou klávesnici, v tuneru pak zobrazí – často – seznam kanálů. K tomu tu však slouží hlavně tlačítko List umístěné bohužel dosti stranou. Proč se tohoto podivného způsobu TP Vision, jako výrobce TV Philips, drží, je záhadou.

Kolem OK najdete Zpět, bohužel nepracující jako Exit (k tomu je tu samostatné tlačítko TV/Exit), dále pak úpravu poměru stran obrazu (?), „i“ pro informace například o aktuálním vysílání a kontextové menu. To je při vyvolání v tuneru bohužel bez vypnutí obrazovky (fungoval by jen zvuk), a to se hodně hodilo!

Rozložení infračerveného dálkového ovladače je v některých případech zcela nepochopitelné. Například EPG (Guide) je vysoko nad OK a místo něj tu kurzorového kříže najdete zbytečnou změnu poměru stran. Tlačítka Smart TV, Home (domeček) a TV/Exit jsou až nad barevnými teletextovými tlačítky, což je také zvláštní.

Stále stejné EPG, šikovné rozhraní chytrých funkcí

Programová nabídka je bohužel bez obrazu a zvuku a můžete se po ní volně pohybovat. Na kanál se přepnete zmáčknutím OK na zcela libovolném pořadu, upozornění na něj (TV se probudí i z pohotovostního režimu) nebo nahrávku, zadáte barevnými tlačítky nebo po zmáčknutí tlačítka „i“.

Data do programové nabídky mohou opět proudit buď z internetu nebo z vysílání, což je pro naše reálie použitelnější. S výhodou však i při tomto způsobu můžete manuálně spustit aktualizaci celé programové nabídky, a to je šikovné i když šikovnější by bylo stahování na pozadí a ukládání pořadů do paměti.

Chytré funkce najdete na tlačítku domečku společně s dalšími možnostmi a nabídka je dělaná šikovně i když se v ní nedá kolovat (foto na konci článku). Naštěstí si alespoň můžete ikony aplikací přesunout. Youtube pracovalo bez potíží s tradičně standardně zapnutým zvukem tlačítek. Voyo opět představovalo kvalitní aplikaci s výtečnou klávesnicí pro přihlášení a také pěti minutovým odpočítáním při pauze. Aplikace Banaxi však nepracovala, do Filmboxu jsem se nemohl přihlásit.

Hybridní televizní vysílání HBbTV můžete povolit, nebo zakázat, v závěrečné fázi instalace, což je asi rozumný přístup (rozhodně lepší než u Samsungu). Zakázat ho ale snadno můžete – přes kontextové menu – i pro konkrétní kanál. Na zkoušených hlavních kanálech pracovalo bez potíží, u FTV Prima navazovalo i přehrávání po reklamách (to je ale spíše sázka do loterie) a na asi největší potíž jsem narazil u ČT. Zde se občas stávalo, že jsem byl po vstupu do HbbTV hned odeslán zpět do televizního vysílání. Občas se mi to sice u nového rozcestníku České televize přihodilo už dříve a na jiných přístrojích, tady to ale bylo podstatně častější.

Pro vyzkoušení televizoru jako Bluetooth reproduktoru jsem použil mobilní telefon Sony Xperia XZ (F8331) se systémem Android 6.0. Na televizoru je třeba přepnout vstup na Bluetooth, v menu pak najdete také volbu pro jeho vypnutí či zapnutí v okamžiku přepnutí TV do pohotovostního režimu.

S Bluetooth je třeba si trochu vyhrát a musel jsem kvůli tomu do příručky. Spárování obou zařízení nemá smysl za těchto okolností popisovat, důležitá jsou v tomto okamžiku tlačítka Bluetooth na dálkovém ovladači a modře svítící tlačítko Bluetooth na podstavci.

Jakmile byla obě zařízení spárována a propojena, šla muzika z telefonu bez potíží (obrazovka byla vypnuta, nebo alespoň černá), ale při příštím připojení – a dalších několika – se zařízení odmítala propojit automaticky. Tady ale hodně záleží i na mobilním telefonu a Bluetooth je svou koncepcí prostě problematická technologie. Mimochodem televizor snášel pouze jeden spárovaný mobil, s druhým jsem se připojil až tehdy, když jsem předchozí propojení zrušil. Se Sony Xperia XZ si příliš nerozuměl ani při práci s hlasitostí a nakonec jsem musel telefon zesílit skoro na maximum a televizor také. Obě zařízení si zjevně příliš nesedla. Bohužel TP Vision nikde u Bluetooth neudává ani to minimum, tedy jaké profily vlastně zvládá. Předpokládám také, že pracuje pouze jedním směrem a jako výstup pro sluchátka nefunguje, což je škoda nejen proto, že 3,5 mm sluchátkový jack je ukryt na zadní straně a nikoli na boku.

Sony Xperia XZ jsem využil i pro sdílení obrazovky přes Wi-Fi Miracast. Televizor má tento způsob propojení certifikován, Xperia nikoli. V každém případě jsem obě zařízení nepropojil ani po celé řadě pokusů, jiný kompatibilní telefon jsem v době testu k dispozici neměl.

Správce souborů je stejný pro USB i data na síti, díky kolování šetříte na objemných médiích čas i nervy.

Výborná multimédia, ale potíže s titulky

Práce s multimédii by byla výtečná, kdyby nebylo problémů s navazováním při přerušení přehrávání videa a zejména s externími titulky. Ty totiž, jak z USB, tak ze sítě, občas televizor nezvládl zobrazit i když zjevně byly přítomny a měly stejné jméno, jako soubor s videem. Potíže byly také s výběrem mezi vnitřními a externími titulky, takže spolehlivou práci (na dané verzi firmwaru) neočekávejte. Jestliže je nepotřebujete, nebo pokud sázíte na český zvuk, budete myslím spokojeni už jen proto, že ovládání je velice dobré a na média je nahlíženo stejným způsobem, ať už pochází z rozhraní USB nebo ze síťového serveru. Vynikající je také souborový manager ve kterém se dá i kolovat a je tu i možnost spustit jakákoli multimédia na jeden zátah bez nutnosti si dopředu vybírat. Nad míru obvyklou jde také formátová kompatibilita. Fotografie přehraje Philips ve vcelku libovolném smysluplném formátu, jediné co by se ještě hodilo by byl TIF. Dokonce zvládne i 3D fotografie v MPO (jako 2D JPG), což bohužel mnoho zařízení neumí. A pokud někde mělo pseudo 3D smysl, bylo to právě u fotografie.

U hudby poznáte, zač stojí audio systém televizoru. Zatímco televizní vysílání je často nemastné neslané (bohužel tak je nejčastěji vysíláno), kvalitní muzika televizor probudí k životu. A znát je to nejen u špičkových skladeb v DTS a FLAC, ale i třeba u obyčejného MP3 s trochu vyšším datovým tokem. Philips navíc neměl problémy s FLAC HD (klidně i 192 kHz), vedle toho zvládl například i WAV či WMA.

U videa je kompatibilita nepatrně horší, potíže ale způsobovalo jen DivX 5. XviD už přehrán byl stejně, jako například H.264, AVCHD či čistý MPEG-4. Podobně na tom byla komprese HEVC, nahrávka z britské BBC (TS) s tokem kolem 8 Mb/s či vysoce kvalitní Full HD s datovým tokem přes 20 Mb/s. Potvrdit také mohu přehrávání DTS-HD Master Audio a ani tohle neumí řada nesrovnatelně dražších televizorů.

Jednoduché ovládání, složitější Bluetooth

TP Vision ani na stránce produktu, ani v produktovém listu neuvádí přesnou verzi Bluetooth a Wi-Fi, resp. jeho frekvenci. Teprve v příručce jsem se dozvěděl, že jde o Bluetooth 4.0, profily jsem nenašel nikde a právě ty jsou pro spolupráci s dalším zařízením naprosto klíčové. Přes Wi-Fi „n“ mi pak televizor napojený na výborný směrovač TP-Link AC 1900 Wireless Dual Band nabídl pouze připojení na 2,4 GHz, takže „pětku“ neumí. A to je hodně velká vada na kráse zvláště při umístění TV někde v aglomeraci.

Styl ovládání Philips 32PFS5863 vůbec není špatný, v menu i ve správci souborů se dá kolovat, rozumná je i práce s nabídkou na tlačítku domečku; tady by se kolování hodilo… Složitější je tak zejména práce s Bluetooth na kterou se musí přijít a i pak bude komplikovanější. Co je ale nejhorší, je rozložení dálkového ovladače, které je někdy vysloveně proti základním ergonomických zásadám typu „co používám nejčastěji, bych měl mít také více po ruce“. Je rovněž škoda, že výrobce nezabudoval tlačítko úplného vypnutí, pak bychom se nedočkali excesů typu, cituji, „Chcete-li televizor zcela vypnout, odpojte napájecí zástrčku. Při odpojování vždy tahejte za zástrčku, nikdy za kabel.“

Tohle snad nemá TP Vision zapotřebí!

Připojení přes Wi-Fi Miracast a tudíž sdílení obrazovky z mobilu se mi nepodařilo se zmiňovaným telefonem Sony rozchodit, což je zvláštní. Nicméně v příručce se vysloveně praví, že „…zařízení musí mít certifikaci Wi-Fi Certified Miracast.“ Divil bych se ale, kdyby to bylo právě tím (Xperia XZ takto certifikována není). Narazil jsem také na pár firmwarových chybek, nic zásadního to ale nebylo. Například jakmile jsem poprvé po instalaci použil Bluetooth televizor na něj po vstupu do zdrojů tvrdošíjně přepínal, ale tak, že naběhl na poslední použité rozhraní a pak přeskočil.

Co se týče obrazu, je lehce nad průměrem své cenové relace stejně, jako resamplování. Také ale vidíte, například při závěrečných titulcích nebo na liště ČT24, jeho překreslování a někdy i potíže s udržením pohybové ostrosti. To ale není, vzhledem k ceně a třídě, nic překvapivého. Rozhodně pochválit je třeba zvuk o čemž jsem se už zmiňoval.

Celkově vzato je Philips 32PFS5863 povedený televizor do malých prostor, třeba do dětského pokoje v němž nabídne i výborná multimédia a fungování à la Bluetooth reproduktor (s nastavením se snad junioři poperou). A samozřejmě nabídne i tomto případě zcela nezbytné Youtube a někdy i docela parádní zvukový nářez.

Poznámka autora: Oproti některým na internetu uváděným údajům, televizor opravdu nemá SCART, naopak skutečně má dvě rozhraní USB 2.0, obě na levém boku.

Hodnocení

PRO: solidní obraz i resamplování, výborný zvuk, rozlišení Full HD, vysoký stupeň formátové kompatibility v multimédiích i jejich ovládání, TV se po zadání upozornění v EPG probudí z pohotovostního režimu, lze použít i jako Bluetooth reproduktor, ale…

PROTI: …operace jsou zbytečně komplikované, výrobce u Bluetooth neuvádí profily, zvláštní rozložení dálkového ovladače, Wi-Fi pouze na 2,4 GHz, výstup na sluchátka na zadní straně

Vstup do Diskuse

Napsat komentář