Součástí Dne otevřených dveří Českého rozhlasu byl v sobotu 18.května i Den s digitálním rádiem pořádaný provozovatelem rozhlasového vysílání v jižních a západních Čechách RTI cz pod heslem „DAB+ více rádia“.

Po Plzni, Českých Budějovicích a Ostravě to byla již pátá akce na podporu digitálního rozhlasu, která se tentokrát konala v Praze na Vinohradské třídě. Rozhlasové vysílání FM je jedna z posledních vysílacích analogových platforem. Přechod na digitální vysílání rozhlasu nemůže probíhat stejně, jako přechod na vysílání televizní DVB-T/-T2, které představuje vynucený přechod, kdy si buď pořídím nové zařízení, nebo přestanu sledovat televizi. Digitální DAB+ je služba navíc, pracující souběžně s analogem v jiném kmitočtovém pásmu.

DAB a kmitočtové spektrum

Pásmo III, jak známo, pokrývá kmitočty od 174 do 230 MHz. Je součástí pásma VHF, které se pohybuje od 30 do 300 MHz. 56 MHz pásma III je rozděleny do osmi 7 MHz kanálů (od kanálu 5 do kanálu 12, pro Norsko do kanálu 13); každý 7 MHz kanál může být také rozdělen na čtyři 1,7 MHz kanály (od A do D), viz Obrázek 1.

Obrázek 1: Rozdělení VHF pásma III dle posledních úprav se zahrnutím plánu WI95revCOO7 z Konstanty 2007.

V Evropě bylo toto pásmo určeno konferencemi ITU (WI 95 a GE 06) pro DAB (4 bloky po 1,7 MHz v jednom kanále) a DVB-T (1 multiplex 7 MHz). Většina evropských zemí využívá toto pásma pro digitální rozhlas, dnes DAB+. Některé země příděly pro DVB-T začaly využívat také pro DAB+ (Rakousko, Německo, Švýcarsko, Francie a Holandsko). K tomu se připojila i Česká republika a ČTÚ od 1. března 2019 otevřel výběrová řízení na nové kmitočty, což rozvoj DABu opět posunulo. V současné době probíhají mezinárodní koordinační jednání se sousedními státy. Další základní informace o standardech jsou přehledně zpracovány na stránkách RTI. Výsledkem je i rozšíření pokrytí ČRo, o kterém jsme psali před pár dny.

To přinese provozovatelům digitálního rozhlasového vysílání další možnosti jejich pokrytí a minimálně možnost ukončení vysílání v L-Pásmu (1452-1492 MHz), pro které se dnes již přijímací zařízení nevyrábějí, jak zaznělo na akci s digitálním rádiem v budově Českého rozhlasu. L-pásmo totiž v mnohých evropských zemích je přidělováno jako dodatečné pásmo pro sestupný úsek mobilního broadbandu. Jestliže v minulých prezentacích bylo nutno návštěvníkům vysvětlovat, o co jde, co je to digitální rozhlas – někdy to také lidé zaměňovali za rozhlasové programy ve veřejnoprávním televizním multiplexu DVB-T/DVB-T2 – letos otázky padaly na pokrytí, co je to SLS (Slide Show – doprovodné obrázky, například fotografie moderátorů ze studia, které umožňují jen některé přijímače). Otázky padaly také na vhodné antény pro příjem a možnosti začlenění DAB do rozvodů STA, což by nákladově neměl být problém, anténa stojí 300 Kč, obdobně slučovač.

SLS na Radiožurnál Sport na digitálním přijímači PURE (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Proč digitální rádio, když je spousta internetových rozhlasových stanic?

Tento názor sdílejí i někteří čtenáři našeho serveru. Také většina z 60 představených digitálních rozhlasových přijímačů od 16 výrobců umožňovala příjem internetových stanic. Avšak není to dávno (psali jsme o tom 16. května), kdy statisíce posluchačů internetových rádií přišly o své oblíbené předvolené stanice a streamy. Všechny přijímače, nevyjímaje ani ty na Dni s digitálním rádiem, mají čip britské firmy Frontier Silicon, který na bázi Kino 4-Lite digital radio System nabízí zákazníkům normálně bezproblémovou funkčnost a cenovou dostupnost. Současně však čipy této firmy umožňují přístup k tisícům internetových rozhlasových portálů na základě licence. A když dojde k „nedohodě“ o licenci, jako v tomto případě, tak má prostě internetový posluchač smůlu. Zde šlo zjevně „jen“ o peníze a komerční dohodu, a o příčinách se můžeme jen dohadovat, protože problém byl rychle vyřešen. V dnešní době sankcí, obchodních válek a nedokončeném Brexitu může stačit málo a data nebo „apky“ ze sítě sítí mohou mizet. Vysílání, ať DAB nebo DVB-T, založené na dedikovaných vysílačích, bude mít vždy větší odolnost oproti internetu.

Vystavené přijímače, byť s procesorem jednoho výrobce, spadly do všech kategorií příjmu: běžné přenosné, někdy též nazývané kuchyňské, s teleskopickou anténou, pouze v několika případech odnímatelnou; velké stacionární s externím anténním vstupem na konektor F; malé mobilní se zabudovanou anténou, resp. s anténou v poutku; autorádia Kenwood. Zvláštní kapitolu pak tvořily DAB adaptéry ke stávajícím multimediálním panelům v autech nebo jen analogovým autorádiím, či „DAB set-top boxy“, vlastně jen tunery pro připojení k domácím hifi věžím. Zcela unikátní bylo zpětné zrcátko se zabudovaným DAB přijímačem do auta od norské firmy POP zapůjčený firmou TELEKO digital, nebo přijímač pro nevidoucí s převedením všech funkcí do hlasové podoby přes USB flashdisk, upravený od společnosti RTI cz do češtiny.

Přijímače/tunery výrobce TECHNISAT (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Datové toky a kvalita příjmu

Diskuze se vedou na téma nízkého datového toku a tím i následné zvukové kvality. Otázkou je, co vzít za referenci kvality. Například pro dosažení lepší kvality než FM stereo by to vyžadovalo asi 160 kbit/s pro DAB a asi 80 kbit/s pro DAB +. Viz také „ITU-R BS.1534-2 (MUSHRA), test kodeků a datový tok – Provedeno pro rádio Danmarks Radio“. Hodnocení zvukové kvality nemůže být závislé jen a jen na datovém toku. Výsledek je ovlivněn použitým AAC kodekem, kde pro DAB+ je definován HE-AAC v2. Při tom je nutno také rozlišovat výsledný přenosový datový tok (celková bitová rychlost včetně chybových korekcí a případných dalších služeb) a bitová rychlost použitého zvukového kodeku na vysílací straně. Evropská vysílací unie EBU již před lety provedla test poslechové kvality. Kodek MPEG- 4 HE-AAC v.2 – také nazývaný aacPlusv2 – , který je součástí DAB+, byl vyhodnocen jako mnohokrát účinnější než ostatní kompresní metody.

Jedná se o velmi účinný zvukový kodek, který poskytuje vysokou kvalitu zvuku v širokém rozsahu bitových rychlostí s pouze mírným a postupným snižováním vnímání kvality zvuku při velmi nízkých přenosových rychlostech. Jakákoli komprese je vždycky ztrátovou, jde vždy o subjektivní vjem. Na Obrázku 2, který je převzat z EBU Technical Review, je vidět průběh vnímané zvukové kvality v závislosti na přenosové rychlosti pro různé kodeky rodiny AAC. Schéma ukazuje pouze mírné snížení kvality zvuku HE-AAC v2 směrem k nízkým bitovým rychlostem v širokém rozmezí až na 32 kbit/s.

Obrázek 2: Vnímaná poslechová kvalita vs přenosová rychlost pro různé zvukové kodeky

Na tomto místě je nutno si také uvědomit, že využití v1 (používá replikaci vyšších kmitočtů SBR), případně v2 (s procedurou parametrického sterea PS) přichází v úvahu pouze u nižších datových toků, neboť tyto nástroje mohou být selektivně deaktivovány – mezními hodnotami jsou cca 96 kbit/s resp 48 kbit/s.

V současné době je navržen kodek xHE-AAC v2, který je určen zejména pro mluvené slovo, které umožňuje jeho dostatečně kvalitní poslech i při 12 kbit/s v monofonním režimu. Jeho využití se plánuje zejména v mobilních sítích.
Další diskutovanou záležitostí je i různé zpoždění daného programu mezi jednotlivými provozovateli sítí. Jak nám vysvětlil Roman Kropáček ze společnosti RTI cz, je to způsobeno tím, že Český rozhlas má přímé dedikované linky na vysílače, zatímco právě RTI cz si v současném byznys modelu může dovolit dopravu na vysílače buď prostřednictvím satelitu nebo IP.

Na otázky návštěvníků odpovídali (zleva do prava): Lukáš Polák (ČRo), Roman Kropáček (RTI) a Lukáš Štěpánek (Technisat) (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Den otevřených dveří Českého rozhlasu

O rozvoji sítě pro DAB+ Českého rozhlasu jsme v nedávné minulosti psali. Jedním z digitálních programů ČRo, které je distribuováno pouze v síti DAB, je aktuálně Radiožurnál Sport. Ve vstupní hale budovy Českého rozhlasu byla v rámci otevřených dveří instalována hlasatelna propojená s odbavovacím pracovištěm Radiožurnálu a v některých časech i Radiožurnálu Sport. Tak měli návštěvníci možnost vidět práci při živém vysílání hlasatele i zvukařů s mobilním míchacím pultem. Jako doplněk Dne otevřených dveří byl pro návštěvníky připraven kulturní program v blízkých Riegrových sadech.

Instalovaná hlasatelna a míchací zvukový pult ve vstupní hale Českého rozhlasu tentokrát pro moderátora Jana Pokorného (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Některé vystavené DAB+ přijímače bylo možno si zakoupit v prodejně Českého rozhlasu Radioservis nebo na e-shopu společnosti RTI www.radiodab.cz . Mnohé z nich jsme na našem serveru testovali nebo jejich testy připravujeme.
Tradice Dnů s digitálním rádiem bude pokračovat. Plánovaná je opět Plzeň na září a v lednu poprvé v Karlových Varech. To už zřejmě bude i digitální pokrytí 10kW z Klínovce.

Štítky