Více než 80 účastníků se sešlo v ITU (Mezinárodní telekomunikační unie) v Ženevě počátkem června na workshopu o budoucnosti televize pro Evropu. Nechyběl u toho ani Televizníweb.cz.

Akce společně organizovaná skupinami ITU-R (radiokomunikací), ITU-T (standardizace) a ITU-D (rozvoj) tak měla velmi široký rozsah s cílem pomoci evropským zemím při hodnocení výzev a příležitostí souvisejících s regulací, standardy a přístupnosti k audiovizuálním službám pro co nejširší diváckou obec.

Regulační a politické prostředí audiovizuálních služeb

Úvodní zasedání se zaměřilo na klíčové předpoklady úspěšných a efektivních budoucích televizních služeb, zejména ve světle revidované Směrnice o Audiovizuálních službách (AVSM) Parlamentu a Rady EU 2018/1808, která má být v členských státech zahrnuta do národní legislativy do 19 září 2020. I když obsah této směrnice jako závazný právní dokument se vymyká technickému zaměření našeho serveru, stojí za to podoktnout, že jejím cílem je sjednotit, nebo alespoň přiblížit podmínky lineárních mediálních služeb (zejména TV vysílání) nelineárním službám (VOD a do značné míry i OTT) při zachování principu právní odpovědnosti každého státu za obsah audiovizuálních služeb, jejichž zdrojem je daný stát. Důraz se klade na posílení evropské tvorby, výjimečnost obsahu veřejné služby na různých platformách a vyváženým pravidlům napříč těmto platformám, ochraně mladistvých, a volnému přístupu (FTA) k informacím a událostem značného významu (typu OH). Kromě toho zaváděná úprava reguluje omezení reklamního času: reklamy mají tvořit maximálně 20 % vysílání v čase od 6:00 do 18:00 a v hlavním vysílacím čase od 18:00 do 24:00, čímž bude možné více upravovat délku reklamních bloků.

V první části semináře byl též představen návrh francouzského AudioVizuálního Digitálního Fóra (FAVN) na přechod zemského digitálního vysílání DTT na vysílání v UHDTV k roku 2024 – termínu konání Letních olympijských her v Paříži. Tento návrh, pod patronací CSA (Conceil supérieur de l´audiovisuel), zahrnuje postupný přechod na standardy HD s HDR+WCG (HD s vysokým dynamickým rozsahem + rozšířeným barevným gamutem), přechodem kódování z MPEG 4 na HEVC a vysílání z DVB-T na DVB-T2. Ostřejší pohyby budou zaváděny včetně HFR (vyšší kmitočtový rozsah) již ve 4 násobném rozlišení dnešního HD ve 4K neboli UHDTV. Návrh počítá také se zavedením HbbTV modulu. Následně v tomto roce by mělo dojít ke schválení nového audiovizuálního zákona, samozřejmě v souladu s novou evropskou legislativou.

Budoucí integrované vysílání a širokopásmové připojení [IBB]

IBB (Integrated Broadcast Broadband) představuje prostředek sloučení služeb vysílání a širokopásmových služeb, což vede k bezproblémové integraci mezi nimi. V současné době představuje video na vyžádání (VOD) a časově posunuté zobrazení (SVOD) základní aplikaci, která se však v budoucnu pravděpodobně rozšíří. Stále sofistikovanější televizory a požadavky na poskytovatele obsahu pro větším sloučení vysílacích a širokopásmových služeb vedou k větší poptávce po integraci. Typickým a současně unikátním příkladem je Španělsko s 80% podílem zemského vysílání DTT. Cellnex Europe nezávislý operátor bezdrátové telekomunikační infrastruktury vybudoval na bázi HbbTV ve Španělsku systém LOVEStv – službu bezproblémového spojení mezi broadcastem a broadbandem. Jedná se o projekt, který umožňuje divákům využívat kapacitu internetu a výhody lineárního DTT v době, kdy mají přístup k nelineárnímu obsahu a službám. LOVEStv je navržen jako otevřená platforma, která umožňuje integraci všech vysílacích stanic (veřejnoprávních i soukromých), které chtějí obohatit svou nabídku obsahu službou kombinující výhody lineárního DTT a interaktivity poskytované technologií HbbTV. Zlepšuje tak uživatelskou zkušenost s funkcemi, jako je prohlížení obsahu posledního týdne, restartování programu, pokud již začal, nebo vylepšené EPG.

Firma Hisilicon představila na semináři vizi sjednocení technologické fragmentace různých doplňkových služeb v době rozšíření UHDTV na bázi operačního sytému TVOS. Při sjednocení na přijímacích terminálech by mělo dojít k zobrazení her v UHD, virtuální/rozšířené reality i online výuky. TVOS musí umožnit TV vysílání ať přes kabel, terestrické nebo satelitní i multicast IP včetně možnosti podmíněného přístupu a další broadbandové služby typu VOD s podporou řízení digitálních práv (DRM) nebo videotelefonování. Vývoj byl zahájen v roce 2012 jako TVOS2.0, v roce 2017 byl zahrnut pod standardní projekt ITU Studijní skupiny 9 (SG9) a v současné době je vyvíjena již čtvrtá generace TVOS 4.0.

Obrázek 1: Architektura operačního systému TVOS (zdroj Hisilicon)

Další práce ITU SG9 jsou zaměřeny na dodávání pokročilých síťových služeb v době rozšíření kapacit optických sítí na 10G-PON (10 Gb/s přes Passive Optical Networks) nebo až 50G-PON. To může pomoci kabelovým operátorům vstoupit do světa virtuální/rozšířené reality s využitím cloudových služeb a distribuce 360° videa nejenom do domácností, ale i do průmyslu.

V kontextu konvergence se internetové (web) standardy stávají částí televizních standardů. Je to jak DVB, tak HbbTV nebo jeho derivát ve Spojeném království pod názvem Freeview Play, ale zejména americký standard ATSC 3.0. Uživatelská rozhraní televizních přijímačů jsou dnes webovými aplikacemi. Pro DVB to má za následek například nový systém titulků založený na TTML, který umožňuje distribuci titulků TTML spolu s audio/video obsahem během vysílání.

DTT platforma zůstává silná

Z několika prezentací a diskusí jasně vyplynulo, že DVB bude i v budoucnu poskytovat páteř televizních služeb v Evropě, i když bude doplněna novými 5G sítěmi. Síla a význam platforem DTT byla zdůrazněna v prezentacích maďarského Národního úřadu pro mediální a informační technologie, francouzského fóra Forum AudioVisuel Numérique a Broadcast Networks Europe (BNE).

Jean-Pierre Faisan vystoupil jménem BNE a zdůraznil, že DTT, ať už pomocí DVB-T nebo (stále více) DVB-T2, zůstane v dohledné době ve většině evropských zemí populární. Zdůraznil vysokou míru pronikání uživatelského vybavení, univerzální pokrytí, vysokou a předvídatelnou kvalitu služeb a s volným přístupem, což je zvláště důležité pro veřejnoprávní vysílací organizace. Vývoj pro období do roku 2030, kdy pásma pro televizní zemské vysílání jsou garantovány Světovou radiokomunikační konferenci WRC 2015, je složitý a vazby znázorňuje obrázek 2.

Obrázek 2: Vývoj zemského digitálního vysílání DTT do roku 2030 (zdroj BNE)

Dle predikce BNE i po roce 2030 zůstane DTT silnou platformou s výbornými službami v mnoha zemích v závislosti na rozhodnutí EU o užití pásma pod 700 MHz a chování vysílatelů a spotřebitelů.

Standardizace, budoucí využití spektra a rozvoj

Ředitel technologií DVB Peter Siebert vysvětlil úlohu, kterou budou hrát nově vznikající specifikace DVB-I. Tím, že se umožní širokopásmové televizní služby, aby byly signalizovány a distribuovány standardizovaným způsobem, a tak je možné se vyhnout potřebě specifické aplikace. Poznamenal, že uživatelé neznají, a ani je nezajímá, zda se k nim služba dostane přes vysílání nebo IP – cílem DVB je zajistit, aby pro všechny služby existovala jednotná uživatelská zkušenost. Zatímco DVB-I je stále ve vývoji (první specifikace se očekávají na podzim tohoto roku), hybridní platformy širokopásmového připojení jsou již úspěšné v několika evropských zemích na základě kombinace standardů vysílání DVB a HbbTV.

Výzvy související se správou rozhlasového a televizního spektra byly prezentovány zejména s ohledem na Světové radiokomunikační konference ITU v roce 2019 (WRC-19) a v roce 2023 (WRC-23). Na programu konference v letošním roce se plánované body agendy netýkají rozhlasového a televizního spektra. To samozřejmě předpokládá, že plánovaná agenda nebude změněna, jak se to stalo na konferenci 2012 v souvislosti s první digitální dividendou v 800 MHz pásmu. V roce 2023 však má dojít k vyhodnocení technologií používaných při distribuci TV vysílání s možným dopadem na spektrum pod 700 MHz. Pro Evropu platí, že pásmo 470-694 MHz pro TV vysílání je garantováno nejméně do roku 2030 na základě Rozhodnutí EU 2017/899. Dnes navrhované rozdělení pásma 600 MHz nemůže jednoduše koexistovat s DTT, a plánované využití IMT uplinku ani v pásmu 14 GHz se satelitním DVB-S2. I když byl dosažen značný pokrok ve vysílání na sítích 5G, je stále nutno pro soužití DTT a FeMBMS v 600 MHz pásmu najít další technická a regulační řešení.

Tím se zabývá v rámci projektu 5G Today mnichovský institut IRT v součinnosti se společnostmi Telefonica, Kathrein, Bayerischer Rundfunk a Rohde&Schwarz od července 2017 do letošního října. Jedná se o první úspěšnou realizaci na světě s dynamickou jednofrekvenční sítí na vysílačích Ismaning a Wendelstein, které vysílají výkonem 100 kW každý. Principem je vysílání (broadcast) vysokým výkonem z vysokých věží (HPHT) jednocestným šířením lineárního obsahu se souběžným šířením (unicast) nelineárního obsahu (VOD) se zpětným kanálem do nízkých základnových stanic pro mobilní terminály. Další podrobnosti o tomto projektu budou prezentovány na letošní konferenci Radiokomunikace v říjnu v Pardubicích.

Závěrem

Cílem semináře bylo projednat budoucnost televize v regionu s příslušnými evropskými a mezinárodními zúčastněnými stranami, zahrnující regulační a politické rámce, vznikající a konvergentní ICT infrastruktury a služby, jakož i uživatelská rozhraní a otázky přístupnosti. Seminář také příležitost diskutovat o regionální a mezinárodní normalizaci související s televizí a sdílet osvědčené postupy a případové studie týkající se nového rozjezdu kabelové televize a dalších nových televizních služeb. Seminář byl kromě oficiálních členů ITU a jejich institucí určen všem jednotlivcům z členských zemí, kteří chtějí přispět k práci na uvedeném tématu. Vzhledem k tomu, že jsem na konferenci potkal jediného zástupce telekomunikačního operátora z ČR, o budoucí vývoj audiomediálních služeb pro veřejnost v blízké budoucnosti asi není v naší uzavřené české kotlině velký zájem.

O přestávkách jednání se účastníci na doprovodné výstavce mohli seznámit s VR a 360°videem (Foto: Václav Udatný, Televizníweb.cz)

Štítky