Televizor Strong SRT 43UB6203 je rychlý a spolehlivý a má výtečné sdílení obrazovky z mobilu

AKTUALIZOVÁNO: Certifikovaný „chytrý“ televizor s úhlopříčkou 109 cm, tedy 43″, zakoupíte za 8490 Kč. Nabídne linuxový operační systém a rozlišení Ultra HD (4K). To poslední hovoří o tom, že elektronika tu přece jen musí odvést více práce, takže jen tak „obyčejná“, jako u Full HD, být nemůže. A zde se to určitě daří…

AKTUALIZOVÁNO, 11. 2. 2020: v nejbližší době má být ke koupi také, za 9999 Kč, úhlopříčka 140 cm.

Strong UB s rozlišením Ultra HD (4K) a klasicky lesklou obrazovkou je u nás k mání v úhlopříčkách 109 cm (43″) a 124 cm (49″), přičemž 140 cm (55″) v Česku značka nenabízí. Za zmiňovaných 8490 Kč dostanete kompletní tunerové osazení, včetně u CRA certifikovaného příjmu DVB-T2/HEVC („DVB-T2 ověřeno“), a nechybí ani tuner pro příjem DVB-S2 kompatibilní se Skylink FastScan. Příjemné jsou pohledové úhly obrazovky 178 stupňů ze všech stran (maximum) a ze standardů obsahu s vysokým dynamickým rozsahem je tu základní HDR10.

Televizor je postaven na linuxové platformě společné řadě dalších menších výrobců, dobře lokalizovaných, resp. domácích aplikací tu je ale málo pramálo. A i když tu například najdete FilmBox je otázkou, zda je určen pro nás.

Úhlopříčka 109 cm (43″) v současnosti představuje dosti bohatě obsazený segment a nejsou tu pouze televizory s rozlišením 4K. Dost z nich stále používá základní Full HD, které v řadě případů dovoluje celý návrh zjednodušit a zlevnit, protože televizor tu má výrazně méně práce se zpracováním obrazu.

Co se týče ceny, Strong SRT 43UB6203 je posazen prakticky na samé dno, resp. těsně nad ním a levnější je například TCL 43EP660 (7490 Kč) či LG 43UM7100PLB (7990 Kč). První je televizor s Android TV, druhý s firemním WebOS. Rozdíl bude minimálně v počtu nabízených lokálních aplikací, kterých bude u TCL i LG podstatně více, nejspíše tu ale také bude rozdíl v rychlosti operací a je pravděpodobné, že v tomto ohledu na tom bude Strong lépe, možná výrazně lépe. I tohle je třeba vzít v úvahu a promyslet si, na čem vám vlastně při nákupu televizoru záleží nejvíce. Absenci domácích aplikací, jako jsou Digi2GO, O2 TV, Lepší.TV, HBO GO apod. je možné částečně smazat formou sdílení obrazovky z mobilu nebo nějakým přehrávačem s Androidem.

Přesouvání i více kanálů najednou

Instalace televizoru je rychlá a dvojici hliníkových nožiček přišroubujete v cuku letu. Po zapojení antény a 230 V zjistíte, že se většina instalace skládá z potvrzování čehosi (něco à la kočka v mikrovlnné troubě) a číst to opravdu nemělo smysl. Nicméně po výběru češtiny by se mohlo automaticky nastavit Česko, což bude platit v drtivé většině případů.

Připojení k internetu můžete jako obvykle udělat kabelem nebo přes Wi-Fi a v tomto případě můžete rovněž využít tlačítka WPS pro snadné připojení bez nutnosti zadávat heslo. Bohužel i když televizor napsal, že je s Wi-Fi směrovačem (routerem) TP-Link Archer C9 pracujícím jak na 2,4, tak na 5 GHz (TV umí pouze první režim) propojen, ve skutečnosti propojen nebyl, což se ukázalo po instalaci a bylo zapotřebí ho napojit přes heslo.

Jakmile proladíte pásmo DVB-T/T2 je vám nabídnuta možnost ladit další tuner. Pokud ji nevyužijete, spějete s instalací k závěru a po pár dalších bodech už vidíte první naladěnou stanici. Jejich setřídění není součástí instalace a je zapotřebí vstoupit do menu nastavení a vybrat volbu Kanál. Zde čekalo překvapení v podobě několika způsobů třídění. Navíc můžete vybrat i více stanic najednou, a to i na přeskáčku, a všechny je na novou pozici přesunout najednou. Celý systém je navíc jednoduchý a pochopitelný. Takhle důkladně to snad nedělá nikdo.

Kompletní zobrazení informací na tlačítku Info po několikerém stlačení.

Výborné ovládání, dálkový ovladač s výtečným rozložením

Menu nastavení je pohodlně ovladatelné díky kolování na všech úrovních (v nabídce Home to už nejde) a pokud ho neukončíte, pamatuje si i poslední položku, takže když se například vrátíte do části Obraz skočí tam, kde jste byli naposledy.

Nabídka na tlačítku domečku (Home) je na dálkovém ovladači dosti stranou, ale pro naše potřeby to nevadí. Žádnou lokální, či dobře lokalizovanou aplikaci s výjimkou Youtube jsme tu nenašli a zřejmě tu ani není a tlačítko pro vstup do aplikace máte rovnou na ovladači. Home tak budete potřebovat zejména pro vstup do sdílení obrazovky, které není v seznamu zdrojů (vstupy/výstupy).

Dálkový ovladač má výtečné rozložení, takže u nás velmi používané EPG je hned po ruce vedle kurzorového kříže s OK uprostřed. OK pak v tuneru vyvolá seznam naladěných kanálů, v multimédiích funguje jako Pause/Play společně s vyvoláním informační časové osy a nápovědy (tlačítka zde nejsou aktivní). Po ruce jsou ale i barevná, původem teletextová tlačítka, takže i práce s HbbTV je výrazně pohodlnější než u celé řady konkurenčních značek.

EPG je rychlé a zvuk se neztrácí. I tohle zvládá málokdo…

Solidní programová nabídka, bezproblémové a rychlé HbbTV

EPG je bez obrazu, ale se zvukem, který při vstupu a odchodu nevypadává. Po nabídce se můžete volně pohybovat, jestliže si zadáte u pořadu upozornění, televizor se dokáže probudit z pohotovostního režimu.

Výborné je, že pokud u daného multiplexu nebyly pořady staženy, stačilo na něj v EPG najet, zmáčknout OK pro přepnutí na kanál (to se provede na pozadí) a počkat než se nabídka automaticky stáhne. Někdy to ale chvíli trvalo, takže bylo lepší, z EPG vyskočit a zase se do něj vrátit. Stažení pořadů bylo v tomto případě většinou rychlejší.

HbbTV bylo zkoušeno na všech hlavních kanálech, plus například Óčko, či Šlágr. Česká televize, resp. konkrétně iVysílání, bylo bezproblémové, test HbbTV 2.0 ukázal (i s vědomím že je zabudována verze 1.5), že co může pojít, to projde (výsledek 71 %). HbbTV na kanálech FTV Prima bylo překvapivě svižné, což už ani zdaleka není zvykem třeba i u dvakrát tak drahých přístrojů a platilo to i u TV Nova, která se vydává podobnou cestou.

Aplikací – jak bylo řečeno – je do českých podmínek pomálu, takže tu vidíte například Tunein, nějaké to počasí a nezbytné Youtube. Bylo tu sice také jakési HBO GO, ale nepracovalo a zřejmě šlo o aplikaci o tři, čtyři generace starší než je současná. Pomoci tak může sdílení (zrcadlení) obrazovky z mobilu nebo z tabletu a vyzkoušeli jsme ho se dvěma přístroji přes Wi-Fi směrovač (router) TP-Link AC 1900 Wireless Dual Band. V případě Samsung Galaxy A9 (Android 9.0) i Sony Xperia XZ se systémem Android 6.0 bylo naprosto bezproblémové a kvalitou se často blížilo zdroji. Spojení u několika zkoušených pořadů nevypadávalo, telefon Sony si také výborně šetřil energii vypnutím obrazovky.

Parádní kompatibilita u muziky i fotografií, výborné video ve 4K

Správce souborů (USB i LAN) sice není ideální a je trochu jiný u výpisu videa/fotografií a hudby. V prvním případě zobrazuje čtyři řádky souborů s malými ikonami nebo náhledy (skutečný náhled se nikdy neobjevil), v druhém pak jednosloupečný seznam na výšku. Rotování jmen v ikonkách bylo vždy velmi svižné a hlavně probíhá včetně koncovky, takže skutečně vidíte o co jde. U muziky je v řádku zobrazeno podstatně delší jméno, pokud ale bylo zapotřebí i zde název svižně rotoval.

Multimédia se jak přes LAN (lokální síť), tak přes USB vždy musela přehrávat per partes, což je samozřejmě škoda. Fotografie jsou zde nazvány „Obraz“ a na občasný jazykový úlet  narazíte i jinde. Kompatibilita ovšem byly – u USB i síťového média – ve fotu a muzice vynikající, takže nemáte problém přehrát JPG, BMP i PNG (GIF se zobrazoval špatně) a je zajímavé, že se přehrají i 3D fotografie, avšak v rozdělené podobě, takže na obrazovce vidíte oba dva snímky najednou.

V případě hudby Strong bez jakýchkoli potíží zvládl všechny testovací soubory, včetně WAV a WMA a také FLAC HD, např. 192 kHz, 24 bitů.

Značné rezervy má televizor u videa. To, že nepřehrává DivX 5 je dnes běžné, ale horší je to s tím, že si nepamatuje pozici na které skončil, navíc chybí skok na čas a časová lišta, která se ukáže po stlačení OK je jen informační a nedá se po ní zrychleně skákat. Při přerušení přehrávání se tak na příslušné místo dostanete jen zrychleným přetáčením. K tomu si ještě přičtěte slabou práci s externími titulky (často u nich navíc TV píše, že je není schopna dekódovat), kde ovlivníte pouze volbu znakové sady, a také drobný font se kterým už ale nic neuděláte. Bohužel ani formátová kompatibilita není nijak vysoká, takže se přehrají zejména různé formy MPEG-4, včetně XviD. Televizor také zvládl HEVC, a to i ve Full HD, naopak mu nesedí BDAV ani AVCHD i když je ve správci souborů zobrazil.

V případě rozlišení Ultra HD (4K) byla situace výrazně lepší a Strong si výtečně poradil jak s H.264, tak s HEVC, což nebývá zvykem a zvládl i skvělý snímek Sintel (2010) s nezvyklým rozlišením 4096 x 1744 bodů v X.264 (mkv). V případě obsahu s HDR10, který vždy televizor oznámí, potěšilo jeho více „zdůrazněné“ nastavení, které možná bylo – u tmavých scén – o něco více přesvětlené. Tohle je ale vždy vysoce individuální záležitost, takže to rozhodně není kritika.

Co se týče kompatibility multimedií z domácí sítě, resp. serveru Synology DiskStation DS414j, ta byla zhruba stejná, jako u média Kingston přes USB. Tzv. klient DLNA je zde bez podpory titulků, což je bohužel problém celé řady přístrojů i podstatně zvučnějších značek. Občas se také ve výpisu objevovaly soubory s formáty, které následně nešlo přehrát, např. TIF.

Menu nastavení není nijak krátké, ale dá se v něm kolovat na všech úrovních, což ovládání příjemně urychluje.

Rozhodně slušná nabídka pro ty, kteří nevyžadují tolik „chytrých“ funkcí a chtějí rychlou TV

U Strong SRT 43UB6203 nenajdete konektor SCART a zejména lokální aplikace, takže se z této oblasti musí drtivá většina majitelů spokojit s Youtube, webovým prohlížečem a „červeným tlačítkem“ HbbTV. To bude pro některé zájemce asi největší problém. Jinak televizor potěší subjektivně vzato výrazným zvukem, solidním obrazem s překvapivě dobrým resamplováním na danou cenovou relaci a velmi dobrým podáním barev se sklonem k přirozenosti. V tomto ohledu rozhodně příjemně překvapil stejně, jako výborně zpracovaným podstavcem v podobě dvou hliníkových odlitků. Druh podsvícení obrazovky udán nebyl, ale při dané úhlopříčce to není nijak kritické i kdyby tady bylo Edge LED, tedy podsvícení diodami LED v rámu.

Strong SRT 43UB6203 je určen pro ty, kteří nevyžadují, nebo nepotřebují, tolik „chytrých“ funkcí, jinak řečeno aplikací IPTV/VoD a dalších, a chtějí spolehlivě se chovající a hlavně svižně pracující televizor pro každodenní fungování, což platí i pro HbbTV (překvapivé!). Ideální je ho napojit na nějaký rozumný multimediální přehrávač i když kompatibilita ve fotografiích a muzice zasluhuje ocenění.

Značka opět potvrdila solidnost a důraz na kombinaci cena/výkon i když tady by někdo – a správně – mohl namítat, že například televizor s Androidem s podstatně širší aplikační základnou pořídí za tu samou cenu, nebo levněji. Jak už ale bylo řečeno, záleží na prioritách.

Hodnocení

  • PRO: výrazný zvuk se subjektivně vzato vyšším výkonem zesilovače, dálkový ovladač s výtečným rozložením (celkově výborné ovládání), rychlé EPG, HbbTV i reakce na stisk tlačítka ovladače, výborné třídění kanálů, výtečné zrcadlení obrazovky z mobilu, vysoká kompatibilita v multimédiích u hudby a fotografií, ale…
  • PROTI: …výrazně horší u videa, chybí domácí aplikace

Vstup do Diskuse

Napsat komentář