Jaká anténa je nejlepší? To je otázka, kterou si velmi často kladou zájemci o příjem televizního vysílání i technici, kteří antény montují.

Zkušení anténáři odvětí, že na různých místech mohou být vhodné různé antény, zejména tam, kde je signál plný odrazů a pole signálu je nestálé (nehomogenní). I tak lze ale antény mezi sebou objektivně porovnat za pomoci měřicího přístroje na vhodném místě se stabilním signálem a otevřeným výhledem na vysílač a změřit jejich parametry. A druhé kolo srovnávacího testu antén pro DVB-T2 příjem vám přinášíme nyní.

V testu se setkáte pouze s klasickými venkovními anténami. Připomínám, že v praxi žádná „DVB-T2 anténa“ neexistuje, vhodnost antény pro DVB-T2 příjem je daná pouze jejím naladěním pro určité frekvenční pásmo. DVB-T2 se vysílá v pásmu UHF, které je nově zúženo na kanály 21-48 resp. frekvence od 474 do 694 MHz (dříve byl rozsah kanálů 21-60 resp. 474-790 MHz). Pokud máme mechanicky zachovalou a kvalitní anténu pro pásmo UHF starou i přes 20 let, která se používala ještě pro analogové vysílání, lze na tuto anténu stejně tak zachytit i DVB-T2 vysílání s kodekem HEVC, které se v ČR využívá.

Aktivní antény z elektroobchodu? V žádném případě nekupujte!

Poslední dobou bohužel silně narůstají prodeje různých „aktivních“ venkovních antén se zesilovačem v plastových krytech, ve velkém se prodávají v eshopech a prodejnách s elektronikou, kde jsou tyto antény mnohdy i doporučovány jako vhodné pro DVB-T2 příjem. Bohužel tyto výrobky i přes uváděné ohromné zisky a až zázračné vlastnosti nedosahují úrovně ani těch nejlevnějších klasických antén. Většinou obsahují jen natištěný plošný spoj nebo kus drátu stočený v krytu jako samotnou anténu a zisk je doháněn zesilovačem, který taktéž není příliš kvalitní. Smutné je, že pokud zájemce o koupi antény pro příjem pozemního vysílání zadá do internetových vyhledávačů případně eshopů pojem „DVB-T2 anténa“, na prvních místech často vyskočí právě tyto nekvalitní „aktivní“ antény.

Různé „aktivní antény“ koupíte většinou za vyšší cenu, než kvalitní venkovní anténu s doplňkovým kvalitním zesilovačem. Příjem je ve všech případech horší a odborníci před nákupem těchto antén varují!

Diváci, kteří si tyto výrobky koupí a nainstalují, pak mají s příjmem mnohdy problémy a svádí je na provozovatele sítě, rušení nebo nekvalitní přijímač, případně na celý systém DVB-T2, přitom za výpadky a kostičkování může právě nekvalitní a málo směrová anténa. Detailní srovnávací test jedné takové „aktivní“ antény jsme už na Televizniweb.cz publikovali loni a výše napsané přesně potvrdil. Detailně „rozpitval“ jeden z těchto výrobků i kolega Jaroslav Jiruš v článku zde. Na nekvalitě těchto „antén“ se shodnou i všichni zkušení anténáři, kteří i z těchto důvodů podobné výrobky neinstalují a pokud vyjedou na servis k divákovi, který si tuto věc zakoupil, mění ji za kvalitní venkovní anténu, případně servis neprovedou, protože s těmito aktivními anténami nelze garantovat stabilní příjem. Tyto výrobky jsou navíc mnohdy stejně drahé jako značkové antény vyšší třídy, jejich koupě je tedy i naprosto neekonomická. Od jejich koupě bych tedy jakéhokoliv zájemce důrazně odradil.

Jak a kde jsme testovali?

Pro test byla stejně jako minule využita rádiově velmi výhodná lokalita Zásada na okraji Jizerských hor v nadmořské výšce 700 m.n.m. Je zde přímá optická viditelnost na vysílač Votice – Mezivrata, výhled je i do Prahy a na blízkou Černou horu, těsný optický výhled je i na vysílač Digital Broadcasting Benešov – Kozmice. Vysílače Votice a Kozmice jsou navíc v naprosto identickém směru v azimutu 200 stupňů, antény tedy byly mířeny tímto směrem. Příjem byl testován na kanálech 22 (multiplex 23 z Votic), 26 (multiplex 21 z Votic), 40 (multiplex 22 z Votic) a 44 (multiplex 24 z Kozmic). Potlačení LTE 700 MHz pásma bylo měřeno na kanále 53 (RS7 z Kozmic), pro potřebu měření směrovosti a potlačení vysílačů z jiných směrů příjmu byl využit kanál 28 z Černé hory (azimut 101 stupňů) a kanál 46 z Prahy (azimut 222 stupňů). Oproti minulému testu už bohužel nebyl dostupný slabý signál z Kleti, na kterém se dal ilustrovat přínos zisku antén u signálu na hranici příjmu, do SFN se přidal vysílač Votice. Výsledky z minulého testu a podrobný popis již testovaných antén najdete v lednovém článku.

Měřicí pracoviště na půdě s přístrojem Rover HD Tab 7 EVO a notebookem

Aby bylo měření kompletní, otestovali jsme opět i antény z minulého testu a k nim přidali další. Antény byly postupně umisťovány na identické místo na 50 cm dlouhý výložník na stožáru cca. 2 metry nad střechou. Ve směru na vysílače nebyly žádné překážky. Měření bylo několikrát opakováno v náhodném pořadí antén, aby se vyloučil případného kolísání signálu. Jednotlivé antény jsem měřil i samostatně během delšího časového období, proto jsou fotky z různé doby od března do května, během finálního měření všech antén jsem se s focením příliš nezdržoval. Od antén vedl cca. 8 metrů dlouhý svod do měřicího přístroje RoVer HD Tab 7 EVO. Do tabulky pak byly zaneseny zaokrouhlené a zprůměrované hodnoty z daných měření pro jednotlivé antény a všechny TV kanály. Do testu jsme zařadili antény více výrobců a vedle aktuálně prodávaných jsme změřili i starší a dříve oblíbené a hojně nasazované typy, aby bylo vidět, jak v porovnání s anténami upravenými pro zúžené pásmo obstojí – a zda má smysl investice do nové antény pro kanály 21-48 tam, kde je příjem nyní hraniční nebo zhoršený. Měřili jsme antény podobné velikosti – tedy délkou ráhna kolem 100-140 cm, což jsou nejčastěji nasazované typy.

Testované antény – několik novinek, ale i starší typy pro srovnání

Z antén pro kanály 21-48 jsme otestovali dva další typy od španělského výrobce Alcad, anténu BU-457, což je o něco větší a delší příbuzná již testované antény BU-267, a pak také nejvýkonnější anténu v nabídce, pásmovou anténu MX-047, která má ze všech měřených antén největší rozměry, zejména co se týká reflektoru. U BU-457 výrobce udává maximální zisk 14 dB, u MX-047 pak 15 dB. Obě antény sice seženete za vyšší cenu (MX-047 stojí výrazně přes 1000 Kč, BU-457 je o něco levnější), ale jsou mechanicky velmi dobře zpracované a jejich třmeny umožňují náklon elevace, uchycení na stožár je za pomoci křídlových matek.

Vyzkoušeli jsme i anténu Emme Esse 44LX4 pro ještě užší pásmo kanálů 21-37 (s udaným ziskem 13-15 dB), u této antény nás zajímal hlavně přínos užšího naladění oproti typu 44LX45G pro kanály 21-48. Mechanicky je anténa takřka shodná se svou „sestrou“ z LX řady, je pouze o něco delší a má širší direktory. Cena antény je obdobná jako u 44LX45G, tedy kolem 800 Kč. Třmen antény taktéž umožňuje náklon elevace.

Anténa Emme Esse 44LX4 umístěná na testovacím místě

K testu jsme dostali zapůjčenu i předprodukční verzi nové antény českého výrobce XmuX s označením 21Y. Jedná se o kratší Yagi anténu pro kanály 21-48 s parametry optimalizovanými počítačovým programem pro radioamatéry. Anténu lze uchytit pro H i V polarizaci a připojení kabelu je přes F konektor. Zisk výrobce udává 11-14 dB a cena by se měla pohybovat kolem 1000 Kč.

Do měření jsme zařadili i čtyři antény, které už jsou na trhu dlouhou dobu, případně se už nevyrábějí. Už v minulém testu sloužila jako „referenční“ anténa velmi rozšířená logaritmicko-periodická anténa LP45F od Fracarra, kterou jsme změřili i nyní, dále jsme otestovali i kompaktní a také velmi populární anténu Alcad BU-119 (udaný zisk 12,5 dB) a panelovou anténu (síto) PU4F od Fracarra (udaný zisk 12 dB). Změřili jsme také oblíbenou „colorku“ Emme Esse 40XWL (udaný zisk 10-14 dB) pro nezúžené pásmo kanálů 21-60.

Výsledky? Některé antény překvapily, zázraky se ale nekonaly.

Velmi dobré výsledky z minulého testu potvrdily antény Emme Esse 44LX45G a Emme Esse 45UC. U Emme Esse 45UC je zisk vynikající zejména na začátku pásma, přibližně kolem kanálu 38-39 následuje propad zisku o několik dB a na vyšších kanálech 40 a 44 dosáhly jiné antény znatelně lepších výsledků, od kanálu 48 nahoru zisk velmi strmě padá a už kanály 49 a 50 anténa velmi potlačuje. Mírně zklamala úzkopásmová anténa Emme Esse 44LX4, očekával jsem zvýšení zisku na začátku pásma vyšší a pád zisku po kanále 37 strmější. Nárůst zisku na začátku pásma je znát, ale oproti anténě 44LX45G pro celé pásmo 21-48 je zisk zvýšený jen necelý 1 dB. Anténa ještě slušně funguje i na kanálech 40 a 44 mimo své pracovní pásmo, kde má zisk přibližně na úrovni logperi antény LP45F, ale má zhoršenou směrovost a silně přijímá i signály mimo směr natočení. Na vyšších kanálech už zisk padá celkem výrazně.

Anténa Emme Esse 45UC umístěná na testovacím místě

Anténa Emme Esse 44LX45G umístěná na testovacím místě

Antény Alcad si také vedly dobře a potvrdil se i rozdíl v udaném zisku mezi BU-457 a MX-047, kdy dražší anténa opravdu reálně přidává 1-1,5 dB zisku. MX-047 vyniká i velmi dobrou směrovostí a potlačením příjmu ze směrů mimo hlavní lalok a celkově byla jednou z nejlepších antén v testu, vyrovnaný vysoký zisk poskytla jak na začátku pásma, tak na vyšších kanálech. Anténa je ale opravdu vcelku rozměrná a na stožáru je pro ni třeba více prostoru.

Anténa Alcad BU-457 umístěná na testovacím místě

Anténa Alcad MX-047 umístěná na testovacím místě

U starších antén naladěných pro celé pásmo kanálů 21-60 (resp. 21-69) se ukazuje, že zejména na začátku pásma jsou na tom se ziskem znatelně hůře a pokud má divák potíže s příjmem například kanálu 26 (multiplex 21 ČT) nebo kanálů 22 a 23 (multiplex 23 CDG v Praze, středních a jižních Čechách), může mu nová anténa příjem značně vylepšit. Rozdíl v zisku antény 2-3 dB se může projevit v zlepšení kvality MER o mnoho dB, stejně tak směrovější anténa lépe oddělí signály v rámci jednofrekvenční sítě a tím může příjem dále zkvalitnit.

Anténa Fracarro PU4F umístěná na testovacím místě

Anténa XmuX 21Y umístěná na testovacím místě

V testu nejvíce překvapila anténa nového českého výrobce XmuX. Vzhledem k vcelku jednoduché a kompaktní konstrukci poskytla vynikající parametry zisku v celém pásmu srovnatelné s prostorově výrazně větší anténou Alcad MX-047 (na začátku pásma byla dokonce ještě o cca. 0,5 dB lepší, kolem kanálu 40 pak o 1 dB) a navíc u ní podobně jako u antény Emme Esse 45UC opravdu platí, že pásmo 700 MHz je reálně zásadně potlačeno. Anténa je naladěna přibližně do kanálu 49 (ten na ni lze ještě silně zachytit, na rozdíl od Emme Esse 45UC), pak zisk rychle padá, zejména od kanálu 51 výše, potlačení na testovaném kanále pak 53 je ještě o pár dB vyšší než u 45UC. XmuX je na trhu nová značka, stojí za ní moravský výrobce, který se delší dobu specializuje na výrobu antén pro dálkový příjem FM, DAB+ a UHF na míru, nově se pustil i do antén pro komerční trh.

Kompletní výsledky naměřených hodnot si prohlédněte v tabulce níže. Zisk je uveden v dBuV a platí, že čím vyšší číslo, tím lepší zisk antény a tím lepší příjem. Pouze u kanálů 28 a 46, kde bylo měřeno potlačení příjmu z jiných směrů, je naopak nižší číslo lepší.

Tabulka průměrných výsledků naměřených hodnot v dBuV na jednotlivých kanálech u všech testovaných antén

Spektrum multiplexu 23 na kanále 22 při příjmu na anténu XmuX 21Y

Spektrum multiplexu 24 na kanále 44 při příjmu na anténu XmuX 21Y

Spektrum kanálů 47-53 a potlačení příjmu nad kanál 48 při příjmu na anténu XmuX 21Y

Podobně jako u minulého testu je třeba na závěr zdůraznit, že se jedná o srovnávací test v konkrétní lokalitě, který je celkem jasným vodítkem pro to, jaké antény jsou při příjmu v homogenním poli nejvýkonnější a přinášejí nejlepší příjem. S velkou pravděpodobností budou podobně fungovat i při příjmu v jiných místech a naměřené rozdíly mezi anténami budou shodné. Zejména ve členitých lokalitách se ale může stát, že se antény mohou chovat jinak a pro příjem třeba lépe vyhoví anténa typu „síto“ nebo logperi anténa (byť s nižším reálným ziskem) než rozměrná pásmová anténa Alcad MX-047, nebo naopak pouze na výkonnou anténu bude příjem možný a méně směrové antény sice signál zachytí jen o něco slaběji, ale kvůli odrazům bude nepoužitelný. I proto je vhodné svěřit instalaci antény odborníkovi s měřicí technikou, který dokáže situaci v místě detailně posoudit, v rámci instalace najít to nejvhodnější řešení a zvolit typ antény, který zajistí co nejkvalitnější signál pozemního příjmu televize.

Za zapůjčení antén děkujeme firmám Tipa (www.tipa.eu), Antech (www.antech.cz) a výrobci XmuX.

Autor se zabývá návrhy a instalacemi individuálních i společných televizních a rozhlasových antén – www.dvbservis.cz

Štítky