Co nám dal a vzal přechod na DVB-T2

Přechod na DVB-T2 a jeho důsledky na další využití radiokomunikačního spektra bude nosným tématem jubilejní konference Radiokomunikace 2020 v Pardubicích po dobu tří dnů od úterý 20. října v podání hlavních protagonistů přechodu a dalších přednášejících z akademické, soukromé i veřejnoprávní sféry.

Konference bude rozčleněna na jednotlivé bloky, první den bude v bloku o správě spektra a legislativě upřena pozornost na výběrové řízení v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz pro sítě 5G, kde příspěvek zástupce ČTÚ shrne principy tohoto řízení, jak se vyvíjely v průběhu tří uskutečněných veřejných konzultací. V době konání konference by mohly být již známy i konečné výsledky, případně termíny udělení přídělů rádiových kmitočtů a termíny pro budování sítí 5G. Do dopoledního legislativního bloku byla zařazena z důvodu dopadů zákona z roku 2009 i přednáška o současnosti a budoucnosti FM rozhlasového vysílání.

Digitální rozhlas a televize.

Shodou okolností uběhne v tomto roce 20 let od začátku prvního digitálního vysílání v ČR, 15 let digitálního rozhlasového vysílání DAB nebo 50 let od rozšíření vysílání v pásmu UHF o druhý program Československé televize.

Jestliže se na počátku tohoto roku, kdy se zahajuje příprava této konference, zdálo, že DVB-T bude už minulostí, rozšíření koronaviru v dalších měsících, znamenalo přerušení přechodu na DVB-T2 i zpoždění kmitočtové aukce na pásmo 700 MHz (a 3,5 GHz). Plánované přednášky 2. bloku Digitální rozhlas a televize tak rozhodně nepozbydou na aktuálnosti. Milníky i zákruty se bude ve svém vystoupení zabývat Pavel Dvořák, pohled regulátora bude prezentován Jaroslavou Novákovou z ČTÚ, a provozovatele multiplexů zastoupí z ČT Pavel Hanuš, nad tím, co dal a vzal přechod na DVB-T2 se zamyslí Marcel Procházka z ČRa a Jakub Juhas popíše celoplošnou síť 24 s možností regionálního vysílání.

Původní vysílání TV programů doplňují nové systémy šíření mediálního obsahu přes Internet a umožňují tak jeho sledování kromě „smart“ televizorů i na počítačích, tabletech a chytrých mobilech. V souladu s tímto trendem organizace DVB k již rozšířeným systémům  DVB-T/T2, DVB-S/S2/S2X a DVB-C/C2 navrhla a vyvinula systém DVB-I (internetový), který by měl sjednotit různé systémy šíření videí a programů po širokopásmových sítích tak, aby uživatel nepoznal rozdíl. Tímto novým DVB standardem se bude po odpolední přestávce věnovat přednáška Dušana Líšky.

Problematika rozhlasového vysílání byla zmíněna výše. Podle stávající právní úpravy by po 10. 10. 2025 měl být v rozhlasovém éteru pouze digitální DAB a analogové FM by mělo skončit. Vzhledem k tomu, že tento legislativní předpis byl schválen v roce 2009, je stále aktuální? A opravdu FM vysílání skončí? Pohovoří o tom příspěvek Františka Čunderlíka z Rady pro RTV.  Na tento legislativní příspěvek pak v druhém bloku o digitálním rozhlasu a televize navážou příspěvky o digitálním multiplexu RTI a k 15. výročí zahájení vysílání DAB v ČR Romana Kropáčka. Novinky v DAB vysílání budou předmětem srovnání technické kvality FM a DAB z pohledu Západočeké Univerzity v Plzni a o vlivu datových toků na subjektivní vnímání zvukové kvality zřetězených kodeků od technického ředitele Českého rozhlasu Karla Zýky.

Exkurze do televizní historie

Blok digitální televize a rozhlas doplní pouze ve sborníku přednášek uveřejněný článek, který pamětník vývoje televizních standardů, technologií a zařízení Dušan Líška věnoval této v pořadí jubilejní 30. Konferenci Radiokomunikace.  Není všeobecně známo, že základ analogové televize s 625 řádky v Evropě byl položen na konci 2. Světové války na našem území v Dolní Smržovce v Jizerských horách a nahradil tak původní německý z roku 1937 s 441 řádky. Rovněž není všeobecně známo, že první neveřejné televizní vysílání u nás bylo už v květnu 1948 a v červenci z XI. Všesokolského sletu, kdy byly k dispozici u nás vyrobené čtyři televizní kamery, dvojitý synchronizátor, režijní zařízení, monoskop, obrazový vysílač 1 kW na kmitočtu 62 MHz a vysílač zvuku s kmitočtovou modulací na kmitočtu 45 MHz. Současně probíhala výroba 25 ks televizních přijímačů s pravoúhlou obrazovkou o uhlopříčce 20 cm. Kromě měnících se standardů je možno v článku sledovat vliv politických rozhodnutí i na tuto úzce specializovanou oblast v celém průběhu historie a mezi řádky si uvědomit jak zásadně se změnil svět vývoje techniky a pozice vývojářů v něm.

Politické milníky a televizní historie v Československu (převzato z článku:D. Líška Naše televizní cesta od černobílých 441 řádků až k digitálnímu vysílání HDTV)

Mobilní komunikace a aplikace

Původním záměrem organizátorů konference bylo pozvat do této části zástupce stávajících mobilních operátorů, aby prezentovali stav připravenosti pro budování a rozvoj sítí 5G. Záměr pěkný, ale nouzový stav v koronavirové době nezpůsobil jen odklad tendru na kmitočty 700 a 3500 MHz, ale i jiné priority mobilních operátorů, nehledě na jejich (ne)ochotu sdělovat své plány před konkurencí.  Přesto se ale podařilo tento třetí blok zajímavě obsadit. Teoretický základ využití sítí páté generace  3GPP 5G NR podle REL 16/17 radiokomunikačními technologiemi  C-V2X  v inteligentních transportních systémech (ITS) uvede doc. Žalud z ČVUT. Petr Vítek z MPO v konferenční přednášce o konkrétních aplikacích se mimo jiné zaměří na výstupy projektu 5G pro 5 měst. Karel Mikuláštík popíše řadu testů s „pre 5G“ technologií pro ověření funkcionality (antény MIMO a beamforming) v přednášce nazvané „Cesta k 5G“. V tomto bloku nebude ani chybět pohled dodavatele technologií pro budování 5G sítí.

Satelitní komunikace a další aplikace

Původní představa romanopisce A. C. Clarka z roku 1945 o pokrytí radiokomunikačním signálem celé zeměkoule 3 satelity umístěnými nad rovníkem s dobou oběhu 24 hodin na geostacionární dráze (GEO), doznává v současné době výrazných změn. Do popředí se dostávají NGSO – družice na negeosynchronní ch drahách – pohybujících se v různých výškách a s různým sklonem nad zemským povrchem (MEO a LEO). Prezentace NGSO přiblíží principy činnosti MEO satelitů s obrovskou datovou propustností a upozorní na možné problémy související s desetitisící LEO satelitů, které vytvářejí na noční obloze zářící vláčky a obepínají Zemi jako síťová taška.

Příspěvek Petra Ondráčka z pražské elektro fakulty „Družice ve volnočasových aktivitách“ se zabývá využíváním služeb satelitní komunikace tam, kde není možné využívat terestrické mobilní sítě. Další přednášky navazují volně na inteligentní dopravní systémy na železnici a simulace při testování automobilových radarů.

Radiokomunikace nejsou jen pro B2B byznys. Vývoj je patrný i v radioamatérských technologiích. Po čase zase vystoupí s novými informacemi z této oblasti členové Českého radioklubu pánové Mašek a Janda. Jejich prezentace zapadne do této satelitní sekce popisem komunikace pod šumovými módy odrazem od Měsíce ve vyšších mikrovlnných pásmech. V rámci presentačních možností se počítá i s krátkými praktickými ukázkami.

Půldenní blok IoT/Bezpečnost/Aplikace 5G

Dopoledne třetího dne je o pohledu na bezpečnost jak 5G sítí tak i v závislosti na operačnch systémech. Blok bude uveden přednášejícím z NUKIB o bezpečnosti 5G sítí, ve kterém by měla být popsána skutečná rizika, bezpečnostní standardy z hlediska EU a co můžeme čekat při náročném testování.  Přednáška Milana Oulehly z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně o mobilním malwaru si klade za cíl seznámit posluchače s útočnými technikami pod operačním systémem Android, včetně řady praktických ukázek, snímků obrazovek a názorných schémat útoků. Z té samé univerzity vystoupí v této části konference David Malaník a prof. Vlček s tématem o bezpečnosti 5G sítí kódováním fyzické vrstvy. Za zmínku též stojí vystoupení doc. Davida ze Škoda Auto Vysoké školy o adaptivních tempomatech, které využívají radiokomunikační prostředky.

Záštitu nad konferencí převzala předsedkyně rady ČTÚ Mgr. Ing. Hana Towárková, partnery konference jsou společnosti Digital Broadcasting, provozovatel digitální sítě 24 a CRA jako provozovatel sítě 2. Hlavním mediálním partnerem je i náš server televizníweb.cz.

Podrobnější informace o tomto setkání odborníků a odborné veřejnosti z oblasti rozhlasového a televizního vysílání, satelitní a mobilní komunikace jsou k nalezení na https://www.konferadio.cz/ . Vzhledem k tomu, že pořádající agentura UNIT se zaměřuje na mimoškolní vzdělávání, nabízí studentům středních či vysokých škol, včetně doktorandského studia účast na přednáškách zdarma.

 

Vstup do Diskuse

4 komentáře: “Co nám dal a vzal přechod na DVB-T2”

  1. Jk_venus napsal:

    Děkuji za poutavé čtení. A jeden dotaz.Zda se plánuje vysílání multiplexu 24 z Javořice? Děkuji.

  2. mirasat napsal:

    Pravděpodobnost je 0,01%. Pokud vám na pořádnou anténu nefunguje K30 (Kleť, Dačice) ani K36 (Prachatice Křeplice), ani K24 Jihlava Jeníkov (od 24.9. to bude kanál 42, kde je zatím stále mux4), pak smůla.
    Pořádnou anténou myslím například BU-457 a „fungování“ se ověřuje přímo na střeše pomocí zmíněné antény a měřího, přístroje !!!!!!
    Pokud anténní technik na základě výše uvedeného konstatuje, že v tomto místě v Táboře je signál absolutně nepoužitelný, pak doporučují to sepsat a včetně screenů z měřícího přístroje poslat na Digital Broadcasting a navrhnout zvážení vybudování dokrývače pro Tábor z jejich strany….

  3. Jk_venus napsal:

    Jedná se o lokalitu Dolní Horky kde berou Javořici. Čelkovice i Kleť jsou mimo. Takže asi nic.

    • mirasat napsal:

      Do této lokality pojedu o prázdninách přetočit anténu ze směru Javořice, na směr Votice. DB tam zachytit lze, ale záleží na konkrétním místě. Pak je otázka, jestli zachycení by se rovnalo také stabilnímu příjmu. Pro zajímavost si tam provedu měření impulsní odezvy, abych zjistil, jak silný je tam dokrývač Čelkovice, který je momentálně schován v signálu Votic a dalších….

Napsat komentář