Přijímače s linuxovou Enigmou najdete zhruba od 3000 Kč výše, daleko běžněji pak od 5000 Kč výše, jak se ostatně můžete přesvědčit z našich pravidelných přehledů trhu. Teď je tu jeden hodně, ale hodně pod 2000 Kč, takže se podívejme co umí a co čeká běžnějšího zákazníka.

Z těch nejlevnějších set-top boxů tohoto typu si můžete pořídit například Formuler F4 Turbo Combo HEVC, nyní za nějakých 2900 Kč, do pěti tisíc je jich ale celkově vzato jen pár (více v samostatném přehledu STB, 2000 – 5000 Kč). Co se týče ovládání, nemá Enigma2 zrovna dobrou pověst, ale u SX88+ SE to vypadá jakoby se blýskalo na lepší časy.

To nejdražší ze set-top boxů s DVB-T2/HEVC nabídne modularitu pro znalce a pár přijímačů pro každého

Octagon SX88+ SE v provedení C/T2 přijde na 1339 Kč i když záleží jakou zvolíte variantu. Nám byla nabídnuta verze nejlevnější bez zabudované Wi-Fi, ale abychom ji vyzkoušeli, domluvili jsme ještě zápůjčku levňoučkého adaptéru Wi-Fi pro USB (160 Kč, Wi-Fi 4, 2,4 GHz). Externí Wi-Fi navíc může mít výhodu v lepším příjmu.

U společnosti Sapro, která nám přijímač poskytla na test, SX88+ SE sice najdete v kategorii „Satelitní technika“ (nebo tam alespoň v době testu byl), ale skutečně má tuner pro příjem pozemního DVB-T2 s kompresí H.265/HEVC doplněný jen o kabelové DVB-C.

Je to přijímač velmi maličký (šířka 125 mm) s externím infra čidlem, které můžete, nebo nemusíte, použít, takže je určen i k zasunutí někam za televizor nebo k přidělání na stěnu. Nabídne toho dost i když je bez HbbTV a HDMI (CEC). Nesporně tou největší otázkou je však to, zda ho zvládne když ne běžný, tak alespoň trochu zkušenější uživatel a hodně překvapivou zprávou je, že ano! Na tohle se zaměříme i když nepomineme ani možnosti tohoto velmi levného přijímače pracujícího s Enigmou, které nejsou, i přes absenci výše uvedených funkcí, právě malé a v ceně nejen kolem tisíce korun prakticky nemají obdoby.

Bez tradiční instalace, přehledné menu nastavení s pochopitelnými volbami

Set-top je plně plastový a jak bylo řečeno se zanedbatelnými rozměry; o to víc potěší běžně velký ovladač! Zdroj je externí, odvětrávací štěrbiny najdete pouze na spodní straně, ale za provozu se ani po několika hodinách nijak přehnaně nehřál (chlazení je pouze pasivní). Zajímavostí u set-top boxů obecně vzato skoro neviděnou je tlačítko Reset (podle produktové stránky „pro údržbu a servis“), které je na boku společně s USB. Je také třeba vědět, že tu není klasická instalace. Když ale přes domovskou nabídku (tlačítko kupodivu označené jako Menu…) vstoupíte do nastavení, uvidíte položku Instalace, která je tu jako samostatná ikona. V ní se ovšem nachází pouze „DVBT2 Settings“, nikoli spuštění instalačního procesu jako takového a nepomohlo ani zmiňované tlačítko Reset. Nicméně stačí vstoupit do „DVBT2 Settings“ a uvidíte přednastavené Česko, vypnuté napájení antény („T2 LNB Power“ – jak vidíte lokalizace do češtiny je jen částečná) a položku „Automatické vyhledání DVB-T2“. Naladěné stanice, se pak ukládají, zvlášť pro rozhlasové a televizní, vždy od čísla 1. Jejich setřídění je kupodivu jednoduché, avšak skvělé i když s podivně pojmenovanou volbou. OK vyberete stanice (klidně i více a na přeskáčku), pak zmáčknete Option (přeloženo jako „Hýbat se“) a poté si je šipkami všechny přesunete na novou pozici. Následně stačí stlačit Exit a na dotaz zda uložit, odpovědět Ano. I když v našem případě přijímač vypsal „Aktualizace se nezdařila“, změny uloženy byly.

Vedle fyzického přesunutí stanic, můžete využít bohatého automatického třídění a filtrování a také oblíbených položek. Ještě připomínáme, že po instalaci bylo zapotřebí vypnout DVB titulky, které byly u některých stanic automaticky zobrazovány, ale i tak se někdy spouštěly.

Instalaci je třeba ještě završit vstupem do obrazových nastavení, kde si upravíte výstup na konektoru HDMI. Při napojení na plazmový televizor Panasonic VT20 s rozlišením Full HD si přijímač vybral 1080i, přehození na „p“ pochopitelně obraz vylepší.

Instalace doplňkového USB Wi-Fi adaptéru Openbox WiFi Max 17 je na závěr trochu zmatená a důležitě je si pamatovat, že jakmile zadáte heslo, musíte zmáčknout Uložit. Teprve pak to klaplo…

Výborný ovladač, výborné rozložení tlačítek, včetně EPG

Dálkový ovladač byl nečekaným a velmi příjemným překvapením. Ke kompaktním přijímačům se většinou dodávají stejně kompaktní ovladače, často s podivným rozložením. Tady máte přehledný ovladač běžné velikosti u něhož je po ruce jak EPG, tak Info či například barevná teletextová tlačítka potřebná k ovládání (nikoli pro HbbTV, které tu není). Na ně si navíc můžete nastavit spuštění některých aplikací, včetně Youtube, což vidíte ve fotogalerie výše. Trochu stranou je pouze Option, které se různě využívá třeba ve zmiňovaném třídění kanálů nebo při úpravě ikonového domovského menu, ale bohužel už nikoli třeba při přehrávání videa přes USB.

Na snímku výše vidíte rozměrné ikony domovské nabídky, které se dají snadno mazat i přesouvat, takže si můžete vytvořit nabídku podle svých představ. Škoda jen, že se to netýká nejrůznějších funkcí a hlavně sem neumístíte multimédia.

Tlačítko OK vyvolá v tuneru seznam naladěných kanálů (můžete zvolit několik druhů výpisu, třeba i ve třech sloupcích), a Octagon to dělá hodně svižně i když svižný je vlastně celý set-top box. V multimédiích OK vyvolá časovou lištu po které se můžete i skokově pohybovat i když Pause/Play tu není. K tomu, a k běžnému přetáčení, už musíte použít vyhrazená tlačítka.

Vstup do menu nastavení je jednou z ikon na tlačítku Menu, což je ve skutečnosti domovská nabídka a tak by také měla být označena. Nastavení jsou obsáhlá a v položkách se dá s výhodou kolovat, jako ostatně všude. Zvláštností je to, že se pohybuje nabídka na první úrovni, na druhé už ale stojí na stále stejném místě, což je nezvyklé.

V menu nastavení si upravíte nejen věci obvyklé, ale i nevídané nejen v dané cenové kategorii. Třeba co se má stát po spuštění přijímače (vstup do tuneru, zobrazení aplikace, atd.), sáhnout můžete i po dosti bohaté rodičovské kontrole, včetně třeba povolení vstupu do menu, a nastavíte také jas, kontrast a saturaci video výstupu. Můžete rovněž bohatě regulovat osvětlení čelního panelu (až prakticky vypnuto) a volit si zobrazení informací. Např. zda se mají v pohotovostním režimu ukazovat hodiny.

Voleb je tu ve srovnání s běžnými set-top boxy nebývale mnoho.

Programová nabídka je výtečná, zvuk se při vstupu ani při odchodu neztrácí. Druhým náhledem je výpis více pořadů pouze pro jeden kanál.

Výborné EPG, aplikace ale většinou nevyužitelné

Programová nabídka se zobrazuje svižně a můžete se po ní volně pohybovat. Na vybraný kanál pak vstoupíte přes OK, a to i v případě odmáčknutí na nějakém budoucím pořadu. Kanál se přepne pouze v EPG ve kterém tak stále zůstáváte.

Pořady se, jak je zvykem, stahují po vstupu na multiplex, z EPG se ale s výhodou můžete přepnout i na stanici, která ji staženu nemá nebo EPG vůbec nenabízí.

Jestliže si zadáte nahrávání, objeví se dotaz na jeho potvrzení (čas upravíte až v seznamu časovačů) a správně se vám také omezí přepnutelné stanice v jejich seznamu na tlačítku OK. Nahrávat jde jeden pořad a druhý ze stejného multiplexu sledovat. K dispozici je také přehrávání živého TV vysílání se zpožděním, TimeShift, jen je ho třeba nejprve povolit v nastavení.

Nahrávky se ukládají do samostatných adresářů pojmenovaných například „REBEL – T2-24072020-1307-0“ v nichž jsou pomocné soubory a také další složka s nahrávkou označenou jako „0000.ts“, která jde volně přehrát.

Co se týče zabudovaných aplikací, pracovaly některé z německých televizí, například ARD, fungovalo také Youtube. Naopak se nepodařilo rozchodit internetová rádia a i když se aplikace spustila, nikdy se nic nepřehrálo. Navíc je velmi jednoduchá a pro výběr stanic se nedala nastavit ani země. Pouze šel vybrat žánr.

Domovská nabídka (zde Menu) ve které jsou aplikace umístěny je hodně obsáhlá, jakmile si zjistíte, které položky vám vyhovují, můžete si ji sami protřídit, tedy některé smazat a jiné přesunout na novou pozici. Aplikace jdou také přidat, ale pouze z pevného seznamu. Umístit do ikonové nabídky typicky spuštění multimedií nešlo a nebyla tu ani multimédia ze sítě. Jen šal, za jistých okolností (speciální aplikace), zrcadlit obrazovka mobilu na TV.

Správce souborů je šikovně dělaný a na rozdíl od řady jiných set-top boxů je také plně funkční. Dá se v něm kolovat a dlouhá jména rotují. Lokalizace však byla někdy opět kostrbatá.

Excelentní formátová kompatibilita ve videu, ale…

Správce souborů je výborně ovladatelný a s kolováním v adresářích. Ve videu vyvolá spuštění tlačítkem OK přehrávání v náhledovém okénku, druhé stlačení OK, klidně i rychleji za sebou, pak převod videa na celou obrazovku. Nicméně přehrávač si při přerušení pozici nepamatuje a interní, resp. externí titulky nejsou nijak nastavitelné, což je vzhledem k velmi vysoké formátové kompatibilitě (mj. i HEVC, H.264, XviD, DivX 5, atd.) velká škoda. Nastavit se nedá ani znaková sada pro češtinu a set-top box si ji vybírá automaticky, takže se mu to někdy povede a jindy nikoli. Zajímavé také bylo, že se ve volbě povolení přehrávání titulků objevovalo jen Vypnuto a Angličtina. Jakmile bylo odmáčknuto to druhé, objevila se často kupodivu čeština, nebo alespoň „cestina“. Volba v menu to nijak neovlivňovala.

Výrazně horší je formátová kompatibilita u fotografii (jen JPG a PNG) a muziky, kde jste omezeni pouze na MP3. Nekoná se tak ani prosté WAV a FLAC už vůbec ne.

První stlačení Info vyvolá obvyklé informace o kanálu a pořadu, druhé zmáčknutí vidíte na snímku.

Jaký je? Rozhodně překvapivý, ale jen do dobrých příjmových podmínek

I když se při otočení set-top boxu na spodní stranu zdá, že je tu štěrbina pro přístupovou kartu, není tomu tak. Výbava je ale vzhledem k ceně stále slušná, možnosti nastavení vysoce nadstandardní a v dobře provedeném menu si s nimi můžete kdykoli pohrát. Nicméně třeba spuštění multimédií by chtělo umístit na domovskou stránku, dotáhnout práci s titulky ve videu přes USB, včetně zapojení češtiny, a hlavně zprovoznit síťová multimédia, která tu citelně chybí. To jsou asi největší výtky.

Základní verze je sice bez Wi-Fi, kterou ovšem můžete dokoupit a její levná varianta, pokud tedy nemáte ke směrovači příliš daleko, svou práci odvede; napojení kabelem je pochopitelně lepší. Počítejte rovněž s tím, že lokalizace jen částečná, ale dobrou zprávou je, že v ní společnost Sapro hodlá nadále pokračovat a její vylepšení by bylo taktéž přínosem. Přínosem je ale už jen to, že i když je tu „uživatelsky neblahá“ Linux Enigma, je prostředí natolik srozumitelné, ovladatelné a upravitelné, že ho zvládne snad každý trochu zkušenější uživatel. V tomto ohledu, ale i v dalších, jako například v dálkovém ovladači s nastavitelnými tlačítky, je set-top velmi příjemným překvapením.

Obrazová kvalita ceně sice odpovídala, ale Octagon měl potíže s základním video nastavením. Konkrétně ve spolupráci s plazmovým Panasonic VT20, měl jasnou tendenci podávat tmavé scény ještě tmavěji. To se změnilo zejména po úpravě formátu video výstupu.

Pokud si chcete udělat výlet do světa „nabušených“, ale často problematicky ovladatelných a komplikovaných přijímačů s Linux Enigma2, tohle je cesta sice z jejich pohledu atypická, ale je i pro pomalu jen trochu zkušenějšího uživatele, který ovšem má dobré příjmově podmínky. Za danou cenu pak přijímač nabízí výborné funkce i když k dotažení ještě pár věcí zbývá.

Hodnocení

  • PRO: kvalitní dálkový ovladač s dobrým rozložením, solidní ovládání (někdy vyžaduje trochu „zkušenější ruku“), skvělé třídění kanálů (libovolný výběr více z nich), čtyři programovatelná tlačítka na DO, výtečná multimediální kompatibilita ve videu, včetně XviD i DivX…
  • PROTI: …ale bez nastavitelných titulků a češtiny, chybí síťová multimédia, lokalizace jen částečná

Štítky