Černý přijímač s hebkým pogumovaným povrchem ze všech stran má kompletní tunerovou výbavu, zesilovač o výkonu 14 wattů (zřejmě hudebních), USB a Bluetooth.

Klasické anténní připojení tu nehledejte, zabudována je teleskopická anténa, a to napevno, takže ani tímto způsobem kabel od anténního svodu nepřipojíte. Jinak je ovšem výbava vynikající a nechybí prakticky nic, co byste si mohli přát. Pochopitelně s výjimkou digitálního audio výstupu, ale ten v této kategorii nehledáme, a analogového audio vstupu, který bychom tu naopak čekali.

Rádio se ovládá buď dálkovým ovladačem, přes panel s tlačítky a otočným voličem na horní straně, nebo prostřednictvím aplikace AirMusic pro Android i iOS. Správu internetových stanic pak můžete provádět přes webovou stránku MediaU (přihlášení a další propriety, nezkoušeno).

Na čelní straně Sencoru je za nesnímatelnou kovovou mřížkou umístěna dvojice širokopásmových reproduktorů, zesilovač nabízí osm režimů ekvalizéru, regulovat basy a výšky samostatně nejde.

Veškerá rozhraní jsou umístěna na zadní straně, kde je také výdech bassreflexu. LCD displej je barevný s úhlopříčkou 6,1 cm (2,4″) a jeho jas můžete regulovat. Zabudováno je Wi-Fi 4 na frekvenci 2,4 GHz a Bluetooth verze 4.2. Profily však udány nebyly, takže je opět otázkou, zda se vůbec připojíte, když tu klasický stereo audio vstup chybí (z hlediska výbavy je to také jediná výtka).

Přehledný dálkový ovladač jako od dobrého mikrosystému. Přes šipková tlačítka se provádí manuální ladění (kupodivu přes všechna), jak vidíte, chybí třeba Zpět a přímý vstup do nastavení. Styl ovládání je tu trochu odlišný.

Bohaté funkce a ovládání poněkud jinak

Instalace se skládá z volby jazyka, včetně češtiny a slovenštiny, naskenování QR kódu (MediaU), dotazu k ověření funkce Wi-Fi při zapnutí rádia (ano/ne) a samotné její připojení, a to klidně i přes tlačítko WPS. Poté byste měli vstoupit do Nastavení a upravit zbylé parametry, jako třeba vybrat jiný režim ekvalizéru, prověřit zapnuté funkce v domovském menu (alespoň se nebudete divit, že nikde není budík) a hlavně si zvolit jak silné stanice se vám mají ladit u VKV/FM a DAB. Voleb je tu více než dost (oproti jiným přijímačům tohoto druhu nezvykle moc) a zapomenout byste neměli ani na „Upravení přehrávání“ v níž je po instalaci nastaveno „Opakovat vše“.

Ovládání je poplatné tomu, že na přijímači chybí tlačítko Mode pro přepínání režimů a přímý vstup do nastavení (v obou případech vždy musíte přes Home – domov, domeček) a také Return (Zpět), který nahrazuje šipka vlevo, která ovšem někdy fungovala třeba až na potřetí. Ovládání má zkrátka odlišný styl a vyžaduje zvyk. Nám přišel nejpohodlnější dálkový ovladač.

Počasí můžete mít i v pohotovostním režimu.

Obecně vzato není ovládání nijak náročné, někdy, alespoň zpočátku, je na něj třeba myslet. Na druhou stranu můžete mít budík a časovače přímo v domovském menu, které tak může být notně dlouhé. Vyhodit se z něj ale dá cokoli. Třeba muzika přes USB (lze přes něj i nabíjet), které je umístěno i ve volbě Media, kde je také přehrávání z LAN. Z dalších funkcí v domovském menu najdete například VKV/FM, DAB, internetová rádia, Bluetooth, Lokální stanice či zmiňované Nastavení. Bohužel tím, že na rádiu chybí Mode, musíte pro přepnutí na jinou funkci jít vždy (pokud nechcete použít DO) přes domovskou nabídku. V jednom případě, při zkoušení funkce Mode přes dálkový ovladač, se přijímač kousl natolik, že jsme ho museli vytáhnout ze zásuvky. Naštěstí má zálohované nastavení, takže se následně připojil i k síti Wi-Fi. Na jiný firmwarový problém jsme nenarazili, tedy pokud nepočítáme potíže s šipkou vlevo (Zpět).

Jak bylo řečeno, přehrávání přes USB standardně najdete ve volbě Media a muzika nemusí být nahrána jen v kořenovém adresáři, ale pracuje i s jinými, a to včetně těch, které jsou pojmenovány česky, což platí i u souborů. Přijímač sice nedokáže češtinu zobrazit, ale kompatibilní formát bez problémů přehrával. Poradil si také s MP3, WAV, WMA a FLAC, například FLAC HD už přehrát nedokázal a ze skladby vždy vyskočil.

V případě přehrávání se sítě jsme na tom byli podobně až na WAV, které buď přehrát nešlo nebo vydávalo různé pazvuky (šlo o ty samé testovací soubory).

Párování bylo vždy rychlé a spolehlivé. Telefon se připojil i v okamžiku, kdy rádio psalo „odpojen“.

Bluetooth jsme vyzkoušeli se třemi mobilními telefony ve dvou verzích operačního systému Android: Samsung S10 Lite (Android 10.0), Sony Xperia XZ (F8331, Android 6.0) a TCL Plex (Android 10). Ve všech případech bylo propojení bezproblémové a zvuk velmi slušný i v tichých pasážích (prakticky žádný slyšitelný šum). Na druhou stranu aby rádio trochu hrálo, bylo zapotřebí – na obou zařízeních a u všech mobilů – vytočit hlasitost někam na 80 %. Slyšitelné zkreslení tu sice nebylo, ale subjektivně vzato nebude výkon zesilovače Sencoru nijak vysoký a 2x 7 wattů je spíše iluze (chtělo by to výkon v RMS…). Zdůraznit však musíme, že Sencor i tak hrál velmi slušně a nijak se v tomto směru od konkurence neodlišuje. Velice dobré to bylo zejména u dobrých internetových stanic.

Nastavení VKV a DAB je společné pod jednou volbou a je tu i řada dalších úprav. Vše tak najdete na jednom místě a nikoli u jednotlivých funkcí a tunerů, což je častější případ. Tohle se ale nakonec ukázalo být lepším a úspornějším řešením.

Ne zcela spolehlivé automatické ladění u VKV/FM, výborné DAB

V Nastavení pod položkou Nastavení DAB/FM najdete několik voleb, jako Režim FM (stereo/mono), Prahová hodnota FM, Prahová hodnota DAB (vždy tři úrovně, pro VKV i hodnota pro stereo) a pro oba tunery také tzv. Doprovodné služby (např. RDS), které jsou standardně aktivované.

U FM/VKV se nejen při prvním vstupu, ale při každém dalším nabídl tzv. Autoscan, který proladil pásmo a nalezené kanály uložil do paměti (pouze frekvence), což odpovídá funkci dnes často nazývané „AMS“. V našem případě však proladil celé pásmo jen někdy, tedy alespoň to tak vypadalo podle zobrazení na LCD. Možná ale také jednoduše zlobil signál (hraniční příjem). V každém případě se na pozicích vždy něco objevilo.

Příjem digitálního rozhlasu má v domovském menu opět vlastní položku a automatické proladění pásma vytvoří obvyklý seznam v němž se můžete pohybovat a vyvolávat stanice, které jdou následně ukládat stejně, jako u VKV a internetu. Stačí jen déle stlačit Preset a vybrat pozici, vyvolání naopak provedete krátkým zmáčknutím tlačítka.
Samotná funkce Prune (odstranění neaktivních stanic ze seznamu naladěných) tu není, ale přímo v tuneru si vyvoláte odstranění celého seznamu a jeho přeladění. Mimochodem hezkou funkcí je zvětšování fotografie u stanice až na celou obrazovku.

Volby internetového rádia. Vyhledávání stanic tu nenajdete, možná se ale počítá s MediaU…

Výborné internetové stanicem, ale bez vyhledávání

Na výběr opět nemáte stanice podle kvality vysílání, to ale bohužel nenabízí nikdo, a není tu ani vyhledávání stanic, což naopak nabízí prakticky každý. Sáhnout tak můžete po obvyklých kritériích jako je země, různé TOP či žánr do něhož se zde ale ještě tak nějak dostaly nejen země, ale kupodivu i kontinenty. Je tu i šikovná volba „Rádio na spaní“, což jsou různé uklidňující až meditační melodie, a také obvyklé naposledy poslouchané stanice a stanice oblíbené.

V menu nastavení pak u internetových stanic volíte délku vyrovnávací paměti (až 8 s!) a kvalitu (vysoká, nízká) bez dalšího upřesnění.

Domovské menu je upravitelné nikoli co do pořadí, ale co do položek, které se v něm budou zobrazovat.

Jaké je? Dobré, ale pár věcí potřebuje dotáhnout

Sencor SIR 6000WDB nabízí řadu zajímavých funkcí, které prakticky nikde jinde nevidíte. Třeba nastavení na jednom místě pro všechny funkce přijímače nebo unikátní upravitelnou domovskou nabídku v níž můžete mít jen to, co skutečně využíváte nemluvě o volbě „síly“ ladění u VKV a DAB.

Na druhou stranu je tu jiný ovládací styl a nějaký zvyk to vyžadovat bude. Funkčnost, výbava a možnosti úprav nastavení jsou výborné až vynikající a na úrovni je také poměr cena/výkon, resp. cena/výbava, což je hodně důležité stejně jako to, že za tři tisíce korun dostanete stolní přijímač, který využijete prakticky na všechny způsoby.

Zesilovač je poměrně výkonný, i když ten správný výkon, tedy RMS (nominální, sinusový výkon, hovoří se také o výkonu, který dlouhodobě nepoškodí reproduktory) se neudává. Subjektivně vzato, po vyzkoušení všech zdrojů, to „na knap“ bylo jen u Bluetooth.

Při uvedení do pohotovostního režimu se na obrazovce ukáží hodiny (můžete mít i analogové), ale nastavit si sem můžete i počasí, které Sencor umí pro celou řadu českých měst, včetně těch menších. Přepínání mezi hodinami a počasím řešit nemusíte, funguje to tak nějak automaticky. Po nějakém čase se hodiny prostě prohodí s počasím. Co určitě chybí, je síťový vypínač a někomu se může zdát spotřeba v pohotovostním režimu vysoká. Uvědomte si ale, že výrobce neuvádí za jakého stavu je měřena. Tady to to vypadá na funkční Wi-Fi někde na pozadí, tedy pokud se Bluetooth po přepnutí do jiného režimu automaticky vypne, což nemáme jak ověřit s výjimkou skenování mobilním telefonem při němž nic vidět nebylo. S tím, že přijímač nejde zcela vypnout, tedy s výjimkou vytažení ze zásuvky, je třeba se smířit, ale je to určitě škoda.

Sencor SIR 6000WDB je velmi dobře vybavený, má většinou velmi slušné a někdy i unikátní funkce a i když by se nějaká drobnost ve firmwaru, která potřebuje dotáhnout našla (třeba občas nefunkční šipka vlevo pro Zpět), je to slušné rádio se slušným zvukem a neurazí ani v tichých pasážích.

Hodnocení

  • PRO: řada překvapivých možností, včetně češtiny, nastavitelné funkce v domovské nabídce (domeček), displej s dobře čitelnými znaky, řada příjemných pomocných funkcí, ale bez Prune, možnost volby délky vyrovnávací paměti
  • PROTI: hodil by se audio vstup a síťový vypínač, ve volbě Internetové stanice chybí jejich vyhledávání, občasné problémy se šipkou vlevo (Zpět), na povrchu přijímače je vidět každá šmouha

Štítky