Kovové nožičky s dobrými „gumami“ se u levného televizoru nevidí tak často, a to navíc ani nemusí mít rozlišení Ultra HD (4K), jako je tento. Navíc se tu potěšíte stanicí NASA UHD a dokonce se dá regulovat HDR, což je dnes unikátní!

Za 109 cm (43″) úhlopříčky zaplatíte asi 6.500 Kč a ve své třídě je to jeden z nejlevnějších televizorů. Je také bez přístupu na internet a pravdou je, že za podobnou cenu můžete zakoupit už i „chytré“ varianty ovšem s vlastními (firemními) operačními systémy. Osazen je tunery pro tři druhy příjmu: kabelový, satelitní a pozemní, který je včetně DVB-T2/HEVC. Výbava odpovídá základním modelům, což platí i o dalších věcech, jako třeba o obrazu i když kupodivu ne vždy. K tomu se ale teprve dostaneme.

Strong pracuje s deseti bitovými barvami a panel s frekvencí 50 Hz má plošné podsvícení, tedy Direct LED, což platí i o ostatních minimálně 4K televizorech značky. K dispozici je rovněž základní HDR, tedy HDR10, nechybí mechanika PCMCIA (CI+) pro modul a přístupovou kartu a je tu také trojice HDMI, včetně jednoho s HDMI (ARC), přičemž všechny rozhraní jsou zespodu.

To, co naopak chybí, je USB 3.0 a jediný konektor verze 2.0 najdete na levém boku. Napájecí šňůra je přidělaná napevno.

Snadná instalace, snadné třídění kanálů

Montáž kovových nožiček je rychlá a dobře zapadnou do vybrání. Samotné zprovoznění je tradiční s výběrem jazyka, země, druhu instalace (domov, obchod) a typu tuneru k ladění, přičemž na závěr skončíte v televizním tuneru, což se dnes málo vidí i když tady to vlastně jinak nejde (tedy skoro…).

Instalace je ale také trochu zvláštní a chvílemi až zrak přecházel, protože se celá obrazovka, resp. názvy jazyků měnila podle toho aktuálně vybraného. Přístup je tu jiný a je to vidět i později třeba v menu nastavení. Nicméně protože jsme u jednoduchého a levného přijímače divit se tomu nemůžeme, tady je vždy experimentů více než dost. Naštěstí se už netýkají třídění kanálů, které je standardní. Vyberete si jednu stanici a funkci pro přesunutí, šipkami ji pak umístíte na novou pozici.

Jak vidíte, menu nastavení je od standardu používaného v levných přístrojích hodně odlišné.

Své ovládání, byť s kolováním, tlačítko EPG hodně stranou

Stejně jako menu nastavení i dálkový ovladač je svůj. OK nevyvolá seznam kanálů a ukáže jen částečné informace o stanici a mj. název pořadu; více toho vyvoláte přes Info (foto dále). Seznam stanic pak zobrazíte tlačítkem List bohužel umístěným dosti daleko od kurzorového kříže, EPG je ale ještě dál.

Kolem OK se šipkami je soustředěno Menu, Input (vstupy, výstupy, včetně multimédií a výběru tunerů), Back a také Exit. Ovladač se zjevně dodává i k některým TV s přístupem na internet, takže tu jsou rovněž i barevná teletextová tlačítka. Ovladač sice není kompaktní, ale počítejte s většinou drobným popisem tlačítek pro někoho hůře čitelným.

V menu nastavení se dá kolovat, a to jak vodorovně, tak svisle, příliš toho tu ale k úpravě není. Například u obrazu pouze přednastavené režimy a pokud nepočítáme s uživatelským režimem, jde o barevnou teplotu, poměr stran, redukci šumu a HDR. HDR je ovšem v dnešním světě naprosto unikátní volba, protože ve třech stupních upravuje podání obsahu s vysokým dynamickým rozsahem. Je to také funkce, kterou jsme dříve u televizorů viděli poměrně hojně, nyní na ni už nenatrefíte a tento Strong je zřejmě čestnou výjimkou.

Programová nabídka má dva náhledy, ale vždy je jednoduchá. Podrobnější informaci o pořadu vyvoláte tlačítkem Info.

EPG jen základní, ale s probuzením

Programová nabídka má dva náhledy. Tzv. Kanál, který vidíte na snímku výše, kdy se pořady zobrazují pro jednu stanici na řadu hodin dopředu. A „časový“, v němž se ukáží právě vysílané pořady pro osm stanic najednou. Pohybovat se ale můžete pouze po stanicích a po pořadech už nikoli, takže nevidíte ani na pořady následující.

Na pořad se můžete také nechat upozornit a televizor se dokonce probudí z pohotovostního režimu. Co se týče přepnutí na jiný den, to je komplikovanější a uděláte ho pouze v tzv. časovém náhledu, takže je v podstatě k ničemu. Vidíte totiž jen to, co budou další den vysílat ve stejném čase.

Intenzita podání obsahu s HDR10 se dá nastavit ve třech stupních (na pozadí kanál NASA UHD).

Slušná multimédia, výborné HDR

Multimédia jsou stejně jako většina dalších věcí, speciální. Souborový manager video nejprve spustí do náhledového okénka. Na celou obrazovku ho zvětšíte tlačítkem Play. Těžko pochopit, proč je to takhle komplikované, nemluvě o tom, že v drtivé většině případů se to dělá bez náhledu, což je pro uživatele i jednodušší.

Externím titulkům sice můžete seřídit synchronizaci a vybrat znakovou sadu, ale nastavený font je hodně malý, takže jsou velmi špatně čitelné i na nějaké tři metry. To samé platilo i o vnitřních titulcích.

Formátová kompatibilita ve videu byla poměrně slušná, nepočítejte však ani s DivX 5 ani s XviD. Televizor tak přehraje zejména čistý MPEG-4, H.264 a H.265/HEVC. S ním si poradil i v rozlišení 4K i když tady byl dosti často při spouštění souborů vidět poměrně dlouhý náběh plný nejrůznějších artefaktů. Výborně si však poradil s rozlišením Full HD a datový tok mohl být klidně i přes 8 Mb/s (nahrávka z BBC).

Obsah s HDR10 si autor konečně vychutnal i když ho televizor nijak neoznámí. Je totiž nastavitelný ve třech stupních, takže si ho můžete upravit tak, jak vám vyhovuje. Jde tak zvýraznit zatmavené detaily více či méně a tudíž je podat jemněji a nezřetelnější. Po vstupu na volbu v menu nastavení úpravu okamžitě vidíte a záleží jen na vašem vnímání, jak si ji nastavíte. Škoda, že to nejde regulovat i u jiných televizorů…

Dále už byla formátová kompatibilita vynikající! V případě fotografií se přehrály snímky nejen v JPG, PNG a BMP, ale také 3D fotky v MPO (jako 2D JPG). U muziky vedle MP3 a WAV televizor parádně zvládl i FLAC HD a některé ukázky probraly audio systém k překvapivě dobrému výkonu!

Ze souborových formátů pracoval pouze FAT32, takže počítejte s tím, že větší videa než nějaké 4 GB nepřehrajete.

Výpis po zmáčknutí tlačítka Info.

Kvalitní signál, rovná se kvalitní obraz, jinak ale…

Že jde o levný televizor poznáte okamžitě. Méně kvalitní signál nijak nevylepší a podá ho v podstatě tak, jak ho dostane (např. nízké rozlišení v DVB-T2), což převážně znamenalo někdy vyšisované až poněkud přepálené podání. S omezením přes menu nastavení moc nepočítejte, použitelný je jen uživatelský režim v němž jde upravit, jas, kontrast, odstín, apod. Navíc se od sebe přednastavené obrazové režimy liší spíše jen kosmeticky. Nejde snad ani o to, že by televizor dobře nepodával barvy. To určitě ne a je to dobře vidět když do něj pustíte něco onačejšího. Problém bude nejspíše ve zpracování signálu s nízkým rozlišením, které pochopitelně není takové, jako u podstatně dražších přijímačů. Na obrazu v SD se to pak jasně odráží.

Pokud dáte televizoru vyšší kvalitu, tedy alespoň ČT HD, i když ani tady není datový tok nijak vysoký, nebo dokonce stanici NASA UHD, obraz se hned zklidní a vylepší se i barevnost nemluvě o podání detailů, které byly v kvalitních videích ve Full HD a 4K ještě o něco lepší. Tohle je ale společným znakem snad všech levných přijímačů a vytýkat to nemůžeme.

Obraz z kvalitního externího zdroje je také pomalu řádově lepší, zvláště když ho připraví tak špičkový přehrávač disků Blu-ray, jakým je Philips BDP 8000. Počítejte ale s možnými problémy při fyzickém připojování kabelu HDMI, protože ve směru dolů je u rozhraní málo místa nemluvě o tom, že kvalitní kabel typu Evolveo XXTremeCord HDMI 2.1 zvládající i 8K se v ostřejším úhlu pochopitelně špatně ohybá. Tohle se výrobci příliš nepovedlo. V tomto ohledu už jen drobnější potíže vás mohou potkat na boku typicky při zasouvání USB média. Hodně ale bude záležet na druhu paměti.

Levný Strong SRT 43UC4013 je zkrátka do „dobrého signálu“ a není divu. Unikátní je pak v regulaci obsahu s vysokým dynamickým rozsahem, kterého si bohužel v našich končinách moc neužijeme. Snad jen napojit nějaký externí multimediální přehrávač a zkusit nějakou on-line videotéku, která ho zvládá.

Hodnocení

  • PRO: podání obsahu s HDR jde regulovat (!), velice dobrý obraz a někdy překvapivý zvuk (jen při kvalitním zdroji), výborná multimediální kompatibilita ve fotografiích a muzice přes USB
  • PROTI: hůře se připojují kabely HDMI (málo místa)