Žádný přechod na digitální rozhlasové vysílání v České republice neproběhne. Sítě DAB+ mají fungovat vedle analogového vysílání v FM pásmu jako další možnost distribuce signálu.
Česká republika nebude vypínat analogové rozhlasové vysílání v FM pásmu a nechystá přechod výhradně k digitální distribuci signálu ve standardu DAB+. Na dotaz serveru Televizníweb.cz to uvedla Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury, které má do konce letošního roku předložit návrh vládní Strategie rozvoje zemského digitálního rozhlasu v České republice. Resort na dokumentu podle Hrušové pracuje, nepůjde však o strategii pro celý rozhlasový trh, nýbrž pouze pro Český rozhlas. Ten sice již digitálně vysílá v jediném celoplošném DAB+ multiplexu v Česku, ale individuální oprávnění pro využívání těchto kmitočtů platí pouze do konce letošního roku. Ministerská strategie se tak má týkat digitálního vysílání Českého rozhlasu od roku 2022.
„Vláda dne 24. 8. 2016 usnesením č. 730 schválila materiál Návrh rozvoje zemského vysílání Českého rozhlasu. Součástí toho materiálu byl úkol pro MK ČR ustavit koordinační skupinu, která bude projednávat otázky při zavádění digitálního vysílání v Českého rozhlasu a předložit do konce roku 2021 vyhodnocení rozvoje a případně návrh dalšího postupu. Tato skupina byla ustavena ze zástupců Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), Českého rozhlasu a rozhlasových asociací APSV a NRA. MK předpokládá, že tento materiál do konce roku předloží vládě,“ uvedla Hrušová. Strategie tak vůbec nebude řešit rozvoj digitálních sítí DAB+ pro komerční rádia, na jejichž přidělení se čeká již několik let.
Kdy vznikne vládní strategie pro digitální rozhlas? Podle plánů z roku 2015 má být hotová letos
Přechod na DAB+? Ne, raději tomu říkejme „rozvoj“
Ministerstvo kultury zároveň odmítá představu, že by se v České republice kvůli zavádění digitálního rozhlasového vysílání DAB+ vypínalo analogové FM pásmo a končilo analogové rozhlasové vysílání. „Nic takového se zatím nezvažuje, na tomto závěru se jednoznačně shodli všichni zástupci v koordinačním orgánu při ministerstvu kultury. Jednalo by se o krok, který by měl značné sociální dopady, v Evropě se zatím pouze Norsko rozhodlo jít touto cestou, ostatní země k tomu kroku nepřistupují, protože k němu není důvod,“ vysvětlila Petra Hrušová. Resort podle ní v podstatě vítá poslaneckou iniciativu Martina Kupky (ODS), který v březnu prostřednictvím pozměňovacího návrhu k novele zákona o elektronizaci postupů orgánů veřejné moci prosadil možnost dalšího prodlužování analogových licencí komerčních rádií i po roce 2025.
Všechna současná komerční rádia, která vysílají v analogovém FM pásmu, mají tzv. transformační licenci, která je zavazuje nejpozději v roce 2025 přejít na digitální vysílání a opustit FM pásmo. Stát se tak mělo na základě vládní strategie přechodu na digitální rozhlasové vysílání DAB+, o které ale nebylo jasné, do kdy ji má kabinet schválit. Poslanec Kupka ve svém pozměňovacím návrhu, který prošel Poslaneckou sněmovnou, prosadil jasný termín: pokud vláda do 10. října 2022 nepředloží jasný plán přechodu na DAB+, rádiím s transformačními licencemi bude možné tyto licence pro analogové vysílání opět prodloužit. Nedošlo by tak k žádnému přechodu na digitální vysílání jako u televizí, ale pouze ke spuštění souběžného vysílání v analogové i digitální podobě, přičemž by záleželo na samotných rádiích, jaké všechny vysílací platformy využijí.
FM rádia mají podporu ve sněmovně i na ministerstvu
Takový postup se ministerstvu kultury zamlouvá. „V případě, že připravovaná legislativní změna nabyde účinnosti, bude to v praxi znamenat tu skutečnost, že se odblokuje termín, za který je možné vydávat analogové licence, neznamená však zablokování digitálního vysílání,“ věří Petra Hrušová. Tím ale odpadne tlak na provozovatele rádií i posluchače, aby přecházeli k digitálnímu vysílání, které bude muset soutěžit s léty zavedenými FM stanicemi. Podle Hrušové ale digitálnímu rozhlasu nic nebrání v rozvoji. „Již dnes může fungovat a do budoucna se rozvíjet. Přechod na digitální vysílání má možnost posoudit vláda kdykoliv v budoucnu, pokud k tomu nastanou vhodné podmínky,“ dodává mluvčí ministerstva kultury s tím, že rozhlasová digitalizace se od té televizní zásadně liší tím, že kvůli ní není nutné vypínat analogová pásma.
„To znamená, že vláda by přechod zvažovala pouze ze sociálně a ekonomických ohledů, nikoliv z důvodu mezinárodních závazků, jako tomu bylo při přechodu na DVB-T a následně na DVB-T2,“ doplnila Petra Hrušová. Zavádění digitálního rozhlasového vysílání je podle ní rozšiřováním nabídky technologických prostředků dostupnosti rozhlasového vysílání, nikoli náhradou za analogové vysílání v FM pásmu. Takto jej ale v minulosti nikdo nevnímal: i z platného zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vyplývá, že se počítalo s přechodem od analogového vysílání v FM pásmu na digitální vysílání ve standardu DAB+. Pokud tedy k přechodu jako takovému nedojde a digitální multiplexy budou pouze další možností, jak šířit signál vedle FM pásma, bude mít digitální rozhlas výrazně horší výchozí pozici než digitální televize.
DAB+ se bude muset prosadit sám v konkurenci FM
Pokud by vedle digitálního rozhlasového vysílání DAB+ zůstalo zachováno i analogové vysílání v FM pásmu, jak chce stát, potažmo ministerstvo kultury, přesvědčit posluchače, aby si pořizovali nové digitální rozhlasové přijímače DAB+? „Jelikož se nejedná o vynucený přechod, jako tomu bylo v televizní digitalizaci, není toto zatím na pořadu dne. V případě, že by vláda o přechodu rozhodla, pak by tato otázka zřejmě byla zvažována,“ odpovídá Petra Hrušová. Popularizaci digitálního vysílání tak stát nechá na samotných provozovatelích, pouze upraví podmínky pro digitální vysílání Českému rozhlasu, kterému je třeba kmitočty pro jeho digitální síť ČRo DAB+ přidělit zákonem. A teprve poté, co se to stane (řešit to má novela zákona o elektronických komunikacích, která je v současné době v Poslanecké sněmovně), bude moci ČTÚ vyčlenit kmitočty pro celoplošné sítě DAB+ určené pro komerční rádia.
„Pro potřeby ČTÚ bude třeba jasně stanovit, co je třeba vyčlenit pro Český rozhlas a jeho veřejnou službu v oblasti zemského digitálního vysílání. Zbylou část spektra pak ČTÚ použije pro vyhlášení výběrových řízení pro komerční sítě,“ potvrzuje Petra Hrušová. Není totiž jasné, zda současná celoplošná digitální síť ČRo DAB+ zůstane na stávajících kmitočtech, nebo jí budou ČTÚ a posléze zákonem vyčleněny jiné. To zdržuje rozhodování o tendru na digitální sítě pro komerční rádia. Zatím se ani neví, kolik by jich mohlo být a za jakých podmínek se budou přidělovat zájemcům. Televiznímu webu to potvrdil Roman Kropáček, provozní ředitel plzeňské společnosti RTIcz, která je jedním ze čtyř operátorů sítí pro pozemní digitální rozhlas DAB+ vedle Českého rozhlasu, Českých Radiokomunikací a společnosti Teleko digital.
Český rozhlas k průzkumu o digitálním rozhlasu v Česku: DAB+ roste z malých čísel, ale skokově
Kdy se vypíše tendr na digitální sítě pro komerční rádia?
„Poslední informaci o tendru na kmitočty ve III pásmu, kterou mám, se týká konce roku 2021. Nicméně tuto informaci dostávám každý rok pět let zpátky, takže až bude na papíře, tak jí budu věřit,“ říká Kropáček. Přípravy kmitočtů pro digitální sítě určené komerčním rádiím podle něj zpozdila pandemie koronaviru, ale také nerozhodnost Slovenska, které si nebylo jisté, zda bude chtít III. pásmo využít jen pro digitální rozhlas, nebo i pro digitální televizi.
„Tím pádem nekoordinovali kmitočty. Proto například CRA mají v Ostravě omezené pokrytí a kmitočet v Brně nemají vůbec. Dnes by měla být situace jiná a III. pásmo má být určeno pouze pro DAB a koordinační řízení mezi Českou republikou a Slovenskem by měla být obnovena,“ věří provozní šéf RTIcz.
Roman Kropáček také očekává, že ČTÚ zveřejní podmínky pro vyhlášení tendru na sítě pro digitální rozhlas určené komerčním rádiím. Tedy za jakých podmínek se jich budou moci zájemci zúčastnit, o kolik vrstev se bude soutěžit, jakou strukturu budou mít tendrované sítě a za jakou cenu je bude možné získat. „Každopádně v případě vyhlášení tendru má společnost RTIcz s.r.o. zájem se zúčastnit,“ potvrzuje. Zachování analogového vysílání v FM pásmu vedle digitálního vysílání DAB+ Romanu Kropáčkovi nevadí: „Nevidím důvod, proč nemohou zatím obě platformy běžet současně, jako je tomu např. v Německu. Posluchači rozhlasu si nakonec stejně vyberou kombinaci několika platforem (ideálně DAB+ a internetový stream).“ Případné vypnutí FM pásma by spojil s dosažením určité penetrace digitálními rozhlasovými přijímači v domácnostech.
„Ve všech zemích, kde uvažují o vypnutí FM, si stanovili určité procento poslechovosti a penetrace přijímačů v domácnosti a podle toho se rozhodli pro ukončení FM vysílání. Stejně bych to viděl v České republice po vytvoření podmínek pro všechny subjekty. I podle průzkumů ze zahraničí prodej DAB přijímačů v České republice neustále roste. Vše také záleží na celkové koncepci sítí, zda budou vytvořeny např. jedna nebo dvě celoplošné sítě pro soukromá rádia a k nim jedna složená z krajů a rozhodně bych přidal i městskou síť. Rádio si tak bude moci i ze své finanční pozice vybrat pokrytí. Myslím si, že je to pouze o ochotě domluvy všech zúčastněných stran na podmínkách přechodu,“ dodává Roman Kropáček, který je přesvědčen o tom, že FM pásmo dříve či později rádia stejně opustí.
Ti tomu teda dali korunu. To jsou takové řeči typu aby se vlk nažral a koza zůstala celá.