Operátor: Digitálnímu rozhlasu nezbude nic jiného, než se prosadit kvalitnějším zvukem a více programy

0 komentářů 18.6.2021 / Jan Potůček

Pokud se stát rozhodne nevypínat analogové rozhlasové vysílání v FM pásmu, posluchače k přechodu na DAB+ přesvědčí jedině lepší kvalita zvuku a pestřejší programová nabídka, míní Roman Kropáček ze společnosti RTIcz.

Lepší zvuk a více programů než v analogovém FM pásmu by mělo pomoci digitálnímu rozhlasovému vysílání oslovit nové posluchače, i když stát ustoupil od původního plánu vypínat FM vysílání. Myslí si to Roman Kropáček, provozní ředitel plzeňské společnosti RTIcz, která šíří digitální rozhlasové vysílání v Praze, západních a jižních Čechách. Ministerstvo kultury, které má v gesci přípravu strategie pro rozvoj digitálního rozhlasového vysílání, serveru Televizníweb.cz začátkem tohoto týdne odpovědělo, že strategie se bude týkat pouze digitálního vysílání Českého rozhlasu od roku 2022 a nepočítá s přechodem na DAB+ a vypínáním analogového vysílání v FM pásmu. Tedy že v České republice se (zatím) neplánuje přechod od analogového k digitálnímu rozhlasovému vysílání.

„Nevidím důvod, proč nemohou zatím obě platformy běžet současně, jako je tomu např. v Německu,“ souhlasí Roman Kropáček. Výhledově by ale podle něj měla převážit jedna platforma a na její rozvoj by se pak měla soustředit veškerá energie. „Posluchači rozhlasu si nakonec stejně vyberou kombinaci několika platforem (ideálně DAB+ a Internetový stream) Ve všech zemích, kde uvažují o vypnutí FM, si stanovili určité procento poslechovosti a penetrace přijímačů v domácnosti a podle toho se rozhodli pro ukončení FM vysílání. Stejně bych to viděl v České republice po vytvoření podmínek pro všechny subjekty. I podle průzkumů ze zahraničí prodej DAB přijímačů v České republice neustále roste,“ říká provozní šéf RTIcz, který úzce spolupracuje nejen s komerčními rádii, ale také s veřejnoprávním Českým rozhlasem.

Ministerstvo kultury: FM vysílání se vypínat nebude, strategii pro DAB+ připravíme jen pro Český rozhlas

FM se mělo za čtyři roky vypínat, ale nebude

Digitální multiplex RTIcz šíří kromě soukromých rádií také vysílání karlovarského krajského studia Českého rozhlasu, které se z kapacitních důvodů nevešlo do veřejnoprávní celoplošné sítě ČRo DAB+. Operátor také s Českým rozhlasem pořádal Dny s digitálním rádiem, než je přerušila pandemie koronaviru. „Samozřejmě až to situace dovolí, rád bych v této spolupráci pokračoval, a také v přednáškách ve školách (napadl mě i live stream do několika škol najednou) a mám v hlavě i nápad natočit krátká vzdělávací videa jak naladit DAB+ rádio, jak vyřešit problém s horším příjmem atd. (vycházím hlavně z reakcí od posluchačů na mnoho dotazů). Vím, že to není krátkodobá záležitost, ale dle vašich průzkumů to alespoň v západních Čechách přináší ovoce,“ naráží Kropáček na nedávný průzkum serveru Televizníweb.cz, podle něhož má digitální rozhlas největší podíl posluchačů v Plzeňském kraji.

Nyní se ale musí RTIcz i další operátoři digitálních rozhlasových sítí DAB+ pro komerční rádia, tedy České Radiokomunikace a Teleko digital, vypořádat s tím, že digitální rádia budou dlouhodobě existovat vedle analogového vysílání v FM pásmu. To se mělo za čtyři roky vypínat, ale nakonec tomu tak nebude. Čím tedy DAB+ přesvědčí posluchače, aby si pořizovali nové digitální rozhlasové přijímače, bez nichž digitální stanice nenaladí? „Ze zkušeností vím, že se posluchači přesvědčí kvalitnějším zvukem a větší programovou nabídkou. Je pravda, že v programové nabídce jsou posluchači dost konzervativní a pokud v nabídce nejsou jejich oblíbené stanice, není to důvod pro koupi DAB+ přijímače. Je to samozřejmě dané tím, že v České republice dlouho nevznikly a na FM již nevzniknou nové projekty a není tedy možnost volby,“ popisuje Roman Kropáček.

Šest z deseti Čechů dává přednost analogovému FM rádiu. Digitální přijímač DAB+ si letos koupí každý desátý

DAB+ má být šancí pro rozhlasové nováčky a žánrová rádia

Analogový rozhlasový trh je podle provozního šéfa RTIcz dlouhodobě „zakonzervován“ a velké stanice a skupiny postupně pohlcují malá a žánrová rádia, která tak postupně mizí z éteru. „To je právě ta nová příležitost v DAB+, jak přesvědčit posluchače k nákupu digitálního přijímače (příkladem je třeba Radiožurnál Sport). Ze zpětných reakcí vím, že kdo si DAB+ koupí, na FM už zpátky nepřeladí. Naštěstí tomu napomáhají i sami výrobci, když zmizela volba např. u autorádií DAB+ a FM,“ popisuje Roman Kropáček. Nynější autorádia mixují všechny stanice pod společnou volbou FM/DAB+ a pokud stanice vysílá digitálně, zobrazí se v seznamu pouze v DAB+. „Dle poslední verze čipů od Frontier Silicon bude toto řazení a zobrazení stanic i u ostatních přijímačů,“ dodává provozní ředitel RTIcz.

Uživí ale malá a žánrová rádia provozovatele digitálních sítí DAB+, pokud se tyto sítě mají časem překlopit z regionálních na celoplošné? Podle Romana Kropáčka záleží na tom, jakou koncepci sítí pro DAB+ zvolí Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který pro ně koordinuje kmitočtové sady. Zatím není jisté ani to, zda vznikne jedna nebo dvě celoplošné sítě DAB+ pro komerční rádia vedle jedné veřejnoprávní (ČRo DAB+ již existuje a má pokrytí 95 procent obyvatel Česka), a třetí „komerční“, která by byla regionalizovatelná třeba podle krajů. „Rozhodně bych k tomu přidal i městskou síť. Rádio si tak bude moci i z pozice finanční vybrat pokrytí. Myslím si, že je to pouze o ochotě domluvy všech zúčastněných stran na podmínkách přechodu,“ věří Roman Kropáček. Zatím ale všichni čekají na dlouho slibovaný tendr ČTÚ o kmitočty ve III. pásmu, v němž by měly tyto sítě vysílat.

Stav rozhlasové digitalizace v Česku na několika grafech. A jak jste na tom s příjmem DAB+ vy?

Background photo created by rawpixel.com – www.freepik.com

Vstup do Diskuse

Napsat komentář