Tradice radiokomunikačních konferencí v Pardubicích pokračuje i letos. Na co se můžete těšit?

Loňská podzimní vlna koronaviru znemožnila uskutečnit plánovanou výroční XXX. Konferenci Radiokomunikace. Letos je připravena v novém dvoudenním formátu od 19. do 20. října.

I když Konference obsahově vychází z plánu, který byl připraven na minulý rok, dochází kromě zkrácení ze třech konferenčních dnů jak k aktualizaci témat, tak i ke zdůraznění trendů posledního roku. Členění je do čtyř bloků: Správa radiového spektra legislativa, Digitální rozhlas a televize, Mobilní komunikace a bezpečnost a Satelitní komunikace a další radiokomunikační aplikace. Na webových stránkách https://www.konferadio.cz/program pořádající agentury UNIT je možno se již nyní seznámit s programem případně i krátkými anotacemi o jednotlivých příspěvcích nebo si naskenovat QR kód do svého mobilního zařízení:

Správa rádiového spektra a legislativa

Loňská přednáška Martina Hanuše (ČTÚ) o výběrovém řízení na sítě 5G bude letos nahrazena popisem rozvojových kritérii, která byla vítězům uložena v rámci této aukce v pásmech 700 a 3400-3600 MHz. Pod pojmem rozvojových kritérií je nutno si představit zejména pokrytí signálem sítí 5G jak v městských aglomeracích, tak rurálních oblastech nebo dopravních koridorech.

Právní analýzu dopadu zákona č. 196 z roku 2009, tak zvané „rozhlasové diginovely“ , která předvídala přechod z rozhlasového analogového vysílání na digitální DAB obdobně jako u televizního vysílání přednese z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání František Čunderlík. Tato problematika se v poslední době dostává do popředí zájmu, zejména v souvislosti s březnovou schválenou úpravou zákona 231 o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Zasvěceným je známo, že původně měla soukromá rádia na základě tzv. transformačních licencí ukončit svá FM vysílání v UKV pásmu a přejít na DAB ve III. pásmu VHF.  Dnes se situace mění tak, že FM vysílání se vypínat nebude, o čemž jsme podrobně psali zde:

Ministerstvo kultury: FM vysílání se vypínat nebude, strategii pro DAB+ připravíme jen pro Český rozhlas

Samozřejmě do října, kdy se konference bude konat, se může tato komplikovaná situace vyvinout, zejména s ohledem na to, že by transformační licence měly po roce 2025 být opět prodlouženy. Jak dál s rozhlasovým vysíláním navíc dosud nebere v úvahu pozvolný rozvoj nových technologií (internetová rádia, podcasty) nebo hybridní rádia založená na platformách androidu nebo RadioDNS zejména jako infotainment instalovaný v automobilech.

Od začátku letošního roku stanovil ČTÚ podmínky k poskytování služeb elektronických komunikací. Minimální, maximální, běžně dostupná a inzerovaná rychlost jsou považovány za základní parametry kvality poskytované služby (QoS). O způsobech jejich měření a závislosti na dalších doplňkových parametrech se bude zabývat příspěvek Karla Tomaly (ČTÚ) o kvalitě služby přístupu k internetu.

Jestliže měl Karel Antoušek z ČTÚ loni připraven příspěvek o světové radiokomunikační konferenci WRC -19, letos má připravenu přednášku o postoji ČR na WRC-23. Jedním z bodů naplánovaných k přezkoumání na této konferenci v roce 2023 je budoucí využití pásma 470–694 MHz – spektra, které využívá většina evropských vysílacích společností, včetně nás, k distribuci služeb lineární televize ve formě digitální pozemské televize (DTT, pomocí DVB -T / T2 technologie) a pro bezdrátové mikrofony PMSE při výrobě mediálního obsahu. Právě z pohledu pásem pro televizní vysílání bude o konferenci WRC-23 v samostatné přednášce referovat Pavel Šístek z ČTÚ.

Digitální rozhlas a televize

Úvod tohoto bloku bude patřit přednášce Cesta k DVB-T2 vysílání a její milníky (i zákruty) Pavla Dvořáka z MPO. Vrací se ke zhodnocení přechodu na DVB-T2 v kontextu uvolnění pásma 700 MHz a v druhé části se zamýšlí nad budoucím vývojem televizního lineárního vysílání do roku 2030, který bude zásadně ovlivněn disponibilitou vysílacích kmitočtů. Právě na výše zmíněné světové konferenci WRC-23, nebo nejpozději na WRC-27, se očekává další přidělení spektra pro mobilní broadband v různých kmitočtových pásmech. Televizní horizonty Marcela Procházky z CRA doplní úvahy u budoucím směřování vysílacích technologií v kontextu rozvoje mediálního trhu a dalších výzev, které na nás čekají.

O posílení perspektiv zemského terestrického vysílání budováním nových vysílacích lokalit blíže divákovi usiluje i po přechodu na DVB-T2 multiplex 24. Popis jediné regionálně odpojitelné celoplošné sítě přednese ze společnosti generálního partnera Digital Broadcasting Jakub Juhas.

Původní vysílání TV programů doplňují nové systémy šíření mediálního obsahu přes internet a umožňují tak jeho sledování kromě chytrých televizorů i na počítačích, tabletech a mobilech. V souladu s tímto trendem organizace DVB, k již rozšířeným systémům DVB-T/T2, DVB-S/S2/S2X a DVB-C/C2, navrhla a vyvinula systém DVB-I (internetový), který by měl sjednotit různé systémy šíření videí a programů po širokopásmových sítích tak, aby uživatel nepoznal rozdíl. Tímto novým standardem DVB-I, jako významným krokem k modernímu TV vysílání, se bude po odpolední přestávce věnovat přednáška Dušana Líšky.

Již v roce 2015 byla na konferenci výstavka digitálních přijímačů s DAB+

Na legislativní příspěvek o současnosti a budoucnosti rozhlasového vysílání pak v tomto bloku navážou příspěvky o digitálním multiplexu RTIcz Romana Kropáčka. Novinky v DAB vysílání budou předmětem srovnání technické kvality FM a DAB z pohledu Západočeké Univerzity v Plzni (Jiří Stifter) a o vlivu datových toků na subjektivní vnímání zvukové kvality zřetězených kodeků od technického ředitele Českého rozhlasu Karla Zýky.

Pro účastníky Konference budou k dispozici některé příspěvky pouze ve sborníku přednášek. Kromě příspěvku pro loňský podzim „Úloha regulátora při přechodu na DVB-T2“, to bude přehled vývoje digitálního rozhlasového vysílání DAB v ČR připravený rovněž minulý rok Romanem Kropáčkem u příležitosti 15. výročí zahájení tohoto vysílání a pak ucelený přehled „Naše televizní cesta od černobílých 441 řádků až k digitálnímu vysílání HDTV“. V ní pamětník vývoje televizních standardů , technologií a zařízení Dušan Líška uvádí, že základ analogové televize s 625 řádky v Evropě byl položen na konci 2. Světové války na našem území v  v Jizerských horách (Dolní Smržovka a později Tanvald) a nahradil tak původní německý z roku 1937 s 441 řádky a že první televizní vysílání u nás bylo už v květnu 1948 a v červenci z XI. Všesokolského sletu, kdy byly k dispozici u nás vyrobené čtyři televizní kamery, synchronizátor, režijní zařízení, monoskop, obrazový vysílač 1 kW na kmitočtu 62 MHz a vysílač zvuku s kmitočtovou modulací na kmitočtu 45 MHz. V rozjezdu televizního vysílání u nás to byli techničtí pracovníci Československého rozhlasu, kteří se podíleli na vývoji zařízení. Kromě měnících se standardů je článek zajímavý i tím, jaký byl a je vliv politických rozhodnutí na úzce specializovanou oblast televizní technologie v celém průběhu historie a mezi řádky si uvědomit, jak zásadně se změnil svět vývoje techniky a pozice vývojářů v něm.

Den druhý: mobilní a satelitní komunikace a jejich aplikace

Mobilní komunikace

nejsou dnes jen mobilní telefony, ale představuje komplex aplikací pro nejširší použití v každodenním životě, tak jak to bylo již před léty představeno v rámci IMT-2020 (Inteligentní mobilní komunikace). Představu podává známý trojúhelník publikovaný Mezinárodní telekomunikační unií ITU, který zahrnuje široké využití 5G sítí i pro budoucí distribuci videa.

Trojúhelník aplikací systémů 5G

Současný stav standardizace v rámci skupiny 3GPP a nejbližší vývoj tvoří úvod přednášky Václava Žaluda s názvem Aktuální radiokomunikační technologie pro komunikaci s vozidly, která se zabývá radiokomunikačními technologiemi pro vzájemnou komunikaci mezi silničními vozidly a jejich okolím a spadají do rodiny perspektivních inteligentních transportních systémů (ITS). Na to navazují další přednášky o radiokomunikačních technologiích v dopravě, jak o prediktivním tempomatu osobního automobilu Jiřího Davida ze Škoda auto Vysoká škola nebo o vývoji systémů pro autonomní auta Ondřeje Kozáka z české pobočky firmy Valeo. Specifickou součástí budoucích, nejenom autonomních vozidel, jsou automobilové radary, jejichž testováním se zabývá příspěvek Přemysla Hudce z ČVUT. Dopravní problematiku doplňuje z ČVUT Martin Leso o železniční komunikaci 21. století.

Dopolední část doplňují přednášky Karla Mikuláštíka „Cesta k 5G“ ze společnosti T-Mobile ČR a Petra Vítka z MPO o činnosti 5G aliance v České republice. Otázkám bezpečnosti 5G sítí kódováním fyzické vrstvy se zabývá vysoce teoretická přednáška Karla Vlčka z Univerzity Tomáše Bati.

Satelitní komunikace

byla poměrně dlouhou dobu zanedbávanou součástí pardubické konference i když satelitní systémy dnes nabízejí významné výhody pro rozšíření širokopásmového pokrytí: poskytují okamžité pokrytí napříč širokými geografickými oblastmi bez ohledu na náročnou topografii.

Rychle rostoucí využití negeostacionárních družicových oběžných drah (jiných než GSO), jako jsou střední oběžné dráhy Země (MEO) a nízké oběžné dráhy Země (LEO), představuje důležitou inovaci v satelitní technologii – a potenciální průlom v propojování nespojených míst tak, aby mohly těžit z výhod dnešní digitální ekonomiky.  Prezentace o satelitech na negeostacionárních drahách Václava Udatného přiblíží principy činnosti MEO satelitů s obrovskou datovou propustností a upozorní na možné problémy související s desetitisící LEO satelitů, které vytvářejí na noční obloze zářící vláčky a obepínají Zemi jako síťová taška. Příspěvek Petra Ondráčka z pražské elektro fakulty ČVUT „Družice ve volnočasových aktivitách“ se zabývá využíváním služeb satelitní komunikace tam, kde není možné využívat terestrické mobilní sítě.

Radiokomunikace nejsou jen pro B2B byznys. Vývoj je patrný i v radioamatérských technologiích. S novými informacemi z této oblasti členové Českého radioklubu pánové Mašek a Janda. Jejich prezentace zapadne do této satelitní sekce popisem komunikace pod šumovými módy odrazem od Měsíce ve vyšších mikrovlnných pásmech.

Záštitu nad konferencí převzala předsedkyně rady ČTÚ Mgr. Ing. Hana Towárková, generálním partnerem konference je společnost Digital Broadcasting, provozovatel digitální sítě 24. Hlavními partnery jsou CRA a RTIcz, Televizníweb je jedním z hlavních mediálních partnerů, což znamená, že o konferenci budeme naše čtenáře podrobně informovat. UNIT, jako vzdělávací agentura, nabízí pro studenty středních či vysokých škol a doktorandského studia účast na konferenci zdarma. Přihlášku na konferenci je možno vyplnit on-line na https://www.konferadio.cz/prihlaska .

 

Vstup do Diskuse

Napsat komentář