Vynucený přechod na DAB+ v Česku nehrozí, vyplynulo z konference DIGIMEDIA 2021

Zavádění DAB+ nevyžaduje státem řízený proces jako v případě TV vysílání, budoucnost soukromých stanic je ponechána na tržních mechanismech. Veřejnoprávní Český rozhlas může počítat se stávajícími kmitočty jako finálními.

Nejenom budoucnost terestrické televize v ČR, ale i budoucnost rozhlasového vysílání zařadila Asociace českých reklamních agentur na pořad již 16. konference Digimedia, kterou jsme živě z budovy ČT na Kavčích Horách streamovali 22.září.

Jaký byl a je plán rozvoje DABu?

Již 16 let u nás existuje digitální rozhlasové vysílání provozované propagátory tohoto způsobu vysílání společnostmi Teleko, RTI cz a Českými radiokomunikacemi(CRA), jakož i osvětu šířícím Českým rozhlasem(ČRo). Samozřejmě historie DAB sahá až do konce minulého století, kdy se hlavní brzdou jeho rozvoje jevilo, alespoň z pohledu regulátora, neochota uvolnit televizní kanály ve III. pásmu (VHF), zejména kanál 12 v příhraničních oblastech s Německem, které v té době bylo velkým zastáncem digitální změny v rozhlase. Avšak v mezičase prošlo mnoha peripetiemi vzestupů a pádů oblíbenosti u posluchačů.

Nemalý podíl na problémech mělo i šíření DAB v pásmu L (1452 až 1479,5 MHz) od roku 2011 do ukončení platnosti těchto licencí v roce 2019. S nástupem televizní digitalizace, která v konečné fázi opustila kmitočty VHF pásma pro digitální rozhlas, vznikla myšlenka nutnosti přechodu šíření rozhlasového signálu digitálně v DAB+. V souvislosti s vynuceným přechodem na DVB-T2, resp. uvolňováním pásma 700 MHz se předpokládalo, že k podobnému jevu dojde i u analogového kmitočtově modulovaného vysílání (FM). Byl to v podstatě logický závěr, protože naprostá většina rozhlasové studiové výroby je dnes digitální a následně se jen převádí na analogový signál pro vysílače.

Dlouholetí zastánci budoucnosti digitálního rozhlasu ze soukromých společností Teleko a RTI cz  v panelu konference (Foto: Václav Udatný)

Tak byl v dobré víře stanoven termín vypnutí FM vysílání v pásmu (88,5 – 108 MHz) na 10.10.2025 s tím, že do října příštího roku musí být definovány podmínky rozvoje. Aby provozovatelé s licencí přešli na DAB+, byly jim jejich původní licence prodlouženy právě do roku 2025 v podobě tzv. transformačních licencí, které obsahovaly závazek přechodu na digitální rozhlas. Koordinační skupina pro rozhlasovou digitalizaci při Ministerstvu kultury, které bylo pověřeno vládou zpracováním rozvoje zemského digitálního vysílání Českého rozhlasu a strategii dalšího rozvoje digitálního vysílání, dospěla k závěru, že přechod na rozhlasové digitální vysílání není nutný a všechny způsoby šíření rozhlasového signálu FM, DAB+ a dnes i přes IP protokol (internet) mohou koexistovat společně.

DAB jako další platforma šíření audio obsahu

Jan Bouška, jako bývalý koordinátor uvedené skupiny při Ministerstvu kultury osvětlil složitost celého procesu. Kromě strategicko-politického přístupu zde byly i některé otázky technického charakteru. Mimo jiné, je vůbec nutné současné FM pásmo uvolňovat a co se stane s těmito frekvencemi po dokončení přechodu na digitální vysílání? A tak skupina společně se soukromými provozovateli došla ke konsenzu, že digitální rozhlasové vysílání nenahrazuje vysílání analogové, ale je další veřejně dostupnou platformou šíření rozhlasového signálu. Avšak při tom je nutno si uvědomit, že kapacita FM vysílání je dnes naplněna, a tak jeho rozšiřování a vznik nových programů je omezeno. To ovšem přináší problém, že pokud by nebylo přijato nějaké legislativní opatření, dnem 10.10.2025 by muselo pásmo FM ztichnout s výjimkou Českého rozhlasu, který má kmitočty přiděleny ze zákona podle poslední novely zákona č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlase, který ale ještě čeká na podpis prezidenta.

O situaci ohledně zmíněných transformačních licencí jsme psali podrobně již v březnu a jaký bude jejich osud nebo řešení zůstává i nadále velkým otazníkem.

DABovské přijímače a jejich interoperabilita

Český rozhlas může konečně počítat s vyhrazenými kmitočty pro svou síť, a dokonce se shodnými kmitočty, které dnes provozuje. Signál s intenzitou 58 dBμV/m je k dispozici na 95% území ČR, jak uvedl Karel Zýka, technický ředitel ČRo. V multiplexu je celkem 24 stanic, včetně kanálu Sport a připravovaného kanálu Pohoda. Příznivá situace je také v prodeji přijímačů, ve srovnání s rokem 2017 jsou meziroční nárůsty více jak 100 %.

Měsíční prodeje přijímačů DAB+ v tisících (zdroj: GfK  pro WorldDAB, srpen 2021, kontinuální průzkum ve 12 evropských zemích, panel ČR)

K nárůstu DAB přijímačů přispělo, že od prosince 2020 musí být všechna auta schopna přijímat a reprodukovat digitální terestrické rádio v souladu s platným nařízením o elektronických komunikacích EU. Jak v panelové diskuzi upozornil Tomáš Řapek (Teleko), dnešní interoperabilita jde ještě dál na hybridní rádia, která umožňují bezproblémový přechod při poslechu jedné stanice na platformu s lepší kvalitou, ať se již jedná o FM, AM, DAB+ nebo i IP streaming přes mobilní sítě nebo WIFI. Stanice, která chce tuto službu nabídnout se registruje v systému Radio DNS. Z českých rádií mají tuto registraci rádia skupiny Lagardére (Evropa 2, Frekvence 1, Rádio Bonton, Dance Radio a Z Radio)., která mají své vlastní internetové streamy.

Takže nic nebrání tomu, aby ČRo od ledna získal příděly na vlastní celoplošný DAB multiplex, který budou technicky provozovat České radiokomunikace. Nezanedbatelnou roli v dostupnosti digitálního rozhlasového vysílání hraje dostatek kvalitních přijímačů. Podobně, jako při náběhu DVB-T2, rozjely ČRA ve spolupráci s Českým rozhlasem a výrobci automobilů certifikaci DAB+ přijímačů. Podstatná je jazyková lokalizace, zobrazení názvu stanice, jakož i možnost SLS (Slide show) nebo testy doplňkových datových služeb.  Jak uvedl Marcel Procházka, kvůli tomuto požadavku prozatím testem prošly pouze 2 přijímače.

Budoucnost sítí soukromých provozovatelů

Vyhlášení výběrového řízení na komerční DAB sítě ještě brání formálně uvedení těchto sítí do PVRS (Plánu využití rádiového spektra) a vyhlášení veřejné konzultace.  Jiří Duchač z ČTÚ, také potvrdil, že ne všechny kmitočty, zejména se slovenskou stranou, jsou mezinárodně zkoordinovány. K dispozici by měly být 2 celoplošné sítě a 2 regionální bloky. Přitom zájem o budoucí multiplexy projevili všichni přítomní zástupci operátorů. Vzhledem k mnoha lokálním a regionálním stanicím a zájmu internetových rádií vstoupit do DAB vysílání by někteří sice dávali přednost právě regionalizovatelné uspořádání.

Pavel Brabec, prezident ACRA, končí formálně letošní konferenci DIGIMEDIA 2021 (Foto: Václav Udatný)

Na závěr tohoto III. bloku a tím i celé konference DIGIMEDIA 2021 připomněl Martin Roztočil (Digital Broadcasting), že zde nevidíme zakladatele skupiny Radima Pařízka, dlouholetého účastníka této konferenci, na které v minulosti aktivně přednášel své vize a strategie. Jeho strategické plány jsou kontinuálně řešeny a postupně naplňovány. Potomci Radima Pařízka dále pokračují v jeho odkazu a budou ho realizovat společně s managementem. Po zvládnutí televizního přechodu chtějí věnovat své lidské i další kapacity rozhlasu. Hlavním sdělením bylo, že jako mediální skupina 3 provozovaných rozhlasových stanic a jako operátoři jejich sítí  se zaměří na DAB, jehož náplní by mohly být tematické kanály  nebo by mohl DAB sloužit pro dokrytí nepokrytých FM oblastí. I když dosud stálo rozhlasové digitální vysílání mimo jejich priority, uvažují o tom stát se dalším operátorem DAB sítí a být tak ve správnou dobu na správném místě.

Celou konferenci si můžete poslechnout na Digimedia: 2021 — iVysílání — Česká televize (ceskatelevize.cz)

Vstup do Diskuse

Napsat komentář