U příležitosti konference ABEX jsme pohovořili s technickým ředitelem TV Nova Josefem  Uhrem o některých technických specifikách odbavování programů slovenské Markízy z Prahy.

V prezentaci na konferenci padlo, že Nova provozuje odbavení slovenské Markízy. Jak je řešena doprava signálu, jaké je zpoždění a co k tomu využíváte?

Používáme nízkolatentní enkodéry tak, aby se dalo střihat. Studia zpravodajství jsou v bratislavské Markíze, to znamená že naše odbavovací pracoviště stříhá na signál, který se připravuje v Bratislavě, přenáší se do Prahy, kde je vystřihnut do vysílání a pak jde zpátky do Bratislavy pro distribuci. Zatím máme dvě georedundantní linky (tj. plně geograficky oddělené, tedy vedené jinými transportními svazky) a pro případy výpadku připravujeme zálohu po veřejném internetu. Ty kodéry, které zde v jedné přednášce byly prezentovány, dosahují latenci pod 20 ms, čímž se dostáváme na zpoždění, na které se dá i stříhat. Celkové zpoždění celé soustavy je pod 40 ms, tedy pod 2 framy. Samozřejmě máme také integrované dorozumívací systémy pro pokyny režiséra, takže i z tohoto pohledu je to v pořádku. Operátor vysílacího pracoviště tak nepozná, jestli režisér sedí v Praze nebo v Bratislavě. Svým způsobem je to vzdálená produkce, i když ne v tom pravém smyslu „remote production“, to bylo dříve, kdy jsme měli operátory v Praze, ale hardwarová technologie byla v Bratislavě. Dnes je kompletní technické vybavení pro playout u nás a v Bratislavě je veškerá produkční a postprodukční technologie, tedy studia a střižny.

Disaster recovery děláte i pro Markízu v Praze.

Je to tak, protože se jedná o kompletní službu. V Markíze by se disaster recovery těžko budoval, protože má pouze jednu budovu. Na vysvětlenou, pro „disaster recovery“ neznám správný český výraz, protože překládat to doslovně jako „obnovení katastrofy“ by rozhodně nebylo to správné (smích). V naší televizní branži, je tento terminus technicus, který se používá napříč celým světem, chápán jako oddělené záložní pracoviště.

 

Sportovní studio v TV Markíza (zdroj: prezentace TV NOVA/Josef Uher na ABEXu 2021

Na jakých platformách je možno Markízu na Slovensku přijímat? A kolik programů společnost Markíza vyrábí?

V podstatě máme čtyři programy a navíc Markíza +1, což je vlastně z pohledu stavby odbavovacího pracoviště a disaster recovery pět programů, včetně Markíza International, který je určen pro českého diváka. Jsou to hlavní Markíza, Doma a Dajto a jsou na satelitech, v kabelovkách a na IPTV platformách. Všechny kanály nabízíme jak v HD 1920×1080, tak v SD, to zejména pro menší kabelové operátory.

K distribuci a vysílání Markízy: na nedávné konferenci DIGIMEDIA 2021 zaznělo, že na Slovensku digitální terestrické vysílání sledují 3 % diváků. Což je poněkud zvláštní informace, protože pokud se nemýlím, Markíza vysílá, resp. šíří své programy společně s programy Doma a Dajto v multiplexu 4, který má poměrně slušné pokrytí. Jak to vlastně je s terestrickým vysíláním Markízy?

Markíza není ve volném, FTA vysílání, které známe z České republiky, a vysílá přes operátory a jediný operátor, který poskytuje kryptované pozemní vysílání je Plustelka. Samozřejmě neznám statistky veřejnoprávní Slovenské televize, ale aktuálně známe počty našich diváků. Právě před týdnem jsme totiž zkoumali, jaký máme počet uživatelů HbbTV. Na Nově má HbbTV nárůstovou tendenci, což souvisí s nákupem nových televizorů v Čechách v souvislosti s přechodem na DVB-T2/H.265, zatímco na Slovensku takový tlak není. Zajímavá situace je na Slovensku v tom, že je tam asi 120 kabelových operátorů (asi dvakrát tolik než v Čechách), kteří společně s další distribucí přispívají k celkové sledovanosti.

Podle webových stránek Plustelky a satelitnatv.sk multiplex 4 vysílá v DVB-T2 a H.264. I když i programy Doma a Dajto nabízíte v HD, tak pouze Markíza je v Plustelce v HD rozlišení. Je příčinou to, že celková kapacita multiplexu 4 (37,6 Mbit/s) je stávající programovou nabídkou vzhledem k méně efektivnímu kódování vyčerpaná?

Ano, je to kvůli nedostatku kapacity.

Děkujeme moc za rozhovor, a hlavně za zajímavé informace o zákulisí televizní výroby v dnešním stále více se propojujícím světě. Možnosti současných komunikačních systémů a progresivních technologií tak umožňují úzkou spolupráci na dálku mezi tvůrčími a technickými pracovníky obou televizí.