Horké téma: Bude rok 2030 milníkem pro příjem televizního vysílání u nás? Jaká bude pozice České republiky na mezinárodní telekomunikační konferenci WRC v roce 2023?

Po vyjádření předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) na konferenci DIGIMEDIA 2021, že není jisté, zda ČTÚ prodlouží kmitočtové příděly po roce 2030 stávajícím celoplošným sítím DTT (digitální terestrická televize) a že Česká republika pásmo 600 MHz neobhájí pro televizní vysílání, jsme se zaměřili na postoje, které panují k této otázce v době příprav WRC 23 (Světové telekomunikační konference), která, podle bodu 1.5. agendy, má projednat „přezkum využívání spektra a potřeby spektra stávajících služeb v pásmu 470–960 MHz v Regionu 1 a posoudit případná regulatorní opatření v pásmu 470–694 MHz v Regionu 1 na základě přezkumu v souladu s Rezolucí 235 (WRC-15)“.

Z hlediska televizních společností, veřejnoprávních členů EBU, se tato problematika probírala na konferenci FORECAST 2021. A na to navazoval seminář ITU na téma „Budoucnost televizního vysílání v Evropě“. Těmto mezinárodním konferencím předcházela i podzimní výroční XXX. konference Radiokomunikace v Pardubicích, která měla naznačit postoj České republiky k této otázce. Podívejme se na budoucnost televizního vysílání z pohledu těchto třech konferencí.

Forecast 2021 – Mapování změn v distribuci medií

Jestliže před 10 lety byl pohled veřejnoprávních televizí na širokopásmový internet (broadband) jako na hrozbu šíření jejich programů, dnes je to doplněk, ze kterého se postupně stává klíč k budoucímu zásahu diváka. Je nutno vytvářet více nelineárního obsahu, obsahu na vyžádání. Je nutno postupně sledovat vývoj technologie nejenom přes pevné internetové připojení, ale i bezdrátové, které může nabízet dostatečnou kvalitu a s technologií 5G Broadcast může splnit požadavky příjmu na mobilních zařízeních. Možnost použít pro jednosměrné šíření širokopásmový broadband (WBB) v UHF pásmu je předmětem Technické zprávy Evropské vysílací unie (EBU) TR 063 a TR 064 (mimo jiné zmíněné v prezentaci ministerstva průmyslu a obchodu na říjnové konferenci DIGIMEDIA 2021).

Pozemní vysílání 5G založené na LTE (zkráceně „5G Broadcast“), vyvinuté a specifikované jako součást obecné mobilní komunikační technologie 3GPP, je režim vysílání, který se zdá být slibným kandidátem pro umožnění všech služeb, lineárních i nelineárních tak, aby dosáhly na chytré telefony a tablety. Implementace však není tak jednoduchá. Problémem jsou různé šířky pásma. Podle plánu GE06 pro TV je to 8 MHz, v případě 5G Broadcast je standardizována šířka jednoho kanálu 5, 10 nebo 15 MHz.

Report TR 064 podrobně probírá možnosti použití různých šířek pásma s ohledem na optimální využití pásma a minimální snížení výkonu při dodržení doporučené spektrální masky zaručující dostatečné oddělení sousedních kanálů. Zpráva dochází k závěru, že signály 5G Broadcast s šířkou pásma 5 nebo 8 MHz lze nasadit v rámci stále platného Ženevského kmitočtového plánu GE06 s minimálními omezeními. Možnost 8 MHz by poskytla nejvyšší účinnost dostupného využití spektra, avšak 8 MHz není standardizovanou šířkou pásma v 3GPP. Bylo by pak nutno tuto šířku pásma definovat a při tom dodržet požadavky již schváleného standardu ETSI (EN 302 296). I tak přijímač 5G uživatelů bude muset být dodatečně vybaven větší ochranou před rušením sousedních kanálů, pokud budou v dané oblasti pracovat i vysílače DTT.

Tlak na využití pásma pod 700 MHz je odlišný v různých regionech, i když Evropská komise jej garantuje nejméně do roku 2030 pro televizní vysílání (Rozhodnutí EU 2017/899), jak je všeobecně známo. Přesto různé země mají různé přístupy, zejména podle toho, jaký je u nich způsob příjmu televizního obsahu.

Domácnosti v Evropě, které přijímají televizní vysílání prostřednictvím pozemních sítí (Zdroj: Prezentace Per Bjorkman, SVT o vývoji veřejnoprávního vysílání DTT a 5G na Forecast 2021)

Pro pochopení situace podal obšírný výklad Darko Ratkaj (EBU). Pásmo UHF, o kterém hovoříme, je ohraničeno kmitočty 470–960 MHz. Nás se týká podle rozdělení ITU tzv. Region 1, který zahrnuje celou Evropu, Blízký východ a Afriku. A aby to nebylo tak jednoduché, tak v rámci širokého Regionu 1 jsou etablována další nadnárodní uskupení: pro Evropu CEPT, pro země bývalého Sovětského svazu RCC, a za Afriku kromě africké organizace ATU i ASMG arabských zemí. A vzhledem k tomu, že definice radiokomunikační služby zahrnuje přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln pro specifické telekomunikační účely, tak v daném pásmu můžeme najít tyto služby: vysílání (dle terminologie ČTÚ se jedná o rozhlasovou službu, zřejmě pozůstatek překladu z dávné minulosti, kdy slovo „broadcasting“ znamenal rozhlasové vysílání), mobilní, radioastronomické a radiolokační, pevnou službu, mobilní satelitní a leteckou radionavigační službu.

Budoucí potřeby vs stávající používání kmitočtů v UHF pásmu pro různé radiokomunikační služby. (Zdroj: Darko Rataj, Spectrum use and needs in UHF band across Region 1, EBU Forecast 2021).

Ve skutečnosti ne všechny tyto příděly jsou využívány ve všech zemích regionu, a ne pro všechny služby. Některé služby využívají pouze dotčené země, z jiných služeb profituje například celý kontinent, typicky radary WPR, které dodávají meteorologická data pro předpovědi počasí. Pokud bychom brali jen televizní vysílací služby, které jsou velmi rozšířené, tak v celé šíři regionu mají různou úroveň, technologii, penetraci nebo pokrytí a také přidělení na různou dobu, resp. do různého roku, což má samozřejmě další ekonomické implikace.

Otevřená data ČTÚ zobrazují situaci v tomto pásmu následujícím způsobem:

Využití UHF pásma v ČR (Zdroj: Otevřená data ČTÚ, https://spektrum.ctu.cz/ ) Použité zkratky: SRD (Short Range Devices) = zařízení krátkého dosahu, např. bezdrátové mikrofony; GPR (Groud-Probing Radar)=radar pro zkoumání terénu; WPR (Wall-Probing Radar)=radar pro zkoumání zdí; SAB/SAP (Service Ancillary for Broadcasting/Program)=pomocné aplikace pro tvorbu TV a rozhlasového vysílaní, případně programů divadel, koncertů také PMSE(Program Making and Special Event)=služby spojené s programem a zvláštními událostmi jako hudební vystoupení či veřejná shromáždění; RFID (Radio Frequency Identification Device)=rádiové identifikační zařízení.

Nikdo z dosavadních uživatelů neuvádí, že by chtěl nějakou službu ukončit. Naopak. O pásmo je zájem nejenom z pohledu vlivné asociace mobilních operátorů GSMA pro rozšíření služeb služby IMT (International Mobile Telecommunications). Ve svém stanovisku argumentují tím, že tyto frekvence mohou být používány ke zvýšení kapacity a výkonu ve venkovských oblastech, kde vyšší frekvence nemohou tyto oblasti nákladově efektivně pokrýt. Zvýší se také pokrytí budov. Rozšíření IMT spektra pod 1 GHz může podle asociace GSMA uživatelům ve venkovských oblastech poskytnout srovnatelný přístup k IMT jako v městských oblastech a pomoci snížit ceny širokopásmového připojení. Požadují až 120 MHz pod 694 MHz. Tyto argumenty už byly použity v případě pásem 800 MHz a 700 MHz. Dalším pretendentem na kmitočty je PPDR (Public Protection and Disaster Relief = ochrana veřejnosti při katastrofách) a to 2x 10 MHz někde pod 694 MHz, přestože pro PPDR měla být původně vyhrazena část pásma 700 MHz. Ale i necivilní, resp. vojenské systémy požadují 80–120 MHZ nových kmitočtů v pásmu pod 694 MHz. Jak to dopadne na konferenci je nejasné. Jediné, co je známo, že pokud dojde k nějakým změnám, tak právě jen ve stávající, již omezené, části spektra užívané pro DTT, pro produkční bezdrátové mikrofony či kamery používané na koncertech nebo i radioastronomii, která jiné kmitočty používat nemůže. A pokud k tomu dojde, jaká bude koexistence různých typů služeb v tomto zaplněném pásmu? Pokud by došlo k odnětí kmitočtů v pásmu 470 – 694 rozhlasové službě, znamenalo by to značný negativní zásah do stávajícího televizního vysílání ČR i v ostatních evropských státech, kde je DTT významnou distribuční platformou (viz. výše uvedená mapa). Při posuzování možných změn ve využívání UHF pásma by proto měly být provedeny analýzy negativních a pozitivních dopadů na jednotlivé trhy včetně koncových zákazníků a bezpečnostních aspektů.

Na toto téma proběhly v rámci organizace BNE (Broadcast Network Europe) výzkumné studie. Z nich vyplývá, že existuje prostor pro určitou formu využití mobilních zařízení pro příjem (downlink); zkušenosti z minulosti ukazují, že použití pouze sítí mobilních operátorů by mohlo být problematické pro ochranu příjmu DTT. V tomto ohledu by byla hybridní síť vhodnější (za podmínek specifického síťového inženýrství směšování mobilních a vysílacích sítí), což by mohlo umožnit využití pásma vysíláním 5G pro lineární televizní a rozhlasové služby.

ITU seminář o budoucnosti televize v Evropě

ITU odeslala všem členským zemím v celém Regionu 1 dotazník, týkající se jejich požadavků na spektrum v UHF pásmu a výsledky zveřejnila ve Zprávě Report ITU-R BT.2302-1 a na semináři ji představil člen skupiny TG6/1 David Hemingway ( Future spectrum challenges for terrestrial television broadcasting in Europe). Závěr této zprávy konstatuje, že digitální pozemní televizní vysílání je v současnosti nejrozšířenější technologií, která slouží potřebám lineárního televizního vysílání, a zvyšuje poptávku po vysílacím spektru UHF mezi většinou administrací příslušných států.

Tato zpráva ukazuje, že pásmo 470–694 MHz může uspokojit většinu současných národních potřeb pro digitální pozemní televizní vysílání včetně doplňkových technologií, jako je 5G Broadcast a Integrated Broadcast Broadband (IBB) včetně HbbTV. Nabízí dostatečnou kapacitu pro zlepšení kvality na HDTV u většiny programů a případně u některých vybraných i na UHDTV. Ztráta spektra v tomto pásmu však omezí tuto příležitost, stejně jako možnost sdílení s dalšími službami, jako je SAB/SAP, Radioastronomií a aplikací tzv. bílého místa (White Space Applications).

Přehled požadavků na velikost spektra zemí v regionu 1 (dle ITU-R BT.2302)

Z dotazníku vyplynulo, že velká část populace sleduje televizi přijímanou pozemními sítěmi (20 zemí s penetrací 50 % až 75 % populace a 28 zemí s více než 75 % populace) a většina zemí má již dnes velmi vysoké pokrytí DTT : 58 zemí uvádí, že DTT pokrývá více než 75 % populace (24 z nich plánuje rozšíření pokrytí) – 13 zemí s méně než 75 % pokrytí také plánuje jeho rozšíření.

Vybrali jsme několik zajímavých individuálních údajů z této zprávy: DVB-T2 jako jediný systém televizní vysílání uvedlo 48 % zemí a kombinaci DVB-T2 a DVB-T dalších 26 %, mezi které patří i ČR. Otázka „Jaký je celkový poměr populace, která sleduje televizní vysílání přes anténu?“ vychází na průměrnou hodnotu 43,2 %, přičemž ČR uvedla 70 %, Slovensko 15 %, Německo 6 % a Rakousko 12 %. Švýcarsko udává 1 % populace s tím, že by tyto obyvatele měly pokrýt tři vysílače. Je logické, že za těchto okolností Švýcarsko neuvedlo nutnou velikost UHF spektra v budoucnu, ale Německo a Rakousko považují ve shodě s většinou stávající rozsah 224 MHZ, jakož i ČR, za nutný pro vysílání pro zachování a kvality služeb.

Podíly uživatelů DTT v Regionu 1 (Zdroj: ITU-R BT.2302-1)

Španělsko a Chorvatsko chce vyžít i volný prostor o šířce 15 MHz v pásmu 738-753 MHz, na Maltě pouze přibližně 1% populace nemá placenou službu terestrické televize, a tak považuje 104 MHz za dostatečný počet, Slovinsko plánuje převést DTT na mobilní platformu 5G, Francie uvažuje o zprovoznění jednoho multiplexu s UHDTV v DVB-T2 /HEVC.

Roland Beutler v příspěvku na semináři (5G Brodcast for the Distribution of PSM Content and Services) upozornil na standard ETSI TS 103 720 V1.1.1 (2020-12) a systém 5G Broadcast pro lineární TV a rádiové služby na bázi LTE 5G zemských vysílacích systémů. Tento systém v souladu s Rel. 16 3GPP umožňuje široké pokrytí, pevný a mobilní příjem na zařízeních bez SIM karty v módu ROM (Receive Only Mode) společnou vysílací nosnou k dispozici pro více mobilních sítí včetně definovaných rozhraní pro vývojáře aplikací. Ve skupině 3GPP se v současnosti pracuje na poslední Rel.17/18, kde se pracuje na nových pásmech včetně 8 MHz pásma pro potřeby vysílání. Je však nutné si uvědomit, že 5G Broadcast není náhradou stacionárního příjmu DVB-T2, je cíleno na chytré telefony, tablety a dopravní prostředky.

Zhodnocení semináře bylo publikováno ITU v polovině letošního ledna a konstatuje, že účastníci se shodli, že budoucnost televize představuje významné výzvy a velmi vzrušující příležitosti. Regulační orgány, průmysl a ITU musí nadále spolupracovat, aby zajistily, že technologie televizního vysílání budou i nadále umožňovat vysoce kvalitní služby, které splňují očekávání a aspirace diváků v celé Evropě i mimo ni. Podrobnosti pro zájemce jsou ke stažení v dokumentu ITU.

Konference Radiokomunikace 2021 v Pardubicích

Tato konference se konala v předstihu před oběma uvedenými výše, ale v době, kdy již ITU publikovala výsledky rozsáhlé dotazníkové akce. Úvodní přednáška Ing. Karla Antouška o „WRC 19 a ČR na WRC 23“ se sice dotkla, kromě jiného, i pásma dnešního TV vysílání, které je na programu Světové Radiokomunikační Konference 2023 ale nic neřekla o tom, zda názor paní předsedkyně ČTÚ z konference DIGIMEDIA 2021 bude názorem a pozicí České republiky na WRC při projednávání bodu 1.5 o přezkumu pásma UHF. Ani nebylo zmíněno, že na úrovni ITU pro přezkum současného využití tohoto pásma byla zřízena speciální již zmíněná skupina TG 6/1, která by měla v polovině tohoto roku představit průběžné výsledky. Na národní úrovni doposud neproběhla žádná diskuze ohledně budoucího využití UHF pásma a pozice České republiky tak není zcela transparentní.

Podrobně byl popsán systém přípravy na Světovou Radiokomunikační Konferenci WRC, který spočívá ve třech úrovních: národní české, regionální (v našem případě evropské, tj. na úrovni CEPT a EU) a úrovni celosvětové – globální. Příprava na konferenci na národní úrovni představuje účast na jednáních studijních skupin ITU a účast projektových týmů v rámci evropského CEPT. Cílem přípravy na regionální úrovni je harmonizovat postup evropských zemí sdružených v CEPT, dát doporučení EU a tím získat silnější pozici při vyjednávání k jednotlivým bodům celosvětové konference. Zahrnuje v podstatě návod pro jednotlivé členské země, jak mají postupovat na celosvětové konferenci. Pro stanovisko Parlamentu a Rady EU k WRC-23 budou podstatné závěry skupiny rádiového spektra RSPG, která dosud své doporučení neučinila, i když ve svých dokumentech (RSPG21-031 FINAL) zmiňuje, že minulé Rozhodnutí EU 2017/899 o využití kmitočtů v pásmu 470–694 MHz potvrdilo toto pásmo pro poskytování vysílacích služeb, včetně bezplatné televize a produkčních prostředků PMSE, nejméně do roku 2030.

Zde je ale nutno vzít také v úvahu, že tato skupina ke stejnému tématu v roce 2015 uvedla: „Bez ohledu na to RSPG doporučuje, aby členské státy byly flexibilní při použití pásma 470-694 MHz pro downlink bezdrátového širokopásmového broadbandu (WBB), za předpokladu, že takové použití je slučitelné s potřebami vysílání v příslušném členském státu a nebude vytvářet omezení pro provoz DTT v sousedních zemích při zachování koordinačních dohod se sousedními zeměmi.“ K tomuto tématu přednáška pouze suše konstatovala, že na úrovni CEPT není doposud shoda a pozice EU není doposud definována.

Jaká bude pozice ČR na konferenci WRC 23?

Konference WRC-23 se bude konat v Abu Dhabi nebo Dubai (UAE) od 13.11.2023 a přípravná schůzka ve druhé polovině května 2023, což umožní všem studijním skupinám dokončit přípravné práce. Zdá se, alespoň podle přednášky na konferenci v Pardubicích, že ČR příliš aktivní přístup k přípravným jednáním nemá. Chybí zde vlastní názor, případně uskupení uživatelů tohoto spektra, které by bylo důstojným partnerem mobilních operátorů. Názor paní předsedkyně ČTÚ na konferenci DIGIMEDIA 2021 o tom, že bezplatné televizní vysílání je anachronismem doby a bez zmínky o použivání kmitočtů tohoto pásma pro koncerty, divadla a další celospolečenské události, přece nemůže být konečný, se kterým čeští zástupci půjdou na nadcházející přípravná jednání.

V sousedním Německu na podporu zachování kmitočtového pásma 470-694 MHz po roce 2030 pro terestrické vysílání vznikla „Aliance pro vysílací a kulturní kmitočty“ jako iniciativa významných společností jako ARD, Deutschlandradio, Media Broadcast, Sennheiser nebo ZDF. A to i navzdory tomu, že pozemní TV vysílání tam využívá pouhých 6 % obyvatelstva. Podívejte se na jejich heslovitou argumentaci v příloze k tomuto článku.

Z pohledu vysílání nejde opět o nic menšího než o budoucnost pozemního televizního vysílání, které dnes využívá více než polovina českých domácností a 40 % domácností v Evropě. Na nedávných světových rádiových konferencích, které se konají každé čtyři roky, se projednávají pravidla pro celosvětový rádiový a telekomunikační provoz, upravují se a vhodně definují případné nové požadavky. Od roku 2010 tyto konference rozhodly o zkrácení UHF spektra pro vysílání a další služby pro kulturu o 168 MHz. Přípravy na WRC jsou o vypracování národní pozice se všemi zúčastněnými stranami a politiky v každé zemi a o aktivní účasti na mnoha přípravných konferencích mezinárodních organizací.

Technology photo created by jannoon028 – www.freepik.com

Štítky