Google TV tentokráte v podobě „tyčinky“ zasouvající se rovnou do rozhraní HDMI. Určena je pro ty, kdo nevyžadují specialitky a chtějí si pořídit co nejjednodušší zařízení pro přehrávání multimédií (MMC) a aplikací IPTV/VoD, tedy internetových televizí a on-line videoték. Tady to určitě naleznou, ale žádný uživatelský komfort raději neočekávejte. Je horší než u Android TV 8 a vyšší!

Na ukázkově navrženém balení, byť stále ještě s plasty, najdete všechny základní informace, včetně parametrů a toho příliš často svědky nejsme. Řešení je určeno jednak pro nenáročné na dodatečnou výbavu (není tu třeba klasický digitální audio výstup) a jednak i pro naprosté začátečníky ve světě Android TV, resp. dnes spíše Google TV. Toto prostředí pak překryje celé uživatelské rozhraní operačního systému Android TV a připravte se na to, že se ovládacím komfortem vracíte někam před Android TV 8.

Uvažujete o koupi multimediální „flešky“? Tady si můžete vybrat z více druhů.

Nejlepší přehrávače 2022 Android TV pro multimédia, IPTV i on-line videotéky

Google se zde také – konečně – uráčil trochu upravit menu nastavení, takže to je naopak o chloupek lepší než to v Android TV i když stále bez kolování a položky jsou obšírné a s často nesmyslně umístěnými volbami. K tomu se však teprve dostaneme.

Multimediální centrum (MMC) zvládá přehrát rozlišení až Ultra HD (4K), konkrétně 2160p, má certifikaci DRM Google Widevine a Microsoft Playready a vše doplňují firemní certifikace od Amazon Prime Video a Netflixu. U obsahu s HDR si poradí s formáty HDR10, HDR10+ a HLG, pochopitelně potřebujete kompatibilní televizor, který jsme ovšem na test neměli. Zkoušení totiž probíhalo na starší, i když stále skvělé plazmě Panasonic VT20 (Full HD, certifikace THX).

Google TV automaticky, svižné zprovoznění

Přehrávač, „tyčinka“, přímo do rozhraní HDMI obsahuje pouze ty základní věci a obejde se tedy typicky rozhraní USB. Napájení jde z externího adaptéru, který dostanete v ceně a nemusíte se tedy zabývat tím, zda ho rozhraní USB ve vašem televizoru utáhne, či nikoli. Stačí jen zastrčit kabel s koncovkou microUSB do „tyčinky“, celek zasunout do vcelku libovolného rozhraní HDMI v televizoru (buď přímo, nebo přes dodávaný adaptérový kabel) a zapojit externí napájení. Pokud tzv. společné ovládání HDMI (CEC) podporuje jen některé rozhraní, zkuste to nejprve v něm a vyzkoušejte, zda vám bude alespoň něco pracovat (je zde ostatně pouze zapnutí/vypnutí a hlasitost). V našem případě s televizorem Panasonic VT20 nepracovalo nic, HDMI (CEC) bylo v přehrávači povoleno hned po instalaci.

Instalace byla provedena přes dálkový ovladač a proběhla překvapivě svižně (s Google Home, což je druhá cesta, jsou dlouhodobé problémy a většinou to neklapne, takže zde ani nezkoušeno). U Wi-Fi, což je jediná možnost jak se připojit k internetu, nelze použít WPS, naštěstí softwarová klávesnice byla asi nejpovedenější ze všech, které jsme poslední dobou viděli, takže i složitější heslo zapíšete svižně. Vše urychlila i absence dotazu, zda chcete „nadstavbu“ Google TV instalovat či nikoli, protože tady je zavedena automaticky a jiná cesta není; o klasickou nadstavbu zde pochopitelně nejde, jakmile je zavedena už se jí nezbavíte, což platí i u televizorů s touto platformou.

Trochu vylepšené ovládání, ale…

Dálkový ovladač je zjednodušený, nicméně s tlačítkem ztlumení zvuku a postupným přepínáním kanálů, které však nic nedělají ani v domovské nabídce, ani v aplikacích, které jsme zkoušeli, a ani v menu nastavení. Podobně na tom bylo i tlačítko vstupů, protože tady není kam přepínat (DO je zjevně určen i pro klasické set-top boxy) a že by Google dal možnost klávesy přemapovat o tom si můžeme nechat zdát.

Zcela nové tlačítko s „hlavou“ přepne rovnou do vašeho účtu u Googlu a nabídne i možnost vytvoření dětského účtu a správy účtů. Tlačítko s ozubeným kolečkem zase vyvolá přepracované menu nastavení Google TV, které vidíte na snímku níže.

Jinak ještě narazíte na obvyklá předplacená tlačítka aplikací, domovské tlačítko Home (domeček) a také na vyvolání příjmu hlasového povelu, což ovšem v češtině nefunguje, resp. pracuje tak maximálně pro vyhledávání přes Youtube. Řídit se takto box stále nedá a problémy byly například i při prostém vyslovení anglického slova „Hulk“ („halk“). Pořad se našel třeba na Molotov TV a pak kdesi u Marvelu a také na Youtube. Nenašel se u Disney+, a to videotéka byla zavedena, včetně přihlášení. To asi má být ta slibovaná lepší integrace…

Strong SRT 41 – nastavení Google TV můžete vyvolat samostatným tlačítkem.

Dálkový ovladač opět pracuje přes Bluetooth a částečně přes infra a při prvním zprovoznění ho musíte se zařízením spárovat, což šlo rychle a snadno.

Menu nastavení je v Google TV navrženo trochu jinak (oproti Android TV) a na první úrovni (foto výše) vidíte dlaždice, které bohužel nepokračují. Na dalších úrovních je tak opět textové i když práce s obrazem a zvukem se konečně ocitla na prvním místě, což Googlu trvalo kolik?

Deset let?

Inu internetová společnost…; autor se pokoušel změnit mapu Googlu v místě jeho bydliště asi tři roky a stejně to nakonec nedopadlo.

Jak bylo řečeno, menu nastavení bylo trochu upraveno, bohužel většina „starých dobrých“ věcí zůstala nepředělána. I zde si pak při napojení na některé televizory musíte vyhrát zejména se sladěním výstupní obrazové plochy a postihlo to i nás u zmiňované plazmy. Ta byla správně identifikována jako 1080p, 60 Hz, ale s obrazovou plochou se Google TV vypořádat nedokázala…

U „nadstavby“ se rovněž jinak pracuje s aplikacemi a přes Home žádnou na plochu nepřidáte. Musíte ji na záložce Aplikace nejprve instalovat a následně se sama zařadí do nekonečného pruhu na poslední místo. Po jistém čase se pak zde už aplikace neukazují a objeví se ikona pro vyvolání dalších.

Manuálně nic upravit nejde, v tržišti šlo instalovat více aplikací najednou, takže jsme nemuseli čekat na dokončení ani první, ani třeba druhé.

Výborná kompatibilita aplikací (až na FilmBox)

Na kompatibilitu s IPTV/VoD se v testech zaměřujeme a doplňujeme ji ještě o přehrávání multimédií přes rozhraní USB, což zde neplatí (žádné tu není) a přes médium na domácí síti LAN. Ani zde tomu nebude jinak.

  • ČT iVysílání: nová aplikace pro Android TV (více v samostatném článku) pracovala i pod Google TV v duchu výše zmiňovaného článku. Krátké zkoušení neodhalilo žádné potíže, včetně navazování po změně nastavení kvality.
  • Disney+: v „tyčince“ už zavedená aplikace rovnou spolupracovala i s českým účtem, což nebývá zvykem (většinou se nevyhnete reinstalaci) a fungovala bez jakýchkoli potíží nebo marketingových zkratek. Samozřejmě v duchu doby, takže vstup do kolekcí i tam, kde žádné nejsou, atd.
  • FilmBox+: mobilová aplikace sice má k dispozici snadné párování s televizorem, ale nepracovalo. Na televizoru se sice ukázal návod, jak na to, ale uvedená webová adresa a kód QR nevedla na stejné místo a objevily se další komplikace. Navíc i přes přihlášení k mobilové aplikaci Strong vyžadoval další přihlášení plus nějaké jméno uživatele, které nikdy nechce, takže jsme raději na celý komplikovaný proces rezignovali.
  • HBO Max: opět už zavedená aplikace spolupracovala i s českým účtem i když se chovala zvláštně. Hned po jejím spuštění totiž automaticky naběhlo přehrávání zcela 1. dílu seriálu Příběh služebnice, a to ani nebyl, na jiném zařízení, v předchozích relacích spuštěn. Po přerušení přehrávání se díl zapsal i na lištu rozkoukaných pořadů, aplikace naštěstí už následně pracovala bez potíží. A ještě drobnost: Max bohužel neumožňuje to, co šlo u GO, totiž rychle spárovat aplikaci v mobilu s aplikací v televizoru bez nutnosti se zdlouhavě přihlašovat. Tady se muselo cvakat a cvakat a hodně opatrně! Zapsané heslo totiž nešlo zobrazit.
  • Lepší.TV a Skylink Live TV: tady jsme se hodně nasmáli! Google TV totiž nebyla schopna aplikace, resp. „zadaný řetězec „lepsi“ vůbec najít a lámanou angličtinou oznámila, že je něco špatně. To samé se stalo i po zadání „lepší“ a „skyl“ i když Skylink Live TV SK byla k vidění na jedné z nabídnutých lišt. Aby toho nebylo málo, „geniální Google“ ještě zadávací řetězec vždy vymazal, takže bylo zapotřebí začínat od znova. Následně jsme při brouzdání po aplikacích v nekonečných horizontálních lištách našli jak Skylink Live TV CZ, tak Lepší.TV. Obě pracovaly bez problémů.
  • SledovaniTV: párování s televizorem je snadné i když nikoli podle návodu na obrazovce. Nejlepší je se přihlásit v počítači a v nastavení si pak vyvolat párování s TV. Poté už to jde jako po másle. Není to tak snadné a přímé jako u Skylink Live TV, který – obecně vzato – může všem sloužit jako příklad, ale je to stále poměrně rychlé.
  • VLC Player: klasika, tedy bez externích titulků ze serveru (tady pouze interní), jinak ale spolehlivý běh i při řadě hodinových pořadů. Celkově vzato je ovšem VLC horší než řekněme před sedmi, osmi lety. U Android TV, potažmo Google TV, ale při práci se serverem moc na výběr nemáte.
  • Při krátkém zkoušení také pracovalo Youtube, Youtube Music a Youtube Kids.

Jednosměrné Bluetooth, zrcadlení z mobilu jen částečné

Jeden směr audia přes Bluetooth, výstup, byl vyzkoušen s výborným odolným reproduktorkem Sencor Sirius SSS 6400N (test) a – jako obvykle – vše klaplo k naprosté spokojenosti. Stačilo jen spárovat přehrávač v menu nastavení s reproduktorem Sencor.

Druhý směr vzhledem do boxu Strong byl zkoušen se třemi mobily a třemi verzemi operačního systému Android. Ty se bez problémů spárovaly, ale nikdy se nepřipojily a je vidět, že takto přehrávač, nebo chcete-li multimediální centrum, využít nejde.

Pokud jde o zrcadlení obrazovky z mobilu, to je komplikovanější. Samsung S20 FE 5G (Android 12) a TCL Plex (Android 10) Strong SRT 41 nenašly a jediný, kdo na něj viděl byl mobil Sony Xperia XZ (Android 6) v okamžiku výběru volby „Chromecast“. Pak šla tradičně zrcadlit libovolná obrazovka a vše, co bylo na ní. Jinak se tzv. vysílání obrazovky z mobilu podařilo pouze u kompatibilní aplikace, jako například u iVysílání České televize (viz foto výše), a to až u konkrétního přehrávaného pořadu.

U hlasového asistenta Googlu opět počítejte s marketingem. Nebyl ani schopen správně reagovat na anglicky vyslovené slovo Hulk. A to byla aplikace Disney+ plně funkční.

Jaký je? Pokud nepotřebujete vyšší výbavu, výborný!

Pokud skutečně nevyžadujete propracovanější výbavu a chcete opravdu jen co nejnenápadnější MMC pro přehrávání typicky IPTV/VoD nebo multimédií ze serveru, pak vám tento Strong poslouží dost dobře i když uživatelsky to žádná sláva není. V případě potřeby třeba digitálního audio výstupu pochopitelně musíte jinam a i u této značky si vyberete. Nebo se podívejte na náš článek „nejlepší přehrávače 2022 s Android TV, kde jich máte hned několik.

Strong SRT 41 je výborný počin a i když je s Google TV, což znamená oproti současnému Android TV značný pokles v uživatelském komfortu, Strong s tím nic nenadělá. Pokud vám tohle nevadí, díky stabilnímu prostředí, sladěnému hardwaru se softwarem a u nás naprosto bezproblémovému běhu dobře poslouží. Pokud ale přesto vyžadujete Android TV, spěchejte. Zařízení už dlouho na trhu nebudou a Google TV je nahrazuje všude možně, a to i u televizorů.

Hodnocení

  • PRO: výborný přehrávač pro začátečníky nebo pro někoho, který neřeší dodatečné funkce, vyladěné hardwarovo softwarové prostředí, o něco vylepšené ovládání (vzhledem k prvním verzím Google TV) a dálkový ovladač s přímým vyvoláním nastavení, už v základní dodávce MMC uplatníte v jakékoli TV s HDMI
  • PROTI: DO bez programovatelného tlačítka, ve srovnání s Android TV 8 a vyšší výrazně zhoršené uživatelské prostředí