Udržitelnost a odpovědné zacházení s naším prostředím jsou velké úkoly 21. století. S cílem účinně omezit důsledky změny klimatu a ochrany přírodních zdrojů existují právní předpisy, které určují minimální požadavky na energetickou účinnost zařízení s energií. Se současnou energetickou krizí nabývají požadavky právě na energetickou účinnost na stále větší důležitosti.

Energetická účinnost popisuje vztah mezi využitím energie a dosažením konkrétního cíle. Obecně lze říct, že když k dosažení konkrétního cíle je použito méně energie, tím více je energeticky účinnější produkt.

Nejvyšší možná energetická účinnost je výhodou jak pro výrobce zařízení, tak i spotřebitele zařízení: prostředí je výrazně méně zatěžováno a náklady na provoz se snižují. I když dnes kupující preferují zařízení s vyšší energetickou účinností, energetická účinnost často není v různých spotřebitelských testech zejména elektronických zařízení, a televizních přijímačů zvláště, tím rozhodujícím kritériem – a tedy důležitou konkurenční výhodou pro jednotlivé výrobce.

Testování z pohledu spotřeby

Podívali jsme se na některé srovnávací testy televizních přijímačů a jejich vyhodnocování. Nezávislé testy televizorů, naposledy v březnu 2022, prováděl náš nejprestižnější a všeobecně známý dTest, avšak jen pro předplatitele, nebo za jednorázový poplatek. Kritéria hodnocení upřednostňují kvalitu obrazu a zvuku ze 70 %, spotřebu však jen z 5 %. Dle webových stránek je spotřeba měřena během provozu ve výchozím a optimálním nastavení obrazu a v režimu stand-by. Hodnotí energetickou účinnost televizoru, a kromě absolutní spotřeby energie bere v potaz mimo jiné i velikost obrazovky. Zda a jakým způsobem jsou zahrnuty, případně srovnávány údaje výrobce na energetickém štítku s postupem měření, není z těchto údajů možno vyčíst. O postupech měření, které jsou stanoveny podle předpisů EU, jsme psali podrobně v našem článku

Jak se měří energetická náročnost TV? Dá se věřit energetickým štítkům?

Jiný server spotřebitelský test zato ke spotřebě píše, že rovnice – větší úhlopříčka se rovná větší spotřebě – už dávno neplatí, ale, že velikost obrazovky a množství funkcí jsou podepsány pod vyšší spotřebu. Avšak jako by zaspal změnu v nových štítcích, stále uvádí třídy A+ až A+++ a že většina televizorů se řadí do třídy A a že na nich nejdeme symbol vypínače! I když spousta doprovodných informací je docela užitečná, tak tyto informace jsou pro spotřebitele zcela zavádějící. Oblíbený Test magazín člení srovnávací testy podle velikosti úhlopříčky, a v tom opět spotřeba energie je považována za kritérium s nejmenší vahou. Ještě štěstí, že jejich vítěz testu LG OLED65C11LB, označovaný jako nejlepší 4K televizor 2023, byl na náš trh uveden před letošním 1. březnem. Kritérium energetické účinnosti EEI=0,9 by i se zahrnutím plochy velké obrazovky nesplnil, jak uvádíme v ve výše zmíněním článku i s vysvětlením jaké hodnoty EEI platí pro jednotlivé třídy.

Energetické štítky u internetových prodejců

A také jsme se zaměřili na to, jak si prodejci plní svou povinnost, označovat na internetu nabízené televizory štítkem. Většina velkých a známých e-shopů si tuto povinnost plní, z náhodně vybraných chybí energetické štítky u eshopu OKAY, i když mají poměrně dobře popsané vlastnosti a možnosti dělení a funkcí TV přijímačů. O spotřebě tam však není ani zmínka. MALL však stále používá již 2 roky neplatný štítek. Zajímavost jsme objevili u srovnávacího webu HEUREKA, který štítky u televizoru uvádí, avšak po rozkliknutí ve srovnávacím módu na vybraného, často malého prodejce, se u něj pak tyto štítky neobjeví, nebo opět jen dnes již neplatný štítek. Předností je, že ve výběrové liště je oddíl „úsporné televize“, kde jsou zařazeny všechny televize s třídou E a dokonce si mohu tento výběr upřesnit i podle spotřeby v HDR.

Pokud zvolíme na nejznámějším serveru s elektronickým zbožím ALZA výběr podle všech parametrů, můžeme volit ze štítků platných po roce 2021 podle energetických tříd odděleně pro SDR i HDR i jejich kombinaci včetně zobrazení nabízeného počtu výrobků. Pokud zvolíme v HDR třídu F a pro standardní režim SDR třídu G, zjistíme, že tomu vyhovují jen 3 přijímače výrobce Philips, o nichž jsme se zmiňovali již ve výše uveden článku a o jejichž správnosti, kterou uvádí výrobce, máme pochybnosti. Dokonce nám tento způsob vyhledávání našel televizor značky Metz, kde dokonce třída HDR (C) byla o dva stupně lepší než SDR (F). V současnosti je však nedostupný a ani nelze sejmout QR kód pro přístup do evropské databáze.

Podrobné technické údaje

Spotřebitelské weby také udávají různou úroveň podrobnějších technických informací s různou kvalitou údajů o spotřebě. Nejpřesnější údaje jsou po rozkliknutí QR kódu v tzv. „Informačním listu výrobku“, kde dodavatel/výrobce musí uvádět nejenom třídy a příkon v provozním stavu, ale i  v pohotovostním režimu, resp. i v režimu při připojení na síť internetu. Možnost plného odpojení vypínačem od síťového napájení byla uváděna pouze na starých štítcích do roku 2021 a dnes to nahrazuje v podstatě údaj o stavu ve vypnutém režimu (naximálně 0,3 W), uváděný na tomto technickém přehledu. Informuje také o zaručené době dostupnosti aktualizací softwaru, náhradních dílů podpory a minimální doby obecné záruky dodavatele.  Tyto informační listy je možno si stáhnout i v češtině.

Některé paradoxy v regulaci spotřeby energie

Největší podíl na spotřebě elektrické energie má stahování a online sledování videí. Pohledem provozovatelů a metodami měření distribučních cest jsme se zabývali v článku

Drahé energie dohánějí i vysílání Jak měřit spotřebu a efektivitu?

Při tom servery a datová úložiště spadají také pod EU regulaci podle Nařízení Komise (EU) 2019/424 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign serverů a datových úložišť. Některé velké globální firmy to ale navíc řeší tak, že pro provozy svých serverů se zavázaly používat energii z obnovitelných zdrojů. Pohled domácího spotřebitele a údaje o příkonu domácích spotřebičů mediální zábavy nejsou právě kromě televizorů nikde regulovány a technické údaje k nim je někdy ani neobsahují.

Napadlo vás zapřemýšlet nad tím, jak ke spotřebě přispívá například obvyklý domácí modem s kombinovaným wifi routerem, který bude mít spotřebu od 10 W do 30W za hodinu podle výrobce a vybavení? Spotřebu doma za dané období snadno vypočítáte podle jednoduchého vzorce: příkon (W) x čas (h) = spotřeba (Wh) a po vynásobení cenou energie dostanete výslednou cenu za provoz, který je obvykle bez vypínání celý rok. Pokud uvážíme průměrnou hodnotu příkonu 20 W dojdeme ke spotřebě 175 kWh. Při dnešních zastropovaných cenách, které i s distribučními poplatky dosahují 10 Kč za 1 kWh, tak hovoříme ročně již o více jak tisíci korunách.

Dalšími žrouty elektrické energie jsou stále oblíbenější herní konzole a displeje televizorů v herním režimu. Údaje k tomu chybí a ani se nezdá, že by uvedená zařízení, pro domácí síť – včetně počítačů/notebooků – a pro další zábavu, byla zahrnuta do energetické regulace po vzoru energetických štítků. Vždyť i ledničky s povinnými štítky mají spotřebu srovnatelnou s domácími routery ve stovkách kWh ročně a při jejich vyhledávání např. na e-shopu ALZA podle parametrů jsou energetické třídy na prvním místě. A také jsme si všimli, že zmíněný dTEST prováděl minitestování herních režimů televizorů, ale bez jakékoli zmínky o spotřebě.

Kdo u nás kontroluje údaje na štítcích?

Účinný dozor nad trhem je zásadní pro zajištění řádného vymáhání předpisů, pro uskutečnění očekávaných výhod, pro zaručení rovných podmínek na trhu, pro poskytování spolehlivých informací o výrobku spotřebitelům a pro důvěru občanů.

Podle evropské databáze EPREL jsou energetické štítky buď vygenerovány automaticky z údajů dodaných dodavatelem/výrobcem nebo přímo dodavatelem. Jakákoli kontrola správnosti těchto údajů je na národních orgánech členských zemí. Podle odpovědi MPO na náš dotaz je Státní energetická inspekce (SEI) v rámci dozoru nad trhem odpovědná v ČR ověřovat technickou správnost a dodržení postupů při měření indexu energetické účinnosti u elektronických displejů a televizorů (dle Nařízení Komise (EU) 2019/2013 resp. (EU) 2019/2021.

V souvislosti s našimi pochybnostmi o údajích ohledně zmíněných televizorů Philips jsme požádali SEI, aby nás informovala o tom, zda a v jaké akreditované laboratoři jsou v rámci dohledu ověřovány technické parametry elektronických displejů a televizorů uváděných na náš trh uvedených v databázi ERPEL, zda byl dodržen postup popsaný v příslušných nařízeních Komise a zda existuje i protokol o těchto měřeních. A jak budou postupovat v ověřování uváděných parametrů po 1.březnu tohoto roku, kdy vstoupí v platnost přísnější kritéria při uvádění výrobků na společný trh.

Bohužel jsme dosud z jejich strany do včerejšího dne neobdrželi odpověď. Tak se snad vejdeme do jednoměsíční lhůty ještě do konce února.

Úvodní snímek převzat: https://www.dtest.cz/clanek-9392/minitest-herni-rezimy-televizoru

Štítky