Před pěti týdny vyzval Český telekomunikační úřad (ČTÚ), aby mu operátoři vysílacích i mobilních sítí, ale také odborná veřejnost, zaslali připomínky k návrhu nové Strategie správy spektra. Diskusi uzavřel k 11. listopadu a výsledky chce probrat na speciálním workshopu, jehož termín ale úřad zatím nesdělil.
Přímo na webu ČTÚ se objevilo šest připomínek k předloženému dokumentu, Televizníweb.cz má k dispozici ještě sedmou, která úřadu doputovala datovou schránkou, ale na jeho stránkách se dodnes neobjevila. K návrhu se vyjádřili dva největší provozovatelé televizních vysílačů – České Radiokomunikace (CRA) a Digital Broadcasting – dále někdejší manažer společnosti Prague Digital TV Petr Formánek, televizní skupina Prima, společnost Amazon, Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT) a Skupina pro standard IEEE 802 LAN/MAN. Kromě posledních dvou jmenovaných subjektů se všichni soustředili především na otázku zachování terestrického televizního vysílání v jeho dnešním rozsahu.
Kmitočty pro multiplexy 25 a 26? Jen pro dokrytí stávajících sítí
CRA například požadují doplnit k záměru ČTÚ, že bude průběžně monitorovat zájem a využívání jednotlivých televizních platforem, aby při tom zohlednil související sociální, kulturní, ekonomické a environmentální aspekty, technologický vývoj, změny chování spotřebitelů a požadavků na propojení v zájmu posílení růstu a inovací. Souhlasí s dočasným využitím kmitočtů, které byly při přechodu na DVB-T2 vyčleněny pro dvě rozvojové celoplošné televizní sítě 25 a 26, na dokrývání současných celoplošných multiplexů, ale jiné využití odmítá. „Jiné využití dotčených kmitočtů v rozporu s kompenzačním určením účelu těchto kmitočtů dle Strategie DTT by tak bylo v přímém rozporu s § 21 ve spojení s § 20 zákona č. 2/1969 Sb., který jednoznačně stanoví, že ČTÚ jakožto ústřední orgán státní správy, „se ve veškeré své činnosti řídí ústavními a ostatnímu zákony a usneseními vlády“,“ vysvětlují CRA.
ČTÚ ve svém návrhu uvádí, že by tyto kmitočty, původně určené celoplošným sítím 25 a 26, mohly být použity i pro regionální televizní vysílání, ale maximálně do konce roku 2030. To ale CRA ve své námitce rozporují. Podle jejich výkladu nadále platí vládní Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání z roku 2016, v níž je síť 25 určena právě CRA jako kompenzace za nejkomplikovanější přechod na DVB-T2, a síť 26 měla využít Česká televize pro své regionální vysílání, protože to multiplex 21 neumožňuje (ČT se ale multiplexu 26 vzdala a regionální vysílání řeší vysíláním pěti mutací programu ČT 1 v celé sítě 21). „Strategie DTT v žádném případě neumožňuje přidělení těchto kmitočtů provozovatelům regionálních a lokálních TV vysílačů nebo pro jiné účely,“ konstatují CRA.
Šéf ČTÚ: Terestrickou TV chceme i po roce 2030 Mají být i kmitočty pro dokrývání
Žádné omezování pásma UHF pod 700 MHz, žádají CRA
V části navržené Strategie správy spektra věnované stavu využití pásma UHF v České republice chtějí CRA doplnit, že uvolnění pásma 700 MHz, kvůli kterému muselo televizní vysílání přejít na nový standard DVB-T2 a kodek HEVC, sice umožnilo nástup mobilních sítí 5G, a dalšímu rozšiřování geografického pokrytí mobilních služeb včetně připojení k internetu, ale mělo to dopady do kmitočtové rozmanitosti jednotlivých sítí s vlivem na nemožnost regionalizace televizního vysílaní některých DVB-T2 sítí a prokázaným obtížím s televizním příjmem v rámci velkých jednofrekvenčních vysílacích sítí. CRA tím narážejí zejména na problém veřejnoprávního multiplexu 21, který až na dva regiony vysílá v celé České republice na kanálu 26 a tato celostátní jednofrekvenční síť se potýká zejména při inverzním počasí s problémy.
„Textace musí být objektivní, dopady do kmitočtové rozmanitosti sítí MUX 21, MUX 22 a MUX 23 jsou nezpochybnitelné a nelze proto bez takového dovětku hovořit o tom, že nedošlo k omezení rozsahu či pokrytí, jak plyne např. z dokumentu ČTÚ „Vyhodnocení stavu po přechodu na DVB-T2 “ nebo Závěrečné zprávy o realizaci Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání – přechod na DVB-T2, publikované Ministerstvem průmyslu a obchodu,“ namítají CRA. Zároveň odmítají formulaci ČTÚ, že zemské digitální televizní vysílání by mělo být zachováno dlouhodobě i po roce 2030 přinejmenším v části pásma UHF pod 614 MHz. „Jedná se o spekulativní předjímání jakéhokoli budoucího výsledku změn v alokaci pásma UHF,“ konstatuje operátor.
Česko zreviduje Strategii spektra ČTÚ žádá veřejnost o podněty
Zachovejme čtyři multiplexy, žádá Digital Broadcasting
Digital Broadcasting jménem svého ředitele pro vnější vztahy Martina Roztočila sdělila ČTÚ „zásadní stanovisko“, podle něhož sledování terestrické televize s příjmem obsahu na běžnou televizní anténu, alespoň jednom přijímači, využívá v České republice 53 % domácností. „Proto v době, kdy ČTÚ připravuje novou „Strategii správy rádiového spektra“, se domníváme, že je objektivně nutné vzít v úvahu skutečnost, že terestrické vysílání, v současném rozsahu čtyř celoplošných sítí, je významnou platformou pro sledování video obsahu nyní i do budoucna pro zachování konkurenčního prostředí v rámci duálního vysílání v České republice,“ napsal Roztočil a odkázal se kromě jiného na prezentace z červnové konference DIGIMEDIA 2024.
Operátorovi se nelíbí formulace ČTÚ, že pásmo UHF je z technicko-ekonomického hlediska optimální pro zajištění pokrytí území mobilními službami a požaduje doplnění této věty o zemské digitální televizní vysílání. Stejně jako CRA, i Digital Brodcasting chce využít kmitočty původně zkoordinované pro rozvojové celoplošné sítě 25 a 26 pro zachování terestrického televizního vysílání v současném rozsahu i po roce 2030. „Toto konstatování zakládáme na skutečnosti, že tato platforma historicky byla, v současné době je a do budoucna je reálný předpoklad, že i zůstane tradiční a oblíbenou platformou, většinově preferovanou veřejností v České republice, mimo jiné z důvodu možnosti sledování obsahu televizních programů bez dodatečných poplatků,“ vysvětluje Roztočil.
Rozhodnuto: Terestrická TV i po roce 2030 WRC-23 jí potvrdila pásma 500 a 600 MHz
Prima chce terestricky vysílat nejméně do roku 2050
Na rozdíl od CRA ale Digital Broadcasting navrhuje, aby po roce 2030 byly tyto kmitočty použity pro „zahájení celoplošného komplexního testování nově vyvíjených technologií 5G Broadcast potencionálně připravovaných pro budoucí zemské televizní vysílaní v České republice“. Formulace ve Strategii správy spektra by měla podle Roztočila znít: „Disponibilní kmitočty, které nepovedou k rušení přidělených kmitočtů pro TV vysílání nebo mobilních sítí v pásmu 700 MHz, bude možné nadále využívat k experimentálnímu ověřování provozu alternativních technologií v broadcastingu, jako je například 5G Broadcasting, nebo v případě nutnosti krátkodobé ověřování provozu jednosměrných vysílačů SDL určených k rozšíření kapacity stahování (downlink) dat v mobilních sítích nebo pro zlepšení kvality a dostupnosti DTT (dokrývání), případně pro potřeby regionálního vysílání.“
S překvapivým požadavkem přispěla do diskuse televizní skupina Prima, která požaduje zachování čtyř celoplošných multiplexů pro terestrické televizní vysílání v Česku minimálně do roku 2050. „Dle našeho názoru by ve Strategii měl být vyjádřen princip, že před případným přidělením televizního spektra pro jiný typ služeb (např. mobilní služby) by mělo být monitorováno, zda dané jiné služby dostatečně využívají tu část spektra, která pro ně již byla vyčleněna,“ píše v komentáři pro ČTÚ generální ředitel Primy Marek Singer. Ostatně, Prima byla také jediným provozovatelem televizního vysílání, který se k návrhu Strategie správy spektra vyjádřil. Požadavky od Novy a České televize nedorazily, pokud je tedy ČTÚ nezatajil podobně jako komentář CRA.
Čeští mobiláři chtějí pásmo 600 MHz Navrhují koprimární využití UHF
Proč ČTÚ tolik podporuje mobilní sítě? ptá se Petr Formánek
Petr Formánek, který po akvizici společnosti Prague Digital TV většími CRA byl zhruba rok jejich zaměstnancem a nyní je odborným konzultantem na volné noze, se ve své připomínce pozastavuje nad tím, proč ČTÚ uvažuje o dalším ukrajování z pásma UHF ve prospěch mobilních operátorů. „Nabízí se otázka, proč jsou mobilní i pevné sítě se svými službami prioritou případné dotační politiky ČTÚ oproti operátorům poskytující službu TV a R vysílání a je potřeba podpořit jejich investice? Mnohokrát jsme slyšeli od renomovaných ekonomů, že dotace „křivý“ trh. Pokud má ČTÚ potřebu podporovat, motivační by byla podpora všech operátorů využívajících pásmo UHF, neboť všichni bez rozdílu platí poplatky za využívání spektra, obzvláště pokud by taková podpora byla realizována z „Radiokomunikačního účtu“. Podpořit experimentální projekty nových technologií ze strany ČTÚ mi přijde smysluplnější,“ míní.
Kmitočty zkoordinované pro rozvojové televizní sítě 25 a 26 by Formánek využil pro testování 5G Broadcastu a DVB-I jako servisní vrstvy pro 5G technologie. „V ověřovacím provozu se nabízí ověřit možnost koexistence kmitočtů 5G Broadcast a DVB na stejném RF kanálu – provozovat Commercial Mobile Alert System (CMAS) na odolné vysílací infrastruktuře pomocí 5G Broadcast, namísto spoléhání se pouze na mobilní sítě,“ navrhuje s tím, že dalším využitím by mohlo být testování 5G-Advanced (Release 19), 6G (Release 21) nebo ověřování provozu zařízení pro rozšíření kapacity dat v mobilních sítích. „Významné omezení UHF spektra, nyní využívaném pro DTT, by mohlo vést k omezení konkurenčního prostředí i oboru jako takového,“ varuje Formánek.
Mobiláři brojí proti TV vysílání, argumentují výzkumem sledování videoobsahu
Úvodní foto: ČTÚ
