UVNITŘ DOKUMENT – „Soutěž krásy“ se posouvá až o půl roku, včetně rozhodnutí o způsobu, jakým se budou dvě nové sítě DVB-T2 přidělovat. Určit to měla další novela zákona o elektronických komunikacích, ČTÚ však na ni čekat nebude.
Až na první pololetí příštího roku se přesouvá rozhodnutí o přidělení dvou tzv. rozvojových sítí DVB-T2, které vzniknou z kmitočtů zbylých po dokončení přechodu na pozemní digitální televizní vysílání v novém standardu. Serveru Televizníweb.cz to řekla předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hana Továrková, která měla na toto téma promluvit na říjnové konferenci DIGIMEDIA 2020. Tato akce však byla kvůli vládním opatřením proti šíření nového typu koronaviru Covid-19 zrušena, a tak organizátoři postupně zveřejňují témata připravená pro tuto akci prostřednictvím médií, jež jsou partnery konference. Hana Továrková tak vyloučila, že by se o přidělování rozvojových sítí DVB-T2 rozhodovalo ještě letos.
„Předběžně předpokládáme, že by se výběrové řízení konalo v průběhu 1. pololetí příštího roku,“ uvedla předsedkyně Rady ČTÚ. Jasno zatím není ani o způsobu, jakým se budou tyto rozvojové sítě DVB-T2 přidělovat. „Budeme postupovat formou výběrového řízení podle zákona. Nicméně o jeho konkrétní podobě a podmínkách není prozatím rozhodnuto,“ připouští Továrková. Přidělování rozvojových měla řešit novela zákona o elektronických komunikacích (ZEK), již mělo připravit ministerstvo průmyslu a obchodu. Alespoň to vyplývá z platné vládní Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání v ČR, jež počítala s dvěma novelami ZEK: jedna měla řešit Technický plán přechodu na DVB-T2 a kompenzace vyvolaných nákladů pro operátory, druhá způsob přidělování rozvojových sítí DVB-T2.
Kdy na klasickou anténu naladíme ještě víc programů v DVB-T2? (Foto: Jan Potůček, Televizníweb.cz)
Druhá novela ZEK však zatím nevznikla, ministerstvo průmyslu a obchodu nyní řeší kompenzace podnikatelům a živnostníkům zasaženým vládními opatřeními proti šíření Covid-19. Z dřívějších vyjádření předsedkyně Rady ČTÚ je ale jasné, že rozvojové sítě DVB-T2 budou určeny pro komerční televize. A ze stávajících odpovědí je patrné, že ČTÚ na novou novelu ZEK čekat nebude a chce rozvojové sítě přidělit podle stávajícího zákona. Tedy bez ohledu na vládní Strategii rozvoje DTT, což by mohlo znamenat například aukci otevřenou všem zájemcům a nikoli přímé přidělení, s nímž počítal vládní dokument. To by však měnilo pravidla uprostřed hry, protože přidělení rozvojových sítí konkrétním operátorům bylo podmíněno splněním určitých podmínek, k jejich splnění ze strany operátorů již došlo.
CRA: Počítáme s naplněním vládní Strategie rozvoje DTT
Vládní Strategie rozvoje terestrické televizní platformy z roku 2016, která sloužila jako podklad pro vytvoření Technického plánu přechodu na DVB-T2, počítala s tím, že rozvojové sítě 25 a 26 získají napřímo Česká televize a České Radiokomunikace (CRA). Kavčí hory měly druhou síť využít pro rozvoj regionálního vysílání a část kapacity uvolnit pro komunitní média, CRA měly rozvojovou síť získat jako kompenzaci za nejkomplikovanější přechod na DVB-T2, kdy musely nejprve převést programy z vypínaných multiplexů 2 a 3 do jediné Přechodové sítě 12 a pak je znovu rozdělit do finálních multiplexů 22 a 23. CRA podle vyjádření Marcela Procházky, ředitele sekce regulace, s tímto řešením nadále počítají.
„Využití rozvojových sítí je jasně definováno ve vládou schválené Strategii rozvoje zemského televizního vysílání. CRA beze zbytku naplnily tuto strategii v oblasti uvolnění pásma 700 MHz prostřednictvím přechodu na DVB-T2 a věříme, že strategie bude naplněna příslušnými státními orgány i v oblasti rozvojových sítí,“ uvedl Marcel Procházka. Naproti tomu Česká televize se získáním rozvojové sítě DVB-T2 již nepočítá, byť původně byla na její provoz připravena. „Již v roce 2016 jsme představili koncept provozu regionálního multiplexu. Nová rozvojová celoplošná síť DVB-T2 (26) měla být koncipována jako celoplošná a regionálně členěná síť DVB-T2 s tím, že regiony budou víceméně odpovídat přirozenému členění ČR – severní/jižní Morava, severovýchodní, jihozápadní a střední Čechy, tedy celkem pět regionů,“ říká Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře ČT.
Vládní Strategie rozvoje te… by Jan.Potucek
Česká televize boj o rozvojovou síť vzdala
„Síť 26 měla být koncipována jak pro podporu regionálního vysílání České televize, role České televize v krizovém řízení, tak i pro obecnou podporu regionálního vysílání malých regionálních a komunitních vysílatelů. Vládou schválená Strategie rozvoje DTT považovala za optimální řešení posílení servisní role veřejnoprávní televize právě v oblasti regionálního vysílání. Ačkoli byla tato koncepce součástí vládou schváleného dokumentu, nenašla v praktické rovině žádnou pozitivní reakci politické reprezentace. V současnosti je tento koncept již definitivně nerealizovatelný a ČT vyřešila své regionální vysílání na zcela jiném, již zmíněném celoplošném principu,“ dodal Hanuš. Místo regionálního odpojování ČT vytvořila ve svém multiplexu 21 tři programové pozice stanice ČT 1 a souběžně tak vysílá v celé republice Události v regionech z Prahy, Brna i Ostravy.
I kdyby ČT nadále chtěla provozovat i druhý multiplex DVB-T2, neměla by na to potřebné finance. Původně totiž počítala s tím, že na jeho financování použije tzv. vratky DPH za vybrané koncesionářské poplatky. O ty však rozhodnutím vlády přišla. Poslední tečkou pak byla deklarace ČTÚ, že rozvojové sítě DVB-T2 budou určeny pro komerční stanice. „ČTÚ nedávno veřejně deklaroval záměr vyhlásit na dvě plánované rozvojové sítě, tedy včetně MPX26, výběrové řízení zaměřené na jejich komerční využití. A výběrového řízení se ČT zcela jistě účastnit nebude. Nemá k tomu žádný důvod a ostatně k tomu nemá ani žádnou oporu ve stávající legislativě,“ konstatuje Pavel Hanuš.
Česká televize s účastí v tendru na operátora rozvojové sítě DVB-T2 nepočítá, říká vedoucí její projektové kanceláře Pavel Hanuš
Digital Broadcasting chce druhý multiplex DVB-T2
Kdo se naopak o rozvojovou síť ucházet chce, je společnost Digital Broadcasting, přímý konkurent CRA. V éře DVB-T provozovala de facto dvě celoplošné sítě pro televizní vysílání – dnes již vypnutý multiplex 4 a Regionální síť 7, která má ukončit vysílání tento týden (s pokrytím 85 procent obyvatel ji lze považovat v podstatě za celoplošnou). „Za dobu, co působíme na trhu zemského televizního vysílání v ČR (od roku 2012), jsme myslím dokázali, že jsme plnohodnotný provozovatel celoplošných zemských sítí a jsme schopni nabídnout provozovatelům vysílání optimální podmínky. Z tohoto důvodu a také mimo jiné v zájmu zachování poměru na trhu i po přechodu z DVB-T na DVB-T2, se o rozvojové sítě DVB-T2 logicky intenzivně zajímáme,“ potvrzuje zájem o budoucí tendr jednatel Digital Broadcasting Radim Pařízek.
Co by v případě získání rozvojové sítě tento operátor nabídnul v éteru? „Chceme jejich prostřednictvím divákům přinášet nový zajímavý obsah a provozovatelům vysílání připravit pro šíření jejich televizních programů optimální podmínky. Určitě ale bude ještě dost času si k tomu postupně říct i více,“ slibuje Radim Pařízek. Vedle finálních a rozvojových sítí DVB-T2 budou moci nadále fungovat i vybrané regionální sítě DVB-T, jimž ČTÚ na požádání operátorů prodlouží individuální oprávnění pro využívání kmitočtů. „Zde platí úprava dle přílohy plánu využití rádiového spektra, vydané opatřením obecné povahy č. PV-P/10/05.2020-5. Úřad již obdržel od jednotlivých subjektů žádosti o vydání oprávnění. V případech, kdy to bude možné z hlediska dostupnosti náhradních rádiových kmitočtů a jejich úspěšné mezinárodní koordinace, bude Úřad na základě těchto žádostí udělovat nová individuální oprávnění,“ potvrdila předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková.
Bylo by vhodné nejprve dát dohromady 4 základní sítě. Především síť 21 je technicky naprosto nezvládnutá a nevyhovující. Vědí to všichni (ČTÚ, ČT, ČRa, Anténáři i poučení diváci). Není možné vysílat mimo ekvalizační rámec 159,7 km.
Pokud bychom chtěli vysílat 4 základní DVB-T2 sítě důstojně, tak nám zde nezbyde pro rozvojové sítě prakticky žádný kmitočet. Je neuvěřitelné, že se to prostě jen tak smázne a ČT by měla mít technicky nehorší pokrytí.
V tom případě by se mělo předefinovat kompletně celé znění zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.
No, ja tedy po pravde nevim nic o tom, ze prave Mux 21 by mela ty nejvetsi potize, a to na rozdil od Mux 24 (a predchoziho Mux 4), kdy jejich deklarovane a skutecne pokryti se velmi lisilo a lisi i nyni.
U sítě 24 je to definováno umístěním vlastních vysílačů. Neexistuje možnost, že by někdo postavil další obrovské vysílací věže. Budiž ke cti panu Pařízkovi, že mux 24 bude mít alespoň více vysílačů, než měl mux 4. Nicméně jsem v úvodu zmínil všechy 4 základní sítě.
Situace, kdy máte k dispozici pouze vysílač Javořice (kde vám stabilně funguje pouze mux 23) a dále Políkno a Jauerling je neakceptovatelná….Protože prostě sítě 21 a 22 tady používají SFN za ekvalizačním rámcem.
Jestliže byla definována priorita čtyř základních sítí, pak nechápu, proč se podle ní nepostupuje.
@ mirasat napsal: 27.10.2020 (8:25) .
Úplný souhlas ohledně toho Muxu 21 který nyní používá Česká televize. Opakovaně jsem psal o tom že veřejnoprávní televize za peníze občanů České republiky to úplně totálně „doj.bala“ s to jejich jedno frekvenční sítí což byla z jejich strany údajně velká výhoda jak od samého začátku prezentovali technici z České televize. Psal jsem o tom že ČT měla u Muxu 21 používat frekvence Muxu 22, takže že Mux 21 měl být na frekvencích stávajícího Muxu 22 a Mux 22 měl být na frekvencích stávajícího Muxu 22. Mux 22 by byl pro ČT vhodnější aj z důvodu jeho sočasné větší a ne úplné regionalizace což není u komerční Primy vůbec potřebné. Další možnost je ještě ta že pro Mux 21 použít frekvence z volného Muxu 26 a následně z Muxu 21 udělat Mux 26. Současný Mux 26 který je plně vhodný pro regionální vysílání a to hlavně z toho důvodu že do budoucna chce mít ČT minimálně pět verzí vysílání. Jen totální exot může komerčnímu subjektu přidělit plně regionalizovatelný mux když to to vůbec nevyužije a nepotřebuje to!!! Pařízek již regionalizovatelný Mux má a placené TV jako Skylink který má o něho největší zájem a další to proplacenou TV to absolutně nepotřebují,
Jako mozne favority pro provozovani budozcich Mux 25 a 26 osobne momentalne vidim CRa a DB, prip. Skylink ci UPC (byt tito dva by chteli zrejme zpoplatnit).
Pevně věřím, že to nemůže dopadnout jinak, než že to dostane DB a ČRa. A je mi jasné, že zejména Šizuňklink bude hodně tlačit na pilu, aby to dostali oni a bude úsměvné, jak za ně budou někteří „dobře motivovani“ vysoce postavení „experti“ okatě lobovat.
Je to věcí názoru. Nevidím problém v tom, aby jedna z těch celkových šesti sítí byla placená.
A upřímně, raději Anténa+ kterou si můžu nebo nemusím připlatit než třeba Pařízek. Co by tam jako chtěl vysílat? Další Klenoty nebo Galerie, kterými zaplácal už ten svůj současný multiplex?
Jeden z těch rozvojových muxů (mx25) však má navrženu SFN na kanále 48 po celé zemi podobně jak tomu je u muxu 21 (u mx25 s výjimkou Kletě a Votic – k25, a Javořice +Kojál+Pálava k29). Takže opět problémy s pre-echy na kanále 48 atp.
Navíc některé dokrývače (úředně nazývané „vysílače malého výkonu“) dnes pracují na kanálech, určených zrovna pro rozvojové sítě (pokud se pamatuji, je to např. Žamberk – k36 (mx26 Praděd), nebo Králíky 43(mx26 Kojál+Pálava, ale najdeme i další) .
Hrozí pravděopdobně problém nedostatku volných kanálů pro doplnění aspoň současných „vysílačů malého výkonu“).