Rušení příjmu televizního a rozhlasového signálu: co způsobují mobilní sítě LTE?

Jak se vypořádat s problémy rušení signálu televizního a rozhlasového vysílání mobilními sítěmi LTE a co tyto potíže způsobuje?

Pokud se rozhodneme přijímat televizní a rozhlasový signál, výsledek závisí v první řadě na síle signálu v místě příjmu, použité technice a její správné montáži, ale mnohdy se potýkáme i s rušením signálu. Rušení může přicházet od jiných televizních nebo rozhlasových vysílačů, vysílačů mobilních sítí nebo dalších služeb, rušit mohou i různé elektronické přístroje a objevit se může i tzv. průmyslové rušení z rozvodů elektrické sítě nebo různých průmyslových provozů. Mnohdy může rušení komplikovat nebo znemožnit příjem i v místech s jinak kvalitním signálem televize a rozhlasu. V článcích na televizniweb.cz si problematiku rušení přiblížíme a dáme vám i tipy a rady, jak rušení předcházet nebo ho odstranit. V dnešním článku se podíváme na rušení příjmu od mobilních sítí LTE.

Kde se vzalo rušení od LTE sítí a jak se projevuje?

Rušení od základnových stanic mobilních sítí LTE 800 MHz (také označovaných jako BTS) je v současné době asi nejčastějším případem rušení televizního příjmu. V drtivé většině případů se ale nejedná o přímé rušení signálu (samotný signál není nijak rušen ani degradován), ale o vliv silného signálu LTE na přijímací soustavu. Televizní pásmo UHF totiž zabíralo historicky frekvence 470 – 860 MHz (TV kanály 21-69). Po tzv. digitální dividendě došlo k zúžení pásma na 470-790 MHz (kanály 21-60) a „odtrženou“ horní část zabraly mobilní sítě LTE (toto pásmo je označováno jako LTE 800). Antény, zesilovače a další prvky rozvodů byly ale vyráběny na celé TV pásmo a vedle televizního signálu tak nyní přijímají naplno i signál LTE, jehož síla je v mnoha případech výrazně vyšší než síla signálu vysílačů DVB-T/T2.

Vliv silného signálu LTE se projeví degradací příjmu, kterou divák pocítí buď ve zhoršení příjmu (typické „kostičkování“ obrazu, zasekávání se obrazu i zvuku) nebo v nemožnosti příjmu některých DVB-T/T2 multiplexů. V extrémních případech může spuštění blízké BTS LTE televizní příjem doslova znemožnit, zejména pokud je k příjmu využívána anténa se zesilovačem.

Obr. 1 – Základnové stanice LTE sítí se často umisťují na obytné domy a jejich signál je tak mnohdy výrazně silnější než signál televizního vysílání DVB-T/T2. (foto: GSMweb.cz)

Základnové stanice LTE pracují v nižší části pásma (791 – 821 MHz), první blok (791-801 MHz) je vyhrazen pro T-Mobile, druhý (801-811 MHz) pro O2 a třetí (811-821 MHz) pro Vodafone. Vyšší část pásma je pak vyhrazena pro uplink na vysílače (tedy tam vysílají mobilní zařízení – telefony, modemy a další). Největší problém je vzhledem k minimálnímu kmitočtovému odstupu právě se základnovými stanicemi T-Mobile – pro jejich potlačení je nutné využít velmi selektivní a efektivní filtry, zejména pokud přijímáme kanály 59 a 60. U kanálu 60 je mnohdy oddělení slabšího televizního signálu a silného místního LTE vysílače T-Mobile velmi problematické.

Diváci, kterým zkomplikuje televizní příjem start LTE se mohou obracet na Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a rušení hlásit. Zjistit, zda je u vás již LTE spuštěno, nebo kdy se vysílače ve vašem okolí budou spouštět, je relativně jednoduché – ČTÚ zřídil speciální webovou stránku http://start-lte.ctu.cz, kde lze nalézt mapku spouštěných BTS i s daty oživení. Pokud tedy zjistíte, že začalo docházet k problémům s příjmem televize a zároveň na mapě vyhledáte blízkou BTS s nedávným datem spuštění, lze s celkem vysokou pravděpodobností z nekvalitního příjmu vinit právě silný signál LTE v místě příjmu.

Pokud se prokáže, že na vině je blízká BTS LTE, měl by mobilní operátor náklady na odrušení uhradit. Na vině ale nesmí být špatná nebo nevhodně navržená přijímací soustava a musí se jednat o rušení vysílačů určených pro danou lokalitu. Na mnoha místech totiž spuštění blízké BTS LTE příjem digitální televize reálně zhorší, ale ne natolik, aby to diváci pocítili na příjmu místních programů. Blízká BTS může například znemožnit dálkový příjem zahraničních programů nebo vysílačů, jejichž pokrytí v dané lokalitě není dle ČTÚ chráněno. Pak mají diváci smůlu a u ČTÚ se pomoci nedočkají.

Máte „LTE free“ anténu nebo zesilovač? Nemusí to stačit

V posledních letech se už prodávají i antény, zesilovače a další prvky s obchodními označeními jako „LTE free“ nebo „LTE compatible“, tedy laděné už na omezené pásmo 470 – 790 MHz. Zejména v případě antén je ale potlačení LTE pásma malé, tím, že výrobce upraví maximum zisku antény pod 790 MHz, se v pásmu 791-820 MHz, kde vysílají základnové stanice LTE, docílí potlačení typicky v jednotkách dB. U zesilovačů s vestavěným LTE filtrem je již efektivita potlačení LTE signálu vyšší, i tak to ale nemusí stačit, protože vestavěný LTE filtr propouští celé pásmo až do 790 MHz a následně má jen pozvolný útlum.

Obr. 2 a 3 – Porovnání výsledného signálu za zesilovačem pro kanály 21-69 (obr. 2) a zesilovačem „LTE free“ pro pásmo 21-60 (obr. 3.) Potlačení není na začátku LTE pásma vysoké, následně se útlum zvyšuje.

Pokud tedy máme poblíž zejména BTS T-Mobile, je většinou třeba využití přídavného selektivního filtru, který má už na začátku LTE pásma výrazný útlum. Každopádně, pokud při koupi volíte mezi anténou nebo zesilovačem, které jsou laděny na celé původní pásmo, nebo prvky, které už mají omezené pracovní pásmo, určitě se vždy vyplatí vybrat ty s omezeným LTE pásmem. I pokud by potlačení LTE samotnými prvky nestačilo a budete nakonec potřebovat přídavný filtr, docílíte v kombinaci s „LTE free“ prvky vždy vyššího potlačení nežádoucího signálu.

Co je to LTE filtr a jaké jsou jeho vlastnosti?

Různých typů LTE filtrů je na trhu velké množství. Odborně řečeno se jedná o tzv. dolní propust – pasivní prvek, který propouští signál od určitého kmitočtu směrem k nižším frekvencím a nad daný kmitočet signál tlumí. Základní vlastnosti LTE filtru (stejně jako jakékoliv jiné propusti) jsou tři – průchozí útlum, útlum mimo propouštěné pásmo a selektivita – tedy strmost útlumu. Ta je u LTE filtrů zásadní, právě z důvodu blízkosti vyšších TV kanálů a LTE pásma.

Obr. 4 a 5 – LTE filtry se prodávají v různých provedeních – váleček pro zapojení na kabel nebo před zesilovač (obr. 4) nebo venkovní prvek v krytu pro umístění přímo na anténní stožár (obr. 5)

Filtry se dají sehnat v ceně od 200 Kč výše, některé úzce selektivní typy vyjdou i na více než 1000 Kč. Vyrábějí se buď pro celé stávající TV pásmo, tedy do 790 MHz (kanál 60), nebo jsou laděny níže – propouští tedy pásmo jen např. do 774 MHz (kanál 58), ale mají pak vyšší útlum v samotném LTE pásmu. Průchozí útlum se většinou v propouštěném pásmu pohybuje v rozmezí 1-3 dB.

Dražší filtry mají většinou lepší selektivitu, ale nemusí to platit vždy. Laik totiž nemá jak kvalitu filtru zjistit, pokud nedisponuje měřicí technikou, nezjistí ani to, nakolik filtr LTE signál reálně potlačil. U mnoha filtrů (zejména těch levnějších a neznačkových prodávaných na různých eshopech) výrobci ani prodejci neudávají, jaký útlum mají na začátku LTE pásma (na 791 MHz), přitom tento parametr je z pohledu potlačení rušícího signálu naprosto zásadní. Filtr sice může mít vysoký udávaný útlum např. 45 dB, to je ovšem k ničemu, pokud má na začátku pásma útlum jen 5 dB a udávaného útlumu dosahuje až nad 820 MHz.

Obr. 6 – Průběh útlumu běžného levného filtru pro celé pásmo 21-60. Strmost útlumu je malá a útlum tak není na začátku LTE pásma dostatečný pro efektivní potlačení silných signálů (graf: Antech s.r.o.)

Někteří výrobci a distributoři filtrů udávají u filtrů potlačení na různých frekvencích, z něhož je možné strmost vyčíst, případně udávají i útlum na začátku LTE pásma. Solidní výrobci, prodejci a distributoři pak většinou nabízejí graficky vyjádřenou křivku útlumu včetně útlumu na začátku LTE pásma, v jeho prostředku a na jeho konci, což už dává kupujícímu jasnou informaci o tom, které kmitočty a jak efektivně filtr reálně tlumí.

Typy filtrů na trhu a jejich správný výběr

Jak tedy LTE filtr vybírat? Obecně lze doporučit koupi levnějších filtrů laděných na nižší kanály a to v případě, že nepotřebujeme přijímat vysoké TV kanály 59 a 60. Například i levný filtr laděný do 774 MHz (kanál 58) dociluje na 791 MHz slušného útlumu kolem 18 dB. V případě filtru laděného do 766 MHz (kanál 57) pak docílíme útlumu na 791 MHz dokonce 33 dB, což už dostačuje v naprosté většině případů. Pokud potřebujeme přijímat vyšší kanály a zároveň výrazně utlumit LTE pásmo, protože máme nedaleko nebo ve směru na vysílač základnovou stanici LTE, má smysl sáhnout po dražším a selektivnějším filtru. Vhodné typy dokážou propustit kanál 59 s minimálním útlumem a zároveň potlačit začátek LTE pásma i o více než 25 dB.

Obr. 7 a 8 – Levný filtr laděný pouze na kanály 21-57 (obr. 7) už má útlum dostatečný a využitelný je kompromisně i pro kanál 58. Selektivní filtr pro kanály 21-59 (obr. 8) pak umožní příjem žádaných kanálů s minimálním průchozím útlumem a zároveň dostatečně potlačí LTE už na začátku pásma.(grafy: Antech s.r.o.)

Pokud potřebujeme přijímat kanál 60 a zároveň výrazně potlačit LTE, je situace složitá. I ty nejkvalitnější filtry nezajistí propuštění kanálu 60 s minimálním útlumem a zároveň efektivní utlumení LTE pásma už na jeho začátku. Zde je potřeba absolutně zapomenout na levné filtry, protože ty laděné až do 790 MHz mají na začátku LTE pásma útlum typicky jen 3-8 dB a to při silném LTE signále nestačí. Sáhnout tak lze po profesionálních filtrech, které zajistí průchozí útlum pro kanál 60 do 3-6 dB a zároveň potlačí LTE pásmo o více než 15 dB. Docílit výrazně vyšší selektivitu a zároveň menší průchozí útlum je takřka nemožné, to už naráží na fyzikální zákony.

Praktické využití a zapojení LTE filtru

Samostatný LTE filtr zapojujeme vždy před aktivní prvek nebo přijímač. Jestliže máme přijímací soustavu, kde je pouze anténa a přijímač (případně je vložen jen pasivní prvek jako rozbočovač apod.), ve většině případů není LTE filtr nutností, signál LTE sice může být i znatelně silnější než signál DVB-T/T2, ale na příjem nemusí mít vliv. Pouze v bezprostřední blízkosti základnových stanic má smysl zařadit filtr i mezi pasivní anténu a přijímač. Zato v případě využití zesilovače je nasazení LTE filtru na mnoha místech nutné, pokud chceme využít plné zesílení a nechceme, aby se zesilovač silným signálem zahltil, což má následně vliv na signál (zahlcený zesilovač se rozkmitá a televizní signál sice zesiluje, ale zároveň s tím degraduje). U zesilovače je nutné zapojit filtr přímo na jeho vstup nebo těsně před něj, tak, aby zesilovač zesiloval už od LTE „očištěný“ signál.

Obr. 9 a 10 – Stav signálu za domovním zesilovačem na měřicím přístroji bez předřazeného LTE filtru (obr. 9) a s předřazeným selektivním LTE filtrem. Přijímány kanály 21-59. Zesilovač pracuje na hraně svých možností z důvodu silného LTE signálu.

Obr. 11 a 12 – Parametry příjmu před zařazením LTE filtru (obr. 11) a po zařazení filtru před zesilovač (obr. 12). Vliv na kvalitu příjmu je výrazný.

Problém budou mít diváci, kteří využívají antény s vestavěným zesilovačem přímo v anténě (resp. v anténní krabičce), zejména nekvalitní „polská síta“, kde je i kvalita použitého zesilovače nízká a snadno se zahltí silnějším signálem. Takové řešení je vhodné nahradit pasivní anténou a kvalitní zesilovač včetně filtru umístit uvnitř domu. Pokud máme od antény dlouhý svod a zesilovač má sloužit zejména k pokrytí ztrát v kabelu, nebo pokud se jedná o příjem velmi slabého signálu a zesilovač je tak potřeba umístit kvůli útlumu co nejblíže anténě, je vhodné umístit například filtr i zesilovač do vodotěsné krabice na stožár. Někteří výrobci nabízejí LTE filtry i v provedení přímo do anténní krabičky nebo v samostatném venkovním krytu k montáži na anténní stožár nedaleko antény.

Rušení se může objevit i ve společných anténách

Zatím jsme se v článku zabývali pouze individuálními rozvody (ITA), ovšem rušení se může dotknout také společných televizních antén (STA). Tím spíš, že BTS LTE se zejména ve městech umisťují na panelové domy a výškové budovy v husté zástavbě a v mnoha případech tak jsou antény operátorů s vyzářenými výkony ve stovkách W až jednotkách kW jen pár desítek metrů od antén STA. Záležet tak bude hlavně na tom, jak kvalitně je STA zařízena.

Moderní a kvalitně stavěné STA využívají systémy selektivních kanálových vložek, které do rozvodu pouští pouze signály žádaných kanálů nebo programovatelné zesilovače s ostrými filtry. Zahlcení od LTE tedy nehrozí a není třeba žádných filtrů, teoreticky mohou problémy hrozit pouze u méně selektivních vložek pro kanál 60, například typu Alcad ZG-401, které částečně zesilují i vedlejší kanál (a tedy zesílí i LTE od T-Mobile). V některých případech se může stát, že v rozvodech STA zbyly ještě dříve používané vložky pro kanály 64 (Praha a okolí) nebo 61 (Černá hora), které nyní zesilují naplno signál LTE a mohou dělat problémy. Jestliže se s problémy u STA setkáte, stačí zavolat servisní firmu, která řešení zhotovila a ta by potíže měla odstranit.

Obr. 13 – Profesionálně provedená společná televizní anténa (STA) se systémem kanálových vložek nebo s programovatelným zesilovačem by s rušením od LTE neměla mít problémy

Pokud jsou ovšem STA stavěny jinak, například je pro zesílení signálu použit silný pásmový zesilovač bez selektivní kanálové filtrace, hrozí stejné problémy, jaké jsme popisovali výše u zesilovačů pro individuální rozvody. Malé STA lze upravit zařazením selektivních LTE filtrů, ale u větších STA nastává otázka, zda řešit problém jen úpravou ne zcela vyhovujícího stavu, nebo rovnou přestavbou STA na kvalitní řešení postavené na kanálových vložkách nebo programovatelném zesilovači. Cena takové přestavby se pohybuje řádově v desítkách tisíc, výhodou takového řešení je i zvýšení kvality signálu v rozvodech a filtrace nechtěných signálů z jiných vysílačů DVB-T/T2 – jestliže STA nemá kanálovou filtraci, v rozvodu se může objevit slabší a nekvalitní signál té samé DVB-T/T2 sítě, což dělá problémy zejména v případě automatického ladění programů. Úpravu STA lze spojit i s přípravou na přechodové a finální DVB-T2 sítě. Je samozřejmě na vlastníkovi STA, kolik je ochoten do úpravy rozvodů investovat.

Co nás čeká s vypnutím DVB-T a spuštěním LTE 700?

Na závěr článku malý výhled do budoucna. Televizní pásmo se po přechodu na DVB-T2 bude dále ořezávat, a tak nás po roce 2021 čeká uvolnění pásma 700 MHz (konkrétně 694 – 791 MHz, kanály 50-60) pro mobilní sítě a jejich následné spouštění. V některých evropských zemích jsou s uvolňováním tohoto pásma napřed a tak se již dnes i na našem trhu objevují antény, zesilovače a nebo LTE filtry, které počítají už s potlačením pásma nad 694 MHz a pracují jen v rozsahu kanálů 21-49. Typicky mívají označení „LTE 700“, „LTE 700 free“ a podobně. V ČR nicméně stále pracuje množství vysílačů na kanálech 50-60 a tak je využití takto laděných prvků prozatím problematické. Po roce 2021 a spuštění mobilních sítí v uvolněném pásmu nás každopádně čekají úpravy anténních rozvodů, ve většině případů ovšem postačí jen koupě nového LTE filtru. Televizniweb.cz se bude této problematice i nadále věnovat a přinášet užitečné informace a rady.

Vstup do Diskuse

15 komentářů: “Rušení příjmu televizního a rozhlasového signálu: co způsobují mobilní sítě LTE?”

  1. Jan napsal:

    Pane Melín, Váš článek by se měl do kamene tesat. Opravdový dík. Snad jen na závěr obava, že onen termín z posledního odstavce “ po roce 2021″, že v příhraničí s Rakouskem a Německem k tomu dojde podstatně dříve než v roce 2021, ale to je pouze můj odhad.

    • Jakub Melín napsal:

      Díky 🙂 Co se týká přeshraničního rušení od LTE 700 z Německa, troufnu si tvrdit, že tento signál bude zesilovače na české straně zahlcovat jen v naprosto ojedinělých případech, například v hraničních městech typu Varnsdorf apod. Na ostatních místech kolem hranic bude sice signál zachytitelný, ale bude natolik slabý, že problémy s příjmem nezpůsobí – německé LTE vysílače nebudou mít antény mířené na naše území nebo budou dostatečně daleko od hranice.

  2. Marek Svoboda napsal:

    Výborný článek. Díky.
    Jen v závěrečném odstavci je překlep. Přijdeme o pásmo 694MHz a výš. Což je od kanálu 49 včetně.

  3. mirasat napsal:

    1. Díky za článek.
    2. Pokud se eNodeB (LTE vysílač), případně CDMA, či jiné pod K 21 se nacházející vysílací zařízení, vyskytuje např. 100m před UHF anténou. Může způsobit bez použití patřičného filtru zhoršení výstupních naměřených hodnot i na vysoce selektivních analogových kanálových zesilovačích.
    3. Doplňuji, že rozsah kanalů používaných pro pozemní TV vysílaní bude 21 až 48.
    4. Bylo by velmi vhodné, aby se na trhu objevily selektivní pásmové propustě pro K21 až K48.
    5. Pokud se bude vysílat v pásmu 700 MHz zpočátku LTE FDD, tak od K50 budou vysílat terminály a až výše základnové stanice. Bude to tedy opačně, než nyní v pasmu 800.
    6. Zatím není známo, co a jak bude v pásmu 700 MHz vysílat. Jestě pořád doufám, že by to mohlo být 5G TDD.
    7. Doufám, že už se konečně nadefinuje způsob, jakým budeme v budoucnu hlasově komunikovat. Pokrytí nesmí být horší, než u GSM, kvalita hovoru musí být lepší, než u GSM, terminál nesmí při tomto přenosu spotřebovávat více energie, než u GSM. Hlasový hovor se nesmí nahradit otupujícím prediktivním ťukáním na políčka.
    8.Je potřeba účině využívat pásmo, což se v současné době neděje.

    • Jakub Melín napsal:

      Díky za upřesnění 🙂

      Co se týká rušení od LTE přímo do TV kanálu, s tím jsem se také setkal, právě na střechách, kde je LTE BTS hned nedaleko antén. I LTE vysílač vyzařuje šum a nežádané produkty mimo své pásmo a v bezprostřední blízkosti zvyšuje šumovou hladinu v UHF pásmu, ale také třeba ve VHF a nebo VKV pásmu. Bránit se proti tomu nijak nedá, filtry v tomto případě nepomohou, a na příjem vzdálených a slabých vysílačů nedaleko BTS tak lze zapomenout. Nutno podotknout, že situace se zhoršila s přechodem operátorů na technologie Huawei, která má výrazně horší kvalitu filtrů a „bordel“ který z toho leze do jiných pásem je výrazně silnější, než byl u technologií Ericsson nebo Nokia-Siemens.

      • mirasat napsal:

        Vlasně jsme asi neřekli, že bude čím dál důležitější používat koaxiální kabely s vysokou úrovní stínění.
        Stínění bude důležité i u TV tunerů a vůbec kompletní elektroniky.
        Rušení bude přibývat a to i od samotných terminálů, tam je třeba se zaměřit bohužel také na vysílanou změť.
        Pro začátek bych uvedl třeba problém s dětskými vysílačkami motorola v pásmu 446 MHz při používaní domácí 2,4GHz Wifi.

        • Jakub Melín napsal:

          K rušení od různé domácí elektroniky se detailně dostanu v dalším článku, který je naplánován na příští týden 😉

          • mirasat napsal:

            Tak to se těším.
            Tady v ČB máme už dlouhodobě jeden VKV šperk.
            ČTÚ už o tom ví.
            S velkou pravděpodobností to pustím ven.
            Ale to je jiná píseň.

        • Sasan napsal:

          Trochu off topic – neřekl bych, že PMR vysílačka je dětská – dítě už pěkně dlouhou dobu nejsem, i když ji používám….

  4. Vl.K. napsal:

    Děkuju pane Melín, výborná srozumitelné i lajkům, kterým těžko vysvětlovat podrobnosti,. byť i nejprostším jazykem

    Akorát bych se přimlouval ještě za to, aby na českém trhu byly dostupné už i LTE filtry na LTE 700 MHz, jakkoliv do jejich realizace ještě hodně vody proteče Vltavou. Proč? Pro „fungl“ nové instalace.
    pojedou do konečného vypnutí „starého“ DVB-T.
    Neboť pomalu se rýsuje sitiace, že do konce tohoto roku nebo začátkem 2019 může v řadě míst přijímat v DVB-T2 všechny programy, dnes šířené ve „starém“ DVB-T. A ty už na vyšších kanálech než 48 nepojedou.“
    Krom LTE800 s tím LTE700 filtrem lze eventuálně odfiltrovat i silné signály místních převáděčů „staré“ DVB-T na kanálech 49 až 60, které pojedou jen do konečného vypnutí DVB-T.
    Filtr LTE 700 MHz jsem (prozatím, ale situace se může měnit) našel v nabídce Alcadu (v obchodě zatím ne).

    A pak třeba na trh antény, to už začíná být lepší.
    Z antén 21-48 už jsou verze „kolorek“ Vaten, a také Alcad už má v nabídce „síto“ AP900, pak BU-267 (ale na kanály 40-49, ziska na nižší klesá poměrně strmě), a nové NEO (NEO-087),
    Z těch, které zatím na českém trhu ještě nejsou,
    dobrou kolekci nabízí také Fagor (FAN84351, FAN80351 obě pro kanály 21-50, ale má také verze pro kanály 21-37 FAN4337 a FAN8337 ). Antény na k21-37 najdeme i Fracarra, ty zatím na čes. trhu nevidím, nebo jen sporadicky…
    Pokud jde o yaginy pro skupinu kanálů, ty asi přijdou vhod více než dříve do míst, kde dík tak rozsáhlým SFN, s jakými se pro DVB-T2 počítá, mohou vznikat pre-echa,…a kde mohou přijít vhod eventuálně anténní dvojčata atp… zkrátka vyzařovací diagram bude mít podstatně větší váhu než dosud. A eventálně větší než zisk…. Yaginy u Kovoplastu nebo Vatena také jsou k mání.

    Shoduji se plně s tím co píše Mirasat, ano – i jemu děkuju, že se dotkl velice potřebného tematu. Pro horské a podhorské okresy hradeckého a pardubického kraje je to také téma. Z velké části místní dokrývače zřejmě muxů 21 a 22, plus na mux 23 (event,. i muxy 25 a 26, pokud budou) zase výkonnější anténa na nějaký vysílač primární sítě – cili příjem kanálů o velmi rozdílných úrovních, což se bez kanálových propustí, zádrží či kanálových slučovačů neobejde.

  5. Michal Kubeček napsal:

    U nás (Luštěnice u Mladé Boleslavi, příjem z Černé hory, anténa Color Supra) to nakonec dopadlo tak, že když se vyhodil zesilovač úplně a mezi anténou a televizí nechal jen „LTE filtr“, je příjem lepší než byl s tím zesilovačem (při vzdálenosti 70 km jsem to moc nečekal). Kupodivu je bez problémů i multiplex 3 na kanálu 60, zatímco před nasazením filtru byly dost nepříjemně zasažené i kanály 38 a 40.

  6. Vl.K. napsal:

    Panu Kubečkovi….pravděpodobně u Vás na Mladoboleslavsku máte kvalitní signál na všech kanálech Černé Hory, dosahující klidně 60 dBμV…na to opravdu zesilovač nepotřebujete, ledaže byste měl rozvod na několik televizorů (třeba v penzionu…). Stačí Vám opravdu pak jen ten LTE filtr, jak to máte – bez zesilovače.
    . Já mám na Podorlicku Černou Horu také, cca kolem 35 dBμ (ale Krásné akorát proti svahu ,…) …Ale mux1 a mux2 z místního převaděče, ty mají více než 60μ…a ještě Pařízek mux4 s výhledem na věž vysílače….
    Pokud chci mux3, tak tedy vyšla Černá Hora ….a navíc mux3 ještě na kanále 60, a krom toho ještě k21 s RS7, ještě o něco slabší než k60 a….v okolí několik LTE BTSek několik, i T-Mobile. Ta, kterou mám ve směru antény na ˇČ. Horu, je Vodafone… LTE filtr jsem mohl použít jen takový, co mi nezasáhne k60…
    Takže ty převaděče i mux4 musím odfiltrovat, protože na mux3 i mux RS7 zesilovač užít už musím….Bez kanálových filtrů se to neobešlo….Bez LTE aspoň na ten Vodafone taky ne, ostatní BTSky vyžadovaly dobrou anténu a instalaci (nároky na směrovost)
    K tomu ještě jsem tahal polské muxy – nicméně ve směru na vysílač kanály muxu1 a 2 55 a 58 LTE-T-mobile, na to ještě LTE filtr s potlačením 30 dB na 791 MHz sice existuje, ale nestačí….Nemá ani cenu investovat, protože v ČR bude na k55-58 LTE800, a Polsko časem změní 55 a 58 na 46 a 47…zůstane jen veřejnoprávní 25,. i po přechodu na DVB-T2-. A to jsou signály mezi 20 a 30 dBμV, čili na kraji možnosti zpracovat takový signál na pravidelný příjem (ovšem k25 jde jen tam, kde není signál českého muxu4 Černá Studnice u Jablonce – ten sice s přechodem na DVB-T2 nebude, ale k25 je v alotmentu pro Votice/Mezivrata…Tolik pro představu kopcovitého terénu – příjem kanálů dost různou úvrovní signálu,
    Pokud bychom nepoužili filtry, pak se stane, že silné signály nám zahltí zesilovač – a na obrazovce neuvidíme samozřejmě nic. Zesílit potřebujeme zkrátka „slabé“ kanály, silné ne anebo jen málo….Tolik pro ilustraci k čemu a proč třeba filtrů. Nehledě na to, že opět v řadě míst bude jedna anténa na muxy 21,22, 23 ….a asi 25, 26,….a na Pařízka (24) bude jiná anténa na jiný směr…a pokud případně převaděč? Opět anténa na převáděč (muxů21, případně 22,) anténa zbylé muxy (určitě mux23 ,,,a eventuálně 25,. 26) a na Pařízka, jenž obvyklé mívá stanoviště rovněř jiné, než vysílače primární české sítě……

  7. Michal Kubeček napsal:

    Jestli máte televizi nebo set-top box s DVB-T2 tunerem, tak už multiplex 3 na kanálu 60 ani nepotřebujete, protože všechny programy z něj by měly být i v přechodové síti 12, která z Černé hory vysílá stejným výkonem na kanálu 28.

    Černá hora je sice od nás celkem daleko (i když ne o moc dál než Buková hora nebo Cukrák), ale podle mapy po cestě nic nepřekáží, což je pro směrovou anténu ideální situace. Dokonce už teď chytám z Černé hory i RS7 (dřív byl problém s omezeným vyzařovacím úhlem), ale tam už přeci jen občas výpadky jsou. Samozřejmě ale souhlasím, že v členitějším terénu je všechno komplikovanější, tu svou zkušenost jsem uváděl spíš jako zajímavost.

  8. Vl.K. napsal:

    Máte pravdu pane Kubeček, mám v plánu přejít na DVB-T2 jakmile uvidím TPP, což by mělo být brzy, a pak ještě, jakmile bude jasné, zda bude ještě dojde na revitalizaci Svitav Kamenné Horky (ta na muxech 1,2 a 3 „staré“ DVB-T slouží jako místní převáděč) – moje QTH je totiž Ústí n.O. a co bude, to sám dotazuji autority odpovědné za přechod na DVB-T2: Budou revitalizovány Svitavy? V původním záměru žádostí o kordinace /uvedené na německé Bundesnetzagentur/ mají dokonce mít 20 kW. Pokud ano, vyřešilo by to příjem v oblasti Ústí n.O: – Č. Třebová, to je jeden z nejvíce komplikovaných regionů a nejspíše by odpadla potřeba některých lokálních dokrývačů, kterých ve „starém“ DVB-T je hodně (ERP 10, max 20 W). Které lokace z nich bude třeba zachovat pro DVB-T2, bude zjevně otázka prověrky pokrytí měřením…Ale na druhé straně: Což podle pokrytí kanálu 28 už nejde něco zjistit?
    Když vezmu dejme tomu Ústí n. O. a okolí: Pokud bude dokrývač na finální muxy 21 a 22 (na jiné asi ne), pak je otázkou, zda bude na těchto kanálech j. SFN nebo na jiných (kterých?). Domnívám se, že rozhodnutí o dokrývačích okresu UO může padnout až po konečném řešení Svitav (pokud nebudou s 20 kW, pak asi potřeba dokrývačů zůstane nepříliš se lišící od té nynější v DVB-T, kde ovšem ani jeden nejede v SFN /užívá jiné kanály než zdrojové vysílače, tj, Č. Hory, Krásna, nebo i v některých případech Kojálu). V každém případě půjde zase o to, že část muxů bude z převaděčů (a krom filtrů zesílení jen takové, aby bylo na nejvzdálenější účastnické krabici kolem těch 60 uV…pokud vůbec bude v řadě případů zesílení třeba.
    Takže co čekat? Finální muxy 21 a 22 asi – převaděč (bude-li a pokud ano, bude SFN k26 a k28 anebo jiné kanály? ) , mux23, (i muxy 25 a 26 pokud ve vzdálenější budoucnosti budou) , u mne zrovna Černá Hora, ale v jiné části města či okolí Krásné…ty poměry jsou rozdílné takřka dům od domu), čili třeba vyrovnat zvláště pro rozvody síly signálů (převaděče by přebudily zesilovač, jenž na Černou Horu je a bude v daném případě třeba….). A samozřejmě také co s Pařízek-muxem: Ten za pár dní spustí kanál 24, no dobře, ale na jak dlouho? Dezignován je pro něho kanál 21….Pokud by nakonec došlo na revitalitaci Svitavy , pak ….by na všechny muxy stačilo nějspíše jedno síto na kanály 24-48 s výhybkou na kanál 21….Ale přejde Pařízek z 24 časem na 21???? (Zase otázka stanoviště…Na věži Ústí n.O.-Andrlův Chlum, má zase O2 ještě starý CDMA internet,…a to je těsně pod k21, a je další otázka: Četl jsem o myšlence požádat o uvolnění tohoto pásma pro LTE. Zní to sice velice neskutečně, ale CDMA zanikne jako zastaralý systém, a jak bude hospodařeno s těmito frekvencemi v budoucnu? Právě kvůli CDMA v minulosti byl problém umisťovat na jedno místo kanál 21.
    Tolik pro představu příjmu tam, kde jsou co mux, to hodně rozdílné úrovně signálu. Plus rušení. LTE BTSek v měste je požehnaně už kolem samého centra….Řešit se dá vše, ovšem vyžaduje náležitou pozornost, a bez měření se to v takovém éteru neobejde, u rozvodu pro více účastníků rozhodně…

    • vedro napsal:

      Podle meho nazoru, logicky vzato, pokud chteji usetrit na prevadecich nebo vykryvacich, meli by se Svitavy zapojit do SFN i pro DVBT2, kor kdyz maji koordinace. Pokud ne, nezbyde nez nechat bezet i dokryvace.
      Pokud jsou ty dokryvace v doliku a nemaju presah k sousedum, maji (budou mit) vykon jen par desitek W umim si predstavit, ze pojedou mimo SFN (napr. kvuli preechu a pod.).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *