Virtuální realita ze ZOH 2018 v Pchjongčchangu na vlastní kůži

Vyzkoušeli jsme mobilní aplikaci Eurosportu pro olympijské přenosy ve virtuální realitě, kterou vlastník vysílacích práv pro ZOH nabízí pro Android i iOS.

Eurosport uskutečňuje první živý přenos ve virtuální realitě streamovaným videem. Jak jsme již psali v aktualitách, je tento internetový stream k dispozici i pro českého diváka po zaplacení třicetikorunového předplatného.

Cílem aplikace Eurosport VR je poskytnout předplatitelům zážitek, jaké je to být na zimních olympijských hrách alespoň s prostorovým videem o 360 ° a 180 °. Pro živé události má divák svobodu volby svého úhlu kamery, aby mohl vidět akci ze svého oblíbeného pohledu nebo se zaklonit a sledovat střih režiséra výběrem „VRCast“. Aplikace rovněž přináší rozvrhy, žebříčky a počet medailí, aby diváci měli přehled o aktuálním stavu a pořadí zúčastněných zemí při největších sportovních výkonech na světě. Sestřihy nejzajímavějších momentů z živé VR produkce v délce do 5 minut budou k dispozici v panoramatickém 2D a stereoskopickém formátu 180°. Kromě toho bude k dispozici výběr z jedné soutěže předchozího dne, buď opět ve formátu 180° nebo 360°.

Program živých přenosů Eurosport VR (časy jsou uvedeny v korejském čase – +8 hodin)

O jednom možném způsobu řešeních snímání a přenosu virtuální reality jsme psali v tomto článku a dále bychom se chtěli podrobněji podělit o zkušenosti a problémy, se kterými jsme se setkali z pohledu běžného českého konzumenta.

Prvním problémem byly samotné informace Eurosportu o zařízeních, na kterých je možno virtuální realitu sledovat. Některé vyjmenované telefony (např. Huawei Mate sérií 10 a 9) v provedení Lite neumožňují stažení ovládací aplikace cardboard. Důvodem je nepřítomnost polohovacího zařízení gyroskopu. To je vcelku pochopitelné. Přitom jsme, ale zjistili, že pod stejným označením Huawei Mate 10 Lite jsou na českém trhu prodávána 2 různá vybavení, lišící se počtem SIM slotů. Domnívali jsme se, že tudíž rozdíl bude i ve vybavenosti gyroskopem. V podrobných technických údajích některých prodejců (Alza) bylo uvedeno, že tento smartphone gyroskop má, i když to na prodejně O2 vyloučili. Nakonec až po srovnání parametrů přímo od výrobce jsme na prodejně Alza dospěli k závěru, že se jedná o chybnou informaci.

To potvrdil i výrobce headsetu Utopia 360 Retrak (VR brýle) po dotazu, proč není možno stáhnout do zařízení nezbytnou aplikaci. Při tom okamžitě nabídl vrácení peněz za zakoupené brýle.

Headset / Brýle pro virtuální realitu včetně bluetooth dálkového ovládání

Ke sledování zahájení her z Pchjončchangu ve VR jsme použili vypůjčený telefon Samsung Galaxy S7, který byl také jeden z doporučených a přes čárový kód uzpůsobili VR brýlím. Po spuštění aplikace Olympics VR měl člověk pocit, že je na místě fiktivního diváka na otevřené tribuně, za zády má polokruhovou místnost s maskotem her – bílým tygrem Soohorang, což lehce, alespoň v transkripci, připomínalo maskota letních her před 30 lety v Korei tygra Hodori.

Použitá sestava nabídla vcelku slušné zobrazení ovlivněné optikou VR headsetu a schopnosti akomodace oka na krátkou vzdálenost. Rozlišení displeje smartphonu S7 je 2560×1440 při úhlopříčce displeje (16:9) 5,1“ a udávané jemnosti displeje 577 dpi. Vnitřní operační paměť 4 GB a osmijádrový procesor taktovaný 2,3 GHz měly zaručit kvalitní příjem. Bohužel však docházelo k přerušování, jakoby buffer v telefonu nestačil přicházející objemy dat zpracovat, rychlost internetu v místě připojení ale byla 38 Mbit/s a tedy téměř dvojnásobná oproti doporučené Eurosportem (20 Mbit/s).

Paralelně s přenosem ve VR jsme sledovali na již zmíněném Huawei Mate 10 Lite (rozlišení displeje 2160×1080, displej 18:9 úhlopříčka 5,9“, jemnost displeje 409 dpi, operační paměť 4 GB a osmijádrový procesor taktovaný na 2,3 GHz) panoramatické 180° video. Klasický obraz ve 2D zobrazení umožňoval pohled na všechny 3 postranní a protilehlé tribuny olympijského stadionu a přepínání mezi 6 kamerami: plný, levý, a pravý pohled, a kamer ze vstupu, úrovně země a prostředku tribuny. Přepínání mezi jednotlivými kamerami trvalo také až 10 sekund. I v případě příjmu panoramatického signálu však docházelo k výpadkům „bufferingu“. Při tom však byla použita přímo data z LTE sítě operátora O2 a nebyla paralelně používána wifi síť pro příjem ve VR. Bohužel distribuční síť a uzlové body tohoto přenosu nejsou známy a tudíž i identifikace těchto závad, které nebyly zjevně způsobeny poslední mílí, je obtížná.

180° panorama 2D z olympijského stadionu (screenshot autor)

To, že k těmto výpadkům docházelo někde mimo český internet, naznačuje skutečnost, že při přehrávání záznamu následující den docházelo k výpadkům, ale pouze k zastavení a přerušení záznamu bez doplňování paměťového zásobníku. Jinak záznam umožňoval také volbu individuálních kamer a kromě toho sestřih výsledného VRCast. Komentář byl anglický vyráběný speciálně pro tento program, neboť byl jinak režijně upravený než běžný komentář Eurosportu. Pro záběry z jedné ze 6 kamer byl k dispozici mezinárodní zvuk, někdy nazývaný též ruchy.

Pro další srovnání jsme sledovali zahájení zimních her na stanici ČT sport HD v síti 1a neboli regionálním multiplexu 7, kterou technicky zajišťuje Progress Digital a České Radiokomunikace. Kvalita, podle očekávání ze zdroje velmi kvalitního signálu, byla výborná i přes to, že se zahájení konalo v noci a místy byly jen světelné body a tyče ve tmě. Zajímavé bylo ale časové zpoždění. VR signál byl zpožděn oproti vysílání České televize se signálem komprimovaným v MPEG 4 (H.264) přibližně o 1 minutu. Nejprogresivnější H.265, kterým zcela jistě byl výchozí signál komprimován, je z důvodu enormní výpočetní náročnosti již sám o sobě oproti H.264 více zpožděn a když si uvědomíme, že byl složen z více podobných dílčích signálů z kamer a dále digitálně upravován, není se tak velkému časovému posunu co divit.

Tento první a další živé přenosy ve virtuální realitě z OH představují další zlom v přinášení informací na dálku. To naznačuje i budoucí vývoj trojdimenzionálního vysílání, kdy je divák vlastně přenesen do místa dění na tisíce km daleko. K tomu se ale uzavře pomocí VR brýlí zcela do sebe bez možnosti komunikace se svým nejbližším okolím. Pokud stojí a otáčí se za sebe, brzy ztratí pojem o svém reálném prostoru, ve kterém se nachází.

Za zmínku stojí, že aplikace Eurosportu byla připravena jen pro příjem přes mobilní telefony. Ti fandové VR, kteří mají u svých počítačů instalovány pevné systémy VR se samostatnými jednotkami a vlastním hardwarem (Sony, Oculus a HTC) přístup k této světové události nemají. Vzhledem k místu konání her v Koreji, je pochopitelné, že preferované jsou telefony Samsung a Samsung Gear VR headsety. Pokud by však někdo chtěl za přijatelné finance tuto zkušenost prožít, narazí na malou informovanost o požadavcích na vhodné telefonní přístroje. Zkušenosti u prodejců chybí. Při výběru je, mimo již zmíněný gyroskop, nutno brát v úvahu rozlišení displeje i jeho jemnost, taktovací frekvenci i velikost operační paměti. Žádoucí je také dostatečně kapacitní baterie a dobré chlazení. Po půl hodině provozu byl již náš telefon zobrazující 2D panoramatické video citelně zahřátý.

Spotřeba dat při přehrávání záznamu byla asi 0,6 GB za hodinu. Zahajovací ceremoniál her, který trval 2a ½ hodiny tak spotřeboval měsíční objem nejobvyklejšího „free“ tarifu, tj. 1,5 GB, pokud bychom využívali pouze mobilní data. A pro další přenosy bychom dokupovali za každou hodinu data za 60 Kč. Při 50 hodinách živých přenosů si lehce spočítáme, kolik by nás to stálo. Předplatné v podobě vstupního poplatku za aplikaci je v tomto srovnání zanedbatelné. Ještě, že většina přenosů je v pozdních nočních hodinách. A sestřihy na ČT Sport nám za koncesionářský poplatek sice nedají možnost být virtuálně „při tom“, ale můžeme alespoň společně fandit.

Vstup do Diskuse

Jeden komentář: “Virtuální realita ze ZOH 2018 v Pchjongčchangu na vlastní kůži”

  1. VITEK2442 napsal:

    No tak jste se pobavili a co tam máte dál?

Napsat komentář