Sony KD-55XG9505 s Android TV 8 nabízí dobrý obraz, na nové ovládání si ale musíte zvyknout

Máme tu vůbec první televizor z letošní kolekce. Ke koupi je ve čtyřech úhlopříčkách, má zbrusu nový dálkový ovladač a někdy i notně přepracované ovládání.

Sony XG95 je nabízen ve 140 cm (55″), 165 cm (65″, 72.999 Kč), 191 cm (75″, 115.999 Kč) a dokonce i ve 216 cm, tedy v plných 85 palcích. Já jsem dostal k vyzkoušení základní velikost za 51.990 Kč. Výbava by měla být u všech modelů stejná i když parametry a cena za 216 cm zatím na oficiálních stránkách chybějí.

A co XG95 nabízí?

Vedle zmiňované nejnovější verze operačního systému Android TV, na který také přecházejí všechny kompatibilní televizory Sony (více v samostatném článku), je tu klasicky hodně lesklá LCD obrazovka s rozlišením na Ultra HD (4K), přímým (plošným) podsvícením s lokálním tlumením podle scény, kompletní a zdvojená tunerová výbava (bohužel s omezenou funkčností), tři systémy přehrávání obsahu s technologií HDR a výtečný obrazový procesor X1 Ultimate. Je tu ale také řada přednastavených obrazových režimů (někdy sedm, jindy čtyři) a mají tu někde být i dva speciální režimy určené pro obsah s Dolby Vision. Bohužel se nikdy neobjevily, a to ani na oficiální video ukázce.

Zabudovaný zesilovač nabízí 2x 10 wattů, kterými zásobuje dvojici zřejmě širokopásmových reproduktorů vyzařujících směrem do podstavce, které jsou jasně viditelné, a vše je údajně doplněno o bassreflex. Ten jsem ale nikde nenašel stejně, jako reproduktory na zadní straně. Systém by prý měl být středobasový (vzadu) a na bocích doplněný o dva výškové reproduktory. Ty ale také nebyly vidět i když štěrbiny tu jsou.

Televizor má certifikovanou Wi-Fi (Miracast žel nikoli) a Bluetooth 4.2 s pěti profily, což je hodně nadějné; čím více profilů, tím vyšší šance na připojení.

Z výše uvedeného, a také z tabulky parametrů na konci článku, je zřejmé v čem je televizor omezen. V této souvislosti nejvíce zamrzí absence skutečné funkce PiP (obraz v obraze) i když zdvojená tunerová sada tu je. V této souvislosti nemohu nevzpomenout na můj asi 20 let starý CRT televizor stejné značky. Ten by to v tomto ohledu komukoli z letošní kolekce televizorů Sony s přehledem natřel!

ČTĚTE TAKÉ:

Výborný vnější design, instalace s excelentním tříděním kanálů

Balení je solidní, LCD televizor má rozumnou hloubku, takže není zapotřebí nějakých extra speciálních výztuh. Po vybalení na vás vykoukne zcela přepracovaný RF ovladač, zajímavý je také podstavec složený ze dvou nožiček. Ty jsou kovové s plastovým krytem a tlustší část se zezadu přisadí k panelu televizoru, kde drží na dvou šroubech. Konstrukčně je vše řešeno výborně, nohy se nedají zaměnit, takže neřešíte, která je – podle výrobce – levá a pravá strana. Montáž je snadná a svižná, což ovšem neplatí o softwarové instalaci. Přece jen jsme u televizoru s Androidem…

Řadu věcí sice můžete přeskočit (Google Store), heslo do Wi-Fi ale zadat musíte (WPS podporováno není) a je rovněž třeba odrolovat obsáhlý souhlas s podmínkami ve stylu „kočky v mikrovlnné troubě“. Zřejmě kvůli nějakému, pro Sony velmi důležitému státu, se rovněž musí zadat rodičovský PIN. Nevím ovšem proč firma upozorňuje, že „0000“ není platný kód, když obvyklé „1234“ už zadat jde.

Pak následuje ladění kanálů a jejich možné setřídění (!), což je u současných televizorů skutečný unikát a nakonec pár dotazů na umístění televizorů a velmi správný dotaz na případné povolení startu na dálku. Jestliže řeknete ano, TV spotřebuje více energie v pohotovostním režimu, na což sice výrobce v popisu neupozorňuje, ale obsluze rovnou nabídne nesouhlasné stanovisko. Bohužel zejména Google tohle příliš neřeší, takže si to po první práci s Youtube nezapomeňte zkontrolovat. Někdy si totiž tuto funkci zapne bez dotazu.

Na závěr instalace ještě musíte poctivě odcvakat sedm obrazovek „Průvodce Androidem“, což bohužel nejde přeskočit (zřejmě nějaká úlitba Googlu) a pak se ještě objeví hlášení o dokončování posledních úprav. Instalace je dlouhá, předlouhá a skoro na jeden den dovolené nemluvě o tom, že televizor neskončí v televizním vysílání, nýbrž na nabídce Home. Aby toho nebylo málo, jakmile si vyberete, že chcete do televizního vysílání, nabídne se ještě nastavení volby pro tlačítko TV. To může představovat buď přepnutí do tuneru, na nějaký vstup či i na kanály streamování. À propos kanály, resp. jejich třídění. To je unikátní a velmi zřídka vídané! Sony ho totiž nejen nabídne v rámci instalace, ale můžete si – na jeden zátah a na přeskáčku – vybrat hned několik stanic a najednou je přesunout (!) na příslušnou pozici. A to se dnes hodí i na pozemním vysílání (u mě se našlo 81 stanic). Mimochodem pozemní kanály se ukládají od čísla 1, rozhlasové od 500. Vše je ale v jednom seznamu, takže není problém si dopředu posunout třeba i rozhlasový kanál, což platí i o tom satelitním. A ani tohle nevidíte často.

Problematické rozložení tlačítek dálkového ovladače a nový styl bez Action menu

Ovládání je nyní výrazně jiné. Především většinou zmizela důležitá tlačítka kolem kurzorového kříže s OK uprostřed a také kontextové Action menu, podle mého velká výhoda Sony s Android TV. A i když toto menu nebylo zcela dotažené, bylo k dispozici a mohlo obsluze ušetřit čas a nervy; u Androidu se například v nabídkách v drtivé většině případů nekoluje a to jsou někdy hodně dlouhé… Nyní všechno řešíte přes tlačítko nastavení (je na ovladači i na Home), nebo další tlačítka pro přímý přístup k některých funkcím a nastavením jako TV.

Změněna byla i další zásadní věc, totiž seznam naladěných stanic. Televizory Sony již totiž dlouhá léta takovýmto seznamem nedisponují a zastupuje ho programová nabídka EPG (Guide). Pro majitele takovéhoto přístroje to má výhodu v tom, že značka vždy dbala na to, aby bylo EPG svižné, což se konkurenci s Androidem zatím nedaří. Sony to zvládá i u tohoto přístroje, což snad bude pravidlem v celé kolekci 2019. Bohužel je tu jeden krok který vše kazí. Na seznam kanálů po levé straně EPG nepřejedete a když zmáčknete OK na aktuálně vysílaném pořadu a říkáte si, že na něj vstoupíte, nabídne se vám další obrazovka s výběrem voleb, včetně „Sledování“. Naštěstí je alespoň „kurzor“ na této volbě (i když to nevypadá), takže stačí jen zmáčknout OK. I tak je ale přepnutí mezi stanicemi jinak než postupnou volbou nebo číslem náročnější trvá zbytečně dlouho. Příslušné tlačítko Guide je navíc velmi malé a přestěhovalo se z těsného okolí kurzorového kříže dále. Bylo by to zcela jedno, kdyby jako EPG, potažmo vyvolání seznamu naladěných stanic, fungovalo OK. To ale v tuneru žádnou funkci nemá. Výrobce navíc přišel s novým stylem přepínání stanic, resp. přímo s novým seznamem naladěných kanálů. Najdete ho na tlačítku TV, ale nevyjede na výšku, jak jsou asi všichni zvyklí, nýbrž na šířku ve spodní části obrazovky. Bohužel zobrazuje pouze pět stanic a nějaký rychlejší posun (o všech pět) chybí. Listování je tak časově náročné, náročnější než přes EPG. Jsem zvědav, zda si na to stávající majitelé Sony zvyknou. Tedy ti, kteří nepoužívají čísla nebo postupnou volbu.

Tlačítko TV můžete také posloužit pro vstup do EPG. Stačí ho zmáčknout a hned poté 2x stlačit šipku dolů. Možná to bude i rychlejší než nahmátnutí speciálního tlačítka Guide (EPG). Dálkovému ovladači, který se velmi dobře drží v ruce, se dá vytknout i špatně čitelný popis tlačítek, několik dalších zbytečně malých tlačítek (přitom je tu prostoru dost) a zcela mylné umístění tlačítko pro vstupy a výstupy, které je nyní hned u kurzorového kříže. Tady je vidět, že designéra zajímal jen styl a nikoli funkčnost. Jen by mě zajímalo, kvůli komu se rozložení tlačítek takhle radiálně měnilo.

Programová nabídka nabíhá okamžitě a výpis pořadů jde pro kanál prodloužit na čtyři hodiny.

Kvalitní a rychlé EPG, podpora Google Cast, ale…

Programová nabídka je tradičně vynikající, nabíhá prakticky okamžitě, zvuk se nepřeruší a obraz běží na pozadí. Data byla taktéž stahována na pozadí, a to automaticky bez možnosti to ovlivnit.

Jak vidíte ze snímku, zobrazeno je devět stanic na asi dvě hodiny dopředu, dobu ale můžete v nastavení zdvojnásobit. Příjemné je, že se televizor při zadání připomenutí na pořad dokáže probudit z pohotovostního režimu. Tak by to mělo vypadat!

Jak už bylo řečeno, alternativní vstup do EPG nabídne tlačítko TV, které je více po ruce. Jeho první stlačení vyvolá dvě záložky. První s možností výběru mezi naladěnými stanicemi, druhá je nazvána Ovládání a kupodivu v ní najdete i funkci nazvanou Obraz v obraze (PiP). Nejde ale o skutečný PiP, který televizor i přes zdvojenou tunerovou sadu neumí (znak celé letošní kolekce), nýbrž jen o obraz v grafice.

Protože se nebudu věnovat Android TV 8 (více speciální článek) ani aplikacím (opět odkaz na samostatný materiál), pojďme rovnou k HbbTV. To bylo na hlavních kanálech funkční až na jednu věc související opět s ovládáním. Tlačítko TV sice totiž přepínalo do tuneru na vybranou stanici, ale nedokázalo HbbTV ukončit. Je na to třeba jít klasicky přes červené tlačítko (záleží ale na aplikaci HbbTV), protože Back/Exit v tomto okamžiku opět zklamává. Ostatně naznačený Exit nefungoval ani při výstupu z menu nastavení. A když jsem u něj – Sony nemá klasické menu televizoru a spoléhá na nastavení Googlu, který však používá – na televizor – často velmi atypické řazení položek a i na to je třeba si zvyknout. Navíc je dlouhé jak týden před výplatou, jak se kdysi říkalo a bez možnosti kolování. Na druhou stranu kladem je zavedení tlačítka na dálkovém ovladači dovolujícího přímý vstup do menu nastavení, resp. do rychlých, rozumějte nejčastěji používaných, voleb. Ty si navíc můžete částečně upravit a zobrazit ty, které vám vyhovují. Pohotově tak například vypnete obraz a necháte v chodu pouze zvuk.

Televizor bohužel postrádá klasické sdílení obrazovky z mobilu s Androidem přes Wi-Fi Miracast. Pro sdílení ale nabízí zabudovaný Google ChromeCast, takže s kompatibilním mobilem nebyl problém odeslat obraz na „big screen“. Já momentálně testuji se Sony Xperia XZ (F8331) se systémem Android 6.0 a vše pracovalo jak mělo. Mohl jsem tak rovnou na TV odeslat celou obrazovku mobilu, nebo zvolit jen odeslání audia a videa přímo v konkrétní aplikaci. To zvládá například HBO GO a obraz byl v tomto okamžiku znatelně lepší než za použití předchozí metody. To ovšem platí maximálně u Androidu 6. Když se totiž zastavil soused s hodně drahým mobilem s Androidem 9 (ten už Miracast neumí), přes všechnu snahu se sdílení přes Google Cast rozchodit nepodařilo a nezdařilo se to ani u zapůjčeného Samsung A9 s Android 8. Ten bohužel rovněž postrádá Wi-Fi Miracast a standardně neumí ani Google Cast (doinstalovaná aplikace Home neustále padala). Pohodová technologie Wi-Fi Miracast tak bohužel z mobilů mizí a tím mizí i možnost operativního odeslání třeba fotografie na velkou TV obrazovku. Přitom tuto technologii podporují i televizory za pět, šest tisíc korun. Tomu se ale dnes říká inovace…

Největší problémem je u Media Playeru výpis souborů a tohle je maximu co z něj dostanete (jindy jsou to jen dvě řady). Přepnout do úspornějšího režimu se nedá, kompatibilita je ale parádní a všechna multimédia zvládne na jeden zátah bez předvýběru.

Výtečná základní multimédia, jemně podané HDR

Po nějaké době jsem se opět rozhodl vyzkoušet televizor s Androidem bez připojení na Google Store, takže testuji jen se základními aplikacemi. I když Sony má mezi doporučenými VLC Player, bez přihlášení ke Googlu ho nevyužijete. A řadu dalších aplikací jakbysmet. Spolehnout se v tomto okamžiku musíte na zabudovanou aplikaci Media Player zvládající na jeden zátah muziku, foto i video, sáhnout ale můžete i po specializované Music určené pouze pro hudbu.

V multimédiích nejprve narazíte na nešťastně umístěné USB 3.0, které není na boku, nýbrž vzadu a směrem dolů. Naopak dobré je, že televizoru je v tomto okamžiku zcela jedno, zda pracuje s médiem v USB nebo na síti. Tady si serverem Synology DiskStation DS414j bez problémově rozuměl, kompatibilita byla stejná a všechny soubory byly zobrazovány s bezchybnou češtinou.

O kompatibilitě se zmíním jen krátce, pokud totiž televizor něco nepřehraje, můžete – po přihlášení – zkusit vyhledat příslušnou aplikaci na Google Store. Líbilo se mi přehrávání muziky ve Flacu, včetně Flac HD a svižné zobrazování fotografií. U videa jsem však narazil na nespolehlivé přehrávání snímků s externími titulky (dvakrát ano, jednou ne), spolehlivější se mi to zdálo u titulků interních. Jinak je Media Player skutečně výborný a s výjimkou DivX si poradil se vším, co jsem mu předložil. Tedy ještě s výjimkou zvuku v DTS Master Audio, což je u takto drahého televizoru trochu smutné. Sony ale kompatibilitu neudává.

Jak bylo řečeno, anoncované obrazové režimy pro obsah s Dolby Vision chybí, v případě že na televizoru spustíte jakoukoli ukázku s technologií HDR, nijak vám to neoznámí. Já vedle Dolby Vision vyzkoušel i HDR10. Nastavení zobrazení detailů v protisvětle či v tmavých scénách bylo na můj vkus možná až příliš jemné, což je ale u Sony zvykem. Rozdíl oproti běžnému obsahu bez HDR však byl patrný. Ukázky v Dolby Atmos pak zvukový systém televizoru vysloveně probudily k životu, takovýto zvuk ale jen tak do televizoru nedostanete. Rozhodně ne z televizního vysílání.

Nový seznam kanálů a nabídka na tlačítku TV. Jak vidíte, je jich tu pouze pět a posouváte s po jednom. Konkurence jich běžně zobrazuje deset a na výšku…

Výborná, ale otazníky jsou především v ovládání

Převážnou dobu jsem televizor zkoušel nepřihlášený ke Google Store a musím říci, že je prakticky plně použitelný. Potíže byly zejména při přehrávání pořadů s externími titulky (někdy ano, jindy ne), jinak je však televizor pro běžného uživatele, který tohle nechce řešit v pohodě.

Zklamáním je některých okamžicích radikálně přepracovaný ovládací styl a rozložení dálkového ovladače, což asi způsobí bolení hlavy stávajícím majitelů Sony (tedy pokud bude pravidlem). Dálkový ovladač je sice podstatně elegantnější než dřívější styl „cihla“, lépe se drží v ruce a na první pohled působí příjemněji, na druhý pohled však představuje problém a ne pouze jeden. Tím je ostatně například i faktická nefunkčnost tlačítka Back jako Exit (při delším podržení) a zejména časově náročné a zbytečně komplikované přepínání stanic přes seznam kanálů, tedy EPG, resp. nově přes tlačítko TV. Potenciálním kupujícím z řad stávajících majitelů TV Sony lze proto jen doporučit, aby si šli ovládání vyzkoušet do prodejny, nebo nakupovali tam, kde jim televizor umožní vrátit bez udání důvodu (problematické ovládání se jako reklamace asi neuznává nikde). Pro někoho může být nevýhodou i jedna mechanika PCMCIA (CI+) pro zasunutí přístupové karty. Tohle ale dnes řeší opravdu málokdo, takže to televizoru nevytýkám a výrobci už vůbec ne.

Jednou v průběhu testu vypadlo napojení přes Wi-Fi a nepochybně za to nemohl spolehlivý směrovač TP-Link Archer C9. Při pokusu se opět připojit přes menu nastavení se objevilo chybové hlášení s tím, že mám kontaktovat Sony. Natvrdo vypnutý a po chvíli zapnutý televizor se ale následně připojil jakoby se nic nestalo. Druhou věcí je občasná změna některých parametrů. Například se občas změnil obrazový režim, což bylo možná tím, že se – také občas – samovolně zapínal senzor hlídající hladinu okolního světla.

A teď pozitiva. Rozhodně zavedení tlačítka pro přímý vstup do nastavení a tzv. rychlé volby, potěšující je také stabilita systému, tedy to co by mělo být naprosto automatické (divím se, že to jinde tak vychvalují!) a snad to vydrží!

Výborné je také resamplování z nízkého a vysokého rozlišení na 4K, kde se našinec až diví, co televizor v praxi dokáže. To už sice začíná být v dané cenové relaci vcelku na úrovni, ale rozhodně to není pravidlem. Potěšila i pohybová ostrost, kterou lze pochválit i u nižšího a vysloveně nízkého datového toku a současného nízkého rozlišení na DVB-T2.

Zvukově je televizor – při běžném signálu – v dané cenové relaci vcelku průměrný a dovedu si představit poněkud vyšší výkon a hlavně nižší zkreslení při vyšších hlasitostech cca nad polovinu úrovně, kdy je zvuk někdy až drnčivý a plechový. V tomto okamžiku také nastávala potíž s dialogy i když ty většinou jinak televizor dokázal podat poměrně čistě. Vše se dá částečně omezit úpravou v menu nastavení. Jakmile jsem ale do TV pustil kvalitní zvuk, zejména v Dolby Atmos, bylo to jak z malého domácího kina.

Po automatickém zapnutí TV po zadání upomínky na pořad, se hned po instalaci KD-55XG9505 dostal do nějakého zvláštního režimu, ve kterém například při znělkách na ČT24 nedokázal udržet dynamiku zvuku v mezích. Jak jsem zjistil později, volba která to alespoň částečně řeší byla vypnuta, takže si trochu pohrajte s nastavením audia a rovnou přidejte na basech.

Mimochodem pokud byste přemýšleli o tomto televizoru za padesát tisíc, zkuste se také podívat na Sony KD-55AF9BAEP (OLED), a to klidně i do našeho testu. Ten v době zkoušení stál 77 990 Kč, nyní ale přijde na skvělých 54.990 Kč. A i když má své mouchy (často jiné než zde) kdybych si měl vybrat…

Hodnocení

  • PRO: výtečné resamplování i pohybová ostrost, solidně provedené podsvícení, vynikající a bleskurychlé EPG s probuzením TV při zadání upozornění na pořad, instalace i s tříděním kanálů, kanály lze hromadně přesouvat a vybírat můžete i bez souvislého bloku, elegantní dálkový ovladač, ale…
  • PROTI: …s problematickým rozložení tlačítek a velmi špatně umístěním EPG, chybí skutečný obraz v obraze (PiP), náročnější přepínání mezi stanicemi přes seznam kanálů (tlačítko TV) či EPG

Vstup do Diskuse

Napsat komentář