Máte problémy s příjmem DVB-T2? Na vině mohou být i nekvalitní přijímače

S postupujícím přechodem na příjem DVB-T2 se objevují stížnosti diváků na výpadky signálu, rozpad obrazu a na špatný příjem. Chyby nelze svádět pouze na nekvalitní antény na straně diváků – ukazuje se totiž, že za mnoho problémů mohou i některé nekvalitní set-top-boxy a televizory.

Pokud diváci řeší nekvalitní příjem DVB-T2, mnohdy hledají problém na vysílači nebo kdekoliv jinde než u sebe. Naprostá většina problémů s příjmem je ale právě na straně diváků v jejich technickém vybavení. Nejčastěji se zmiňují nekvalitní, málo směrové nebo poškozené antény, zpuchřelé nebo nekvalitní kabely v rozvodu nebo další prvky, jako nekvalitní a přebuzené zesilovače signálu, účastnické zásuvky ve špatném technickém stavu a podobně. Z debaty se ale takřka vytratil jeden zásadní prvek a tím je samotný televizor, případně set-top-box. Ty mají vestavěn přijímač (tuner) DVB-T2, který se stará o příjem a dekódování signálu. Vedle nutného splnění normy DVB-T2 a kodeku HEVC, aby byl příjem vůbec možný, mají ale tunery i jiné vlastnosti, které ve výsledku určují kvalitu příjmu signálu. A dle zkušeností odborníků a anténářů se ukazuje, že tyto rozdíly v kvalitě přijímačů pro DVB-T2 jsou mnohdy nejen markantní, ale že některé set-top-boxy a televizory mají problém příjímat DVB-T2 za horších podmínek.

Obr. 1 – Není televize jako televize. Jednotlivé televizory se neliší jen funkcemi, ale také kvalitou příjmu signálu.

Rád bych zdůraznil, že tento článek se zakládá na reálných zkušenostech nejen mých, ale i mnoha dalších kolegů z oboru, které jsou podložené jak poznatky od diváků v různých lokalitách a s rozdílnou kvalitou příjmu, tak vždy i exaktním měřením na profesionálních měřicích přístrojích. Článek není reklamní, nemá za cíl propagovat některé značky televizních přijímačů nebo set-top-boxů a jiné špinit, ale pokládám za zásadní zmínit i opakovaně negativní zkušenosti s konkrétními značkami přijímačů, z nichž mnohé jsou velmi rozšířené. V následujících řádcích budu operovat s několika odbornými pojmy či zkratkami a pro laického čtenáře se je pokusím zjednodušeně vysvětlit.

Jaké jsou základní parametry signálu a jaký mají vliv?

Síla signálu (udávaná v dBµV) značí absolutní sílu přijímaného signálu v místě měření, tedy např. na vstupu přijímače. Ideálně by se na vstupu přijímače měla pohybovat přibližně mezi 45 dBµV až 85 dBµV. Nižší hodnota už může být pro některé přijímače příliš slabá a mají problém dekódováním takového signálu (zároveň se s nižší hodnotou snižuje i SNR, viz níže), to samé platí i o příliš silném signále, kdy se mohou přebudit vstupní obvody přijímače až natolik, že příjem nebude možný vůbec (což se typicky na přijímači projevuje známým „síla 100 %, kvalita 0 %“).

Odstup signál-šum (Signal-to-noise ratio, zkráceně SNR) značí rozdíl mezi užitným signálem a šumem, udává se v dB. Pokud máme úroveň šumu kolem 15 dBµV a užitný signál z vysílače se silou 50 dBµV, je hodnota SNR kolem 35 dB. Úroveň šumu může zvyšovat rušení, ať už průmyslové (např. od PC, WiFi, nekvalitních zdrojů a nabíječek apod.) nebo rušení slabým signálem vzdáleného vysílače jiné DVB-T2 sítě na tom samém kanále. U měření DVB-T2 se udává CNR (Carrier-to-noise ratio nebo také C/N), které se liší od SNR v tom, že je měřeno po modulaci.

Obr. 2 – Parametry signálu na profesionálním měřicím přístroji při příjmu přechodové sítě 12 na kanále 28

Parametr MER (modulační chybovost) je velmi zjednodušeně základním ukazatelem „kvality signálu“, tento parametr společně s chybovostí BER zřejmě využívá i většina přijímačů pro stanovení procentuální kvality signálu, kterou zobrazují. V ideálním případě, kdy je na daném kanále příjem pouze jednoho DVB-T2 vysílače a nejsou přítomny jiné vysílače v rámci jednofrekvenční sítě nebo silné odrazy, je hodnota MER shodná s hodnotou C/N nebo se jí blíží.

Jednofrekvenční síť (Single frequency network, zkráceně SFN) je synchronní síť více vysílačů na identické frekvenci (kanále), která přenáší identický obsah (stejný DVB-T nebo DVB-T2 multiplex). Norma DVB-T2 počítá s vytvářením jednofrekvenčních sítí, oproti DVB-T došlo i k rozšíření jejich možností a lze snadněji vytvářet velké jednofrekvenční sítě mnoha vysílačů. Ty se mezi sebou neruší, pokud jejich signály dopadají na anténu v rámci tzv. ochranného intervalu.

Obr. 3 – Echoanalýza příjmu DVB-T2 v Říčanech u Prahy z jara roku 2019. V tu chvíli vysílalo v rámci SFN na kanále 31 množství vysílačů, které anténa zachytila. Nejsilněji pak Bukovou horu, tím pádem docházelo jak k pre-echu od bližších vysílačů Cukrák a Votice, tak k echu od vzdálenějšího Chomutova, Krašova a Klínovce.

Echo (případně pre-echo) je zpožděný (nebo předcházející) slabší signál v rámci jednofrekvenční sítě více vysílačů, které na stejném kanále vysílají synchronně tu samou vysílací síť (například na kanále 26 DVB-T2 síť České televize). Tento jev nastává v případě, že anténa vedle signálu vysílače, který je v daném místě nejsilnější a na který je typicky namířena, zachytí slaběji i signály dalších vysílačů. Pokud jsou tyto vysílače vzdálenější a signál tak na anténu doletí později, projeví se jako echo (laicky řečeno „ozvěna“ nebo zpožděný signál), pokud z nějakého důvodu chytáme silněji vzdálenější vysílač a anténa slaběji zachytí bližší vysílač, vzniká pre-echo, kdy bližší signál dorazí dříve než silnější vzdálenější signál. V některých lokalitách mohou nastat oba jevy zároveň, případně může být echo a pre-echo i vícenásobné (pokud na anténu zachytíme velký počet vysílačů).

Více detailů o problematice echa a jednofrekvenčních sítí najdete v článku Praktický příjem DVB-T2: Jednofrekvenční sítě a vliv na příjem signálu.

Při návrhu DVB-T a DVB-T2 sítí a zejména plánování jednofrekvenčních sítí se vychází z předpokladu, že přijímače si se signály v reálných příjmových podmínkách, kde se vyskytuje echo, pre-echo nebo kombinace těchto jevů poradí a jejich tunery tyto signály bezchybně zpracují, pokud budou dosahovat potřebné hodnoty MER a síly signálu a tedy i dle měřicího přístroje budou vyhovující. V případě hodnoty MER se prahová hodnota pro příjem českých DVB-T2 sítí bez výpadků pohybuje kolem 18-19 dB (podobnou hodnotu musel splňovat signál i pro starší DVB-T), pro stabilní příjem by samozřejmě měla být určitá rezerva z důvodu kolísání signálu za různých příjmových podmínek. Existence echa nebo pre-echa by měla pouze snižovat MER, ale pokud je MER vyhovující, neměl by s ní tuner přijímače mít problém. Dle zkušeností mnoha techniků z oboru je ale realita velmi odlišná.

Zkušenosti anténářů: Přijímače v mnoha případech nevyhovují

Kvalita některých tunerů v přijímačích je totiž problematická a tento stav postihuje jak levné set-top-boxy, tak drahé televizní přijímače renomovaných značek. Částečně lze přičíst vinu stále horší kvalitě spotřební elektroniky obecně, která je dána zejména tlakem na cenu.

Obr. 4 – Při první digitalizaci oblíbený set-top-box TechniSat DigiPal 2 stál tehdy 1800 Kč. Měli jste ho také doma? A jaký set-top-box a za jakou cenu jste si koupili dnes?

Mnozí si vzpomenou, že v letech 2008-2009, kdy odstartovala první digitalizace, stále levné přijímače kolem 1200-1300 Kč, ty lepší se pak pohybovaly mezi 1400-1800 Kč, to vše při nižších platech a nižší kupní síle obyvatelstva. I tak se tehdy velmi prodával například kvalitní set-top-box TechniSat DigiPal 2 s tehdejší maloobchodní cenou 1800 Kč. Při dnešním přechodu na DVB-T2 začínají levných ceny set-top-boxů už kolem 600-700 Kč, čemuž v některých případech odpovídá i jejich (ne)kvalita, kdy je cena sražena i díky využití nepříliš kvalitních součástek. Bohužel se většina diváků orientuje pouze na cenu, nezjišťují si informace o kupovaných přijímačích a tak si třeba inovovanou verzi zmíněného kvalitního DigiPalu T2 HD, která se i dnes prodává za cenu 1850 Kč, koupí minimální část diváků, byť je kupní síla obyvatelstva mnohem větší. A poté se mnozí diví, že mají s příjmem na levnou „krabičku“ problémy, přijímač se zasekává a podobně.

Problémy s příjmem? Levné set-top-boxy, ale i značkové televizory

Jak jsem ale uváděl, problém s nekvalitními tunery se netýká jen některých levných set-top-boxů. Velmi negativní zkušenosti mají anténáři s televizemi značky Samsung, které jsou v českých domácnostech velmi rozšířené a na našem trhu platí za renomované značkové výrobky. Bohužel mají tyto přijímače problém jak se slabším signálem, tak s existencí echa/pre-echa a byť měřicí přístroj vyhodnotí parametry jako dostatečné pro stabilní příjem, přesto na mnoha televizích Samsung s DVB-T2 tunery není příjem možný nebo je velmi nestabilní. V praxi tak dochází k zasekávání a rozpadu obrazu i zvuku, přestože po zapojení jiného přijímače na identický signál (například zmíněného set-top-boxu TechniSat DigiPal) je příjem bezproblémový. Tyto problémy s TV Samsung potvrzuje konkrétním měřením i anténář Miroslav Laduna z jižních Čech. Problém dle něj nastává zejména v případech, kdy jsou dva vysílače v rámci SFN podobně silné a byť jsou výsledné parametry naprosto dle normy, tak na TV Samsung není za dané konstelace signálu stabilní příjem možný, byť na kvalitní set-top-box nebo konkurenční televizory Panasonic či Hisense je při identickém signále příjem naprosto bezchybný. Problém nastává i při existenci pre-echa nebo pokud je v rámci SFN větší počet zachytitelných vysílačů. Screeny z měření si lze prohlédnout na obrázcích níže.

Obr. 5, 6 a 7 – Parametry signálu na kanále 26 v jižních Čechách. Dochází k silnému echu, ale signál je v normě a parametry jsou plně vyhovující. TV Samsung přesto tento signál nereprodukuje v pořádku. (Foto: Miroslav Laduna)

Podobně se chovají i některé set-top-boxy nebo TV přijímače dalších výrobců. Například při příjmu na set-top-boxu Sencor v lokalitě se signálem s mnoha echy byl příjem problematický, samotný přijímač ukazoval sílu signálu 80 %, ale kvalita kolísala jen mezi 10-20 %. Přitom dle měřicího přístroje bylo vše v pořádku a po zapojení set-top-boxu TechniSat DigiPal T2 HD ukázal tento kvalitu signálu 100 % a příjem byl bezchybný. Screeny z tohoto konkrétního měření opět přikládáme níže. Identické zkušenosti s některými levnými set-top-boxy, televizory Samsung i některými dalšími značkami televizorů potvrzuje takřka jednohlasně i mnoho dalších anténářů, jejichž jména redakce zná. Společným jmenovatelem je vždy echo či pre-echo a slabší (ale stále dostatečný) signál DVB-T2.

Obr. 8 a 9 – Parametry signálu na kanále 26 ve Vrchlabí. Dochází k vícenásobnému echu, přesto jsou parametry signálu v normě a plně vyhovující. Set-top-box Sencor přesto ukazuje nevyhovující kvalitu a nereprodukuje signál v pořádku. Na set-top-boxu Technisat běžel identický signál bezchybně.

Kde mají přijímače problém a jak mohly dostat certifikaci?

Problematická kvalita přijímače se projeví zejména ve členitých lokalitách s nižší intenzitou signálu a vlivem terénu lze zachytit i další vysílače. Typicky se jedná o horské oblasti, ale stejné problémy se mohou objevit v některých dalších členitých oblastech, jako jsou Vysočina nebo třeba oblast Moravského krasu či podhůří Beskyd. Pokud má nekvalitní přijímač problém s echy, tak chybám ovšem nemusí uniknou ani někteří diváci na Hané nebo v Polabí, kde je sice dostatečně silný signál, ale z mnoha vysílačů najednou a takový přijímač se s tím neumí vyrovnat. A byť signál v DVB-T dříve fungoval bezchybně, protože vysílače byly každý na vlastním kanále, nyní jsou v rámci jednofrekvenční sítě na kanále identickém. Je třeba dodat, že se často jedná o kombinaci místního, komplikovanějšího příjmu s nekvalitním TV přijímačem. Sousedovi může fungovat TV příjem bez jakéhokoli problému.

Obr. 10 a 11 – Parametry signálu na kanále 28 ve Špindlerově Mlýně. Signál je sice horší vlivem echa i odrazů od terénu (je vidět značný rozdíl mezi C/N a MER), stále je ale použitelný s dostatečnou hodnotou MER. Televizory Panasonic nebo set-top-box Technisat fungovaly, TV Finlux a Samsung nikoliv.

Na tomto místě si zřejmě mnohý čtenář položí otázku, jak mohly takové přijímače nebo televize projít testováním a dostat plaketu „DVB-T2 ověřeno“, když pak mají tyto problémy s příjmem. Hlavním důvodem je to, že při ověřování kompatibility stovek modelů televizorů nebo set-top-boxů se tyto testovaly pouze na kompatibilitu se signálem, tedy na to, zda v laboratorních podmínkách korektně signál demodulují a zobrazí obsah multiplexů, nebude docházet například k zasekávání obrazu a podobně. Test kvality tuneru ale ze strany Českých Radiokomunikací prováděn nebyl, už z toho důvodu, že není možné nasimulovat všechny možné případy konkrétních příjmových podmínek (kombinace echa, pre-echa, různé síly signálu, kmitočtů, natož různé síly jednotlivých echo signálů a jejich odstupu od sebe). Zjednodušeně bych to z pohledu technika přirovnal k STK na automobilu, která také neřeší veškeré skryté vady nebo funkce auta, ale pouze základní technický stav. Proto se tedy počítalo s tím, že pokud výrobce deklaruje tuner jako kompatibilní se samotnou normou DVB-T2, bude tento tuner schopen i bezchybného příjmu signálu v rámci jednofrekvenčních sítí a prověřovalo se pouze to, zda přijímač splňuje ostatní zásadní parametry a české vysílání korektně reprodukuje.

Co má dělat divák, pokud má s příjmem DVB-T2 problémy?

Řešení těchto problémů má ve většině případů v ruce divák respektive zákazník, který si vybírá televizní přijímač nebo set-top-box. Je vhodné vybírat kvalitní a prověřené typy, zjišťovat si informace z testů a recenzí, případě odborných webů a zejména pak v případě, že jsou s přijímačem problémy, využít práva na reklamaci. Nejhorším možným postupem je nedělat nic a pouze nadávat na to, že „to nové vysílání je k ničemu“, případně hledat vinu na vysílači. Jak už bylo zmíněno, samotná norma DVB-T2 na vině není, pro kvalitní příjem vyžaduje stejně silný a kvalitní signál jako starší DVB-T, pouze v některých oblastech přibyly komplikace s echem v rámci SFN, což by ale příjem nemělo na kvalitním přijímači znemožnit.

Mnoho problémů s příjmem v rámci jednofrekvenčních sítí lze také omezit nebo úplně eliminovat profesionálně nainstalovanou přijímací anténou, kdy se opět vyplatí sáhnout po kvalitních a prověřených typech, zejména nekupovat různé „aktivní antény“ (důvody jsme vám už psali v tomto článku). V případě společných televizních antén je pak mnohdy na vině nekvalitní nebo letitý propojovací kabel mezi přijímačem a zásuvkou. Jedná se o přehlížený problém, ale ze zkušeností techniků, kteří společné antény spravují, se jedná o jednu z nejčastějších chyb. Do kabelu se totiž může přes nekvalitní stínění dostat rušení od různých spotřebičů, nebo i rušivý signál „ze vzduchu“, který může kolidovat se signálem rozváděným v STA. Před dalšími kroky je tak vhodné kabel zkontrolovat, případně ho vyměnit za kvalitnější.

Obr. 12 – Základem pro kvalitní příjem je i kvalitní a dostatečně směrová anténa. Pokud ale máme nekvalitní přijímač, nemusí ani nejvýkonnější anténa problémy vyřešit.

Ideální je pak svěřit instalaci antény a dalších přijímacích prvků odborníkovi, který disponuje profesionální měřicí technikou a hlavně vám dokáže potvrdit, že signál z vaší antény je opravdu bezchybný. Stejně tak můžete služeb odborníka využít ve chvíli, kdy si myslíte, že je vaše anténa nebo rozvod v pořádku, ale příjem je špatný. Profesionál signál změří a vyhodnotí, případně anténu zkontroluje a dá do pořádku. A pokud nadále příjem nefunguje správně, tak je vina zřejmě právě na straně nekvalitního přijímače a řešením je takový přijímač reklamovat nebo pořídit jiný, který zajistí bezproblémový příjem televizního signálu.

Autor se zabývá návrhy a instalacemi individuálních i společných televizních a rozhlasových antén – www.dvbservis.cz

Vstup do Diskuse

19 komentářů: “Máte problémy s příjmem DVB-T2? Na vině mohou být i nekvalitní přijímače”

  1. Antena.cz napsal:

    Dobrý den,

    několik poznatků z Brna:

    1 ) Rozdílnost tunerů u set-top boxů a televizorů je opravdu velká. Jestli jsem pochopil diskuzi dvou velkých dodavatelů set-top boxů, tak si můžete vybrat. Buď chcete citlivý tuner (stačí mu i slabší signál, ale je citlivý na zahlcení a pre-echo) nebo odolný tuner (vydrží ledacos, ale nejede při slabém signálu). Nejsem s to říct, která z těchto variant je lepší.
    2) V praxi se nesetkáváme moc často, že by byl problém s příjmem, pokud je vstupní signál podle normy. A když myslím normu, pak ČSN EN 60728-1-2. A jestli jsem ji dobře pochopil, tak v DVB-T2 potřebujete na některých kanálech MER min. 23.5dB a to je o necelé 3dB více, než pro DVB-T!
    3) Pokud vím, tak vstupní signál by měl mít hodnotu 50-74 dBuV. Minimum záleží na FEC, ale maximum je vždy stejné.
    4) Pre-echo je svině, někdy se dá odladit pomocí druhé antény.

    Pokud se mýlím, dejte mi vědět. Rád se přiučím.

    http://www.antena.cz

    • Jakub Melín napsal:

      Dobrý den,
      ten bod 1) je z mého pohledu výmluva. Už zmíněný settopbox od Technisatu funguje korektně při slabém i silném signále, s echy, preechy i bez nich. Podobně funguje dobře i levnější Strong, TV Panasonic nebo Hisense (a určitě i další přijímače, se kterými nemám přímé testovací zkušenosti na daných signálech).

      K těm potřebným hodnotám MER asi víc nenapíšu, nemám teď před sebou tabulky, ale řešili jsme to na fóru s kolegy a parametry sítí DVB-T2 jsou u nás nastaveny tak, že by měl být potřebný signál takřka totožný jako u DVB-T multiplexů 1 a 2, při srovnání s muxy 3 a 4 nebo RS 7 pak DVB-T2 stačí i horší signál. Možná tu někdo napíše víc.

      Co se vstupního signálu píše, mnohé přijímače korektně fungují i s 40 dBuV na vstupu nebo i méně. Maximální hodnotu mám u většiny otestovanou kolem 80-85 dBuV, silnější signál už většinu tunerů takřka vždy zahltí. Ale některé tunery zvládají i 85-90 dBuV na vstupu. Dříve výrobci udávali v technických datech u přijímačů i vstupní úroveň, nyní ji ale neudává snad nikdo, ani Technisat. Vyhrabal jsem starší katalog od Kathreinu a tam pro jejich DVB-T přijímač udávali 28-86 dBuV při 16QAM modulaci.

      • PETR62 napsal:

        Srdečně zdravím. Naprosto souhlasím s tím, že jsou u televizorů a set top boxů obrovské rozdíly v kvalitě tuneru neboli jeho schopnosti zpracovat bez problémů slabý signál. Zejména při dálkovém příjmu signálu jsou toto velice zásadní věci. Jako příklad uvedu toto. Mýma rukama mně prošlo spousta značek konkrétních setopboxů při zkouškách dálkového příjmu polské televize neustále na stejném místě při stejném vybavení antény a zesilovače. Jsou modely které nedokáží tyto programy vůbec naskenovat, pak jsou takové co to dokáží, ale obraz nezobrazí, ale pak i takové co to zvládnou. Opravdová kvalita se pozná až při hraničním příjmu. Při běžném příjmu kvalitního signálu se rozdíly nemusí vždy projevit a někteří uživatelé se pak diví jak to, že jiný si stěžuje a jeho setopbox co má doma je kritizován. Pravdou je také to, že v různých lokalitách dle podmínek příjmu se mohou chovat stejné modely různě. Určitě máte pane Jakube jako profesionál rozsáhlé zkušenosti z praxe a na toto téma by jste popsal mnoho stránek. Já třeba na TECHNISAT DIGIPAL T2 HD ex+ jsem zachytil stabilní signál při hodnotě již 25dBuV což se mnohým přístrojům o takové veličině může jenom zdát. Podobně kvalitní co se týče tohoto parametru je značka OPTICUM např. Terra HD 265. Jinak Váš článek jako vždy naprosto super a opravdu odborný a srozumitelný. Děkuji.

    • ivovi napsal:

      ad 2) – Signal podle normy. Nemam moznost ted nahlednout do EN 60728-1-2 co presne je tam uvedeno (pozadavky na kabelove site jsou urcite vyssi nez na prijimace). Ale v norme Nordig 2.5.1 (pozdavky na prijimace) se udava C/N, nikoliv MER (ten jsem nikde uvadet nevidel, pochybuji ze v 60728-1-2 je). Udava se C/N bez echa a s echem 0 dB. C/N pro DVB-T2 s echem 0 dB (jeden z nejhorsich pripadu) udava Nordig 25.1 dB (256QAM-2/3CR). Coz je o asi 4 dB vic nez bez echa, a mozna 2 dB vic nez v DVB-T (64-QAM-2/3CR), ale porad mene nez pres 30 dB jako u vsech tri pripadu z clanku.

  2. Stranik napsal:

    To zase měla být reklama na určité lepší značky? 😀

    Jinak nepiš obecně o značce např. Samsung, protože v modelech různého data výroby jsou odlišnosti značně veliké! Např. můj cca 5 let Starý Samsung si se slabým signálem poradit umí. (nevím teda o jakou konkrétní slabou hodnotu se jedná)

    • Daniel Neumann napsal:

      Štěpáne, četl jsi ten článek celý? Žádná reklama na lepší značky to není.
      A to, že si tvůj Samsung poradí se signálem vůbec neurčuje to, že je to televizor kvalitní. Jde o to, že je např. u Samsungů krom problémů s příjmem u slabšího signálu a i problém s echem nebo preechem – tedy když máš na anténě signál z více vysílačů ale ještě v rámci ochranného intervalu. TV jiných výrobců s tím problém nemají, ale Samsung ano. U tebe můžeš chytat jen jeden vysílač a tím pádem se o tomto typu problému nedozvíš – nebo máš snad změřené parametry signálu ve tvojí lokalitě?

      • Stranik napsal:

        Naštěstí nepřijímám v problémové oblasti, to je fakt a SFN se tu nějak moc neprojevuje ale problém mezi opakovačem na Monty a Chebem by být mohl, nebo ne? Jinak ohledně slabého příjmu mám vyzkoušen příjem z Domažlic při 3kW … Tendá mi to při poruše na vysílači jelo. Ale jak říkám – nevím jakou hodnotu má znamenat ta horní mez Slabého signálu. (kolik dBuV?)

  3. Pedro napsal:

    Mam Teslu teh-500 s androidem a příjem mam dobrý ale u muxu 24 nova gold, nova aktion a tak se mi stává ze zvuk jde v pořádku ale obraz je takový zpomalený že se dokostičkuje. A z technický podpory mi napsali ze si mam pozvat technika že vše proměří. Nechápu proč to dělá jen jedem mux. Neznáte někdo nějaké řešení?

    • vontum napsal:

      To je ještě dobrý. U Pařízkových muxů není vůbec výjimkou, že vypadne třeba na pět minut i obraz. U těch jeho Čas rádií se zvukem to samé.

      • Pedro napsal:

        To by mne zajímalo jestli se stim bude neco dít. V dvb-t s ničím nebyl problém a i se mi zdá ze dvb-t2 je celkově citlivější na rušení kávovar atd….

        • Petr Svoboda napsal:

          to už porovnáváš konečný stav. Ale rozjezd byl dost pomalý a bolestivý a trval roky. Co se bude dít? Teď budou všichni tvrdit, že jejich dílo je v pořádku a za chyby můžou ti ostatní. A pomalu se bude po kouscích vše vylepšovat – vysílače, dokrývače, antény, přijímače. Mezitím vznikne pár televizních stanic, pár jich zase zanikne. Někteří lidi přejdou k satelitu a k IPTV a budou to prezentovat jako nejlepší rozhodnutí svého života. A za pár let se to uklidní a všichni budou happy. Zas se bude nadávat jen na politiku.

  4. mirasat napsal:

    Prostudujte prosím pozorně tabulku do posledního písmenka.
    https://dvbt2.webnode.cz/_files/200000114-0e1ea0f120/2.png
    Uvedená minimální citlivost je definována při Gaussově kanálu ! V praxi bývá o něco vyšší a jak uvádí Jakub, i zde musíme mít rezervu. Na tomto obrázku si všimněte krom úrovně například i nulového počtu neopravených chyb. https://dvbt2.webnode.cz/_files/200000061-eef45efecd/obr5c.jpg
    Hodnoty v tabulce platí vždy pro uvedenou modulační konfiguraci. Některé sítě v průběhu času změnily své modulační parametry.
    Pro zajímavost. V článku na obrázku 9 vidíme příjem v paletě signálů (impulsů) na kanálu 26, z nichž jeden (slaboučký) se nachází těsně za hranicí ochranného intervalu 134,3 km a další (zcela vpravo), s úrovní nižší o 33dB proti hlavnímu, se pravděpodobně ještě těsně vešel do ekvalizačního rámce 159,7 km. Nepřerušovaný příjem zaechovaného signálu, kde se echo impuls nachází na hodnotě 159,7 km je stále možný, ale bude záležet nejen na jeho úrovni vůči hlavnímu užitečnému impulsu, ale také na počtu, úrovni a poloze dalších impulsů (ozvěn) v echo rastru.

  5. jamesd napsal:

    Pane Melíne, jsem rád, že konečně někdo jednou provždy rozbil mýtus, že k hladkému přechodu na T2 stačí STB za 500 korun. Snad i díky Vašemu článku řada lidí pochopí, že nejsou tak bohatí aby kupovali levné věci.

    • lance napsal:

      jamesd – to jste pochopil trochu zjednodušeně, samotná cenovka o kvalitě tuneru nemusí vypovídat, tj. může vám hrát dobře settopbox za 600 ale nemusí hrát ani TV za 50 tis! Problém je, že laik při nákupu nemá moc šancí se sám zorientovat, spolehlivých odborných informací je jako šafránu (tento článek je vyjímkou), proto asi nejrozumnější je nechat si poradit od renomované místní firmy zabývající se instalacemi pozemního příjmu TV v dané lokalitě.

      • PETR62 napsal:

        Ano, opravdových informací z praxe, kdy konkrétní člověk má rozsáhlé zkušenosti z terénu , je ochoten se o ně podělit a nepodává informace tak zvaně od stolu a z propagačních letáků není zas tak mnoho. Ani výrobek známé značky nemusí být jěště zárukou super kvalitního výrobku v určité kategorii elektroniky. Má skvělé televize, ale jejich setopbox může být klidně propadákem.

  6. melmu napsal:

    Dá se někde vypátrat, jakou technologii DB k vysílání používá? Antény, koncové stupně, atd?

  7. dirigento napsal:

    @melmu: Vysílací antény fa Sira Italy, koaxiální napaječe RFS, pro původní DVB-T MPX4 byly TXy (až na pár vyjímek) Electrolink Italy, pro PS13 a MPX24 se pak v drtivé většině používá R&S.

Napsat komentář