Máte problémy s příjmem DVB-T2? Na vině mohou být i nekvalitní přijímače

Pokud diváci řeší nekvalitní příjem DVB-T2, mnohdy hledají problém na vysílači nebo kdekoliv jinde než u sebe. Naprostá většina problémů s příjmem je ale právě na straně diváků v jejich technickém vybavení. Nejčastěji se zmiňují nekvalitní, málo směrové nebo poškozené antény, zpuchřelé nebo nekvalitní kabely v rozvodu nebo další prvky, jako nekvalitní a přebuzené zesilovače signálu, účastnické zásuvky ve špatném technickém stavu a podobně. Z debaty se ale takřka vytratil jeden zásadní prvek a tím je samotný televizor, případně set-top-box. Ty mají vestavěn přijímač (tuner) DVB-T2, který se stará o příjem a dekódování signálu. Vedle nutného splnění normy DVB-T2 a kodeku HEVC, aby byl příjem vůbec možný, mají ale tunery i jiné vlastnosti, které ve výsledku určují kvalitu příjmu signálu. A dle zkušeností odborníků a anténářů se ukazuje, že tyto rozdíly v kvalitě přijímačů pro DVB-T2 jsou mnohdy nejen markantní, ale že některé set-top-boxy a televizory mají problém příjímat DVB-T2 za horších podmínek.

Obr. 1 – Není televize jako televize. Jednotlivé televizory se neliší jen funkcemi, ale také kvalitou příjmu signálu.

Rád bych zdůraznil, že tento článek se zakládá na reálných zkušenostech nejen mých, ale i mnoha dalších kolegů z oboru, které jsou podložené jak poznatky od diváků v různých lokalitách a s rozdílnou kvalitou příjmu, tak vždy i exaktním měřením na profesionálních měřicích přístrojích. Článek není reklamní, nemá za cíl propagovat některé značky televizních přijímačů nebo set-top-boxů a jiné špinit, ale pokládám za zásadní zmínit i opakovaně negativní zkušenosti s konkrétními značkami přijímačů, z nichž mnohé jsou velmi rozšířené. V následujících řádcích budu operovat s několika odbornými pojmy či zkratkami a pro laického čtenáře se je pokusím zjednodušeně vysvětlit.

Jaké jsou základní parametry signálu a jaký mají vliv?

Síla signálu (udávaná v dBµV) značí absolutní sílu přijímaného signálu v místě měření, tedy např. na vstupu přijímače. Ideálně by se na vstupu přijímače měla pohybovat přibližně mezi 45 dBµV až 85 dBµV. Nižší hodnota už může být pro některé přijímače příliš slabá a mají problém dekódováním takového signálu (zároveň se s nižší hodnotou snižuje i SNR, viz níže), to samé platí i o příliš silném signále, kdy se mohou přebudit vstupní obvody přijímače až natolik, že příjem nebude možný vůbec (což se typicky na přijímači projevuje známým „síla 100 %, kvalita 0 %“).

Odstup signál-šum (Signal-to-noise ratio, zkráceně SNR) značí rozdíl mezi užitným signálem a šumem, udává se v dB. Pokud máme úroveň šumu kolem 15 dBµV a užitný signál z vysílače se silou 50 dBµV, je hodnota SNR kolem 35 dB. Úroveň šumu může zvyšovat rušení, ať už průmyslové (např. od PC, WiFi, nekvalitních zdrojů a nabíječek apod.) nebo rušení slabým signálem vzdáleného vysílače jiné DVB-T2 sítě na tom samém kanále. U měření DVB-T2 se udává CNR (Carrier-to-noise ratio nebo také C/N), které se liší od SNR v tom, že je měřeno po modulaci.

Obr. 2 – Parametry signálu na profesionálním měřicím přístroji při příjmu přechodové sítě 12 na kanále 28

Parametr MER (modulační chybovost) je velmi zjednodušeně základním ukazatelem „kvality signálu“, tento parametr společně s chybovostí BER zřejmě využívá i většina přijímačů pro stanovení procentuální kvality signálu, kterou zobrazují. V ideálním případě, kdy je na daném kanále příjem pouze jednoho DVB-T2 vysílače a nejsou přítomny jiné vysílače v rámci jednofrekvenční sítě nebo silné odrazy, je hodnota MER shodná s hodnotou C/N nebo se jí blíží.

Jednofrekvenční síť (Single frequency network, zkráceně SFN) je synchronní síť více vysílačů na identické frekvenci (kanále), která přenáší identický obsah (stejný DVB-T nebo DVB-T2 multiplex). Norma DVB-T2 počítá s vytvářením jednofrekvenčních sítí, oproti DVB-T došlo i k rozšíření jejich možností a lze snadněji vytvářet velké jednofrekvenční sítě mnoha vysílačů. Ty se mezi sebou neruší, pokud jejich signály dopadají na anténu v rámci tzv. ochranného intervalu.

Obr. 3 – Echoanalýza příjmu DVB-T2 v Říčanech u Prahy z jara roku 2019. V tu chvíli vysílalo v rámci SFN na kanále 31 množství vysílačů, které anténa zachytila. Nejsilněji pak Bukovou horu, tím pádem docházelo jak k pre-echu od bližších vysílačů Cukrák a Votice, tak k echu od vzdálenějšího Chomutova, Krašova a Klínovce.

Echo (případně pre-echo) je zpožděný (nebo předcházející) slabší signál v rámci jednofrekvenční sítě více vysílačů, které na stejném kanále vysílají synchronně tu samou vysílací síť (například na kanále 26 DVB-T2 síť České televize). Tento jev nastává v případě, že anténa vedle signálu vysílače, který je v daném místě nejsilnější a na který je typicky namířena, zachytí slaběji i signály dalších vysílačů. Pokud jsou tyto vysílače vzdálenější a signál tak na anténu doletí později, projeví se jako echo (laicky řečeno „ozvěna“ nebo zpožděný signál), pokud z nějakého důvodu chytáme silněji vzdálenější vysílač a anténa slaběji zachytí bližší vysílač, vzniká pre-echo, kdy bližší signál dorazí dříve než silnější vzdálenější signál. V některých lokalitách mohou nastat oba jevy zároveň, případně může být echo a pre-echo i vícenásobné (pokud na anténu zachytíme velký počet vysílačů).

Více detailů o problematice echa a jednofrekvenčních sítí najdete v článku Praktický příjem DVB-T2: Jednofrekvenční sítě a vliv na příjem signálu.

Při návrhu DVB-T a DVB-T2 sítí a zejména plánování jednofrekvenčních sítí se vychází z předpokladu, že přijímače si se signály v reálných příjmových podmínkách, kde se vyskytuje echo, pre-echo nebo kombinace těchto jevů poradí a jejich tunery tyto signály bezchybně zpracují, pokud budou dosahovat potřebné hodnoty MER a síly signálu a tedy i dle měřicího přístroje budou vyhovující. V případě hodnoty MER se prahová hodnota pro příjem českých DVB-T2 sítí bez výpadků pohybuje kolem 18-19 dB (podobnou hodnotu musel splňovat signál i pro starší DVB-T), pro stabilní příjem by samozřejmě měla být určitá rezerva z důvodu kolísání signálu za různých příjmových podmínek. Existence echa nebo pre-echa by měla pouze snižovat MER, ale pokud je MER vyhovující, neměl by s ní tuner přijímače mít problém. Dle zkušeností mnoha techniků z oboru je ale realita velmi odlišná.

Zkušenosti anténářů: Přijímače v mnoha případech nevyhovují

Kvalita některých tunerů v přijímačích je totiž problematická a tento stav postihuje jak levné set-top-boxy, tak drahé televizní přijímače renomovaných značek. Částečně lze přičíst vinu stále horší kvalitě spotřební elektroniky obecně, která je dána zejména tlakem na cenu.

Obr. 4 – Při první digitalizaci oblíbený set-top-box TechniSat DigiPal 2 stál tehdy 1800 Kč. Měli jste ho také doma? A jaký set-top-box a za jakou cenu jste si koupili dnes?

Mnozí si vzpomenou, že v letech 2008-2009, kdy odstartovala první digitalizace, stále levné přijímače kolem 1200-1300 Kč, ty lepší se pak pohybovaly mezi 1400-1800 Kč, to vše při nižších platech a nižší kupní síle obyvatelstva. I tak se tehdy velmi prodával například kvalitní set-top-box TechniSat DigiPal 2 s tehdejší maloobchodní cenou 1800 Kč. Při dnešním přechodu na DVB-T2 začínají levných ceny set-top-boxů už kolem 600-700 Kč, čemuž v některých případech odpovídá i jejich (ne)kvalita, kdy je cena sražena i díky využití nepříliš kvalitních součástek. Bohužel se většina diváků orientuje pouze na cenu, nezjišťují si informace o kupovaných přijímačích a tak si třeba inovovanou verzi zmíněného kvalitního DigiPalu T2 HD, která se i dnes prodává za cenu 1850 Kč, koupí minimální část diváků, byť je kupní síla obyvatelstva mnohem větší. A poté se mnozí diví, že mají s příjmem na levnou „krabičku“ problémy, přijímač se zasekává a podobně.

Problémy s příjmem? Levné set-top-boxy, ale i značkové televizory

Jak jsem ale uváděl, problém s nekvalitními tunery se netýká jen některých levných set-top-boxů. Velmi negativní zkušenosti mají anténáři s televizemi značky Samsung, které jsou v českých domácnostech velmi rozšířené a na našem trhu platí za renomované značkové výrobky. Bohužel mají tyto přijímače problém jak se slabším signálem, tak s existencí echa/pre-echa a byť měřicí přístroj vyhodnotí parametry jako dostatečné pro stabilní příjem, přesto na mnoha televizích Samsung s DVB-T2 tunery není příjem možný nebo je velmi nestabilní. V praxi tak dochází k zasekávání a rozpadu obrazu i zvuku, přestože po zapojení jiného přijímače na identický signál (například zmíněného set-top-boxu TechniSat DigiPal) je příjem bezproblémový. Tyto problémy s TV Samsung potvrzuje konkrétním měřením i anténář Miroslav Laduna z jižních Čech. Problém dle něj nastává zejména v případech, kdy jsou dva vysílače v rámci SFN podobně silné a byť jsou výsledné parametry naprosto dle normy, tak na TV Samsung není za dané konstelace signálu stabilní příjem možný, byť na kvalitní set-top-box nebo konkurenční televizory Panasonic či Hisense je při identickém signále příjem naprosto bezchybný. Problém nastává i při existenci pre-echa nebo pokud je v rámci SFN větší počet zachytitelných vysílačů. Screeny z měření si lze prohlédnout na obrázcích níže.

Obr. 5, 6 a 7 – Parametry signálu na kanále 26 v jižních Čechách. Dochází k silnému echu, ale signál je v normě a parametry jsou plně vyhovující. TV Samsung přesto tento signál nereprodukuje v pořádku. (Foto: Miroslav Laduna)

Podobně se chovají i některé set-top-boxy nebo TV přijímače dalších výrobců. Například při příjmu na set-top-boxu Sencor v lokalitě se signálem s mnoha echy byl příjem problematický, samotný přijímač ukazoval sílu signálu 80 %, ale kvalita kolísala jen mezi 10-20 %. Přitom dle měřicího přístroje bylo vše v pořádku a po zapojení set-top-boxu TechniSat DigiPal T2 HD ukázal tento kvalitu signálu 100 % a příjem byl bezchybný. Screeny z tohoto konkrétního měření opět přikládáme níže. Identické zkušenosti s některými levnými set-top-boxy, televizory Samsung i některými dalšími značkami televizorů potvrzuje takřka jednohlasně i mnoho dalších anténářů, jejichž jména redakce zná. Společným jmenovatelem je vždy echo či pre-echo a slabší (ale stále dostatečný) signál DVB-T2.

Obr. 8 a 9 – Parametry signálu na kanále 26 ve Vrchlabí. Dochází k vícenásobnému echu, přesto jsou parametry signálu v normě a plně vyhovující. Set-top-box Sencor přesto ukazuje nevyhovující kvalitu a nereprodukuje signál v pořádku. Na set-top-boxu Technisat běžel identický signál bezchybně.

Kde mají přijímače problém a jak mohly dostat certifikaci?

Problematická kvalita přijímače se projeví zejména ve členitých lokalitách s nižší intenzitou signálu a vlivem terénu lze zachytit i další vysílače. Typicky se jedná o horské oblasti, ale stejné problémy se mohou objevit v některých dalších členitých oblastech, jako jsou Vysočina nebo třeba oblast Moravského krasu či podhůří Beskyd. Pokud má nekvalitní přijímač problém s echy, tak chybám ovšem nemusí uniknou ani někteří diváci na Hané nebo v Polabí, kde je sice dostatečně silný signál, ale z mnoha vysílačů najednou a takový přijímač se s tím neumí vyrovnat. A byť signál v DVB-T dříve fungoval bezchybně, protože vysílače byly každý na vlastním kanále, nyní jsou v rámci jednofrekvenční sítě na kanále identickém. Je třeba dodat, že se často jedná o kombinaci místního, komplikovanějšího příjmu s nekvalitním TV přijímačem. Sousedovi může fungovat TV příjem bez jakéhokoli problému.

Obr. 10 a 11 – Parametry signálu na kanále 28 ve Špindlerově Mlýně. Signál je sice horší vlivem echa i odrazů od terénu (je vidět značný rozdíl mezi C/N a MER), stále je ale použitelný s dostatečnou hodnotou MER. Televizory Panasonic nebo set-top-box Technisat fungovaly, TV Finlux a Samsung nikoliv.

Na tomto místě si zřejmě mnohý čtenář položí otázku, jak mohly takové přijímače nebo televize projít testováním a dostat plaketu „DVB-T2 ověřeno“, když pak mají tyto problémy s příjmem. Hlavním důvodem je to, že při ověřování kompatibility stovek modelů televizorů nebo set-top-boxů se tyto testovaly pouze na kompatibilitu se signálem, tedy na to, zda v laboratorních podmínkách korektně signál demodulují a zobrazí obsah multiplexů, nebude docházet například k zasekávání obrazu a podobně. Test kvality tuneru ale ze strany Českých Radiokomunikací prováděn nebyl, už z toho důvodu, že není možné nasimulovat všechny možné případy konkrétních příjmových podmínek (kombinace echa, pre-echa, různé síly signálu, kmitočtů, natož různé síly jednotlivých echo signálů a jejich odstupu od sebe). Zjednodušeně bych to z pohledu technika přirovnal k STK na automobilu, která také neřeší veškeré skryté vady nebo funkce auta, ale pouze základní technický stav. Proto se tedy počítalo s tím, že pokud výrobce deklaruje tuner jako kompatibilní se samotnou normou DVB-T2, bude tento tuner schopen i bezchybného příjmu signálu v rámci jednofrekvenčních sítí a prověřovalo se pouze to, zda přijímač splňuje ostatní zásadní parametry a české vysílání korektně reprodukuje.

Co má dělat divák, pokud má s příjmem DVB-T2 problémy?

Řešení těchto problémů má ve většině případů v ruce divák respektive zákazník, který si vybírá televizní přijímač nebo set-top-box. Je vhodné vybírat kvalitní a prověřené typy, zjišťovat si informace z testů a recenzí, případě odborných webů a zejména pak v případě, že jsou s přijímačem problémy, využít práva na reklamaci. Nejhorším možným postupem je nedělat nic a pouze nadávat na to, že „to nové vysílání je k ničemu“, případně hledat vinu na vysílači. Jak už bylo zmíněno, samotná norma DVB-T2 na vině není, pro kvalitní příjem vyžaduje stejně silný a kvalitní signál jako starší DVB-T, pouze v některých oblastech přibyly komplikace s echem v rámci SFN, což by ale příjem nemělo na kvalitním přijímači znemožnit.

Mnoho problémů s příjmem v rámci jednofrekvenčních sítí lze také omezit nebo úplně eliminovat profesionálně nainstalovanou přijímací anténou, kdy se opět vyplatí sáhnout po kvalitních a prověřených typech, zejména nekupovat různé „aktivní antény“ (důvody jsme vám už psali v tomto článku). V případě společných televizních antén je pak mnohdy na vině nekvalitní nebo letitý propojovací kabel mezi přijímačem a zásuvkou. Jedná se o přehlížený problém, ale ze zkušeností techniků, kteří společné antény spravují, se jedná o jednu z nejčastějších chyb. Do kabelu se totiž může přes nekvalitní stínění dostat rušení od různých spotřebičů, nebo i rušivý signál „ze vzduchu“, který může kolidovat se signálem rozváděným v STA. Před dalšími kroky je tak vhodné kabel zkontrolovat, případně ho vyměnit za kvalitnější.

Obr. 12 – Základem pro kvalitní příjem je i kvalitní a dostatečně směrová anténa. Pokud ale máme nekvalitní přijímač, nemusí ani nejvýkonnější anténa problémy vyřešit.

Ideální je pak svěřit instalaci antény a dalších přijímacích prvků odborníkovi, který disponuje profesionální měřicí technikou a hlavně vám dokáže potvrdit, že signál z vaší antény je opravdu bezchybný. Stejně tak můžete služeb odborníka využít ve chvíli, kdy si myslíte, že je vaše anténa nebo rozvod v pořádku, ale příjem je špatný. Profesionál signál změří a vyhodnotí, případně anténu zkontroluje a dá do pořádku. A pokud nadále příjem nefunguje správně, tak je vina zřejmě právě na straně nekvalitního přijímače a řešením je takový přijímač reklamovat nebo pořídit jiný, který zajistí bezproblémový příjem televizního signálu.

Autor se zabývá návrhy a instalacemi individuálních i společných televizních a rozhlasových antén – www.dvbservis.cz