UVNITŘ TABULKA A MAPY POKRYTÍ – Nejkvalitnější signál ve městě má Česká televize, která si ponechala z doby DVB-T dokrývač pro tuto lokalitu. S příjmem některých komerčních programů jsou problémy.
Drtivá většina krajů již přešla na pozemní digitální televizní vysílání nové generace DVB-T2. Celoplošné vysílání ve standardu DVB-T skončilo a na řadě míst probíhá měření kvality a úrovně signálu nových televizních sítí. Jedním takovým měřením prošla i Česká Třebová, menší město v Pardubickém kraji v poměrně členitém terénu, kde je ladění a příjem terestrické televize tak trochu výzvou. Objednala si jej místní radnice od provozovatele tamního televizního převaděče Jaroslava Kaly. Měření proběhlo na přístroji Satlink WS-6980 a anténě bez zesilovače cejchované Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ), jež umožňuje přepočet na elektromagnetické pole. Kvalitu signálu Jaroslav Kala hodnotil i subjektivně na televizním přijímači po dobu tří minut podle metodiky ČTÚ, přičemž použil set-top box Strong SRT 8210.
Satlink WS-6980
Česká Třebová se nachází v místě, kde se střetávají signály z několika hlavních vysílačů DVB-T2. Místní dokrývač provozuje pouze Česká televize. Sítě s komerčními televizemi provozované Českými Radiokomunikacemi, tedy multiplexy 22 a 23, mohou tamní diváci naladit z vysílače Jeseník – Praděd v sousedním Olomouckém kraji, v dosahu je také dokrývač Svitavy – Kamenná Horka, který se nachází podstatně blíže. Multiplex 24 s komerčními televizemi provozovaný společností Digital Broadcasting lze naladit ze vzdálenějšího vysílače Pardubice – Slatiňany a z místního vysílače Svitavy – Hřebečov. Měření se zaměřila na signály z vysílačů Jeseník – Praděd, Svitavy – Hřebečov a místní dokrývač Česká Třebová – Na Výšině.
Mapy pokrytí měřených vysílačů a dokrývačů:
-
- MUX 21 – Česká Třebová – Na Výšině
-
- MUX 21 – Jeseník – Praděd
-
- MUX 22 – Jeseník – Praděd
-
- MUX 23 – Jeseník – Praděd
-
- Svitavy – Hřebečov
Jak probíhalo měření?
Měřící anténa se nacházela ve výši 4 až 5 metrů nad terénem, přičemž hodnoty přijímaného signálu při umístění antény na střeše domu by měly být hodnoty přijímaného signálu lepší než ty, které byly naměřeny při tomto měření. Měření probíhalo během pěti hodin jediného dne 20. října 2020 od 9:00 do 14:00 hod., při polojasném a větrném počasí a teplotě 13 až 15 stupňů, využito bylo sedm lokalit na různých místech České Třebové, včetně okrajových míst. Jaroslav Kala použil pro naměřené hodnoty stupnici doporučenou ČTÚ:
- Q1 – kvalita špatná, časté výpadky, přijímač se nezasynchronizuje
- Q3 – kvalita dobrá, jednotlivý mžitkový výpadek v průběhu doby sledování
- Q5 – kvalita výborná, nepozorovatelné závady v kvalitě obrazu a zvuku
Pozn. V tabulce je omylem uveden vysílač Slatiňany, správně má být Svitavy – Hřebečov
Interpretace výsledků a doporučení divákům
„Obecně lze říci, že všechny programy veřejnoprávní televize (Česká televize) lze přijímat na všech měřených místech bez rušení a ve velmi dobré kvalitě, a to především na kanálu 37 (místní převaděč Výšina) a dále i na kanálu 21 (vysílače
Slatiňany nebo Hřebečov),“ uvedl v závěrech z měření Jaroslav Kala. „Signál komerčních stanic (Nova, Prima, ….) lze v poměrně dobré kvalitě přijímat na kanálu 21, a to buď z vysílače Slatiňany, nebo Hřebečov. Signál z vysílače Jeseník lze přijímat v přiměřené kvalitě jen okrajově na několika málo místech (veřejnoprávní i komerční televize).“
Televizní diváci v České Třebové by měli podle Jana Kaly používat kvalitní venkovní antény a s jejich instalací se obrátit na odborníka, který disponuje měřícím přístrojem a zná zásady správné montáže venkovních antén. V řadě lokalit je vhodné využití více venkovních antén a sloučení signálů z nich, protože vysílače, z nichž je možné přijímat signály multiplexů 21, 22, 23 a 24, vysílají z velmi rozdílných směrů. Výsledky měření i jejich závěr zprostředkovala radnice České Třebové prostřednictvím svého webu. „Děkujeme všem občanům, kteří nám pomohli napojením na elektrickou síť i jinou pomocí,“ uvedl místostarosta města Dalibor Zelený.
Nevím, co pan Kala měřil u multiplexu 24, ale jestli naměřil někde použitelný příjem ze Slatiňan, chtěl bych to vidět. Naopak na řadě míst zde doslova ohýbá anténu signál z Andrlova Chlumu, tedy z kóty, nacházející se přímo nad nejbližším sousedním městem (Ústí nad Orlicí). O možnosti příjmu tohoto vysílače se ale vůbec nezmiňuje.
Dále je v textu uvedeno, že se město nachází (u muxů 21,22,23) na pomezí pokrytí z několika vysílačů, přičemž uveden je pouze jediný, Jeseník/Praděd. Je zcela jasné, že v členitějším terénu jediný vysílač nebude ideální na všech měřených místech, na mnoha z těchto míst je ale často možný (lepší) signál z jiného vysílače (směru). Vím, že na některých místech již v dobách DVB-T byl celkem slušný příjem i z vysílače Krásné a někde dokonce z Černé Hory.
Měřit něco těmito přístroji je zcestné. Měl jsem možnost je mít na zkoušku a něco nastavit v místech s problematickým signálem nešlo. Nemá ani Echoanalízu, která je v dnešní době docela nutná.
Moje řeč.
V tomto případě je důležité, že měření bylo provedeno odborníkem s měřícím přístrojem, cejchovaným ČTÚ. 😁
Mě by spíš zajímala ta anténa cejchovaná čtú.
mé též 😀
Žádná sláva odborník … :o)))
No jo no … Lidi by chtěli asi mít plný signál na nějakém prutu doma či nějaké pofiderní pokojovce, to je pak problém.
Nic méně je faktem, že podorlicko je problémové a špatně pokryté – chybí tam nějaký středně silný vysílač – např. ze Sucháku by byl bezva pro celé podorlicko.
Dobře, že Č. Třebové věnujete pozornost: Na webu http://www.digitalnitelevize.cz je zrovna na téma Č. Třebová diskuse (s tituly Brno-Kojál -26-33-40 anebo Kolize muxu 23 s vys. Kłodzko/Czarna Góra), a šířeji se tam o problémech zmiňuji, neboť je mi to známý terén. Sami z měření vidíte, jak se mění po městě podmínky příjmu! Někde i dům od domu! Pokud jde o místa, kde jste měřili, chybí mi ta na jih od železničních trolejí, tedy s výjimkou Javorky a Na výšině. Např. ul. Na výšině je na svahu, odkud je jasným Praděd, to že jste tam naměřili skoro 60dBμV mě neudivuje, ale právě -co např. Kubelíkova, Tykačova? Jsem zvědav, na kolik by Vám signál „spadl“! Ke 40? Na té digitalnitelevize.cz jde o lokalitu Borek, kde jsem navrhl Kojál (což tam široce zdůvodňuji), jde ale o místo v tamním terénu „utopenou“ lokalitu opravdu výjimečnou mezi jinými, problém tam popsán dost podrobně. Havlíčkova je Parník, tam by Vám na muxech 22 a 23 rozhodně lepší výsledek dala Černá Hora! Minimálně po centrum města. U kanálů 26, 28 chybí porovnání signálů Praděd, Č.Hora, Pardubice (u 26 i Kojál a Svitavy!), i na 31 Č. Hora – Praděd. Na analyzátoru spektra musí být poměry signálů vidět! Dalo by to s ohledem na potřeby správné anténní instalace přesnější odpověď. Černá Hora pak – pokud jde o muxy 22 a 23 –vyjde na na Lhotce (na střechách paneláků) přes 60 dBμV, i ještě kolem náměstí…Na té Havlíčkově jakbysmet, to je Parník. Rozhodně až po Křib by stálo měření Černé Hory za to! I podél Třebovky! Vůči vysílači Krásné pak je převažující část Č. Třebové ve stínu blízkého okolního terénu, výjimky ale nejsou ojedinělé. To třeba také lokalizovat
Kdybych měl navrhovat vhodné pokrytí, pak – vycházeje z tamního terénu – bych volil vyšší výkon Svitavy KaHo (aspoň 200 až 500 W), na tom bych na muxu 23 nechal SFN s Krásným na k34, a muxy 22 a 21 dal kanály 38 a 37 (37 užívá dokrývač muxu21 na Jelenici) – SY by pokrývaly východní část města včetně Rybníka, Semanína, Borku atp., a současně bych zvýšil výkon Ústí n.O. /Kubinčák na ERP 50 až 100 W n- a tím pokryl terén po celé „Ústecko-třebovské brázdě“ včetně Č. Třebové od Parníku po Křib. Cíl takového řešení spatřuji hlavně ve vyhnutí se problémům s mnohačlennými SFN kanálů 26, 28 a 31. S muxem 24 by všude vystačila postačit jedna anténa buď SY nebo UO. Ledaže by si někdo rád přidal druhou anténu na polské multiplexy Kłodzko/Czarna Góra na kanálech 25 a 46/47(47 od 29.III.2022…tj. bez kanálu 33, na němž je mux23 Kojál), což na nejvyšších panelácích Lhotky, na Kozlově, či případně v nejvyšších místech Semanína s odpovídajícími elementy anténní instalace lze (ale to už je jiné téma).
Jak píše zde pan Stráník – při řešení, které navrhuji, pak samozřejmě zbyde ještě „brázda“ Králíky – Červená Voda a záhoří Orlických hor. Ze Sucháku fungují dokrývače muxu21 na k43, a nově dodali dokrývač muxu24….vyřešit třeba ale mux22 a 23.,..ale zde se přiznám, že to už je dál z mého „akčního rádiusu“. Dokrývače na muxy 21 až 23 mají Letohrad a Jablonné, což řeší většinu údolí Orlice, ale ne všechno… Pravda pravdoucí, že celá část ústeckoorlického okresu od choceňského tunelu dál na východ – tedy jeho údolí a terénní díry – je opravdu letitý problém.
Jenže takovýchto oblastí jsou v republice když ne stovky, tak desítky. Vynaložit energii na jejich řešení by znamenalo minimální přínos pokrytí obyvatel, ale nezanedbatelné náklady. Kdo je zaplatí?
Podle mých informací je i po spuštění Kojálu (K33) v určitých částech Č.T. příjem K33 z Klodska možný. Rovněž příjem přímo z Krásného zde není (v určitých částech města) úplně zanedbatelný.
Faktem je taky to, že koncem analogové éry byli zdejší občané zvyklí na velmi dobrý signál že Svitav/Kamenná Horka (výkonné vysílače ČT 1,2 a Primy), což se v digitální době podstatně změnilo.
Tak toto se povedlo, toto šumítko vydávat za měřící přístroj 😀 Vždyť to vůbec neměří to, co by mělo! Jak může pán, který je evidentně místní anténář a živí se tím, vůbec žít v takto složité oblasti bez echoanalýzy??? To mi hlava nebere…
Za analogu poskytovaly Podorlicku signál vysílače Litický Chlum a Svitavy/KaHo, přičemž „Litičák“ měl jen ČT1 a Primu, KaHo měla ČT1, Primu i ČT2, ač jsem měl/mám téměř přímý výhled na „Litičák“, měl jsem instalovány Svitavy, jelikož „Litičák“ hlavně na kanále 28 měl několikanásobné a dost silné odrazy. Odrazy byly byly tehdy patrby dokonce i na polském kanále 38 TVP2 Kłodzko/Czarna Góra! Z dob DVB-T pak pamatuji pre-echo na muxu3 k60 Černá Hora/Svitavy. Musím dát za pravdu panu Křížovi! Echoanalýzu nelze zanedbat, nebezpečí pre-ech je v řadě místech! Proto nespatřuji za dobré řešení na Svitavách hlavně kanál 26, přičemž ani ten 28 na muxu 22 není bez problému…
To Pevy – s tím polským kanálem 33 je tomu tak, tam, kde terén odstíňuje Kojál, a je otevřen směrem ke Králičáku, to je jeho příjem možný!
V UO mám anténu nasměrovánu na Czarnou Góru, kanál 25 dává více než 30 dBμV a kanály 33 a 46 mají neporovnatelně lepší signál, než měl zejména k58, 55 jsem přijímal i vzdor silnému sg. dokrývače UO nak 54. Na jižní části sídliště Štěpnice v UO nebo na Dukle má polský vysílač 45 až 50 dBμV, i více – tj.tam, kde už směr příjmu míří nad údolí Orlice mezi Lanšperkem a Vadětínem.
Blíže centru UO ale signál už kolísá, ale za použití odpovídající antény a elementů anténní instalace nepadne pod úroveň zajišťující dobrý příjem… Vidět je ovšem jev, příznačný dálkovému příjmu, ač vzdálenost od polského vysílače je cca 45 km, a dle údajů anténního systému vysílače na UO-ČT jde ERP cca 4 kW (těch 50 kW jde jen jedním směrem dovnitř Polska, směrem cca na Polanicu Zdrój). Pozemní složka signálu, přicházející přes terénní převýšení, je zeslabena, a sčítá se se složkou, která přichází přes troposféru, ta přichází tedy po delší dráze, která se mění, tzn. v různých momentech dopadne v různé fázi vůči pozemní…Pokud je troposféra v klidu, je úroveň stabilní a příjem vynikající. Laik onen jev kolísání uvidí na kolísání údajů na „pásku“ Q (kvalita signálu)…Na druhém televizoru, který je jen na DVB-T, mi ten polský kanál 33 chodí! Je v DVB-T, zatímco televizor nedetekuje kojálský DVB-T2…
Ještě k těm zde zmíněným finančním nákladům na pokrytí: Ve svém předchozím příspěvku jsem uvedl možnost, připouštějící jen doplnění či adaptace užívající stávající vysílací zařízení (Svitavy KaHo a Ústí n.O./K). Nejde o to, aby všude „šla“ televize „na prut“, ale hlavně o vyhnutí se riziku pre-ech-.
To Vl.K: Nezabývám se montáží antén a nedisponuji měřením. Bydlím v Litomyšli (na Č.T. mám jen určité vazby). Klodsko u mne doma bylo vždy velmi dobré na K25, avšak K55 a K58 byly prakticky nepoužitelné. Po přeladění letos v červnu mám K46 též velmi dobrý, avšak K33 byl nejslabší (ale zpracovatelný). Nyní však díky Kojálu zcela OUT.
Mě se článek líbil, zejména s ohledem na aktuální stav, kdy se o proměnlivosti příjmových podmínek málo mluví. Kdybychom byli ve stavu, že už dlouho proudí široká a všeobecná diskuse (v tom ale ještě zdaleka nejsme), asi by mi vadila nedostatečná podrobnost (jak např. nastínil Vl.K.), časový snímek, širší zpracování podmínek a alternativní metody. Takto lze měření hodnotit jako jednoduché, nekomplexní. Ale to asi ani nebylo zadáním. Pozn: Trochu se podivuji nad některými povýšenými komentáři, které zdůrazňují fakt, že autoři už viděli dokonalejší měřící přístroj. Ovšem spíš usvědčují své autory z nedostatečné znalosti oboru MĚŘENÍ. Podotýkám, že zkušenost nerovná se znalost. A pan Kala je Jaroslav, Jan nebo jsou bratři?
I kdyby byl dotyčný nejzkušenější génius na světě, tak bez vstupních hodnot zásadních měřených parametrů si moc nedomyslí a tedy z toho nedokáže udělat relevantní výstup, v tom případě je nějaká zkušenost na dvě věci.
Když něco nepůjde, nebo bude poruchové a nedokážu změřit jeden ze zásadních parametrů, proč se to děje, tak je mi zkušenost k ničemu.
Vždy říkám, že nabouchaný super měřák v rukou někoho, kdo tomu nerozumí, je stejně k ničemu, jako hračka v rukou zkušeného odborníka. Potřeba je obojí.
Ano, evidentně šlo o to zhruba si udělat představu jak na tom v tom městě s příjmem jsou. Spíš se ale asi dotyční včetně mě pozastavovali nad tím, že s tímto vybavením ten pán vůbec provádí podobnou činnost. A poznámka o měřící anténě kalibrované pro přepočet na elmag pole je taky zavádějící. Vysvětlení žádné. Jen to asi „udělá dojem“. V tabulce pak figuruje parametr dBuV/m, nikde není uvedeno jestli je to hodnota z měřáku, pak by to ale bylo jen dBuV, nebo přepočteno dle vzorce skutečně na intenzitu elmag. pole v místě měření, pak jsou ty hodnoty ale nesmysl.
Nemyslím, že by se tu někdo povyšoval, osobně ale nemám rád když se pletou hrušky a jablka. Buď je to nějaké tralala měření na udělání si hrubé představy, populárně pojaté pro širší neodbornou veřejnost. Pak ale nemá smysl dávat nějaké hodnoty, nebo je to profi měření, které ale má probíhat s profi vybavením a mít patřičný výstup. Cokoli mezi tím je kočkopes.
Pokud jsou ale obě strany, tj. objednatel i vykonavatel spokojeny, pak je vše v pořádku 🙂 Zvláště, pokud za to vykonavateli bylo patřičně zaplaceno 🙂 Když to ale uveřejní, nemůže se nikdo divit, že to někdo okomentuje a vyjádří zase svůj názor na provedení.
Povýšené komentáře ? Měřící přístroj opravdu není to co použil , nedá se prostě mluvit o tom, že by měřil. Prostě zhruba určil hodnoty. Ale co je přínosem tohoto článku je to, že ukazuje to jak vzniká celá řada problémů. Když laik má problém, tak si v dobré víře najme odbornou firmu. Jenže odborná firma nemá prostě vybavení na potřebné úrovni, ale aby nezklamala, respektive aby ji bylo za co zaplatit tak použije to co má a výsledky jsou takové jak jsou prezentovány v tomto článku.
Pravdou je, že vysílání v novém formátu provází řada potíží. Nicméně s tím co jsem viděl a měl možnost změřit, tak si troufám říci, že minimálně 70 procent problémů jde na vrub nekvalitně vybudované příjmové soustavě.
Zdravím všechny , myslím že měření bylo děláno pouze pouze okolo Tesco , u fotbalového stadionu , a okolo Pernera nám. , jinde nebylo vůbec měřeno , což asi jinde nechtěli měřit , nejproblémovější místa jsou sídliště Borek , Křib , Javorka , atd. , umístit dokrývač na Výšině nebyl dobrý tach spíše katastrofa , nejlépe by bylo dát na rozhlednu Kozlov tam by se mohlo dát i klidně 50 kw a pokryje nejen Českou Třebovou ale i Svitavy , Litomyšl , Ústí nad Orlicí ( snad ) , Rybník , Třebovice v Č. , atd. , takže měření bylo na velké kuloví .
A z Kozlova pokryjete Javorku? 🙂