Rozvojové sítě DVB-T2? Kmitočty mají přednostně dostat stávající multiplexy pro dokrývače, řešení echa a rušení

Dočká se Česká republika dvou nových celoplošných sítí DVB-T2, jak s nimi počítá vládní Strategie rozvoje terestrické televizní platformy z roku 2016? Sítě pro takzvané rozvojové multiplexy chtěl Český telekomunikační úřad přidělovat již minulý rok, později rozhodnutí přesunul na letošek. Jak ale vyplývá ze „Závěrečné zprávy o výsledcích realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání za období 2016-2020 – přechod na standard DVB-T2“, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu a v polovině tohoto měsíce prošla vládou, při přidělování nových kmitočtů by měly dostat přednost stávající finální celoplošné multiplexy DVB-T2. Resort jim chce zajistit dostatek frekvencí pro dokrývače a řešení problému vzájemného rušení vysílačů, které využívají stejné kmitočty nebo jsou rušeny ze zahraničí.

ČTÚ: Rozvojové sítě DVB-T2 se budou přidělovat až v prvním pololetí 2021. Zájemců bude více

Inverze komplikuje příjem SFN sítí

„Po ukončení přechodu se v určitých oblastech začaly projevovat problémy související s koncepcí SFN sítě vysílačů. Přes jejich nesporné výhody se ukázalo, že v SFN, složené z vysílačů velkého výkonu umístěných v určitých vzdálenostech, dochází k lokálním problémům s příjmem signálů mimo ochranný interval, a to hlavně při některých projevech inverzního počasí. V některých lokalitách je navíc signál degradován mnohačetnými odrazy v rámci velkých jedno-frekvenčních sítí, což způsobuje obtíže při příjmu zemského televizního vysílání,“ konstatuje ministerstvo ve své zprávě. „Z hlediska zajištění plné dostupnosti televizního vysílání prostřednictvím vysílacích sítí DVB-T2 zůstává otevřenou otázkou pro další období případné doplnění, resp. optimalizace stávajících celoplošných sítí rádiovými kmitočty, které by umožnily zajistit řešení výše uvedených dílčích místních problémů prostřednictvím opakovačů či dokrývačů.“

Problém s tzv. echem a pre-echem, kdy dochází k obtížím při televizním příjmu ve velkých jednofrekvenčních sítích, se týká především České televize a jejího multiplexu 21. Ten byl už od počátku koncipován jako jedna velká celostátní SFN síť na kanálu 26. Odlišné kmitočty využívá ČT pouze v severních a jižních Čechách a na některých dokrývačích. Některé přijímače mají ale problém zpracovat signál šířený z mnoha vysílačů na stejném kanále. Oproti dobám, kdy ČT vysílala ve standardu DVB-T a nevyužívala tak velké SFN sítě, inverzní počasí výrazně narušuje bezproblémový příjem programů veřejnoprávní televize. Naplno se to projevilo hned v listopadu 2020, tedy pouhý měsíc po dokončení přechodu na DVB-T2. A potíže se objevily i po Novém roce, v závislosti na vývoji počasí. ČTÚ i ČT obdrželi desítky stížností od diváků, jimž začal kostičkovat či úplně vypadávat obraz. Důvodem obtíží je specifické šíření elektromagnetických vln v době teplotních inverzí, kdy na TV anténu přicházejí signály z velmi vzdálených vysílačů v rámci jedné SFN. Některé signály jsou však s ohledem na velkou vzdálenost přijímaných vysílačů mimo ochranný interval.

Dokrývače místo nových multiplexů?

V řadě míst lze tento problém řešit lepším směrováním příjmové antény, ale jsou lokality, kde je příjem velmi problematický: například v Jesenickém výběžku měření ČTÚ prokázalo, že zhruba polovina diváků nemůže programy ČT pozemní cestou přijímat vůbec a druhá polovina má příjem komplikovaný. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto navrhuje, aby ČTÚ volné kmitočty pro vysílání DVB-T2 přednostně využilo pro dokrytí stávajících celoplošných sítí a nikoli pro vytvoření sítí nových. „Při rozhodování o možnosti dalšího využití kmitočtů bylo a je nejprve nutno i v budoucím období vzít v úvahu požadavky stávajících operátorů celoplošných vysílacích sítí na realizaci vysílačů malého výkonu. Jde zejména o vysílače s výkonem do 1 kW, využívané pro dokrytí lokalit s nedostatečným rozsahem pokrytí signálem vysílačů velkého výkonu nebo pro eliminaci lokálních problémů spojených se samorušením v sítích SFN,“ píše resort ve zmiňované závěrečné zprávě o přechodu na DVB-T2. Situaci v problémových lokalitách by bylo možné také vyřešit snížením velikosti jednotlivých SFN sítí, to znamená doplněním kmitočtů do těchto sítí.

Rozvojové sítě DVB-T2, pro něž byly původně určeny zbývající mezinárodně zkoordinované kmitočty pro pozemní digitální televizní vysílání druhé generace, měly původně připadnout České televizi a Českým Radiokomunikacím (CRA). ČT plánovala druhý multiplex pro rozvoj regionálního vysílání a hodlala podpořit i komunitní média, včetně soukromých regionálních televizí. Po rozhodnutí současné vlády o zrušení vratek DPH za vybrané koncesionářské poplatky se ČT rozhodla, že druhý multiplex nevyužije, protože by na jeho provoz neměla prostředky. Bude zajímavé sledovat, zdali nedojde ke změně pozice ČT v souvislosti s březnovým rozhodnutím Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, který podpořil zachování výjimky ze zákona o dani z přidané hodnoty, a to až do konce roku 2024 jak pro ČT, tak pro Český rozhlas.

Pokud by Parlament příslušný zákon schválil, mohla by obě veřejnoprávní média uplatňovat nárok na odpočet na DPH v současném rozsahu. CRA měly získat rozvojový multiplex jako kompenzaci za ztrátu velkého množství kmitočtů související s přechodem na DVB-T2, uvolněním pásma 700 MHz a nejkomplikovanější přechod na DVB-T2, kdy nejprve musely převést televizní stanice z DVB-T multiplexů 2 a 3 do jediné DVB-T2 přechodové sítě 12 a z té pak opět do dvou finálních DVB-T2 sítí 22 a 23. Na rozdíl od ČT tento operátor o provoz rozvojové sítě stojí.