Co vedlo provozovatele rádií Hey a Color ke spuštění vlastní digitální sítě DAB+ a jaké s ní mají úmysly? Zeptali jsme se v rozhovoru Miroslava Pýchy a jeho spolupracovníka Jakuba Melína.

Symbolicky 17. listopadu v Praze odstartovala již pátá síť pro pozemní digitální rozhlasové vysílání DAB+. Stojí za ní provozovatel rádií Hey a Color Miroslav Pýcha a jeho spolupracovník Jakub Melín. Jejich multiplex COLOR DAB+ obsahuje nejen zmiňovaná rádia z vlastního portfolia a další česká rádia, ale také populární německé stanice. Do konce roku by multiplex měl běžet v experimentálním režimu a po spuštění druhého vysílače pro střední Čechy postupně přejít na řádné vysílání. Do té doby si operátor chce vyzkoušet různé technické parametry sítě a zároveň bedlivě sleduje přípravu Českého telekomunikačního úřadu na vypsání tendrů na řádné sítě DAB+.

Rádio Color nedávno spustilo digitální vysílání ve vlastním multiplexu, čímž rozšířilo řady operátorů sítí DAB+ na pět. Co vás vedlo k tomuto kroku?

Miroslav Pýcha: Trochu bych to poopravil, protože síť neprovozuje rádio Color, ale držitelem kmitočtového přídělu je provozovatel rádia Hey. Nicméně o DAB+ jsme uvažovali už dlouho, i když můj názor na digitální vysílání nebyl asi stejný jako u většiny fandů tohoto systému. Už před čtyřmi nebo pěti lety jsem se pokusil zkoordinovat kmitočty pro digitální vysílání ze Strahova a Lbosína. Tehdy to byly poslední kmitočty mimo plán využití rádiového spektra. Bohužel jsem tu žádost podal asi dva dny poté, co se Český telekomunikační úřad (ČTÚ) rozhodl už žádné kmitočty nepřidělovat a počkat si na definitivní plán využití spektra. Ten ale dodnes neexistuje.

Ale ČTÚ už avizoval, že by příští rok mohl vypsat tendry na sítě pro DAB+.

Miroslav Pýcha: Možná ano, ale když se na to ČTÚ zeptáte, sami přesný termín zatím neznají. Druhá věc je, že systém DAB+ byl vymyšlený v době, kdy nebyly jiné možnosti digitálního šíření signálu a technologický vývoj jde tak rychle kupředu, že je otázka, zda ho nepředhoní jiné technologie. Já mám například auto, ve kterém mohu přijímat internetové vysílání, je zde např. aplikace i Tune In, takže když to tak vezmu, mohu si např. Rádio Color naladit v Portugalsku a když pojedu až do Řecka, bude mi hrát celou cestu. A mám to s kompletním servisem, tedy s logy, obrázky CD, prostě vším.

Jenom vás to stojí ta mobilní data…

Miroslav Pýcha: To ano, ale když si vezmete dnešní tarify, já mám např. neomezená data za 399 korun. K téhle nabídce se může dostat téměř každý. A data dál zlevňují. Není to jako před lety, kdy se platilo Eurotelu 4000 Kč a když jste se mu upsal na dva roky, měl jste to za 2000 Kč měsíčně, jen volání a bez dat.

Jakub Melín: Když se vrátím k DAB+, sondovali jsme si nejdříve možnosti vysílání v dalších multiplexech, které už existovaly, a nakonec nám z toho vyplynulo, že spuštění naší vlastní sítě bude nejvýhodnější. I s ohledem na to, bychom v ní mohli nabídnout prostor dalším rádiím a pokrýt z toho náklady na provoz sítě. Na české poměry je ale DAB+ pro soukromá rádia poměrně problematický systém, protože v něm nemají kontrolu nad vysílači a nevlastní kmitočty. Pronajímají si jenom prostor v síti. Každý prostředník ale nějakým způsobem zvyšuje náklady, takže provoz vlastního multiplexu může být i z dlouhodobého hlediska zajímavá věc – pro toho provozovatele multiplexu. Navíc jsme si chtěli tu technologii otestovat, protože si myslíme, že DAB+ je perspektivní. Je samozřejmě otázka, co s ním do budoucna udělá 5G, ale to dnes nikdo neví – stejně jako u televizního vysílání. V tuto chvíli se ale DAB+ dynamicky rozvíjí, a to jak třeba v Německu, tak i u nás, takže spuštění vlastního multiplexu byla celkem zajímavá cesta, jak si vysílání v DAB+ vyzkoušet. Když se nám podařilo zkoordinovat kanál 7C na naše lokality, moc jsme se nerozmýšleli.

Miroslav Pýcha: Jak říká Jakub, ten trend začal už u prvních experimentálních licencí, kdy první soukromá rádia, aby vůbec mohla ekonomicky rozumně existovat, musela udělat maximum pro to, aby provozovala své vlastní kóty a vysílače, což je vyšlo levněji, než si je od někoho pronajímat. A pro nás je levnější si provozovat digitální síť, kde nebudou jen naše rádia, ale pevně doufám, že i nějaká další, co budou za šíření signálu platit, takže ve finále by nám to mělo pokrýt náklady na provoz té sítě. Pro Rádio Hey to není zase až tak zajímavé, protože ze stejných kót vysílá i analogově v FM pásmu, ale Color se díky digitálnímu vysílání může rozšířit do míst, kde je jeho příjem v FM problematický. Proto se těším, až spustíme druhý digitální vysílač, a ještě rozšíříme pokrytí.

Jakub Melín: Na spuštění druhého DAB+ vysílače se mimochodem pracuje. Aktuálně jsme ve fázi, kdy už máme z většiny připravenou technologii a pravděpodobně ještě před koncem roku, nebo nejpozději po Novém roce by mělo začít testování z lokality Benešov – Lbosín (pozn.: vysílač Lbosín byl do testovacího vysílání spuštěn 23. prosince 2021).

Teď zatím vysíláte v Praze?

Jakub Melín: Ano, ale zatím ne plným výkonem, pouze 600 W. Povoleno máme 1 kW a nyní dokončujeme úpravu technologií, abychom mohli přejít na plný výkon. Přidá to nějaké dva decibely, což nebude špatné v místech s krajním pokrytím, kde dnes může signál už trochu vypadávat. Zároveň pracujeme na spuštění zmíněného vysílače Benešov – Lbosín, který se nachází na rozhledně Špulka. Jde o páteřní vysílač rádia Hey (od 23.12. vysílá COLOR DAB+ z Prahy již plným výkonem, rozhovor vznikal dříve, pozn. red.).

Miroslav Pýcha: Anténu pro DAB+ tam máme nainstalovanou už asi osm nebo devět let.

Jakub Melín: Montovala se tam v době, kdy se rozhledna stavěla, takže tam byla připravená. Jenom se k ní dodala linka pro distribuci signálu a vysílač.

Miroslav Pýcha: Kolegové teď řeší synchronizaci s pražským vysílačem, která není v DAB+ moc jednoduchá. Jde opravdu o milisekundy a musí se to dělat přes GPS. Antény na GPS mám již připraveny na obou kótách.

Oba vysílače budete provozovat v jednofrekvenční síti (SFN) na kanálu 7C?

Miroslav Pýcha: Ano, a všechno musíme připravit do Vánoc.

Jakub Melín: Uvidíme, kdy se nám to podaří spustit, ale první týdny až měsíce půjde o experimentální provoz kvůli ladění SFN. Může se také stát, že na okrajích příjmu se bude signál kvůli zapojení SFN měnit. Takže nás čeká měření v terénu, musí na to být speciální softwarové měřáky a není to vůbec jednoduchá záležitost. Ani nastavení multiplexeru. Proto deklarujeme, že multiplex, který jsme spustili 17. listopadu, běží v experimentálním režimu a bude v něm i v prosinci. Zkoušíme si na něm ladit technické parametry, nastavení různých ochranných intervalů, bitrate, zvukuapod. Doufáme, že spuštěním druhého vysílače a vychytáním SFN bude moci přejít do řádného provozu.

Plánujete ještě nějaké další vysílače, nebo počkáte na tendr ČTÚ, který by měl nabídnout celoplošné i regionální sítě DAB+?

Miroslav Pýcha: Určitě bychom něco v plánu měli, ale protože zatím na ČTÚ neexistuje plán využití kmitočtů (PVRS), tak do doby, než vznikne, asi není reálné další kmitočet získat. Pokud ten plán vznikne, např. napřesrok, mám představu, že by se nám mohlo podařit vystavět regionální síť, která by nám rozšířila pokrytí našeho multiplexu např. na východ Čech. Ale na celoplošnou síť zálusk spíše nemám.

V současném multiplexu šíříte kromě vašich rádií Color a Hey také německé stanice. Jak se vám je podařilo získat?

Miroslav Pýcha: Věhlas našeho multiplexu je už mezinárodní (myšleno v nadsázce), takže se nám sami ozvali.

Jakub Melín: Na experimentální pozici jsem zařadil německé Schwarzwaldradio, což je stanice, která na českém trhu chybí. Je to oldies rádio zaměřené na hudbu od 60. do 90. let, dlouhodobě ho poslouchám. Napadlo mě tedy, že když máme v multiplexu prostor, mohli bychom ho tam zařadit – když to přeženu, abych ho mohl poslouchat v autě. A hned se to rozkřiklo nejen mezi komunitou lidí od rádií.

Miroslav Pýcha: Dva dny poté se nám ozvali ze Schlager Radia. Pracuje tam člověk, co mluví česky a napsal mi e-mail, že by taky rádi vysílali v našem multiplexu.

Jakub Melín: Psal, že když už tam máme Schwarzwaldradio, zda by mohli i oni. Proč ne? Tak jsme je zařadili. Od obou stanic máme oficiální povolení.

Vysílač Praha – Strahov, z něhož lze na kanálu 7C naladit multiplex COLOR DAB+ (Foto: Karel Mikuláštík)

V rámci experimentálního vysílání je můžete šířit bez registrace pro převzaté vysílání?

Miroslav Pýcha: Dotazoval jsem se na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a musím říct, že registrace pro převzaté vysílání je docela finančně náročná. Jde totiž o stejnou registraci jako u televizního vysílání. U převzatého vysílání jde ale pouze o oznamovací povinnost. Když jsme v létě podávali žádost o registraci multiplexu, uvedl jsem v žádosti nějaké stanice, o nichž jsem předpokládal zájem, ale to jsem ještě přesně nevěděl, s jakým obsahem v listopadu vyjedeme. Právě nyní v listopadu jsem seznam stanic pro Radu aktualizoval s tím, že jde o experimentální provoz a že seznam stanic budeme dále upřesňovat.

Takže dokud jedete v experimentálním režimu, nepotřebujete registraci pro převzaté vysílání.

Miroslav Pýcha: Ani u definitivního vysílání není potřeba, je tam pouze oznamovací povinnost. Rada si to ověří a pokud ta stanice má vysílací licenci v rámci Evropské unie, není problém ji zařadit do naší sítě.

Jakub Melín: U Schwarzwalradia byl hlavním impulsem fakt, že podobná stanice v Praze a okolí chybí. Zároveň tu má spoustu fanoušků, což vím od svých známých. Doufám, že si ji poslechnou i někteří hudební dramaturgové českých rádií, aby viděli, že se dá rádio hrající starší hudbu dělat i jinak. Schwarzwaldradio má velkou výhodu v tom, že má opravdu široký playlist od rocku přes pop po disco. Je to rádio, které se neoposlouchá, protože jeho hudební výběr je opravdu velký.

Miroslav Pýcha: Hudební dramaturgové by se mohli inspirovat ale např. i od rádia Color, kde máme aktuálně určitě přes 5000 titulů, podobně i u rádia Hey. Myslím, že šířkou hudebního výběru se obě naše rádia tak nějak vymykají českému standardu. Je otázka, co se tady bude v éteru dál vysílat. Mám osobně obavu, aby to s DAB+ nedopadlo např. jako s televizní digitalizací a nevznikly např. jen klony velkých stanic jako třeba Frekvence 2, Frekvence Rock, Frekvence Country a kdo ví co ještě. A žádné nové stanice, o kterých se dlouhodobě mluví, by nevznikaly. Mnoho nových rádií třeba i v Německu se dá označit jako „samohrajka“. Mají tam jenom jingly, kde občas někdo řekne, jaké rádio posloucháte, ale jinak to není vůbec moderované. Chvilku to asi potěší, ale za pár dní člověk zjistí, že mu ten živý hlas v rádiu chybí. Je otázka, zda toto je budoucnost rádií nebo ne. Když jsem byl v Americe, zaujala nás řada rádií, ale taky nám u nich scházelo mluvené slovo. Člověk si mohl vybrat podle žánru, proklikali jsme celý éter, ale nikde žádný moderátor. Tak nás to štvalo, že jsme si potom raději naladili nějaké normální rádio. Otázka velkého množství nabídky rozhlasových programů v DAB+ není totiž jen o technických možnostech, ale i o lidských kapacitách, kde se vezme najednou množství dalších tvůrců, moderátorů, atd. Ty nové programy musí také někdo vytvářet.

Jakub Melín: Je pravda, že v Německu, kde je DAB+ na výrazně vyšší úrovni, je ten rozvoj úplně jiný. Začali tam stavět novou síť vysílačů, která tam nikdy nebyla, protože zjistili, že v členitých oblastech to už původní vysílače pro FM nestačí pokrýt. Budují tedy druhou nebo třetí překryvnou vrstvu. Přesto tam selhal projekt Kultradia, které vysílalo celoplošně v Bavorsku, udržovalo poctivý moderovaný program a specializované pořady, ale vydrželo jim to jenom asi tři roky. Potom ukončili vysílání, protože nechtěli skončit jako ta samohrajka. Nepodařilo se jim za tak krátkou dobu získat dostatek posluchačů a inzerentů, aby se jim zaplatilo to celoplošné pokrytí, nicméně byla tam kolem toho celkem debata o věrohodnosti průzkumů poslechovosti. Na automatické playlisty jede v Německu spousta rádií v DAB+, maximálně mají nějaké zprávy. A v Česku už máme taky takové příklady, jako je třeba DAB TOP40. Je to stejné, jako by někdo do DAB+ pustil Spotify. Ale někomu mohou stanice pouze s hudbou a jingly vyhovovat.

Vysíláte v Praze a části středních Čech, kde lze naladit už pět sítí DAB+ od Českých Radiokomunikací, Českého rozhlasu, Teleko digital, RTI cz a vás. Sledujete technické parametry těchto sítí? A jak si stojíte ve srovnání s nimi?

Jakub Melín: Asi se mi nechce úplně hodnotit úroveň jednotlivých operátorů. Je to jejich nastavení, které si sami zvolili, že například upřednostňují vyšší ochranný interval nad bitratem, je tam nějaký obchodní model. My se snažíme ukázat, že DAB+ umí hrát dobře, protože si myslím, že pro běžného posluchače by neměl být kvalitativním krokem zpátky. Pokud bude DAB+ hrát hůře než FM, nedává moc smysl spouštět digitální vysílání nebo ho propagovat jako něco, co je lepší než FM. DAB+ má lidem přinést něco navíc, například poslech bez šumu nebo doplňkové služby. Pokud ale zároveň hraje nekvalitně, posluchač si řekne, co mu to vlastně přináší, když v FM je ten zvuk subjektivně lepší. Proto se snažíme nabízet opravdu kvalitní zvuk, byť i za cenu toho, že u většiny stanic máme nastavený ochranný interval 3A, který je standardem třeba v Německu, zatímco v Česku se zatím většinově používá 2A.

Pokud na to mám říci vlastní názor, budu radši, když budeme hrát kvalitně a pokud v krajních oblastech občas vypadneme a změní se to z jednoho na pět výpadků denně, není to už zase takový rozdíl. Ale budeme hrát kvalitně místo toho, abychom natahovali pokrytí. Nicméně zkoušíme si všechny možnosti, naše rádia šíříme v 2A, ostatní v 3A, případně i 2B. Když pak zkoušíme v autě rozdíl příjmu v krajních oblastech, přínos vyššího zabezpečení je opravdu celkem malý. A zase naopak přínos třetiny datového toku na zvuk je obrovský. Srovnávám-li bitrate 72 a 96 kbps a mám stejně kvalitní zdroj, tak je to znát. A pozná to i laický posluchač v autě nebo i na přenosném rádiu, nemusí jít přímo o audiofila. Proto argument, že datový tok nehraje takovou roli, neberu.

Miroslav Pýcha: Asi bych se podepsal pod přednášku technického ředitele Českého rozhlasu Karla Zýky na říjnové konferenci Radiokomunikace v Pardubicích, že vnímání zvuku je velmi subjektivní. Hodnocení kvality zvuku se často bere i jen podle údaje o bittrate, takže když někdo napíše, že jde o 48 kbps, polovina lidí si už rovnou odplivne, aniž by si to poslechla. Ale kvalitu zvuku hodnotí jinak hifista, jinak muzikant a jinak běžný posluchač. Jsou lidé, kteří to ani nepoznají, protože mají nějaké přenosné rádio. Což je mimochodem také trochu problém DAB+, když vidím v diskusních fórech, jaké „sranda“ tranzistoráky se nabízejí a prodávají. Pro kvalitní poslech hudby je obecně potřeba nějaká hifi věž nebo alespoň nějaká mini věž, nikoliv „šidítka“, která se pro příjem DABu většinou nabízejí.

Jakub Melín: Bitrate je samozřejmě jenom jednou součástí problému. Ohraničuje mantinely, jak může rádio hrát kvalitně. Pokud ho dám nízký, tak jsou ty mantinely úzké a mimo ně se nedostanu. Ale můžu v jejich rámci experimentovat s nastavením procesorů, s kvalitou zdroje a podobně a v rámci těch mantinelů nízkého bitrate dokážu vytáhnout poslouchatelný zvuk. Třeba když se budeme bavit konkrétně o Českém rozhlasu, stanice vysílané s bitrate 64 kbps jsou poslouchatelné. Já tam sice hodně slyším kompresi, kvalita mi nepřijde bůhvíjaká, ten datový tok je nižší než v zahraničí, ale dá se to zkousnout. Nebo Expres FM u Českých Radiokomunikací vysílá při 64 kbps taky poslouchatelně. Ale rozdíl při poslechu této stanice s 96 kbps u nás v síti a u CRA posluchač pozná. Jiné stanice při nízkých datových tocích vycházejí hůře. Záleží i na processingu a kvalitě zdroje audia. Otázka je, zda má být ta kvalita zvuku „ke zkousnutí“ anebo má být stejná nebo lepší než u FM.

Zkoušíte si v multiplexu různé kvality zvuku a datové toky?

Jakub Melín: Ano, u některých stanic jsme zkusili dát na test jako zdroj MP3 stream z internetového vysílání s datovým tokem 128 kbps, což je u online rádií takový standard. A to jsme následně hodili do 96 kbps AAC v DAB+ a hrálo to špatně. Domluvili jsme se s rádiem, aby nám pustili čistý AAC stream ve vysoké kvalitě, dali jsme ho do 96 kbps a najednou to hrálo mnohem líp. Ta otázka překódování z nějakého ztrátového formátu hraje celkem zásadní roli. Dnes bohužel spousta rádií hraje všechno z MP3 a ještě k tomu s velmi nízkými bitraty. Přitom kodek MP3 sám o sobě degraduje ten zvuk už ve zdroji. Pak se to nějak prožene procesorem, ten tam ještě trošku vytáhne kompresní artefakty, a to se potom překóduje v DAB+, který používá jiný kodek. A ten zase s těmi výškami pracuje jiným způsobem a kompresní artefakty, které už tam jsou z toho celého procesu, zase ještě zdůrazní. Je tedy ohromný rozdíl v tom, zda rádio hraje z WAV, FLAC nebo MP3, jak to následně procesuje, jak se to dostává k nám, jaký má bitrate a také to, jak kvalitní je potom převod digitálního signálu do analogového zvuku v přijímači.

Čili záleží na kvalitě přijímače.

Jakub Melín: Hifisti určitě potvrdí, že základní komponentou kvalitního poslechu zvuku je dnes u digitálních zdrojů tzv. D/A převodník, což je zařízení, kterého z toho digitálního signálu plného nul a jedniček udělá analogový zvuk, který si pak zapojím do stereo zesilovače. Doma mám kvalitní DAB+ tuner od Technisatu a pokud si pustím zvuk přímo z tohoto tuneru, který má klasický analogový cinchový výstup (a využívá vestavěný převodník) do zesilovače, tak ten zvuk není nic moc, nemá žádné basy, výšky, i dynamika je horší. Ale mám i externí HiFi D/A převodník za 60 tisíc a když si z tohoto stejného tuneru vytáhnu signál digitálním kabelem S/PDIF, zapojím si to přes ten převodník do zesilovače, najednou jsou tam výšky i basy, a to jde přitom o naprosto stejný datový tok z DAB+. Obrovský problém tedy vidím v tom, jak se šidí D/A převodníky, v digitálních přijímačích jsou ten ty základní a levné.

Miroslav Pýcha: S rádiem Hey se nám nedávno podařilo distribuovat signál na vysílač napřímo hlavní analogovou trasou. Předtím jsme tam jeli 320 kbps MP3 stream a rozdíl ve zvuku je opravdu dramaticky velký. Jenom tam prostě dopravujeme signál analogovou trasou, bez komprimace zvuku.

Jakub Melín: Trochu to poopravím, to není analogová, ale digitální PCM trasa. Ale je čistá, bez komprese, není tam nějaký převod do MP3 a ten zvuk je zase rozdílný. Bitrate tedy není alfou a omegou všeho, ale zároveň to je součást řešení problému. Ostatně, my jsme si teď v našem multiplexu spustili dvě testovací pozice označené jako DAB Test HQ a DAB Test LQ. Troufám si tvrdit, že ten HQ test je něco, co možná není v DAB+ dlouhodobě udržitelné, ale zas to ukazuje možnosti toho systému. Jde o 160 kbps AAC. Navíc je ten stream odbavovaný převážně z FLAC zdrojů, a je tam použit celkem málo invazivní processing, takže zvuk je opravdu špičkový. Ale velmi vysoký bitrate má pro určité aplikace smysl, například bavorský rozhlas používá datový tok 144 kbps AAC pro BRKlassik, na kterém vysílá klasickou hudbu a posluchač u ní chce samozřejmě co nejlepší zvuk. Tam se jedná o znatelně lepší kvalitu zvuku, než byla u FM vysílání. U testu LQ pak využíváme datový tok 64 kbps a kodek HE-AAC-V2 včetně rozšíření SBR a Parametric stereo, kdy se do toho zvuku sice už relativně invazivně sahá, ale dělá ho subjektivně kvalitnější. Poslouchali jsme ho mimochodem v autě cestou na tento rozhovor. Má také dobrý processing a na nízký bitrate slušný zvuk. Máme zdroj AAC ve vstupu a i při 64 kbps je to poslouchatelné. Hifista tedy sice slyší nižší kvalitu, ale je to ještě schůdné. Zároveň zmíněný Test HQ ukazuje, co je reálná CD kvalita, maximum kvality DAB+. Posluchači si tak mohou přepínat mezi LQ a HQ verzí a porovnat, jestli tam tu kompresi slyší anebo ne, zda je pro ně zvuk LQ varianty v pohodě anebo není.

Jak vnímáte naplněnost DAB+ multiplexů v České republice? Některé jsou zcela zaplněné, jiné nikoli. Odráží se to právě i na datovém toku pro jednotlivé stanice.

Miroslav Pýcha: Je to otázka možností, peněz, různých okolností. Čím více rádií v síti, tím větší příjem a šance pokrýt náklady. Uvidíme také, jak to bude s cenami elektřiny, ale všechny náklady rostou, tak se musí volit nějaký kompromis.

Jakub Melín: Přesně tak, tam jde o to, aby to mělo určitou kvalitu, která je srovnatelná s FM, případně i lepší. Další věc je už zmíněné zabezpečení. Komerční sítě jako Teleko a RTI cz využívají silnější ochranný interval, což jim umožňuje pokrýt o něco větší oblast při stejném výkonu, ale celková kapacita multiplexu je pak menší. Vždycky jde o kompromis. Hodně se diskutuje o digitální síti Českého rozhlasu, která má poměrně robustní pokrytí, ale pořád používá ochranný interval 2A. Kdyby ho přepnuli do 3A, pokrytí se jim jen nepatrně zhorší, ale mohli by o třetinu navýšit datový tok všech stanic, což by jejich zvuku výrazně pomohlo. Nebo třeba využít 2A pro hlavní stanice jako Radiožurnál, Dvojka a Plus a 3A pro zbývající, i tak by si pomohli.

Přepnutím do 3A by rozhlas do určité míry zavřel pusu kritikům, co říkají, že zvuk u digitálních stanic není kvalitní, protože by mohli přejít z bitrate 64 na 80 kbps u hlavních stanic a z 48 na 64 kbps u regionů. To už je kvalita, která je obecně akceptovatelná a stěžovalo by si na ni jenom pár hifistů a náročnějších posluchačů. Věřím, že Český rozhlas k tomu přikročí, protože je tahounem rozhlasové digitalizace, má největší pokrytí a když si někdo koupí DAB+ přijímač, tak si i vzhledem k výkonům vysílačů naladí jako první Český rozhlas. Určuje tedy vlastně image celého DAB+.

Jaké máte ohlasy na váš multiplex?

Miroslav Pýcha: Někdo nás označil za prémiovou síť. Potěšilo mě to, protože ještě v pondělí 15. listopadu jsem si říkal, že se nám to nepovede, že to nespustíme. Ale najednou jsme 17. listopadu vyjeli a fungujeme. To datum byla spíš shoda okolností, alespoň se nám bude dobře pamatovat.

Jakub Melín: Ohlas mezi komunitou fanoušků DAB+ je obrovský, všichni nám fandí. Jsme rádi, protože jsme chtěli do DAB+ přinést něco nového. Spustili jsme i vlastní web www.colordab.cz a také profil na Facebooku, i tam máme dost reakcí.

Miroslav Pýcha: K systému DAB+ jsem byl a asi vždy budu relativně kritický, spíše jsem očekával, že větší šanci bude mít americké HD radio, ale pokud se Německo pustilo do DAB+, jinou cestou se vydat nemůžeme. Spíš bych ale sázel na to, že do budoucna se podaří integrace s 5G a data budou natolik levná, že 5G nabídne větší nebo rozumnější možnosti než DAB+.

Hodně se mluví o systému 5G Broadcast. Sledujete jeho vývoj? Nechtěli byste si ho otestovat?

Miroslav Pýcha: Na to je ještě moc brzy.

Jakub Melín: Přiznám se, že 5G Broadcast je novinka, o které jsem si ještě nezjišťoval tolik informací, ale pokud vím, je primárně určený pro video. Tedy pro šíření televizního signálu. Už se testuje v Bavorsku. Ale pokud by ho bylo možné využít i pro rádio, bylo by to zajímavé. Opět by ale záleželo na nákladech. K tomu je dodám, že existuje ještě systém DRM+, který se používá v Rusku a tuším v Číně a Indii, který umožňuje šířit na stejném rastru, jako je dnes FM rozhlas digitální signál, a to nejen multiplex, ale i jednotlivé nosné. To by z mého pohledu, a říká to i velký propagátor digitálního rozhlasu Karel Mikuláštík, byl mnohem perspektivnější systém než DAB+, protože jednotlivá rádia by nemusela vstupovat do multiplexu. Třeba pro spoustu menších rádií by bylo zajímavé pokrytí čistě krajských měst. Ale když se podíváme například na to, jak jsou vystavěné sítě Teleka nebo RTI cz, pokrývají hodně venkov. To není pro nějaké alternativní rádio zajímavé, protože tam nenajde posluchače. A protože to jsou SFN sítě, buď rádio v jejich multiplexech vysílá všude, nebo nikde. Je otázka, jak budou vystavěné finální sítě DAB+. V Německu je situace trochu odlišná v tom, že třeba v Bavorsku mají regionální multiplexy a vedle nich celoněmecké sítě.

U DAB+ se často skloňuje, že je méně energeticky náročný, ale to je skutečně tak?

Jakub Melín: Je to pravda do určité míry. Například v Německu, konkrétně ve zmiňovaném Bavorsku, není možné ze stejných věží zajistit v DAB+ takové pokrytí, jaké bylo v FM. A musí budovat nemalý počet úplně nových vysílačů.

Miroslav Pýcha: I energetická účinnost těch vysílačů není stejná, u moderních FM vysílačů je dnes určitě lepší, např. i okolo 80 procent a u DAB+ je naopak horší, i pod 50 procent.

Jakub Melín: Ale zase v DAB+ se šíří multiplex, je tam víc stanic. Nicméně to pokrytí je otázka, protože třeba ve členitých oblastech budou potřeba dokrývače tam, kde historicky nikdy nebyly. Osobně vím o problematické oblasti mezi Libereckým a Královéhradeckým krajem, na Semilsku a Tanvaldsku, nebo v okolí Vrchlabí, kde se DAB+ přijímá špatně, i když je tam silný 10 kW vysílač na Černé hoře. V ekvivalentu FM by šlo o 40-50 kW vysílač, tedy silnější výkon, než má Černá hora na FM nyní. Přesto tam DAB+ lidé v údolích nechytnou, nehraje ani v autě, zatímco FM z vysílače o výkonu 10 kW jim tam hraje. Sice rozbitě, ale hraje. Je otázka, jak se to bude řešit, protože se jedná mimo jiné o silnice první třídy na Harrachov a Rokytnici. Jde také o města jako Tanvald , Desná nebo Rokytnice nad Jizerou. A takových oblastí bude v členitém Česku spousta.

Miroslav Pýcha: Asi před třemi lety se na jednání na ministerstvu kultury se řešilo i pokrytí, kde např. zástupci ČTÚ zmínili, že v DAB+ bude potřeba dokrývat velké vysílače, jako třeba Praděd, ale i další velké kóty. Takže energetická úspora je i zde přinejmenším sporná, protože namísto jednoho původního FM vysílače bude nově v DAB+ silný vysílač a k němu bude muset být navázaných dalších třeba i 20 až 30 malých dokrývačů.

Jakub Melín: 30 asi ne, ale několik určitě.

Miroslav Pýcha: Tak ale nehledejme v tom tu ekonomickou úsporu. Na jednání na ministerstvu kultury spíše vyplynulo, že pro dobré pokrytí všech oblastí by celorepublikově mohlo jít až o desítky a desítky nových dokrývačů.

Jakub Melín: V Bavorsku budují digitální síť tak, že nejdříve spustili DAB+ vysílání ze stávajících velkých FM vysílačů, pak začali dokrývat z menších FM vysílačů, kde FM vysílalo třeba výkonem 300 W nebo 1 kW, ale oni z těchto lokalit udělali páteřní vysílače a spustili tam DAB+ s vysokým výkonem 5-10 kW. Ale teď už budují další vrstvu, což jsou také vysílače o výkonu 5 až 10 kW – ale budují je na zelené louce tam, kde nikdy žádné vysílače ani dokrývače nebyly, jenom stožáry služeb a mobilních operátorů. Příkladem mohou být třeba příhraniční vysílače Einödriegel a Schönsee, které mají přesah i do České republiky, odtamtud se nikdy rádio nevysílalo..

Miroslav Pýcha: Nejlepší bude budovat DAB+ sítě v Maďarsku. Tam dáte jeden vysílač a pokryjete celý stát, samozřejmě s nadsázkou.

To je pravda, ale my nejsme tak placatí jako Maďarsko.

Jakub Melín: Česká republika nebo Bavorsko jsou relativně členité oblasti a budou se muset dokrývat mnohem hustěji. V mnoha místech navíc dojde k problémům s SFN sítěmi. Můžu dát zase příklad: síť ČRo DAB+ a oblast jižních svahů Krkonoš a Jizerských hor a jejich podhůří, kde dnes velmi silně hraje pražský Žižkov s extrémním výkonem 20 kW, ale zároveň jsou silné blízké vysílače Černá hora či Ještěd a zároveň jsou tam bohužel velmi silné vzdálené Votice. Dokud neběžely Votice, nebyl problém přijímat tam DAB+, buď ze Žižkova nebo z Černé hory a ochranný interval to relativně pokryl. Ale jakmile se spustily Votice, které jsou od této lokality vzdálené více než 120 km, už jsou mimo ochranný interval, který je u DAB+ stanovený na 73 km a najednou v těch místech, kde to dříve hrálo, to už dnes v autě nehraje. Byť pokrytí je teoreticky lepší. Takže zase paradoxně narážíme na to, že DAB+ možná bude hrát dobře v údolích, ale na kopcích mohou být problémy, protože SFN se bude muset správně sladit a někde i to může být u celoplošných sítí problém.

Hlásí se nějací zájemci z Čech, kteří by chtěli vysílat ve vašem multiplexu? Myslím tedy komerční rádia.

Miroslav Pýcha: Ozvalo se jich několik, ale nejraději by u nás vysílali zadarmo. Což je dočasně možné např. v rámci LQ a TQ testu, ale do budoucna potřebujeme platící zákazníky, abychom pokryli náklady na provoz. Platících zájemců je ale ze strany nových rádií málo. Jednáme ale i se stávajícími stanicemi, které už vysílají v FM pásmu.

Jakub Melín: Jednání probíhají a uvidíme, jak to dopadne. Pokrytí Prahy a okolí je pro rádia zajímavé.

Miroslav Pýcha: Ozvalo se nám asi pět zájemců, ale jakmile zjistili, že by za to vysílání museli platit, řekli, že si to rozmyslí. Potom je tam ještě otázka autorských práv, tedy OSA a Integram, protože to není jenom o umístění v síti. Takové rádio pak musí platit i autorským svazům nemalé peníze.

Jakub Melín: Je to docela zásadní náklad, protože kdyby k nám přišlo nějaké nadšenecké studentské rádio, už jenom vstupní náklady jsou pro něj minimálně 10 tisíc korun jenom na těchto autorských poplatcích. K tomu platba za šíření signálu… Takže buď jde o podnikatele, který ty peníze má a investuje je, nebo si sežene sponzora. To je případ stanice Zoner Underground Network, která nově vysílá v multiplexu Teleko digital. Sehnali si sponzora, který má evidentně vůli tuto stanici podporovat. Nebo může jít o nějakou firmu, která si kvůli PR spustí internetové rádio, a to pak chce překlopit do DAB+. Není to levná záležitost, nějakých 30 nebo 40 tisíc korun měsíčně takové vysílání rádia stojí, a to se vůbec nebavím o platech moderátorů. Přitom boom rádia, kdy se ho vyplatilo provozovat, pomalu pohasíná. Dnešní mladá generace poslouchá streamy, Spotify a zájem inzerentů o rádia je menší. Už nemají takovou popularitu.

Vysílač Benešov – Lbosín, odkud multiplex COLOR DAB+ vysílá od 23. prosince na kanálu 7C, je umístěný na rozhledně Špulka (Foto: Jakub Melín)

Nesouvisí to i se špatným vykazováním poslechovosti rádií?

Miroslav Pýcha: Já pevně doufám, že se jednoho krásného dne podaří nahradit aktuální systém průzkumů Radioprojektu nějakým prokazatelnějším elektronickým měřením a pak se třeba zjistí, že mnoho věcí je jinak. Klienti, kteří utráceli za reklamu podle výsledků Radioprojektu, mohou třeba zjistit, že do některých médií dávali své peníze zbytečně.

Jakub Melín: Může se ukázat, že menší rádia mohou být zajímavější z hlediska obchodního cílení na konkrétní skupiny posluchačů. Samozřejmě skupina posluchačů velkých celoplošných stanic je jiná. Posluchači menších stanic jsou mnohdy komerčně zajímavější.

Miroslav Pýcha: Ale hlavně velcí klienti zadávají reklamu podle čísel, která jim přichází z Radioprojektu, ale ostatní rádia, která nejsou jeho součástí, nemají šanci získat data o své poslechovosti, tedy ani jak oslovit potenciálního inzerenta a získat peníze. Kdyby se povedlo přijít s nějakým systémovým řešením, které by prokazatelně ukazovalo výsledky poslechovosti, bylo by to dobré. Určité pokusy s měřicími hodinkami tady už byly, tak se to snad časem pohne.

Předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková na říjnové konferenci DIGIMEDIA 2021 slibovala, že proběhnou tendry na celoplošné a regionální sítě DAB+. Vy byste tedy do takového tendru šli?

Miroslav Pýcha: Poměrně často se s lidmi z ČTÚ na toto téma bavím, ale zatím žádný přesný termín, kdy by měl být známý nový Plán využití rádiového spektra, neznají.

Jakub Melín: Zásadní otázka je, jak to dopadne s vysíláním v FM pásmu. Předpokládá se, že se vypínat nebude, což by bylo dobře. Nejsem zastáncem vypínání FM, přijde mi to jako hloupost, když to pásmo nikdo nechce a vypínat se tedy nemusí – na rozdíl od televizního vysílání DVB-T, kdy byl velký tlak mobilních operátorů na uvolnění pásma 700 MHz. FM pásmo ale není nijak lukrativní a neexistuje důvod, proč ho opouštět. Zvláště když lidé mají v domácnostech a autech kupy rádií s FM tunery. Při dnešní ekologické politice by mi navíc přišlo nesmyslné znefunkčnit najednou zbytečně desítky milionů přijímačů.

Miroslav Pýcha: Jeden důvod by tu byl: velký business pro prodejce a dodavatele radiopřijímačů, tzn. aby si lidé museli nakoupit nové DAB přijímače. Osobně se obávám, že by si ale mnozí posluchači už žádné nové rádio nekoupili, protože důležitost rádia a jeho pozice je dnes někde úplně jinde než před 10 nebo 20 lety. Asi by spíše přešli na jiný typ poslechu hudby.

Je otázka, zda by ho neposlouchali skrz smartphone a přes aplikace.

Jakub Melín: Přesně tak, kvůli poslechu rádia není nutné kupovat rozhlasový přijímač, když si ho můžete pustit přes mobil. Druhým aspektem je ale další technologický vývoj a jak to bude na trhu vypadat s přechodem na on-demand služby. Mladá generace nepoužívá nic jiného než Spotify a podobné služby. Vidím to i u svých známých, kteří jsou stejně staří nebo třeba o pět let mladší. Rádio poslouchají maximálně v autě, doma vůbec. Například i moje žena má v autě rádio s DAB+, ale když nasedne, spáruje telefon a poslouchá Spotify. Takže je otázka, kam se vlastně bude ubírat celý trh. Starší generace pomalu odchází a ta mladá má úplně jiné návyky. Tedy jak na to zareagují inzerenti, když budou vědět, že rádio je už záležitostí pro starší generaci a na ty mladší je třeba cílit prostřednictvím úplně jiné platformy.