VE SPOLUPRÁCI S VÁCLAVEM UDATNÝM
Televizní digitalizace neznamenala jenom nástup nových standardů a tím přijímačů pro diváky, ale již v předstihu se začala uplatňovat v distribučních sítích k vysílačům a kontribučních sítích z regionálních studií.
S nástupem digitalizace byla nejprve sestavena digitální distribuční síť k jednotlivým vysílačům. Pro informaci byly údaje o digitální distribuci k analogovým vysílačům na začátku tohoto století programu TV Nova a TV Prima: Kodek ve standardu MPEG2, formát 4:2:0, přenos v síti ATM, PVC CBR 8 Mbit/s. Bitová rychlost pro video je 6,3 Mbit/s, pro audio je 384 kbit/s (stereo, mono nebo duo), dále jsou přenášeny informace ve VBI (vertikální zatemňovací impuls): teletext, VPS.
Kontribuce je opak distribuce, kdy je nutno zajistit z různých dohodnutých míst (obvykle regionální TV studia) přenos obsahu do centrálního studia. Zde se ale nejedná o totožný signál, nejedná se ani o přenos ve stejném čase, ani o přenos kontinuální po dobu 24 hod. Přenosy v kontribuční síti jsou tedy na vyžádání. Kvalita příspěvků musí umožňovat až na výjimky další zpracování v centrálním studiu a archivaci. Pokud by byla kontribuce řešena s využitím standardu MPEG2, je nutný vyšší formát 4:2:2 a také vyšší bitová rychlost přenosu, min. 15 Mbit/s.
Od analogové k digitální kontribuci
Služba analogové kontribuce byla u CRA zavedena v roce 1974. Od této doby byla služba kontribuce poskytována pro Českou televizi vč. výměny programů mezi Českou televizí a Slovenskou televizí. S nástupem komerčních televizí byla tato služba rozšířena zejména z důvodu smíšené licence FTV Premiéra. Byla využívána i televizí Nova při potřebě zpravodajství o událostech v krajích. FTV Premiéra jako první komerční televize u nás měla problém rozšířit své terestrické vysílání mimo Prahu a střední Čechy, pro které měla přidělený kmitočet. Tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) proto přišla se zajímavým konstruktem: sdílenými kmitočty s regionálními televizemi.
RRTV přidělila kmitočty několika krajským televizním stanicím, které zavázala ke sdílení těchto kmitočtů s celoplošnou televizí Prima. Ta však musela na základě licenční podmínky umožňovat těmto regionálním televizím vstup do svého vysílání (regionální odpojování kmitočtů na území konkrétního kraje), a to v přesně stanovených časech a rozsahu, na kterém se FTV Premiéra musela vždy na rok dopředu s regiony domluvit a podepsat s nimi smlouvy. Tyto regionální televize pal dodávaly regionální příspěvky i do celostátních zpráv Primy, jež si je od nich nakupovala. Nezřídka stejná regionální televize dodávala regionální příspěvky jak do celostátních zpráv Primy, tak i na konkurenční Novu. V regionálních studiích ale byly vyčleněny konkrétní tváře pro Novu a Primu.
Nova a spolupráce s Regionální televizní agenturou
Regionální příspěvky pro TV Nova v počáteční době posílaly přes analogovou síť, často se vstupním bodem na vysílači CRA nebo jeho retranslačním bodě, následující regionální studia: CLIPPER, FATEM-TV, TIRIS, RECKORD, TERRA, GIMMI, ČMTV, EMURFILM, RT1, TV PULS, GRIP, z nichž některá se průběhu doby sdružila do Regionální televizní agentury (RTA) Jaroslava Berky, provozovatele lobbistického mediálního webu Česká média a pořadatele každoročních mediálních konferencí v Českém Krumlově. Historický posun nastal v červenci 2006, kdy společnost NOVA vypověděla smlouvu společnosti RTA, která pro TV NOVA zajišťovala zpravodajské příspěvky z jednotlivých regionů, s tím, že zpravodajství bude zajišťovat prostřednictvím vlastních regionálních TV studií ze všech krajů (vyjma Středočeského). Tím vznikla otázka, jak nahradit analogovou kontribuci, která byla z různých důvodů z dalších úvah a priori vyloučena.
Možnost řešení kontribuce via ATM s využitím standardu MPEG2, podobně jako u distribuční sítě na vysílače, kromě kladů v podobě infrastruktury sítě ATM, přinesla více záporů. Jednak to představovalo investiční náročnost při zohlednění počtu drahých kodérů, ale hlavně problematiku přepínání příspěvků v ATM. Neopomenutelný byl i fenomén zpoždění vznikající v MPEG, zejména pro Live přenosy a konference. S ohledem na infrastrukturu páteřní sítě SDH, s perspektivou na její rozšiřování, se nabízela v úvahu myšlenka využití přenosového Ethernetu. K tomuto požadavku se vázala i další problematika, kterou bylo potřeba zvládnout: kamerový řetězec v regionálních TV studiích, způsob zpracovávání příspěvků v regionech, synchronizace s centrální referencí studia.
Nová éra zasílání regionálních příspěvků
Přenosové cesty byly dimenzovány tak, aby byly vytvořeny podmínky pro velmi rychlý Off Line přenos, blížící se svými parametry provozu On Line. Z toho důvodu, se pro design sítě uvažovala standardní rychlost 25 Mbit/s, pro formát tehdy DV komprese. Po dobudování sítě byla kontribuce zřízena typu online pro živé vstupy a off-line pro souborový přenos přes ftp. Regionální TV studia byla připojena do páteřní sítě RR spojem, s přenosovou rychlostí až 80 Mbit/s přes rozhraní ETHernet.
V páteřní síti byly jednotlivé datové linky z jednotlivých TV regionálních studií nastaveny pro možnost kontribuce. Přenos byl na Ethernet s nastavením rychlosti 45 Mbit/s. Jednotlivé VLAN byly nastaveny na routeru, který byl zapojen na páteřním SDH PoP ČRa mezi rr spojem z TV regionálního studia a zařízením páteřní sítě SDH. Router byl vybaven tak, aby flexibilně mohlo být zajištěno připojení dalších subjektů do kontribuční sítě. Navržený způsob technického řešení také umožnil výměnu programů mezi dalšími celoplošnými televizemi, tj. výměnu s FTV Prima a ČT. Celý systém kontribuce na OS LINUX umožňoval systém dálkového SW ovládání vstupů/výstupů kontribuce přímo zákazníkem a automatický odpočet objemu přenesených dat. V době plného zprovoznění procházelo za měsíc celým systémem řádově 750 GB dat.
S nástupem dalších digitálních technologií došlo k inovacím tak, že vstupní signály z regionálních studií byly ve formátech SD/HD SDI s embedovaným zvukem a kódování MPEG 4 AVC/H.264. Místní přípojky byly realizovány mikrovlnným spojem s minimální přenosovou rychlostí 34 Mbit/s případně optickým spojem a celá síť umožňovala i přímý záznam signálů v HD rozlišení ve studiu. Pro zajímavost následující obrázek ukazuje konfiguraci příspěvkové sítě z té doby:
Prima a její problematický vztah k regionům
Jak jsme již zmínili výše, televize Prima byla na regiony navázána silněji než Nova, protože spolupráci s nimi měla vepsanou přímo v licenci pro celoplošné terestrické analogové vysílání. Tato podmínka byla jedinou možností, jak v době omezeného analogového spektra vytvořit čtvrtou celoplošnou síť vedle programů ČT 1, ČT 2 a TV Nova. S technického hlediska nutnost této synergie padla přechodem na pozemní digitální vysílání DVB-T. Protože však Prima přecházela se svým hlavním programem do DVB-T na základě původní licence pro analogové vysílání, RRTV podmínku kooperace s regionálními televizemi Primě v licenci ponechala. Regionální studia tak měla nadále právo odpojovat se od celostátního vysílání Primy a vysílat denně svoje regionální zprávy a reklamu.
To by nebyl zase až tak velký problém, dokud regionální televize dokázaly s Primou najít společnou řeč. Jenže část studií začal skupovat konkurent Primy a spolupracovník TV Nova Jaroslav Berka, známý lobbista v oblasti mediální legislativy. Založil Regionální televizní agenturu (RTA) a postupně pod ni získal českobudějovickou televizi Gimi, zlínský Emurfilm, ostravskou TV Polar, východočeskou TV Puls a jihomoravskou TV Fatem. Přejmenoval je na RTA Jižní Čechy, RTA Zlín, RTA Ostrava, RTA Východní Čechy a RTA Jižní Morava. Ani Prima se nenechala zahanbit a začala též skupovat některé regionální televize, aby je sdružila do sítě označované R1. Získala tak plzeňskou TV Zak, libereckou TV Genus, olomouckou TV Morava, ústeckou TV Lyra, karlovarskou TV Vřídlo a chomutovskou DAKR.
Vydírání RTA přes sdílenou programovou pozici
Zatímco od „svých“ studií R1 odebírala Prima i příspěvky do celostátních zpráv, od RTA zprávy nebrala a pouze musela její studia pouštět do svého vysílání. Stále komplikovanější ale byla dohoda na časovém okně, které mohou studia RTA v celostátním vysílání Primy využívat. Situace dospěla do fáze, kdy se Berkova RTA rozhodla využít celý tříhodinový blok zmíněný ve vysílací licenci, čímž Prima nabourala program v polovině republiky. Vedení Primy se proto rozhodlo po dokončení přechodu na digitální vysílání DVB-T požádat o novou vysílací licenci pro svůj hlavní program, který nazvala Prima family, a původní licenci k 31. prosinci 2011 vrátit. Nová licence samozřejmě neobsahovala podmínku sdílení programové pozice v celoplošné síti DVB-T s regionálními televizemi.
Stará Prima tak ukončila vysílání a místo ní odstartovala Prima family, přičemž regionální televize RTA a R1 zůstaly bez možnosti připojovat se do jejího vysílání. Studia RTA proto postupně přestala vysílat a zanikla (nikdy neodstartovaly ani jejich sesterské celoplošné programy RTA a TV7, pro které Jaroslav Berka získal tzv. kompenzační licence za předčasné opuštění analogových kmitočtů a přechod do DVB-T, protože na to neměl prostředky). Prima odprodala některá regionální studia R1 ve svém vlastnictví původním majitelům a jiná uzavřela. Název Prima family zůstal hlavnímu kanálu Prima pouhý rok, poté požádala o přejmenování na „Primu“ a od roku 2013 pokračovala dále pod původním názvem, i když s jinou licencí.
Existovalo i několik silných samostatných regionálních televizí
Zcela mimo spor o prostor ve vysílání hlavního kanálu Primy zůstaly některé regionální televize, které si dokázaly udržet samostatnost a dodávat zprávy celoplošným komerčním kanálům nebo vytvářet infokanály radnicím a magistrátům měst. Velmi silnou pozici měly kanály Local TV od provozovatele z Klimkovic u Ostravy. Tyto televize měly i vlastní digitální vysílače a prozovaly svoji regionální síť DVB-T. Samostatně působila i liberecká RTM TV, mimoňská televize MiTEL nebo královéhradecká TV Galaxie, která se jediná pokusila svého času proniknout mezi celoplošné televize a ještě v analogové éře ji nový majitel přejmenoval na TV3 (původní majitelé Galaxie pak založili sportovní kanál Galaxie Sport, který později odkoupila Nova a přejmenovala na Nova Sport).
Úvodní foto: TV Puls
